Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Narozeniny manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.3.18 15:47
Tak když bych jednou někomu (mamce) řekla, že jede, tak jede. A né, že pojede jenom když se to bude hodit..včera ano, dnes ne a zítra si to zase možná rozmyslíme mami…
A na manžela bych se vyprdla, užila bych si čas pro sebe..on ho s tebou na těch horách evidentně trávit nechce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.18 15:48
S mamkou…on pokud takhle jedná, at si teda příště všechno zajistí sám…
Vy spolu doma nemluvíte??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.18 15:51
Jsi si jistá, že je to manžel? Takhle otáčí názory moje 4letá dcerka.
Bych ho s jeho kulatinama odeslala kam je mu libo a odjela se bavit dle náhradního plánu i s mamkou a známými.
A neužírej se, Tys nic špatného NEUDĚLALA 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.18 15:52
@Petra Z píše:
S mamkou…on pokud takhle jedná, at si teda příště všechno zajistí sám…
Vy spolu doma nemluvíte???
Mluvíme, víkend normálně proběhl, posílala jsem všem maily ohledně ubytka, mluvila jsem o tom, že hory jsou zajištěny, on nic. Neřekl ani slovo. Mě vůbec nenapadlo, že by nejel. ve čtvrtek před tím víkendem jsem byla pracovně pryč a psal mi sms, jak je strašně rád, že jsme to zajistila, jak se mnou pojede kamkoliv apod. měla jsem pocit, že je vše ok. Když ve čtvrtek napíše, jak mě miluje a chce se mnou jet a v neděli se dozvím, že nikam nejede, tak jsem z toho byla dost vedle.
- Citovat
- Upravit
2.3.18 15:52
Vzala bych mamku a s ním už příště nikdy nepočítala. Když není schopný ti to doma normálně říct a dozvídáš se to po kamarádech. Bože, to je jednání!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.18 15:52
Mě to přijde strašně vtipny, jste jak pubertaci 
ta (ne)komunikace, vy se doma nevidite?…vzala bych mamku nebo jeste lip nejakyho kamarada, aby videl že vše netoci jen kolem neho…a ze se bez nej nep. seres…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.18 15:53
A jinak spolu komunikujete jak? To se jako bavite o vsem a o tomhle se bavi zasadne z cizima? Ptala ses ho na to, proc se tak chova??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.18 15:56
@Anonymní píše:
Mluvíme, víkend normálně proběhl, posílala jsem všem maily ohledně ubytka, mluvila jsem o tom, že hory jsou zajištěny, on nic. Neřekl ani slovo. Mě vůbec nenapadlo, že by nejel. ve čtvrtek před tím víkendem jsem byla pracovně pryč a psal mi sms, jak je strašně rád, že jsme to zajistila, jak se mnou pojede kamkoliv apod. měla jsem pocit, že je vše ok. Když ve čtvrtek napíše, jak mě miluje a chce se mnou jet a v neděli se dozvím, že nikam nejede, tak jsem z toho byla dost vedle.
Jinak, abych tě „uklidnila“, tak tohle jsme řešili loni v rodině také. Půl roku dopředu zaplacený zájezd, aby jsme se pak od různých lidí dozvěděli, že jeden nejede. Měsíc před odjezdem tedy se rodinná příslušnice (nechci specifikovat) svého muže zeptala, jak to tedy je a jen suše odvětil, že nejde. Jak malý Jarda. Narychlo jsme ho nahradili maminkou dotyčné a on už má smůlu. Tohle se prostě nedělá.
Edit: ještě dodám, že 50 už mu bylo. Člověk by očekával v tomhle věku alespoň nějaký rozum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.18 15:58
@Ms.Ragdoll píše:
A jinak spolu komunikujete jak? To se jako bavite o vsem a o tomhle se bavi zasadne z cizima? Ptala ses ho na to, proc se tak chova??
No ptala, řekla jsem mu, proč mi to neřekl. V takových situacích buď lže (že mi to řekl) nebo se otočí a nemluví se mnou. A nedostanu to z něj. Když jsem se ho ptala, proč se to dozvídám od cizích lidí, nic neřekl. Když jsem ho ptala, proč nejede, řekl - podívej se, jak se chováš - a víc zase nic (to je taková jeho okřídlená formulka, která je začátkem jeho nějakých neracionálních výčitek - když se ho zeptám jak konkrétně - tak se stejně nic nedozvím, protože on už to zapomněl a měla bych vědět sama nejlíp, co jsem udělala špatně - už to neřeším, psycholožka mi kdysi řekla že je to manipulace do pocitů viny na druhou a že to nemám řešit). Prostě občasná klasika. Kdyby v tom nebyly ty narozky a to Rakousko, tak to neřeším. Budu to muset i sama odřídit, ach jo.
