Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedolizat. Nepsat. Spolecne chvile jsou pryc a dalsi rozhovor k nicemu pozitivnimu nebude. Za rok to budes videt jinak, ted se soustred na neco jineho, treba na cinky v posilovne.
Ahoj, určitě nepsat, čas to všechno vyřeší, jen vydržet a přečkat tu nejhorší dobu, seš ve fázi sebeobviňování, takže to opravdu nevidíš racionálně. Taky jsem to před pár lety zažila a bylo mi líto těch ztracených let a teď jsem strašně šťastná, že jsem s ním nezůstala. Po rozchodu jsem byla asi dva roky sama, pak jsem ve 28 letech potkala někoho jiného, ve 30 svatba, pak jsme ještě cestovali, užívali si a zařizovali bydlení a teď ve 32 letech se mi narodila krásná zdravá holčička. Vzpomínám si na to období po rozchodu a vím, že to bylo těžký a že nic jiného než nechat plynout čas nepomohlo, ale ve finále když na to koukám zpětně, tak to bylo to nejlepší řešení, navíc jsem šla pak do nového vztahu velmi ponaučená.
Už při čtení nadpisu jsem si říkala Nepsat a skutečně to tak je. To by, ruku na srdce, nebylo žádné vysvětlování nebo omlouvání, to by bylo zase dolejzání. Drž se a nepiš, jednou si za to poděkuješ. Tohle nebyl asi nikdy rovný vztah. Kousni se do pracky a nepiš! ![]()
Holky diky moc, nenapisu, jen jsem to strasne potrebovala potvrdit, protoze ho miluju a trapim se. Ale dolizani bylo fakt uz dost, vsechny jste to asi pojmenovaly spravne. Jen Jsem se rano probudila, citila jsem hroznou vinu, brecela jsem a svrbely me prsty ![]()
@Zoe1 píše:
Ahoj, určitě nepsat, čas to všechno vyřeší, jen vydržet a přečkat tu nejhorší dobu, seš ve fázi sebeobviňování, takže to opravdu nevidíš racionálně. Taky jsem to před pár lety zažila a bylo mi líto těch ztracených let a teď jsem strašně šťastná, že jsem s ním nezůstala. Po rozchodu jsem byla asi dva roky sama, pak jsem ve 28 letech potkala někoho jiného, ve 30 svatba, pak jsme ještě cestovali, užívali si a zařizovali bydlení a teď ve 32 letech se mi narodila krásná zdravá holčička. Vzpomínám si na to období po rozchodu a vím, že to bylo těžký a že nic jiného než nechat plynout čas nepomohlo, ale ve finále když na to koukám zpětně, tak to bylo to nejlepší řešení, navíc jsem šla pak do nového vztahu velmi ponaučená.
Ano, jsem ve fazi sebeobvinovani a mam na tom lvi podil prave. Vzdycky je chyba ale tak trochu na obou stranach ![]()
Tak jestli si mu byla nevěrná a on tě nazval běhnou, tak chápu že byl hnusnej. Jestli si zapomněla koupit banány a on tě sjel, že nemá po cvičení jak doplnit energii je to oběhový materiál… Takže buď zkus být konkrétnější nebo nečekej jinou radu než nepsat. Já moc tomu, že jste celou dobu pluli na růžovém obláčku a zničeho nic hádka kvůli banánum, která vyvrcholí rozchodem jinak perfektního vztahu, nevěřím. Tak buď je to skvělej chlap, tak bojuj …nebo je to blbec a takovejch ještě bude…
Urcite nepsat. Uplne ti ale rozumim, ze mas nutkaní napsat. Nikam by to ale nevedlo. Obdobi po rozchodu je blby no. Zvlast pokud on se rozesel s tebou. To bylo slz, co jsem kolikrat vybrecela, ale ted po tech 20,30 letech se musim usmivat a rada na vsechny vztahy vzpominam.
