Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Musíš jí dát najevo, že jsi dospělá a máš právo na svůj život, na výchovu dítě podle svého. Nepotřebuješ kontrolu. Jinak to nepůjde…
No buď si to necháš líbit a bude to v tobě kypět, až se z toho zblázníš nebo píchneš do vosího hnízda. Trochu to znám a musím se taky občas ozvat, ptž babička malé prdelkuje a ta to pak zkouší na mě. No chvíli je kyselá a pak se to srovná.
Jenže já se jí nechci nějak dotknout. vím, že to myslí všechno dobře, ale mě to už prostě vadí. musím prostě jed na sto pro jinak poslouchám samé výčitky, když příjdu k lékaři a on tam není je to moje vina že jdu pozdě, venku je hezky tak jsem líná jít ven, ale to že se doma fakt neválím, ale něco dělám to se nebere, když už ven jdu a jdeme s manželem tak zase sedíme jenom v hospodě, přitom se jen občas stavíme na terásku když jdeme ven a to já ani nepiju, jsem abstinent. Malá se vzteká, já k ní okamžitě neletím je zle. tohle už prostě nejde. když udělám co po mě chce tak si stejně najde něco jiného co mi může vyčítat. ale zase nadruhou stranu vždycky mi pomůže když potřebuju
No jenže to si přece nenecháš dělat na hlavu?! Jak to řešila tvoje mamka? Ta by s ní nemohla promluvit?
Hele moje babička (jiná) taky mívá podobné řeči a to do našich věcí ani nevidí. Prostě jí řeknu svoje, pár důvodů a tím to hasne. Musela jsem se to taky naučit. Teď se to učím s tchýní a nejde mi to tak snadno, ale nedá se nic dělat.
Moc možností nemáš. Buď si to necháš líbit i nadále, anebo dáš babičce sice slušně, ale jasně a důrazně najevo, že takhle ne, že ty jsi už dávno dospělá a víš nejlépe, co tvoje dítě potřebuje, a kdy, nebo co máš dělat, případně kam půjdeš.
Taky záleží na tom, jestli by jsi mohla pomoc od babičky oželet v případě, že se na dlouho urazí. ![]()
Obávám se, že lepší už to nebude. Spíš horší.
Bohužel „myslí to v dobrém“ může napáchat dost škod, protože se pod tím schovávají např. sladkosti (ona je má tak ráda, je chudák, že ty jí nic nedáš) nebo to, že pak budeš ty ta zlá, která zakazuje a ona milovaná babička… ![]()
Naprosto tě chápu.. Bydlíme v RD s tchýní a pratchýní a sice máme dobré vztahy, ale nemůžu se dočkat, až si zařídíme vlastní bydlení.. Teď máme pro sebe patro a ony jsou v přízemí..
A jak často k vám babička chodí nebo jak často si děti bere?
Já to řeším tak, že jsem pratchýni přestala zvát pravidelně na kafe a radši všude chodím i s dětmi než abych si řekla o hlídání.. A když si starší řekne, že tam chce jít, tak se držím určitých pravidel, např. ne před obědem, ale ano když má babi návštěvu a chce se pochlubit.. A na nevyžádané rady: tchýni vysvětluji můj postoj a pratchýni neodpovídám (nemá to smysl).. Je to o něco lepší, ale až budeme bydlet jinde, budu je obě mít radši..
@8-D Taky mám doma tchýni a pratchýni a denně už 2 roky poslouchám ranní předpověď počasí
je tam zima, teplo, vítr, atd. Když se nechám ukecat, tak jde malá nabalená a já mám na sebe zlost, že jsem se zase nechala nachytat
Zkoušeli to i na mě, tak to jsem odvětila, že se ve 30 obléknout umím
Mamka jí tenkrát řekla a dost je to moje dítě a bude to podle mě. Bere si jí podle toho jak má čas, budťo jdou ven nebo třeba my k ní, nebo hlídá když jdu k lékaři, na úřad nebo nakoupit když manžel není doma. K nám moc ne, protože mě nebaví poslouchat proč není umytý ten hrnek a že na zemi je nějaké smítko. Je pravdou, že je doslova otrok bytu a u ní by se dalo ze země jíst, ale já to prostě u miminka fakt občas nestihnu. Což asi chápe každá mamina. Je pravda, že byly doby kdy bych se bez ní neobešla a občas i jsou, ale to si myslím, že by nemělo nějak ovlivňovat to jak vychovávám své dítě. Jenomže jak něco řeknu ve stylu, že s ní nesouhlasím je zle a to že z malé nechci udělat rozmazlence, který mě bude dirigovat na každém kroku tak je asi taky špatně. Ona totiž měla tento přístup i k mému sourozenci a můžu říct, že nic dobrého to nepřineslo. Drzost, aroganci, rozmazlenost, sobeckost…Bohužel…
Z toho, co tady píšeš, je jasné, že se babička nezmění. Sama vidíš, co to udělalo s tvým sourozencem, takže pokud nechceš, aby to stejně dopadlo i s tvým dítětem, tak budeš asi muset něco dělat…
Já bych prostě raději oželela to hlídání, než aby mi takle do všeho někdo kecal.
