Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@inkakřivák píše:
Když to zestrucnim, tak vidím ustvanou ženskou, která zustala sama s pubertackou. Věčný stres o peníze, opora nikde. Pak se dcera odstěhovala a ona zustala sama. Pak si našla přítele a ejhle dcera nespokojená, protožeaminka mluví jen o něm. Ne že by jako dospělá pochopila, že máma má třeba pocit, že zase žije. A když o přítele prijde a nemá nikoho než dceru, najednou to dceři vadí. A kdo je špatný? No ta máma přece. Cose ji pokusit pochopit? Je to prostě starší osamělá paní - a přitom má dceru s rodinou.
Já jsem nebyla nespokojená, že máma mluvíla jen o něm, já jsem byla ráda, že konečně se její pozornost úpla na někoho jiného, ale kdyz třeba člověk jede ze statnic a mama se pořádně ani nezepta a pořád si mele to svoje, člověka takový jednostranný hovor nebaví. Jo, neměla to lehké ale proč já mám pořád pykat za to, že je sama…a není to starší paní, je jí 53, mohla by mít přátelé, koníčky, prostě svůj život
@Anonymní píše:
Máma má 53 let a normálně chodí do práce 8 denně. Takže žádné dopolední hlídání nepřipadá v úvahu
Ja jsem si predstavila spis nekoho jako muj tchan 83 let,vdovec.Taky vola xktat denne, ale jen manzelovi, taky ho tady mame na Vanoce, bereme ho na chatu atd. Ale me to nevadi. Jsem rada, ze navazuje se syny vztah a on fakt uz ma jen tu rodinu. Takhle mlada zenska by si mela najit svoje. Co takhle navest na nejaky konicek, obnovit pratestvi, seznamka…
@inkakřivák píše:
Když to zestrucnim, tak vidím ustvanou ženskou, která zustala sama s pubertackou. Věčný stres o peníze, opora nikde. Pak se dcera odstěhovala a ona zustala sama. Pak si našla přítele a ejhle dcera nespokojená, protožeaminka mluví jen o něm. Ne že by jako dospělá pochopila, že máma má třeba pocit, že zase žije. A když o přítele prijde a nemá nikoho než dceru, najednou to dceři vadí. A kdo je špatný? No ta máma přece. Cose ji pokusit pochopit? Je to prostě starší osamělá paní - a přitom má dceru s rodinou.
A tohle…
jede s nami v zime na lyzarskou dovolenou, bude u nas cele vanoce od 24 do 26, jede s nami na jare do prahy, zveme ji kazdou druhou nedeli na cely den k nam a ja za ni jeste navic jezdim jeste vzdy min. 1× tydne…
To jsi jakoby prehlidla, vid? Zase je spatna snacha, protoze jinak to ani bejt nemuze, vid? Vlastne sorry, ona keca, zadna z tech veci neni pravda. ![]()
@Oriseka píše:
Ja jsem si predstavila spis nekoho jako muj tchan 83 let,vdovec.Taky vola xktat denne, ale jen manzelovi, taky ho tady mame na Vanoce, bereme ho na chatu atd. Ale me to nevadi. Jsem rada, ze navazuje se syny vztah a on fakt uz ma jen tu rodinu. Takhle mlada zenska by si mela najit svoje. Co takhle navest na nejaky konicek, obnovit pratestvi, seznamka…
Navadim pořád, dokonce jsem ji založila účet na seznamce, domluvila ji schůzky, ona prý na to domliuvaní nemá čas, já s malou jo… ani na jednu schůzku nešla, prý nikoho nechce, má přece nás… představa, že mi bude viset na krku celý život je dost děsivá
@Kubula.K píše:
A tohle…
jede s nami v zime na lyzarskou dovolenou, bude u nas cele vanoce od 24 do 26, jede s nami na jare do prahy, zveme ji kazdou druhou nedeli na cely den k nam a ja za ni jeste navic jezdim jeste vzdy min. 1× tydne…
To jsi jakoby prehlidla, vid? Zase je spatna snacha, protoze jinak to ani bejt nemuze, vid? Vlastne sorry, ona keca, zadna z tech veci neni pravda.