- Citovat
- Upravit
2.3.18 16:00
No, mně když tohle dělá dítě - do očí mi jasně sdělí svůj názor a pak dělá drahoty nebo mě obviňuje, že to vlastně myslelo jinak, na rovinu říkám - jsem natolik zlá matka, že plním všecko, co sis přála. Ale udělat mi to dospělej chlap… vlastně nevím, nedovedu si představit, u nás to obvykle ufnguje tak, že on projeví přání, já ho splním a on mi za to poděkuje… Takže pokud ti něco neřekne na rovinu, prostě bych plnila jeho přání tak, jak je před tebou vyslovil, a rozhodně bych se nenamáhala s nějakým přemlouváním a sháněním pokoutních informací, jestli to třeba náhodou nemyslel jinak, než ti řekl. Ale teda žít bych vedle někoho takového asi nemohla, pokud to dělá pravidelně. Já nějak k životu potřebuju, že když se dva dospělí lidi na něčem domluví, tak to taky plní. A pokud už změní názor, tak to protistraně sdělí co nejdříve a snaží se minimalizovat škody, které špatné rozhodnutí přineslo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.3.18 16:00
@Kakika píše:
Jinak, abych tě „uklidnila“, tak tohle jsme řešili loni v rodině také. Půl roku dopředu zaplacený zájezd, aby jsme se pak od různých lidí dozvěděli, že jeden nejede. Měsíc před odjezdem tedy se rodinná příslušnice (nechci specifikovat) svého muže zeptala, jak to tedy je a jen suše odvětil, že nejde. Jak malý Jarda. Narychlo jsme ho nahradili maminkou dotyčné a on už má smůlu. Tohle se prostě nedělá.
Edit: ještě dodám, že 50 už mu bylo. Člověk by očekával v tomhle věku alespoň nějaký rozum.
A jak to dopadlo? Šel ten dotyčný do sebe?
- Citovat
- Upravit
2.3.18 16:02
@Anonymní píše:
A jak to dopadlo? Šel ten dotyčný do sebe?
Ne. Dodnes dělá, že vše bylo vlastně v pořádku. Letos už máme zájezd zaplacený znova (na to samé místo, moc se nám tam líbilo), ale jeho už necháváme doma cíleně. Jen na to řekl, že by ho tam stejně nikdo nedostal. Obdivuju jeho ženu, já bych ho něčím majzla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.18 16:13
@Anonymní píše:
No ptala, řekla jsem mu, proč mi to neřekl. V takových situacích buď lže (že mi to řekl) nebo se otočí a nemluví se mnou. A nedostanu to z něj. Když jsem se ho ptala, proč se to dozvídám od cizích lidí, nic neřekl. Když jsem ho ptala, proč nejede, řekl - podívej se, jak se chováš - a víc zase nic (to je taková jeho okřídlená formulka, která je začátkem jeho nějakých neracionálních výčitek - když se ho zeptám jak konkrétně - tak se stejně nic nedozvím, protože on už to zapomněl a měla bych vědět sama nejlíp, co jsem udělala špatně - už to neřeším, psycholožka mi kdysi řekla že je to manipulace do pocitů viny na druhou a že to nemám řešit). Prostě občasná klasika. Kdyby v tom nebyly ty narozky a to Rakousko, tak to neřeším. Budu to muset i sama odřídit, ach jo.
Tak to je teda slušný manipulátor 
Na narozeniny bych se mu zvysoka vykašlala a jela s mamkou.
A neboj vloni jsem taky musela se dvěma dětma dojet do Rakouska do Alp sama a bez poblémů jsem to zvládla. A ještě jsem si tou cestou docela zvedla řidičské sebevědomí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Holky, jak byste řešily?
Kvůli přijímačkám kluka nepojedeme na hory se stabilní skupinou rodin, ale s jinými známými. manžel mi to zadal za úkol zajistit - ubytování - jediná umím jazyky. Tak jsem našla tři tipy (bylo to dost těžké, už bylo pozdě), všeobecnou diskuzí se zvolila jedna varianta. Druhý syn s námi nepojede, protože ho ze školy nepustí. Tak jsem od počátku říkala, že s námi pojede moje kamarádka. A kvůli ní i sehnala dražší bydlení, abychom všichni měli dost soukromí. Nepřipadalo mi na tom nic divného, roky jezdíme s manželovými kamarády, kolikrát mě nechal samotnou a šel s nimi. V tom týdnu má manžel navíc i kulaté narozeniny, tak jsem i plánovala, jak to tam oslavíme. Jenže on mi po zaplacení řekl, že nepojede. Dozvěděla jsem se to ne od něj, ale od těch známých. Normálně spolu doma o víkendu jsme byli, já mluvila o horách, jak jsou zajištěné a on nic. A minulou neděli najednou mail od těch známých, jestli vím, že manžel nejede. On mi to potvrdil, ale nechce říct, proč. Podotýkám, že už mi to asi dvakrát udělal i v minulosti, dvakrát jsem ho přemlouvala, ať s námi jede, takže nakonec se „uvolil“, podruhé až těsně před odjezdem, kdy jsem se smiřovala s tím, že dvacet tisíc vyletí komínem.
Dala jsem mu ultimátum, že do pondělka, potřebuju, aby se definitivně rozhodl. Řekl, že ne. Tak jsem sháněla náhradníka a pojede s námi moje mamka. A najednou se zase od těch známých dozvídám, že se on někde někomu hlásil jako náhradník - mně ale rozhodně nic neřekl. Na mě nemluví.
Co byste dělaly? Řekly mamce, že nepojede? Jedeme za týden, má už pojištění, vše. Anebo jely s mamkou? On bude zuřit kvůli těm narozeninám. A mně je to taky líto. Nechápu, proč mi připravuje takové situace. Poraďte, prosím.