Co te nezabije, to te posili, zivot jde dal ![]()
@Bubla_Bučková píše:
Tak jestli si mu byla nevěrná a on tě nazval běhnou, tak chápu že byl hnusnej. Jestli si zapomněla koupit banány a on tě sjel, že nemá po cvičení jak doplnit energii je to oběhový materiál… Takže buď zkus být konkrétnější nebo nečekej jinou radu než nepsat. Já moc tomu, že jste celou dobu pluli na růžovém obláčku a zničeho nic hádka kvůli banánum, která vyvrcholí rozchodem jinak perfektního vztahu, nevěřím. Tak buď je to skvělej chlap, tak bojuj …nebo je to blbec a takovejch ještě bude…
Nepluli jsme na ruzovem oblacku, psala jsem, ze ten vztah byl uz u konce, jen jsem nechtela, aby ten konec byl takovy. A o neveru neslo, ale v podstate kdyz je vztah u konce, tak do krve se pohadate i kvuli bananum.
@srpen89 píše:rozesel se on, ale byla to vsechno moje vina, proto me trapi takovy konec
Urcite nepsat. Uplne ti ale rozumim, ze mas nutkaní napsat. Nikam by to ale nevedlo. Obdobi po rozchodu je blby no. Zvlast pokud on se rozesel s tebou. To bylo slz, co jsem kolikrat vybrecela, ale ted po tech 20,30 letech se musim usmivat a rada na vsechny vztahy vzpominam.Co te nezabije, to te posili, zivot jde dal
@Anonymní píše:
rozesel se on, ale byla to vsechno moje vina, proto me trapi takovy konec
A proč si s tím teda něco nedělala dřív? No tak co už… Příště budeš chytřejší a fakt takovejch ještě bude ![]()
@Bubla_Bučková píše:je to komplikovany, ale o to ted nejde. Je konec a otazka znela napsat a slusne to ukoncit, nebo to nechat byt, kdyz ta druha strana nema zajem.
A proč si s tím teda něco nedělala dřív? No tak co už… Příště budeš chytřejší a fakt takovejch ještě bude
@Anonymní píše:
je to komplikovany, ale o to ted nejde. Je konec a otazka znela napsat a slusne to ukoncit, nebo to nechat byt, kdyz ta druha strana nema zajem.
Ale… žádný slušný ukončování a dobrý vztahy po rozchodu a chození na kafíčka.. Na to se vyprdni
a stejně ti jde o to, ho ještě aspoň jednou vidět
Neboj, všechno přeboli ZA pár měsíců.
Hezky den, potrebovala bych poradit z pohledu nekoho nezaujateho. Tim, ze v tom mam city, se na to neumim divat racionalne. Rozesli jsme se s pritelem po trech letech. Udelal to v afektu a rekl mi nehezky veci, ale ten vztah koncil tak jako tak. Ja ho miluju, ale vim, ze je konec, napsal, ze me nema uz rad, i kdyz to bylo v nastvani, asi to tak je. Ja mu po tom jeho vylevu napsala, ze uz ho nechci nikdy videt a tak se i stalo. Je to uz dva tydny, nejsme vubec v kontaktu. Mu je to asi sumak, ale me to hrozne trapi, ze za to asi muzu ja, ze je to vsechno moje vina, napsala jsem mu, ze po tom, co mi napsal, uz pro me neexistuje. Ted me to mrzi a trapi. Nechci to nejak vracet, vim, ze je konec, ale ten konec se mi nejak prici. Zase na druhou stranu nechci dolizat, vzdycky jsem prisla ja, ale takhle zahodit tolik spolecnych chvil. Nevim, co delat, jestli to uz nechat byt a smirit se s tim, ze jsme se takhke rozhadali a uz se neuvidime, nebo napsat zase prvni a nejak slusne to skoncit. Nechce se mi zase ukazovat, ze trpim a zalezi mi na nem, prvni mu psat a tak. Na druhou stranu citim taky vinu, proste nevim, placam se v tom neskutecne, protoze ho mam rada. Mam to uz nechat plavat a nechat ho proste odejit, i kdyz se budu citit porad vinna? Dekuji za jakoukoliv reakci,