To není snacha, ale dcera
Mě upřímně tahle frekvence návštěv nepřijde nijak přehnaná, snad jedině ty Vánoce - jak k tomu přijde rodina manžela? Ale třeba na dovolenou na lyže si dovedu mamku představit jako ideální doprovod - pohlídá malou (ve dvou letech asi lyžovat nebude) a oni mohou jít na celý den na svah
Kdyby chtěli dovolenou sami, tak prostě mohou říct „promiň, mami, zamluvili jsme dvojlůžák a místo už není“ ![]()
Nevíc pokud ona normálně pracuje, tak to asi tak hrozné s těmi návštěvami nebude.
A co se týče té snídaně, já si prostě myslím, že si to hodně zhoršuješ sama. Do telefonu bych klidně řekla „mami sorry, my ještě spíme a na snídani máme v plánu si zajít do kavárny, přijď odpoledne na kafe“ a je to. Nač dělat z komára velblouda.
@unuděná jako vážně bys nepustila mámu dovnitř, když od zakladatelky bydlí 40km?
Já ji teda rozumím. Ona se snaží s mámou vycházet a frekvence návštěv tomu odpovídá, ale tyhle lidi jsou upíři sající energii. Vím jaky to je když má Tvoje máma chlapa a najednou se odmlci, je z ni suverén. A za chvíli zas hromádka neštěstí…Dcera by svoji matce neměla suplovat kamarádku a poslouchat její výlevy o partnerech. To Ti řekne kdejaký dobrý psycholog.
@unuděná píše:
To není snacha, ale dceraMě upřímně tahle frekvence návštěv nepřijde nijak přehnaná, snad jedině ty Vánoce - jak k tomu přijde rodina manžela? Ale třeba na dovolenou na lyže si dovedu mamku představit jako ideální doprovod - pohlídá malou (ve dvou letech asi lyžovat nebude) a oni mohou jít na celý den na svah
Kdyby chtěli dovolenou sami, tak prostě mohou říct „promiň, mami, zamluvili jsme dvojlůžák a místo už není“
Nevíc pokud ona normálně pracuje, tak to asi tak hrozné s těmi návštěvami nebude.A co se týče té snídaně, já si prostě myslím, že si to hodně zhoršuješ sama. Do telefonu bych klidně řekla „mami sorry, my ještě spíme a na snídani máme v plánu si zajít do kavárny, přijď odpoledne na kafe“ a je to. Nač dělat z komára velblouda.
Ty si evidentně neumis představit, jaké to je; když se ti někdo někam celý život vnucuje. Máma jede s námi na zimní dovolenou, už samozřejmě sondovala, kam a kdy se pojede v létě, ať si může v práci nahlásit dovolenou (zatím neví, že jsem těhotná a že nejedeme nikam ). Neumíš si představit, jak je únavné někoho pořád usmernovavat a pořád se hájit a hledat taktni výmluvy. Jinak k celodennímu lyžování, jsem těhotná, takže jaksi lyžovat bude máma, ale o to nejde. 26.12. jdeme na oběd ke tchyni, minulý rok jsme byli taky, mama zase nezklamala, když se mě ptala, jestli může jít s námi…když jsem řekla, že jsme byli prat tchyni k narozeninám, mama se mě ptala, proč ji tchyně taky nepozvala… (máma ji taky nezve ). Chápu, že ti jsem třeba nesympatická, ale to, co máma předvádí neni zdravé
@unuděná píše:
To není snacha, ale dceraMě upřímně tahle frekvence návštěv nepřijde nijak přehnaná, snad jedině ty Vánoce - jak k tomu přijde rodina manžela? Ale třeba na dovolenou na lyže si dovedu mamku představit jako ideální doprovod - pohlídá malou (ve dvou letech asi lyžovat nebude) a oni mohou jít na celý den na svah
Kdyby chtěli dovolenou sami, tak prostě mohou říct „promiň, mami, zamluvili jsme dvojlůžák a místo už není“
Nevíc pokud ona normálně pracuje, tak to asi tak hrozné s těmi návštěvami nebude.A co se týče té snídaně, já si prostě myslím, že si to hodně zhoršuješ sama. Do telefonu bych klidně řekla „mami sorry, my ještě spíme a na snídani máme v plánu si zajít do kavárny, přijď odpoledne na kafe“ a je to. Nač dělat z komára velblouda.
