Matka už mne dusí

Anonymní
21.11.19 12:42

Matka už mne dusí

Abych ve zkratce popsala svou mamu a nas vztah. s otcem se porad hadali, takze z detstvi si mamu pamatuji, bud jak rvala po otci, nebo po mne, nebo jak brecela, ze uz to nedava a nevi, jak dal. anebo byla prepracovana z prace, unavena a chtela, at ji dame vsichni pokoj. kdyz mi bylo 13, nasi se rozvedli, a to zase mama pro zmenu zaujala pozici chudaka samozivitelky, porad si stezovala, ze nemame penize, ze nevi, jak zaplati najem atd. do toho porad marodila a byla na nemocenske a ja se musela o vse starat. po rozvodu s otcem uz si nikoho nenasla a porad se tim padem fixovala na mne. umela byt ale i pekne hnusna, prootze si veskere sve zivotni frustrace na mne vybijela. byla ale i hodna a fajn, kdyz mela dobre obdobi. kazdopadne nikdy to nebyla takova ta silna mama, o kterou se mohu oprit, za kterou zajdu s problemem pro radu, pro podporu… no, ve dvaceti jsem se konecne osamostatnila, sla jsem s pritelem bydlet do bytu, ktery jsme si pronajali. byla jsem stastna, ze zacinam novy zivot. hned prvni den rano po stehovani mama nikym nezvana prijela, privezla plno pudylek a propriet a zacala nam tam delat snidani… my s pritelem jen nechapave koukali a ja ji rekla, ze je to nase prvni rano v nasem prvnim byte a ze jsem se tesila, ze si tu snidani udelame a uzijeme sami. mama se rozbrecela, sbalila si sve panvicky a svetsticky a urazene odjela. ona to totiz vzdy mysli dobre a ja jsem nevdecna dcera… ve skutecnosti slo o to, ze nemohla rozdychat, ze odchazim, ze ji opoustim a ze uz bude zit sama, ze ji prestavam nahrazovat partnera. no nic, cas sel dal a mama si nasla chlapa! jak ja jsem byla stastna, ze se me prestala porad dotazovat, jestli s nama muze jet na lyze, do kina, do divadla atd. pres noveho chlapa celkem i zapomnela na mne a vetsinou svych kamaradek ztratila. ona to prezentovala tak, ze ony ji zavidi, ja to videla trosku jinak. kdyz mi treba zavoalala, 40 minut mluvila jen o tom, jaky je Vladoušek uzasny, skvely, jak krasne vrta police atd. na mne se ani nezeptala, kdyz jsem zacala mluvit neco o sobe, treba o praci, o skole, mama hned hovor rychle ukoncila, ze uz nema cas…takze jestli takto jednala i s kamaradkama, ani se nedivim, ze uz ji moc nevyhledavaly. mamka s pritelem spolu byli tri roky. ja se mezitim s pritelem rozesla a nasla si noveho. do toho pritel mamky mamku opustil a zase zacal ten jeji „teror“. furt telefonaty, jak je nestastna, osamela, chtela na vikend ke mne. ja ji rekla, ze vikend travim u Petra - meho v te dobe noveho pritele, ted manzela. ona nalehala, at to Petrovi vysvetlim a at ji k nemu vezmu s sebou. v te dobe se jeste ani nikdy v zivote nevideli, tak jsem zase musela vysvetlovat, ze to asi neni nejlepsi napad poprve se videt v takovem rozpolozeni… no nic, cas sel dal, ona samozrejme porad nespokojena a snazila se porad cpat do meho vztahu s petrem. zase stejny kolotoc „muzu s vami na lyze? do kina atd..“ a jeji smutne oci, ze ona nema s kym. opakovane jsem ji vysvetlovala, ze s Petrem radi travime cas samy, ze ji nemuzu vsude brat s sebou, at si najde sve pratele, nebo chlapa. pak byla svatba, dite. dcera ma ted dva roky. po narozeni dcery jsem myslela, ze se z matky zblaznim, dokonce byla uz i konfrontace mezi manzelem a ji, ktery se ji taky snazil vysvetlit, ze proste ty jeji neustale navstevy nejdou! ona se vzdy rozberci s tim, ze ma jenom nas. krom me nema nikoho, ani jine dite, sourozence, rodice, chlapa, proste nikoho. ty jeji natlaky prichazi ve vlanach, nekdy je to lepsi, nekdy horsi. vcera mne zase totalne rozhodila. asi uplna boblost, ale mi uz to staci. poslala mi na whatsupp nejakou upoutavku na mikulase u ni ve meste. bydli od nas 40 km. ja ji naspala, ze na to datum uz mame program u nas ve vesnici a ona mi na to naspala „a babicka se do toho vaseho programu nehodi?“ to uz opravdu ve mne vře vše. jede s nami v zime na lyzarskou dovolenou, bude u nas cele vanoce od 24 do 26, jede s nami na jare do prahy, zveme ji kazdou druhou nedeli na cely den k nam a ja za ni jeste navic jezdim jeste vzdy min. 1× tydne. s manezlem se hadame jenom kvuli ni, prootze on ji ma uz taky plne zuby. na tu jeji zpruvu jsem ji napsala, ze to neni o tom, ze babicka se nehodi, ale ze taky nekdy chceme travit cas sami jako rodina. ona mi na to napsala, ze ona je snad taky rodina a ze miluje svou vnucku a chce si ji uzivat, dokud je mala a dokud ona ji chce… proste kdyby aspon napsala, jo, ja te chapu, nechci se vnucovat, ale ji nedochazi vubec nic… uz jsem z ni zoufala. cekame druhe dite a ja si neumim predstavit, co zase bude vyvadet, az se narodi. mam ji plne zuby. reseni nevidim, tato situace je vlastne trvala a jakekoliv me empaticke, citlive rozhovory s ni nikam nevedou. vzdy mi rekne, ze miluje mne a mou rodinu a ze na tom prece neni nic spatneho, ze my jsme jeji jedina radost. absolutne nechape, ze by mela mit i nejakou svou radost bez ohledu na mou rodinu… byli jste nekdo nekdy v podobne situaci? jak s takovou super babickou nalozit?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
21.11.19 12:49

