Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Zrovna jsme si nedávno s manželem říkali, že jsme si to dítě měli pořídit dokud jsme na něj měli síly (mně bylo 27 a manželovi 32 když se narodila)
ale druhým dechem jsme si řekli, že je lepší že ji máme až teď, když jí můžem dopřát pěkný hračky a oblečení, zážitky, výlety, kroužky a dovolený a nemusíme obracet každej halíř ![]()
Dokonce bych se v příštím životě už nikdy nevrhala do dítěte předtím, než dodělám vysokou, protože zkouškový, diplomka a státnice s miminem jsou fakt peklíčko ![]()
@AnoSte
No to rozhodně, to cizí vrátíš, ale to svoje nemůžeš… ![]()
Ono to není vůbec o tom, že by to v 18 nebo v 19 letech holka nezvládla, ba naopak třeba té energie je mnohem více, možná i trpělivosti, ale i když pominu finance, kariéru, bydlení a podobně, pořád je to o tom, že je to možná zbytečné? Každý věk má mít svoje, to je můj názor, pokud to jen trošku jde, proč si prvně neudělat školu, trochu necestovat, užít si volnosti, neuvěřitelné krásy spontánnosti typu: Je čtvrtek, půl 7 večer, ale já bych si prostě ještě chtěla zajít teď hned na pizzu/do kina/na víno. To už pak prostě s miminkem nikdy nezažiješ. Přesně o tomhle mládí je, užít si té volnosti a s partnerem jeden druhého. Za mě 25 ideální věk. ![]()
@vertunka Dá to záhul, ale to nezáleží na věku si myslím kdy miminko přijde. Žena není nikdy připravená na 100%. Ať už je ti 18,20,30let. A určitě je nejlepší mít našetřené nějaké korunky, aby se prcek měl co nejlépe
![]()
Dítě ma přijít do uplne zabezpečené rodiny. A je jedno, kolik matce je. Mluvím z vlastní zkušenosti.
@freeport To samozřejmě. Ale když se to stane neplánovaně tak se to stejně dá zvládnout..:-) ![]()
Zdravím
před x lety jsem na tom byla téměř jako ty, jen asi o rok starší. Po prďousovi jsem toužila, nijak to nehrotila, ale touha tu byla… Dnes je mi 28, otěhotněla jsem neplánovaně a kdyby to nebylo tak, jak to je, tak si kliďánko ještě rok či dva počkám
Každá jsme jiná a každá to jinak vnímáme, ale já jsem dneska moc ráda, že jsem té touze nepodlehla a počkala jsem si
za těch téměř 10 let se toho mnoho změnilo a i na sobě vidím, jak moc se člověk změnil. Dneska už si můžu s klidem říct, že jsem o nic nepřišla a že mimču můžu dát to, co bude potřebovat a co mu budu chtít dopřát.
Dodělej školu, najdi si práci a kdo ví, třeba bude ve finále všechno úplně jinak, než to vidíš teď… a nebo taky ne a bude z vás krásná rodinka ![]()
@AnoSte píše:
Mám dotaz..je tu někdo do měl miminko v 18 nebo 19 letech? Ne před dvaceti letech ale teď někdy..zajímá mě jak to zvládate takhle mladé..finančně..psychicky..A jak na Vás kouká okolí a co na to rodiče..
![]()
Ahoj ![]()
Ja sama jsem poprve tehotna a je mi 28, ale segra mela synovce, kdyz ji bylo 16 a rozhodne to nebylo jednoduche. Ted je tomu nasemu ulicnikovi 5 a jsme vsichni stastni, ze ho mame, je to poklad, ale starali jsme se a pomahali uplne cela rodina. Segra se take snazila a snazi, ale je to tezke, skolu nedodelala a ma to ted o to tezsi. S pritelem - otcem synovce spolu davno nejsou, o maleho nejevi zajem a jaka laska to byla. Proste byla strasne moc mlada a na dite nepripravena. Nakonec to dopadlo dobre, ale rozhodne to ma segra ted hodne tezke. Byt tebou - jak rikas - urcite nejdriv dodelat skolu, uzit si volnosti, treba cestovat, ziskat nejakou praxi v zamestnani, neco usetrit pro mimco a pak poridit. Taky myslim, ze na veku uplne nezalezi, ale az kdyz ma clovek rozum, je na to vse zodpovedne pripraveny a ma zazemi, ktere mimi bude potrebovat.
Drzim palce, at vse vyjde jak si prejes ![]()