Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mohu miminko rozmazlit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.1.25 10:55
Rozhodně ho tímto nerozmazlíš! Prostě bude zvyklé spát s tebou… ale neboj v pubertě tam nebude. Uvidíš věkem… časem bude spát ve své posteli… ono se to pak zlomí třeba omezením kojení jak bude starší… nebude tam spát u tebe navždy. Jak vám to takto vyhovuje, miminko líp spí nic neřeš. Kašli na okolí. Rozmazlíš dítě fakt něčím jiným a nee tím že bude cítit pocit bezpečí. Jsou děti kontaktní a mín kontaktní… dcera spala vpostýlce.. ale já ji dala v osm spát a spala do pěti do rána… pohoda… jak by řvala co hodinu tak by to taky dopadlo jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 10:57
Na ostatní se vykašli, ty jsi jeho maminka a musíš vědět, co potřebuje.
A nemyslím si, že by takové malé miminko šlo rozmazlit. Miminka nejsou manipulativní nebo vypočítává, pláčou když potřebuji naplnit nějakou potřebu. A když chce být pořád u tebe, tak mu to dopřej. Já mám 4 měsíční holčičku a nedovedu si představit, že bych jí nechala plakat nebo ji nepochovala. Pořád se jí venuju, když je mrzutejsi tak jí nosím. Ona by určitě v postylce i spinkala, ale já jsem ráda, že ji mám v posteli u sebe.
Já myslím, že láska je to nejdůležitější, co můžeme našim dětem dát a je zadarmo.
A taky si myslím, že miminko si buduje důvěru ke světu od narození a když se mu takhle věnujes, bude šťastnější a nebude mít v budoucnu citové problémy.
Takže vůbec neposlouchej takové zastaralé názory a užívej si, že tě to miminko potřebuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 11:35
Mám už druhé extrémně kontaktní dítě. Je mu rok a půl, spí jedině se mnou, celkově na mně dost visí. Starší byl stejný a vyrostl z něj normální kluk, který mě rozhodně nepotřebuje mít za zadkem, umí být dost samostatný, ale stále umí být ještě mazel. Prcek se mi v noci stále budí hodně často a uklidnim ho je já. V noci nedává tatínka, ačkoli jinak je s ním úplně v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 11:35
Buď budeš trápit vás oba a nebo se na okolí vyprdneš a řekneš, že vám to tak vyhovuje. Syn byl stejný. Do roka absolutně neodložitelný. Někdy mě to strašně štvalo, tím víc, jak rostl a přibíral. Ale jednoho dne jsem se s tím smířila, vzala to tak, jak to bylo a přišla strašná úleva. Nemá smysl srovnávat s dětmi v okolí, s námi, když jsme byli malí. Každé dítě je jiné.
Náš začal brzy chodit a od té doby byl samostatná jednotka, malý objevitel-samotář. Dneska je v první třídě. Dokáže se hodiny zabavit, nic nepotřebuje.
Dcera byla to,,ukázkové” miminko, nebyla tedy kojená- nakrmit, přebalit a spát. Samozřejmě v postýlce. V roce se vše otočilo. Do čtyř let spala s námi, příští rok půjde do školy a každou noc se mi vkrade pod deku. Je nesamostatná, neustále potřebuje společnost a někoho, kdo jí bude dělat zábavu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 11:37
Jenom se s ním hezky vymazli do sytosti! 