Jeste chci jen dodat, ze uplne odstrihnou ji nechci, jen proste chci, at respektuje to, ze my jsme rodina a potrebujeme nejaky nas osobni prostor. ze nechci, at se mi porad vnucuje. proste at se vidime vzdy po vzajemne domluve a kdyz nejak pojedeme s manzelem bez ni, tak at rekne, uzijte si to a ne at se urazi, ze jsme si dovolili ji nevzit. porad se stavi do role chudacka, ktery je cely zivot sam a ma to tezky a ja jedina dcera ji nezahrnuji dostatecne… nechape, ze cim vic na mne bude tlacit, tim mene ji budu chctit mit ve svem zivote

  • Citovat
  • Nahlásit
15463
21.11.19 12:58

Jako upřímně? Chudák mamka. Frekvence návštěv, kterou uvádíš, mi přijde úplně v pohodě. Jeden víkendový den za 14 dní, jednou v týdnu návštěva plus nějaké dovolené.. :nevim: Takhle stejně se vídáme s mými rodiči, manželovými rodiči a ještě nám zbývá spousta času na rodinné záležitosti ve čtyřech. Takže spíš myslím, že vás štve něco trochu jiného, ale vlastně krom toho, že s vámi chce trávit většinu volného času, jsi neuvedla, co ti přesně vadí :think:
Chápu, že bys chtěla, aby měla víc svého života, ale ona ho prostě nemá a čas chce obětovat tobě a vnoučatům. Můžete jí dát pod stromeček třeba nějaký dlouhodobější kurz, kroužek, univerzitu třetího věku atp., kde si najde víc přátel. Ale jinak bych byla vděčná za babičku, která o vás má zájem. Věř, že až přijde druhé dítě, budeš pomoc potřebovat, třeba občas hlídání atd., co teprve až znovu nastoupíš do práce. Tak mamku nenaštvi tak hloupým přístupem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12749
21.11.19 13:03

Ja se ti nedivim. Obcas proste je chovani rodicu dusive. Nedokazou si pripustit, ze je dospele dite ma rado, ale taky ze rodic sklizi co zasel :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.19 13:18

