Myslím, že někdo je doma, ale není
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Snažila bych se buď sama sebe trénovat (jakože třeba něco slyším a chci se jít podívat, ale přinutím se nejít a dokola si opakuju, že tam nikdo není) anebo bych navštívila nějakého psychologa. Protože to není „normální“ a mohlo by se to zhoršovat. Ale záleží, jak moc tě to obtěžuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já bych řekla, že psychická nemoc to je, možná že i dědičná, když to dělala i babička…
Odnauč se to buď sama, nebo najdi pomoc. Když už to řešíš na netu, asi ti to vadí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To mám taky, ale né každý den..a nemusím slyšet zvuk, jen taková vnutkavá myšlenka (jdi se podívat), ale opravdu jednou za čas..páč doma moc nejsem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem se zase furt koukávala pod postel každou nic před tím, než jsem ulehla 
Časem to odeznělo samo. Psychická nemoc to není 
Jestli hulíš trávu, přestaň. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hele tott jsem mela jako dite kdyz jsem byla sama doma a i ted kdyz bydlim sama obcas uslysim nejaky divny zvuky tak se leknu ale nemyslim si ze by to byl nekdo kdo se ke me chce dostat ale treba duch no jsem dost prdla ja vim ale myslim si ze je to podporeno dosti fantazii cloveka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky jsem to měla, jako dítě a dost dlouho i v dospělosti, neboj, přejde to.
- Citovat
- Upravit
Ze ses paranoidni, to jeste neznamena, ze po tobe nejdou!…sorry, bylo to prvni, co me napadlo 
zkus psychologa, lepsi driv nez dyl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Trochu to připomíná obsedantně kompulzivní poruchu. Kdyby se to zhoršovalo tak psychoterapie, psychiatr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Koukas na horory? Ja bych jen rekla, zr mas z takovych veci obycejnej strach. Ja kdyz jsem sama doma muzse strachy pos…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jde o obsedantně kompulzivní jednání, léčit to jde. Určitě zajdi, psycholog, psychiatr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj
Díky moc
už delší dobu se mi stává, že musím prohlédnout celý byt, jestli tu nikdo není, zamknout pořádně dveře. Když jdu do koupelny a nikdo tam není, hned mě napadne že byl třeba v kuchyni a rychle šel do pokoje a pak zpět do koupelny a takové. Přitom si v hlavě říkám a „vím“, že to je blbost, ale nedá mi to. Nebo ležím v posteli a něco uslyším (asi dřevo nebo co já vím) a hned si myslím, že někdo je pod postelí a chce mě zabít, tak se musím podívat, ale „vím“, že tam nikdo není. Přitom máme doma psa a ten by ječel, kdyby někdo byl u nás v bytě. A navíc jak by se ten NĚKDO do našeho bytu dostal.
Připadám si jak… bude mi 19 a nechci si připadat jak nějaký hypochondr, ale tohle je fakt na hlavu. Kdysi mi mamka řekla, že babička musela prohledat celý byt, aby se ujistila, že tam nikdo není, když šly třeba nakoupit, ale ve stáří jsem ji tohle neviděla dělat (bydlely jsme s ní) a nebyla psychicky nemocná, prostě hodná babička. Nevíte co s tím, nějaký trik jak se toho zbavit?