A ke tvé poslední větě "nač dělat z komara velblouda " chtěla bych vidět ten nadhled a klid, kdybys těmhle situacím musela čelit pořád.
@Anonymní píše:
@unuděná jako vážně bys nepustila mámu dovnitř, když od zakladatelky bydlí 40km?Já ji teda rozumím. Ona se snaží s mámou vycházet a frekvence návštěv tomu odpovídá, ale tyhle lidi jsou upíři sající energii. Vím jaky to je když má Tvoje máma chlapa a najednou se odmlci, je z ni suverén. A za chvíli zas hromádka neštěstí…Dcera by svoji matce neměla suplovat kamarádku a poslouchat její výlevy o partnerech. To Ti řekne kdejaký dobrý psycholog.
Děkuji, napsala jsi to výstižně! Celoživotní hromádka neštěstí hledající spásu ve mne a me rodine
@Anonymní píše:
Děkuji, napsala jsi to výstižně! Celoživotní hromádka neštěstí hledající spásu ve mne a me rodine
Jedna psycholožka mi řekla, ze to muže dělat taky naschvál, ze závidí. Ta moje teda nemá rada manžela rodinu (ukradli mě) a myslím, ze ani manžela nemusí. U vás vztahy OK? A taky když je u vás dlouho klid, přijde zas nějaká jobovka? Hlavně nedovol, aby to ovlivnilo štěstí Tvé rodiny…
@Anonymní píše:
Jedna psycholožka mi řekla, ze to muže dělat taky naschvál, ze závidí. Ta moje teda nemá rada manžela rodinu (ukradli mě) a myslím, ze ani manžela nemusí. U vás vztahy OK? A taky když je u vás dlouho klid, přijde zas nějaká jobovka? Hlavně nedovol, aby to ovlivnilo štěstí Tvé rodiny…
Moje máma se snaží s manželem i jeho rodinou (vidí je max 3× ročně -moje, manželovi, dceriny narozeniny - širší rodina, jeho mámu vidí častěji v rámci našich nedělních obědů) vycházet dobře, ale myslím si, že upřímně ráda je nemá. Žárlí, že my všichni bydlíme tady na malém městě a ji jsem nechala samotnou v mém původním bydlišti. Přitom rodinu manžela vídáme minimálně, protože každý má spoustu svých aktivit, vídáme se hlavně na oslavách. Ale přijde mi, že máma by byla snad spokojenější, kdybychom se rozvedli a já s dcerou bychom se vratily do původního města… možná jsem už paranoidní, ale někdy mi fakt přijde, že mi to štěstí ani nepřeje. Že by byla radeji, kdybych byla opuštěná a „potřebovala“ ji… takže ta teorie o závisti může být klidně reálná. Máš podobnou mámu jakoby popisuji já? Jak se ti daří nastavovat hranice? Mně kolikrát napadlo, že bych k tomu psychologovi rada zasla s mámou, ať si to vše tak nějak vyríkáme s někým, kdo tomu dá neutrální nadhled… jenže to si neumím představit, jak bych reálně uskutečnila…
@Anonymní píše:
Jedna psycholožka mi řekla, ze to muže dělat taky naschvál, ze závidí. Ta moje teda nemá rada manžela rodinu (ukradli mě) a myslím, ze ani manžela nemusí. U vás vztahy OK? A taky když je u vás dlouho klid, přijde zas nějaká jobovka? Hlavně nedovol, aby to ovlivnilo štěstí Tvé rodiny…