Osobně Ti rozumím. Moje máma je podobný kvitko a kdo nezažil nepochopí. Když jsme spolu s dnes už manželem začínali…vyrazili jsme si do kina a ona se pak na mě naštvala, ze jsem ji nevzala s sebou do velkoměsta, ze by s nama do kina nesla, ze by koukla jen po kramech :zed: takových situaci bylo víc a je to fakt na budku. Chápu Te a jediná rada zní: dávej si pozor na to co říkáš, abys předcházela situacím… Já mám naštěstí ještě dva sourozence, tak se její pozornost upnula jiným směrem.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.19 13:21

Ja te chapu. Mam s mamou taky velky problemy. Myslim ze by mela vyhledat psychologa/psychiatra, jestli nema treba nejakou úzkostnou poruchu, nebo nejakou jinou poruchu “chovani”. Urcity rysy v tvym popisu vidim (sama se lecim), a moje matka ma myslim taky “diagnózu”, ale ta by nikdy nikam nesla. Takze u nas to vypada, ze se v blizky dobe definitivne prestaneme bavit. Proste to u nas nejde, ale to je trosku jinej pribeh. Anonym, citlivé udaje

  • Citovat
  • Nahlásit
32837
21.11.19 13:25

Když to zestrucnim, tak vidím ustvanou ženskou, která zustala sama s pubertackou. Věčný stres o peníze, opora nikde. Pak se dcera odstěhovala a ona zustala sama. Pak si našla přítele a ejhle dcera nespokojená, protožeaminka mluví jen o něm. Ne že by jako dospělá pochopila, že máma má třeba pocit, že zase žije. A když o přítele prijde a nemá nikoho než dceru, najednou to dceři vadí. A kdo je špatný? No ta máma přece. Cose ji pokusit pochopit? Je to prostě starší osamělá paní - a přitom má dceru s rodinou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2625
21.11.19 13:29

@unuděná
Já třeba věřím i tomu, že kdyby se uklidnila a nic zakladatelce nevyčítala a nehrála ty vydírací hry, že by jí vzali i častěji. Mám podobně manipulativní maminku, takže ono tě pak už fakt štve všechno. My žijeme v zahraničí a moje máma mi, když jí obden zavolám, říká, ty ses ani včera neozvala (to teda dělají i manželovi rodiče)… jako oni nemají telefon, neustále čekají, když se ozvu já. Já si připadám, že nedělám nic jiného než telefonní ústřednu a pak mi ještě říkají, že jsem se sama neozvala. Tak ať taky někdy zavolají oni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15463
21.11.19 13:36

@Janina81 Já to chápu, že je to asi úmorné, ale jak píše @inkakřivák, zkusila bych se jí víc pochopit. Přijde mi, že jí od malička jen kritizuje. Naučila bych se nějakou asertivní odpověď, kdyby měla tendence vyčítat, že jí někam nevzali/nepozvali apod., a víc se tím nevzrušovala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2146
21.11.19 13:37

Rozumím Ti. Já mám podobnou tchýni. Tam bych se ale nebála říct, že to už hraničí s nějakou psychiatrickou diagnózou. Citové vydírání, které se neustále stupňuje, apod., to je u nás běžné. Pomohlo se odstěhovat co nejdál a prostě nebrat telefony. Asi to zní krutě, ale nic jiného nezabralo. Když něco potřebuje, tak jí pomůžeme, ale aby nám volala 3× denně div ne s pláčem, že je sama, tak to fakt ne. Náš vztah na to málem dojel.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.19 13:43
@unuděná píše:
Jako upřímně? Chudák mamka. Frekvence návštěv, kterou uvádíš, mi přijde úplně v pohodě. Jeden víkendový den za 14 dní, jednou v týdnu návštěva plus nějaké dovolené.. :nevim: Takhle stejně se vídáme s mými rodiči, manželovými rodiči a ještě nám zbývá spousta času na rodinné záležitosti ve čtyřech. Takže spíš myslím, že vás štve něco trochu jiného, ale vlastně krom toho, že s vámi chce trávit většinu volného času, jsi neuvedla, co ti přesně vadí :think:
Chápu, že bys chtěla, aby měla víc svého života, ale ona ho prostě nemá a čas chce obětovat tobě a vnoučatům. Můžete jí dát pod stromeček třeba nějaký dlouhodobější kurz, kroužek, univerzitu třetího věku atp., kde si najde víc přátel. Ale jinak bych byla vděčná za babičku, která o vás má zájem. Věř, že až přijde druhé dítě, budeš pomoc potřebovat, třeba občas hlídání atd., co teprve až znovu nastoupíš do práce. Tak mamku nenaštvi tak hloupým přístupem.