Co se týče toho spaní, prý je bezpečnější, když děťátko spí ve své postýlce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 11:39
Taky mi bylo okolím a hlavně ze strany manželovi rodiny říkáno, jak si mimino zvykne a že to pak začne vyžadovat. Já ani nic nevysvětlovala, protože „stará škola“ a dělala si to po svém. Dcera velice kontaktní a v roce bum a chtěla do své postýlky. Do té doby spala se mnou. Teď se mnou spí při špatné noci (nebývá moc často) a nebo při nemoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 11:46
Nesnáším „nechávat vyřvávat děti“, aby si nezvykly. Prostě ten kontakt potřebuje a jestli jsi schopná/ ochotná v tomhle vyhovět, tak jen dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 11:48
Ja nevím, že hodně lidí má tendenci do vychovy kecat, jak kdyby měli patent na rozum ať si se svými dětmi dělá každý co chce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 12:04
Zalezi kdo jsou vsichni. Kdo s vami nezije a nema na nej to jak pecujes o mimino primu dopad, at si rika co chce, vyslechni, usmej se, nerozpitvavej. U nas zabiralo: " Moudre knihy rikaji…" a doplnila jsem podle tematu, treba k noseni to, ze deti jsou evolucne vybaveny na to, aby travili prvni mesice sveho zivota navazane k mamince, bez ni maji ten praveky strach, ze je neco sezere a casem jak se zacnou vic pohybovat, uz tolik kontakt nebudou vyzadovat.
Pokud ma nejake pripominky partner, tim bych se zabyvala a snazila se spolu s nim prijit na to, co mu opravdu vadi a ceho se boji. Treba u toho spolecneho spani ma pocit, ze to jedine misto, kde jste byli spolu jen vy dva, ta postel, najednou uz neni jen vase a ze uz vam nezbyva nic, co je jen vase. A to se da resit tim, ze si na sebe najdete cas jinde a jindy, kdyz mimino s vami nebude zrovna.
Jinak u nas zacalo mimino spat sem tam v postylce cca v 6 mesicich pres den, do te doby jen v nositku a docilila jsem toho jen zkousenim. Kdyz se napilo a u prsa uslo, tak jsem se zkusila odplizit, kdyz nevyslo, brala jsem hned do nositka a douspala. Bylo a je to na hlavu, hlavne kdyz bych rada delala v mezicase neco bez mimina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.25 12:08
@Anonymní píše: Více
malou jsem 4 mesice vyhradne nosila a mazlila, nesla odlozit. Paty mesic na prvni spanek.. Jeste v roce a pul byla jak pijavice. ve 2 a ctvrt sla bez breku v pohode do skolk a ted ma 2r8m skoro a prijde se pomazlit stejne jako prvnak. Kdyz je v noci treba, chteji oba mamu, ale treba na vecerni uspavani a nejake aktivity batole chce tatinka, umi si velmi pekne hrat sama atp. Ja se s ni jako s miminem nemohla v satku ani zastavit - ani u linky se napit. Hned rev
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.25 12:10
@starfish_at_night všichni jsou hlavně manžel a pak babičky. Z těch „cizích“ je mi to jedno, nebydlí s námi, ale manžela mám doma a on si svou lenost zastírá tím, že jsem si ho tak rozmazlila. Např. když potřebuji na záchod nebo něco dovařit a malý brečí, poprosím manžela, ať k němu jde a on mi hned řekne, že jsem si ho takhle naučila sama a nemám se divit, že chvíli nevydrží…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj, mám čtyřměsíční dítě a všichni mi říkají, že ho rozmazluji a jednou se z toho zblázním. K věci: malý od malička vyžaduje mou přítomnost. Odmítá spát v postýlce, při spánku mě neustále hledá, takže spí se mnou v posteli. Přes den ho mám na dopolední spánek v klokance, nenechávám ho vyřvat, mazlím se s ním. Na internetu se píše, že malá miminka nelze kontaktem rozmazlovat, že je to prostě jejich potřeba, ale doma neustále poslouchám, že to dělám špatně. Samozřejmě by pro mě bylo pohodlnější, kdyby třeba spal v postýlce, ale malý v postýlce prostě nespal a budil se neustále a já pak už padala únavou. Ještě dodám, že je to prsomil a kdyby mohl, bude u prsa neustále
Kdy je správný čas učit ho spát ve své postýlce? Snažím se ho tam pokládat, aby si na ní zvykl. Přes den vydrží i půl hodiny sám na hrací dece nebo v houpátku, nemám ho na rukou neustále.