Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nech to být, je to její problém. Já se ke tchýni chovám, jako ona ke mně - když je milá, jsem ráda a vítám to, něco málo si s ní i popovídám. Když mě uráží, odcházím, nebo přestávám komunikovat. Je to babička mých dětí a matka mého muže - tam je ta důležitá vazba, kterou i podporuji. Ale pro mě je to nezajímavý ublížený člověk, není pro mě tak důležitá, abych se trápila nějakými moresy, kterých se stejně na stará kolena nezbaví. Takže mé sympatie k ní stoupají spíš skrze mé děti - když vidím, že jsou s ní rády, že je k nim laskavá, že se jim věnuje, a tak..
Znám to. Ona neshodila tebe, ale sebe…
Beru lidi, jací jsou a přizpůsobuju se jejich chování. To neznamená, že se chovám stejně jako ona, to ne, já jsem slušná a nejdu do konfliktu, což by se jí možná líbilo. Život je moc krátký na patlání s určitými lidmi, povznes se nad to a dělej po svém ![]()
Shodila se ona, né ty. Ona je ta, která se zarytě schovávala v autě. Škoda, že jsi ji nešla pozdravit - nebylo by to poníženě, mohlo to být normálně, nebo ironicky, záleží, jak moc kousavá by si bývala chtěla být.
Pokud tam nešlo o nějaké smrtelné urážky nebo opravdu do nebevolající nehoráznost z její strany, tak já bývám ten, kdo ustupuje. Prostě se zkusím zase chovat, jakoby se nechumelilo (pokud to byla hádka, nikoliv problém, který je potřeba vyřešit), no a uvidím, co na to druhá strana.
My se takhle jednou úplně zbytečně a ošklivě chytli se švagrem (manžel partnerovy sestry), také jsem se nějaký čas obávala setkání, nakonec jsem do toho šla prsama a s úsměvem a vztahy jsou nadále v pořádku ![]()
Jen dodám, že pokud by na můj vstřícný krok odpověděla ksichtem nebo odmítnutím, tak bych si řekla ok, tudy cesta nevede a krom minimálního základu slušného chování bych ji ignorovala…
Ahoj, jsem na tom podobně. Tchýni už vyloženě nesnáším. Naposled jsem to už nevydržela a poslala jí sms s mým názorem na ni. Od té doby se nestýkáme a mám svatej pokoj. Jsem zvědavá, jestli ji ještě někdy uvidim, doufám, že ne ![]()
Shodila se ona, ne ty. Co bys s tím chtěla dělat? Když není ochotná ani vystoupit z auta, její problém.
A ty jsi nějak postižená, že píšeš o plazení k autu? Tvoje tchyně se chová nevychovaně, to ano, ale na tvém místě bych se nechovala stejně. Klidně bych k autu došla, otevřela dveře a pozdravila ji. A nabídla bych jí, jestli si nechce také vystoupit. Pokud odpoví na pozdrav a odmítne vystoupit, prohodila bych nějakou nezávaznou větu o počasí a rozloučila se. Pokud neodpoví, tak dobře - otočila bych se a víc bych se nesnažila. A klidně bych to řekla oběma přítomným mužům - šla jsem ji pozdravit a asi jí nestojím ani za odpověď. No co se dá dělat.
Tak já rozhodně nejsem žádný zastánce tchýní, ale k autu bych došla, pozdravila bych a pozvala jí na kafe
Pokud by přesto nestála o komunikaci, dveře bych zpátky zavřela a odešla. Rozhodně bych se nevnucovala, spíš kvůli manželovi bych udělala tohle slušné gesto ve stylu,,CHCEŠ
TAK POJĎ, NECHCEŠ
TAK SI TRHNI"
Tak včera jsme se poprvé s tchyni,,videli,, po roce a půl. Jsme rozhádané, protože nejsem pro nej dobra, takových jako ja muze mit na kazdym prste deset, nic jsem nedokazala ja ani moje rodina..,,Maminka,, ale pořád vře, vcera sem jela s tchanem, zřejmě omylem a s dcerou. Oba dva vystoupily z auta a neco si tu jen brali a povidali si, ona ovsem zustala sedět v aute a nic, naprosto me zazdila.. Pred jejich prijezdem ne na to pritel pripravil ze sem jde taky a ze ji mam pozdravit coz sem udelat chtěla, ale ona takto. Zklamalo me to, naštvalo, proste jsem nečekala, ze i ted bude stat za svým. A to říkal přítel, ze uz chce byt normální! Abych se ponizene doplazila k autu a otevrela ji dvere abych ji pozdravila, na to jsem nemela uz nervy. On tchan i dcera byli překvapení, ze tam zustala sedet a docela me tak i pred nimi shodila mi přišlo.. Takze nepočítám s nejakym rovnanin vztahů, nechali byste to tak, jak uz asi na nic jinyho silu ani chut nemám. Je to škoda, pritel chce abychom vycházeli, ale oba nedá šanci, ikdyz šance s to noc nazývat nedá, neprovedla jsem ji nic. Nemrzelo by vas to, nechali byste to tak, asi jo…