Nejde mi o frekvenci návštěv, to je ok. Ale vadí mi její styl "babicka se vám do programu nehodí? ";anebo ta nevyžádana snídaně v novém bytě s přítelem ti přijde fajn?

  • Citovat
  • Nahlásit
15463
21.11.19 13:52
@Anonymní píše:
Nejde mi o frekvenci návštěv, to je ok. Ale vadí mi její styl "babicka se vám do programu nehodí? ";anebo ta nevyžádana snídaně v novém bytě s přítelem ti přijde fajn?

No to víš, že nepřijde, ale zaráží mě - ona měla od bytu klíče? Nebo jak jako že tam napochodovala a začala vařit snídani? :think:
A větu „babička se vám do programu nehodí?“ bych brala čistě jen jako otázku, zda by mohla jít s vámi :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1838
21.11.19 14:26

Ja bych ji pekne zamestnala. V tehotenstvi ma clovek spoustu doktoru, tak at hlida malou. Treba nejaky ukol, co ma koupit/sehnat pro malou nebo pro mimco(neco optizneji sehnatelneho nebo, co se musi usit),at je uzitecna. S 2 detma toho hlidani vyuzije clovek vic a nemusi clovek deti tahat k doktorum a po nakupech.Nebo hlida jedno a s druhym na krouzek, nebo se mu samostatne venovat.Hned bych takovou babicku brala

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
124
21.11.19 14:34

Já zakladatelku chápu. Jak už tady někdo výše zmínil, kdo nezažil nepochopí! Mám takovou babičku. Vyrostla jsem v úplné rodině, takže se to dotýká spíše mé mámy a jejích sester. Dvě z nich měla brzy, tu poslední s velkým rozestupem (spíše je to má sestra než mámy). Ta se na ni upnula, později se rozvedla s dědou když tetě bylo cca 20let (jako tobě) a celé to začalo. Pořád se s ní chtěla scházet, neustále ji volala (denně např 60min a více). Jakmile si našla chlapa, kterej ji ještě ke všemu nesedl, začalo peklo. Ten si také občas dovolil ji říct svůj názor, tím se stal nejhorším z rodiny. Jakmile ji dle ní „zradila“ upnula se na mě a mou sestru (její vnoučata). Jakmile ji nevoláme až skoro denně, nejezdíme za ní každej týden, je zle…
Mám dvě babičky a rozdíl je neskutečnej. Takovej člověk, co popisuje zakladatelka Vás nenechá dýchat…
Co bych doporučila? Nevím. Já byla poslední z celé rodiny kdo ji naslouchal a snažil se ji pochopit, ale není to tak dlouho co jsem ji vše řekla a snažila se vysvětlit že takhle to dál nejde…prostě k ní byla upřímná. Moc to nevzala. Ale trošku se odmlčela.
Stále ji mám ráda, volám ji a jezdím k ní…ale mám tolik členů rodiny (i ze strany partnera) co miluji a chci vídat, že tohle bylo jediné řešení. :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.19 15:15
@Oriseka píše:
Ja bych ji pekne zamestnala. V tehotenstvi ma clovek spoustu doktoru, tak at hlida malou. Treba nejaky ukol, co ma koupit/sehnat pro malou nebo pro mimco(neco optizneji sehnatelneho nebo, co se musi usit),at je uzitecna. S 2 detma toho hlidani vyuzije clovek vic a nemusi clovek deti tahat k doktorum a po nakupech.Nebo hlida jedno a s druhym na krouzek, nebo se mu samostatne venovat.Hned bych takovou babicku brala

Máma má 53 let a normálně chodí do práce 8 denně. Takže žádné dopolední hlídání nepřipadá v úvahu

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat