Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nechce jíst - vzdoruje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.8.12 21:58
Něco podobného jsem s mladší dcerou zažívala. A to, co jsem ti psala, opravdu zabralo. Ono totiž to dítě, když vidí, že jsi bezradná, nešťastná, nebo naštvaná, nebo že ti opravdu záleží na tom, aby se najedla, tak udělá natruc pravý opak. Jakmile dáš v tomhle ohledu najevo, že je ti to jedno, přestane je to bavit, dělat kolem jídla kůžičky. Ale musí to od tebe vyznívat opravdu přirozeně, ani náznak rozladění, nebo nějaké hlášky typu „počkej, až budeš mít hlad“. Nic. Když se holčička v jídle ňamrala, úplně klidně jsem se jí zeptala, jestli bude ještě papat, když řekla, že ne, tak jsem řekla, tak ukaž, já už to tedy odnesu, nabumbej se a běž si hrát… Bez náznaku jakékoli zloby nebo smutku apod. A když za chvíli chtěla něco jiného, tak opět v úplném klidu: Ano, bude svačinka, ještě chvíli počkej, ještě je brzy… když se začala vztekat, šup do pokojíku, bez křiku, jen jsem jí řekla, že tímhle způsobem s ní mluvit nebudu, ale jestli se chce vztekat tak může tady za zavřenými dveřmi a až ji to přejde, ať přijde. To víš, zkoušejí to, dokážou to vygradovat až do hysteráku, ale chce to vydržet. Párkrát si takovou scénu střihnou a když není očekávaná odezva, přestanou s tím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.8.12 13:39
@momi33 S ovocem ani zeleninou problém nemá, baští od malinka, ale víš co - ona už je předškolák a dělá takové scény s jídlem. @Gladys To máš fajn, že ti ve školce dávají oběd domů, já už taky přemýšlela, že bych se s nimi domluvila, ať zbytek obědu (no zbytek…téměř celý oběd) jí zabalí domů, stejně jí vyzvedávám po obědě, ale nevím, jestli mi výjdou vstříc. @Pipet Jo žemlovka - tu jsme posledně připravovaly společně a stejně to nejela. Často spolu připravujeme jídlo, nechávám ji pod dohledem krájet, míchat, dochucovat…pak nandáme na talíř a ona to nejí! @74paja Kroužky už máme vybrané, začínáme v září, kéž by to fungovalo i u nás! @Denisa56 Určitě vyzkouším, to jí neublíží 
Holky, dneska už to hrotit nebudu, malá byla stejně dopoledne u babičky a taky spolu obědvaly, ale od zítřka natvrdo najíždím na „dietku“ nechceš jíst? Nemusíš, počkej si 3.hodinky na další jídlo. Přiznávám, že včera večer jsem jí „výchovně“ přečetla pár vašich reakcí, aby pochopila, že v jiných rodinách se tak děti nechovají. Dnes jí asi dočtu zbytek a připravím na zítřek, v klidu. Musí to přece pochopit. Tak doufám, že to nezbabrám a bude to fungovat.
- Citovat
- Upravit
9.8.12 18:38
Ahoj wivi,
resili jsme tohle s Valinkou asi pred pul rokem, taktez ma 5 let. Probihalo to podobne, jak popisujes. Najednou prestala ve skolce jist, doma plakala, ze do skolky nechce, ze se ji dela z kase na zvraceni a ze ji nechutna maso a ze pani ucitelka ji nuti obedy jist. Promluvila jsem si s pani ucitelkou a domluvila se, ze ji ma nechat snist jen neco - at si vybere, co ji chutna. Totez jsem si domluvila s Valinkou. Pozdeji vsak zacala nimrat i doma. Nez jsem ji nachystala jidlo, zeptala jsem se ji, co by rada - syr, sunku, marmeladku, krupicku, rybi pomazanku… na vsechno byla stejne odpoved - NE.
Zkouseli jsme hrat nejake hry (za maminku, za tatinka… / kdo vsechno sni bude kralovna…), pozdeji jsme koupili i talirek se zviratkama, takze jsem ji nabadala ve stylu: "No a kdo to tam vykuje… to je urcite pejsek, ne - ovecka… Chvili to zabiralo.