Nejhorší na tom je, že i když se opakovaně snažím ji na rovinu citlivě vysvětlit, že někdy je té její angazovanosti dost a že prostě chceme a potřebujeme čas pro sebe jako rodina a že ji nemuzu do všeho zahrnovat, ona prostě na to vůbec neslyší! Od mamy bych čekala slova pochopení a prostě, že si to trošku vezme k srdci a že zvolni, že nás nechá dýchat, ale ona vždy si jen mele tu svou, že je sama, má jen mne a já a vnučka jsme její jediná radost. Říkám "mami, je přece fajn mít i svoje aktivity, svoje příjemne věci, nefixovat se jen na mou rodinku " dávám ji alternativy aktivit, kroužků, vždy mne odbude nějakou výmluvou, že na to či ono nemá čas, chuť atd. Vůbec se mne nesnaží pochopit. Já mam pocit, že se jí snažím chápat dost, protože ačkoliv bych s manželem kolikrát jela nejraději sama, třeba na výlet, často ji pozvu, ať jede s námi, i když pro mne největší pohoda je manžel, dcera, já. Hlavně že v dětství na mne vůbec neměla čas a pořád jsem byla po různých kroužcích, táborech, známých a teď se může z mojí dcery zbláznit…a o jejich neustálých komentarich a radách ohledně výchovy ani nemluvě… to ona ví vše nejlépe a já bych si měla nechat poradit…
@Anonymní píše:
Moje máma se snaží s manželem i jeho rodinou (vidí je max 3× ročně -moje, manželovi, dceriny narozeniny - širší rodina, jeho mámu vidí častěji v rámci našich nedělních obědů) vycházet dobře, ale myslím si, že upřímně ráda je nemá. Žárlí, že my všichni bydlíme tady na malém městě a ji jsem nechala samotnou v mém původním bydlišti. Přitom rodinu manžela vídáme minimálně, protože každý má spoustu svých aktivit, vídáme se hlavně na oslavách. Ale přijde mi, že máma by byla snad spokojenější, kdybychom se rozvedli a já s dcerou bychom se vratily do původního města… možná jsem už paranoidní, ale někdy mi fakt přijde, že mi to štěstí ani nepřeje. Že by byla radeji, kdybych byla opuštěná a „potřebovala“ ji… takže ta teorie o závisti může být klidně reálná. Máš podobnou mámu jakoby popisuji já? Jak se ti daří nastavovat hranice? Mně kolikrát napadlo, že bych k tomu psychologovi rada zasla s mámou, ať si to vše tak nějak vyríkáme s někým, kdo tomu dá neutrální nadhled… jenže to si neumím představit, jak bych reálně uskutečnila…
Jojo, taky mám “doma” podobného upíra. Akorát jsem se už přestala snažit vycházet neustále vstříc jen proto, ze je to moje máma. Natrapila jsem se víc než dost. K psycholozce jsem kvůli tomu chodila, ona tam pak taky šla. Par věci se změnilo, ale jako dřív už to nikdy nebude. Naštěstí mám ještě dva sourozence a tak se její pozornost vrhá jiným směrem. Pokud mas chuť vyrazit někam s rodinou sama, jed. Nejsi tu od toho, abys máme tvořila zábavu. V první radě mas svou rodinu, svého muže a o ty bys měla primárně pečovat. Jaky názor na ty vaše společně výlety má Tvůj muž?
Klíče samozřejmě neměla, normálně ráno zazvonila na zvonek, my ještě v pyzamech, vzala jsem takový ten telefon, který bývá v panelacich a mama do toho křičí "snidaňka do postele se nese " tak co jsem měla dělat? Pustila jsem ji dovnitř a slušně ji snažila říci, že tohle fakt nechceme… podle mne je sobecka, neumí být sama a je jí úplně jedno blaho moji rodiny a můj manžel, hlavně jak ona není sama. Už jsem opravdu ve stádiu, kdy s ní nemám soucit, ale totálně mě vytáčí