Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nazdárek maminy,
chtěla jsem se vás zeptat zda se vám někdy stává, že se vás vaše miminko bojí. Mám 3 a půl měs. dceru a docela často se nám stává, že když se nad ní skloním já a nebo někdy manžel, tak dostane hotový hysterčák. U manžela bych to pochopila, přece jenom je s ní méně, ale u mě???
Docela mě to mrzí. Jako by se mě zlekla, či co. Přitom na ni stále mluvím a když k ní jdu tak vždy tak aby viděla a slyšela, žádné nečekané objevení se z poza rohu… přitom se k ní skloním usměju se a je to tady, náhle makový rohlík a spustí řev…třeba i při přebalování, je v poho, ale jakmile se nakloním nad ní a usměju se, nebo se ani neusměju, začne plakat. Docela jsem z toho špatná, že děsím vlastní dítě a to nejsem teda vzhledově žádný zjev
. U první dcery toto vůbec neznám… ![]()
předem díky za vaše postřehy
@elisabeth no já nevím, třeba jí zacláníš ve výhledu
mě se tohle stalo když po delší době přijel přítel ze zahraničí..přítel je černoch a ona jak ho uviděla tak spustila hysterák jak by jí na nože brali..se ho asi lekla bubáka
ale další den už ok..
a když se nad ní skloní někdo cizí tak neřve? ![]()
No právě, že neřve, fakt je to asi nějaká rarita, přitom se opravdu chovám tiše, nedělám nějaké prudké pohyby apod. ale jen si představ tu situaci…mimi leží v křesílku ty sedíš vedle něj a povídáš mu, pak se nad ním skloníš usměješ se chceš pohladit ale nepohladíš, jelikož na tebe hodí ustrašený pohled, jako by tě nepoznávalo a začne řvát
No moje mala se neboji me, ale plysaku s oblicejem. Kdyz je na brisku, tak celkem v pohode, ale kdyz lezi na zadickach a ja ji toho plysaka ukazu jakoby nad oblicejem, tak se boji. Prijde mi to, ze si mysli, ze na ni spadne, nebo tak neco. Tak jestli to neni spis v tom…
No mě to přijde normální.. Představ si jak musí být ten tvůj obličej z jejího pohledu obrovský, když se nad ní nakláníš.. Dělala bych to co nejméně - však časem přijde na to, že předměty, které jsou blíž jsou větší ![]()
Víš ona to udělá, ikdyž třeba ležíme vedle sebe. nakojím, ona je spokojená a žvatlá, ale pak se na mě jakoby podívá opravdu tím pohledem, jako že mě nepoznává a žalostně se rozbrečí, až když jí přitisknu k sobě a začnu s ní pochodovat a mluvit na ni, se uklidní, ale jakmile s ní zase navážu oční kontakt, přitom jí mám stále v náruči, zas se vše opakuje. Si připadám jak nějaká zlá macecha, nebo člověk se špatnou aurou karmou či cokoliv jiným. Přitom jí fakt miluji, nenechávám plakat a vyhovuji téměř okamžitě všem jejím potřebám.
A nemuze ji neco bolet, nebo tak? A kolikrat za den to treba udela?
@elisabeth a nejsi třeba občas namalovaná nebo nemáš jinak vlasy? já si pamatuju když jsme byli malí a mamka se šla ostříhat ke kadeřnici a když přišla tak můj mladší brácha strašně brečel a řval že chce maminku, protože jí nepoznával..
@elisabeth malý mi tohle občas dělal, když jsem se k němu naklonila s turbanem na hlavě po umytí vlasů nebo maskou na obličeji (byla jsem nejspíš za bubáka). Prostě se toho lekl. Určitě to přejde. Teď když je větší a já přijdu s turbanem, tak se tomu hrozně směje ![]()
@elisabeth
Jestli neni nejak pretažená.. Moje mala si třeba se mnou hraje a povida a pak už toho ma asi dost, tak odvrátí zrak a kouka bokem a už se nechce na nic koukat ani na mě ani na hračky. Ma 12tydnu.
@syselinka
Mas naprosto nadherny dite!!! Michany jsou vzdycky nejhezci. Muj manzel je Arab, tak jsem se tesila, ze holka bude sneda a zatim nic, tmavy vlasky ji slezly a oci ma sedozeleny ![]()
@randr děkuju, no malá když se narodila měla stejnou barvu kůže jako já a tmavě modré oči, tak jsem taky byla zklamaná, ale během pár týdnů jí zhnědly oči i pleť takže už jen kudrnaté vlásky a bude to mulatka jak se patří ![]()