Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jake sceny delaji? „Mamo, segro, nelibi se mi, jak se u me chovate. Jestli nebudete schopne akceptovat moje pravidla, nebudu vam otevirat dvere.“ Muz at nezdrhne, ale stoji vedle tebe. Drzim palce.
Radu mám. Pošli obě do p.dele. Tvoje domácnost, tvoje pravidla. Jste zřejmě s manželem moc hodní a poddajní. Matka se sestrou se neumí chovat slušně.
Přesně jak píše @beruska9, já bych jim hned řekla svoje, buď se budete chovat slušně nebo tam jsou dveře. Já jsem klidný člověk ale takhle sr*t na hlavu bych si teda nenechala.
@beruska9 scény v rodině, vykládají pak že jsem jim neotevřela, že se nevážim rodičů no a tak, pak se mě na to každý ptá a příště radši mlčím protože mi to propírání vadí @Bellatrix Lestrange manžela nemají rády, takže on se jim klidí z cesty
A je pro tebe důležitější manžel nebo segra s mámou? Podle příspěvku je segra svobodná a bezdětná nebo ne?
@Lucie1906 problém je s tím, že když jim úplně vážně řeknu, že by to mohlo stačit a měly by opravdu jít, že už to není vtipné jak se chovají, ony se tomu akorát smějí a sedí dál, já pak kolikrát brečím když odejdou protože někdy se chovají nejen neslušně ale i hnusně
@Bellatrix Lestrange sestra dítě má ale na rodičovské je můj švagr a ona pracuje, nic bych proti tomu neměla kdyby se do mě tak nenavážely
Takže kdybys řekla seberte se a vypadněte, budou sedět dál?
To snad ne.
@Anonymní píše:
@Lucie1906 problém je s tím, že když jim úplně vážně řeknu, že by to mohlo stačit a měly by opravdu jít, že už to není vtipné jak se chovají, ony se tomu akorát smějí a sedí dál, já pak kolikrát brečím když odejdou protože někdy se chovají nejen neslušně ale i hnusně
Až k tobě zas přijdou, jasně a stručně jím řekni co se ti nelíbí, nastol pravidla, buď to budou akceptovat nebo ať už nechodí. Pokud se začnou smát nebo mít blbe kecy, rodina nerodina vyrazila bych s nima dveře, a to hodně rázně že by už pochopily která bije, klidně bych hodně zvedla hlas. Já vím je to těžké ale buď tohle uděláš a ony si uvědomí a budou se chovat líp, nebo se naštvou a už nepřijdou. Nebo prostě neuděláš nic a jím bude dále dělat dobře tě ponižovat a ty se akorát budeš trápit.
Já když se snažím je vyhodit, což se stalo ale jen párkrát když už byly opravdu jedovaté a ztrapňovaly mě před mými dětmi úplně nevhodným způsobem (vždy to byl tento stejný důvod) tak stejně neodešly hned a to jsem ještě dostala od mámy facku že na nic nebudu zvyšovat hlas ani když jsem dospělá. Ona je ale taková od nepaměti, obě jsou takové. Jenže já tak ostré lokty nemám.
@Anonymní píše:
Já když se snažím je vyhodit, což se stalo ale jen párkrát když už byly opravdu jedovaté a ztrapňovaly mě před mými dětmi úplně nevhodným způsobem (vždy to byl tento stejný důvod) tak stejně neodešly hned a to jsem ještě dostala od mámy facku že na nic nebudu zvyšovat hlas ani když jsem dospělá. Ona je ale taková od nepaměti, obě jsou takové. Jenže já tak ostré lokty nemám.
To tě chodí ponižovat a navíc fackovat?
No ty kokso a co tvůj muž? Ten ještě tchyni neubral kyslík?
Jdu se vyloženě vypsat a zeptat jestli nemáte někdo radu jak se vůči chování některých členů rodiny obrnit. Moje sestra a moje matka jsou obě velké kariéristky, vysoké školy, žijí prací a vzděláváním se (obě stejný obor). Já mám jen učiliště, svoji krásnou velkou rodinu a jsem šťastná. Práce je pro mě nutné zlo a to ať jsem dělala cokoli. Čas trávím rada jen s dětmi, případně doma, na výletě. Sestra i matka mě dost často navštěvují, ony dvě jsou takto zvyklé, navštěvují se často i spolu navzájem, ale já je nemůžu vystát. Každá ta návštěva je pro mě za trest. Snažila jsem se to omezit, ale jednak se pořád slaví nějaké svátky a narozeniny protože to máme napříč celým rokem po 14ti dnech klidně a zadruhé chodí neohlášené a dělají scény když řeknu že se mi to zrovna nehodí. A o co jde. Problém je v tom že jsou šíleně nafoukané, vsehoznale, všemu rozumí nejlíp. Každá návštěva je o tom že poslouchám jaký jsem póvl a ony jsou ty úspěšné emancipované dámy. Jak nemůžu mít názor na politiku nebo cokoli jiného protože jsem husa a jenom ony dvě tomu rozumí. Do bytu mi normálně jdou v botech, válejí se mi v posteli v oblečení z venku a ignorují že mi to vadí. Vím že jsou to asi drobnosti oproti jiným problémům ale mě to taaaaak leze na nervy. Předkládají mi klidně věci, otočí naopak stůl, protože tak je to lepší a já tomu nerozumim. Děje se to úplně vždy, když přijdou. Pak se společně baví nad tím, co jsem kdy provedla podle nich hloupého jako dítě. Manžel se uklidí ven kdykoliv se u nás objeví. Nemáte někdo stejnou zkušenost, případně radu?