Pozdeji uz mi dosla fantazie a tak jsem si s Valinkou sedla a vysvetlila ji, ze musi poradne jist, aby pekne rostla a byla zdrava, jinak ze nebude mit silu. Taktez sladkosti az po jidle a zredukovala jsem to.
A kdyz jednou zase protestovala a chtela jit na koleckove brusle, odmitla jsem, ze dost nejedla a nemuze mit silu. Ze bude mit slabe nozky a spadne na zadek. Zacali jsme spolu hodne sportovat - jezdit na bruslich, na kole, chodit na prochazky s kocarkem - ale musime hodne papat, jinak nebudeme mit dost sily a energie - a kupodivu to funguje. Zacala jist i ve skolce - mame dohodu, ze to, co ji nechutna jist nemusi, ale vzdy musi vybra to, co rada ma.
Chce to hodne trpelivosti a zkouset to vsemi formami. Ano, dochazi napady i energie, ale co by clovek pro ty nase deti neudelal.
Tak hodne zdaru! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.12 10:42
Moje děti jedly dobře, ale já byla v dětství potížistka. Mě bylo ale často z jídla špatně, taky jsem měla nervy na pochodu, když mě nutili jíst. Do toho hádky rodičů…divím se, že dnes mám k jídlu veskrze kladný vztah 
. Když jsem byla trochu větší (asi tak 7 let), házela jsem jídlo oknem. Sídliště, 6. patro. Sousedovi přistála na hlavě tlačenka. Taky jsem hodila oknem bramborový salát 
No, dneska se tomu směju, ale tehdy mi bylo úzko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.12 22:39
řešíme to samé
Už jse msi říkal že se zkusím zeptat ostatních jak to mají a vidím že je to všude stejné.
Náš tříletý Mates najednou přestal jíst. Ale úplně. Na snídni si dá kakao ale rohlík už nesní (a to dělám špičkové domací, čersvé bulky…) polévku ja on říká " vubec" a hlavní jídlo pár lžiček. za měsíc jde do školky a neím jak tam toto bude zvládat.
Každý den se ho ptám co chce na snídani a přesto že si sám vybere stejně to nesní.
Např dnes měl jedno malé jablko a mléko (máme plnotučné přímo od kravičky a tak i to zasytí), polévku nesnědl a potom měl kousek mořské štiky, bez přílohy a na večeři pol krajíce chleba.
Jako miminko to byl celkem cvalík, ale jak začal chodit tak hodně zhodil a přesto že skoro nejí rozhodně není kost a kůže. Zato druhý syn Vojta to za něj všechno dojede… 1 rok a 17Kg a přesto je pohyblivější a mnohem silnější než starší děti. Dokonce se nám už nevleze do kočárku, jo holt bude muset šlapat po svých.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.5.13 11:23
Tak téměř po roce se jdu s vámi podělit o informace, jak jsme problém s jídlem vyřešili… No dalo to zabrat, ale výsledky jsou tady, konečně! Zkoušela jsem postupně všechna vaše doporučení, v duchu se uklidňovala, že v tom nejsem sama, přiznávám, že i nervy párkrát povolily… Nakonec jsem na vše rezignovala, prostě že nebudu zbytečně chystat jídlo. Věnovala jsem se dceři a čekala, dokud si sama neřekne, že má hlad. A když řekla, teprve pak jsme společně začaly přemýšlet, co bychom si k jídlu daly. Květák s bramborem? Tak jdeme společně vařit. Že už má veliký hlad? Tak ještě chvíli a polévku už budeme mít hotovou. Že má chuť na něco sladkého? Tak si spolu uvaříme pudink! Sice to chvíli trvalo, ale dceři „mé chování“ a to, že jídlo není na stole HNED začalo vadit Sice vaření se mnou jí bavilo (a stále baví) ale nelíbilo se jí, že je hladem dokud se jídlo neuvaří. Tak jsme se předem začaly domlouvat, co JÁ uvařím a ona to vždy snědla! Hold nejlepší kuchař je hlad (a potom hned maminka) Dcera je za tu dobu o rok starší (snad i moudřejší), přidala jsem jí i více pohybové aktivity (celoročně balet, v zimě lyžování) tak určitě i to k jejímu „apetitu“ přispělo…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