@Anonymní píše:
Zdravím, mám takový zapeklitý problém. Babička ač vím, že to myslí jen v tom nejlepším…No prostě mi trošku mluví do výchovy a mě už to trošičku vadí. Je mi blbé jí něco říct, protože mi vždy pomohla a pomáhá a miminko miluje, dostane od ní co mu na očích vidí, bere si jí na procházky. Prostě dá se říci, že jediná příbuzná, která se jí tak moc věnuje.Veď to je hlavný problém, že miminko tak moc miluje… Keď sa starý (alebo prastarý) rodič nezdravo citovo upne na vnúča a spraví si z neho stredobod vesmíru, tak konec
Musíš si to ukorigovať sama.. napr. nedávať ho toľko varovať, na prechádzky a pod. Babička sa musí prispôsobiť a čím skôr jej ukážeš, kto velí, tým lepšie
Ak sa urazí, to je jej problém - urážka je dobrý spôsob manipulácie
Ja mam takovou mamku a zabira opravdu jedine: to je moje dite, budu si to delat jak chci. Chapu, ze ji nechces urazit, ale cim vic to budes ignorovat, tim to bude stupnovat. Mne když mamka dojede na vikend, jednou za dva mesice, tak se z toho davam jeste tyden do kupy. Uz jsem se snazila i to neresit, ale bylo to snad jeste horsi, ve stylu, ze se trikrat pripomnela, ze mi prece neco rikala, proc to tak neni
takze uz jdu celem proti ni, zda se urazi nebo ne, je jeji volba. Ale stejne furt ryje, jen opatrneji
je beran, svagr rikal, ze ta ten boj nikdy nevzda ![]()
Mimochodem s tim uklidem, to slysim furt. Pred lety jsem tady dva dny lestila kazdy milimetr, vysavala trikrat za den a stejne jsem se zas dockala vycitek, ze tu mam bordel - to jsem jeste ani nemela deti.
Ted mam dokonce pani na uklid, takze je tu fakt 90% casu vymydleno a co myslis, stejne to pry nezvladam a mame bordel. Je fakt, se bordel je podle ni, kdyz si dite zpusobne neurovna backurky atp.
Zdravím, mám takový zapeklitý problém. Babička ač vím, že to myslí jen v tom nejlepším…No prostě mi trošku mluví do výchovy a mě už to trošičku vadí. Je mi blbé jí něco říct, protože mi vždy pomohla a pomáhá a miminko miluje, dostane od ní co mu na očích vidí, bere si jí na procházky. Prostě dá se říci, že jediná příbuzná, která se jí tak moc věnuje. A zádrhel spočívá v tom, že já musím vše dělat na sto procent, nedokáže pochopit, že prostě občas nestihnu okamžitě umýt nádobí a leží chvilku ve dřezu nebo jsem ten den kdy k nám přišla nestihla vysát. To by mě ani tak neštvalo, ale jde o výchovu. Dcera se i když je ještě mimčo začíná dost vztekat jen co se hnu je kravál, nemůžu si ani pomalu dojít na malou aby nebyl řev. Už prostě dělám to, že jakmile se začne vztekat nechám ji a jí to za chvíli přejde, když pláče samozřejmě si ji hned vezmu a snažím se jí v náručí uklidnit. Jenomže jak jsme s babičkou tak ta k ní okamžitě letí a když jsem jí řekla ať tohle nedělá, že s tím potom trpím já a především malá tak se na mě urazila a pohádaly jsme se, protože mi řekne že chci dítě a pak na něj kašlu a pořád poslouchám jak jen sedím a piju kafe a nic nedělám. Přitom to si dám akorát když malá spí. Bydlíme dvě patra od sebe, takže jsem pod neustálou kontrolou kdy jdu s malou ven, když nejdu, protože si doma potřebuju nutně pouklízet nebo si chci odpočinout tak už poslouchám, že dítě se ani ven nepodívá. Ze začátku jsem byla hlídaná i v kolik se vracím se slovy kde jsi byla. O stravě ani nemluvím, proč jí neuděláš to a to a na noc jí dej tohle a tamto. Malá dojí, za půl hodiny začne plakat tak že má hlad že jí mám dát najíst, když řeknu že ne, že hlad mít nemůže když před chvíli dojedla tak se urazí tak ať jí tedy nechám o hladu. Nebo se mi stane že z ničeho nic telefon a venku je hezky tak běž ven a oblíkni jí tohle a tohle a hlavně jí vem čaj, jídlo, plínky…Máme teď jed společně k příbuzným na pár dní a fakt se toho bojím, protože když se neozvu já bouchne manžel. A nechci aby jsme se nějak rozhádaly, protože vím, že to nemyslí zle a vždy pro mě udělala první poslední taktéž pro malou. A do budoucna až nastoupím znovu do práce jí bude hlídat, vyzvedávat ze školky atd a bojím se že mi z ní udělá sprominutím rozmazleného fracka nebo budu muset dělat vše podle lajny. Nevím jak jí to říct, protože mamka mi říkala, že u mě dělala to samé a když se po roce ozvala a řekla dost tak se na dost dlouho urazila. Omlouvám se za anonym, ale nevím kdo známý tu může být a nepotřebuju, aby někdo známý řešil mé problémy.