Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
zkuste tuto linku, poradit se -může to být i nějaká deprese
https://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci/
Ja mela stejne pocity..docela dlouho sem vymyslela jak se otravit ..jak rychle ty pocity nastoupili tak zase pak rychle to zmizelo..syn uz chodi do skoly a od zacatku ho miluju.u me to hormony tedy byli
@sophije ona nechce svoje dítě jen proto, že její manžel jí nehladí břicho a nemá ochranitelské pudy, nebo jsou ještě jiné důvody? Pokud je to jen kvůli chování manžela, tak to jsou hormony. Ne všichni, kteří milují své děti si potřebují povídat s pupkem. Já mám tři děti, které s partnerem nade všechno milujeme, partner je plnohodnotný otec, který zastane vše kromě kojení a dětem věnuje maximum času a přitom pupek nehladil, ani si s ním nepovídal a choval se ke mě pořád stejně (hezky). Ani já nemám potřebu promlouvat k pupku a své děti miluju. To jen tak k té tvé poznámce, že si nedovedeš představit…¨
Každopádně by ale své pocity měla řešit s odborníkem a nenechat se odbýt, protože i kdyby to byly jen hormony, uvažovat v této fázi o potratu je hodně za hranou.
Tak nějaké psychické výkyvy jsou asi normální, já se teda na dítě hrozně těším, bříško si hladím, povídám jí teda jen občas a mám skvělého chlapa po boku. A stejně mě občas napadne, že to určitě nezvládnu, že mi nikdo nepomůže (chlap má časově náročnou práci, já rodinu nemám a jeho zase nemá zájem), že vůbec nevím co s ní budu dělat a že jí určitě omylem nějak ublížím nebo něco.
Asi je na to taky jen hodně sama, navíc necítí podporu od manžela a tak má pochybnosti. Prvně bych řešila její vztah s manželem než vztah k dítěti, podle mě je primární problém tam.
@hanka.br. píše:
Může mi někdo vysvětlit význam slova „psynda“?
To asi bude zkomolenina gyndy.
@Anonymní píše:
Ja mela stejne pocity..docela dlouho sem vymyslela jak se otravit ..jak rychle ty pocity nastoupili tak zase pak rychle to zmizelo..syn uz chodi do skoly a od zacatku ho miluju.u me to hormony tedy byli
@Anonymní píše:![]()
![]()
já teda chápu ze tohle není vůbec k smíchu ale musim se smát
![]()
![]()
Jsem teď v 8 týdnu a taky vymejslim takovýhle kravoviny
Neboj to prejde.
.koupila sem si i nejake latky co sem vygoglila ze me nezabijou a me zachrani a plod ne..nebudu zde psat jake at se nekdo toho nechytne
..Sranda je ze ted cekam dalsi a opet sem mela takove napady asi tyden.Nechapu sama sebe.Ted sem v 25tt a uz me to preslo a nakupuju tesim se
.Nekdo je asi chvilkama magor prez priciny
jako ja.Po porodu prvniho syna sem navstivila i psychiatra abych mu rekla co sem citila v tehotenstvi a mam i papir ze sem naprosto normalni
jen hormonalni vykyv.Dite sem pak nikdy nechtela ani zabit ani darovat ani mu ublizit a to ani ted kdyz vstupuje do puberty.Treba to nekoho uklidni ![]()
@sediza píše:
Psycholog a kdyz to nepomůže, tak adopce.
Adopce nepřipadá v úvahu, žije na hromádce s manželovo rodinou. To už jsem s ní také probírala.
@Anonymní píše:
Ja mela stejne pocity..docela dlouho sem vymyslela jak se otravit ..jak rychle ty pocity nastoupili tak zase pak rychle to zmizelo..syn uz chodi do skoly a od zacatku ho miluju.u me to hormony tedy byli
Samozřejmě , že v tuto variantu doufám nejvíce, jen se prostě bojím, že by se mohlo stát i něco jiného viz laktační psychoza atd. a že pak něco provede, né že bych ji nevěřila,ale známe se už přes 14 let a vím kdy být opatrná. A snažím se být připravená a hlavně opatrná
@Hoa Mai píše:
@sophije ona nechce svoje dítě jen proto, že její manžel jí nehladí břicho a nemá ochranitelské pudy, nebo jsou ještě jiné důvody? Pokud je to jen kvůli chování manžela, tak to jsou hormony. Ne všichni, kteří milují své děti si potřebují povídat s pupkem. Já mám tři děti, které s partnerem nade všechno milujeme, partner je plnohodnotný otec, který zastane vše kromě kojení a dětem věnuje maximum času a přitom pupek nehladil, ani si s ním nepovídal a choval se ke mě pořád stejně (hezky). Ani já nemám potřebu promlouvat k pupku a své děti miluju. To jen tak k té tvé poznámce, že si nedovedeš představit…¨
Každopádně by ale své pocity měla řešit s odborníkem a nenechat se odbýt, protože i kdyby to byly jen hormony, uvažovat v této fázi o potratu je hodně za hranou.
Nechtěla jsem se žádné z vás samozřejmě dotknout. Každá to máme jinak a v žádném případě to neznamená, že své děti nemilujeme. Napsala jsem její důvody co mi byli řečeny, že prostě její manžel od doby co je těhotná hodně ochladl a nejeví zájem o ni ani o mimčo a jí se to hodně dotýká. A čím víc u něj cítí nezájem tím větší je její nezájem o mimčo. Nejradši by chodila na drinky atd, nechápe že nemůže vypít flašku vína sama atd.
@hanka.br. píše:
Může mi někdo vysvětlit význam slova „psynda“?
Slovem psynda je myšlena psychiatrie , ne gynekologie
@sophije píše:
Nejradši by chodila na drinky atd, nechápe že nemůže vypít flašku vína sama atd.
Nechápu, co je na tom nepochopitelného. Prostě pít nesmí a ať se podívá, co udělá alkohol s rozvíjejícím se mozkem mimina. Flašku vína, tvl.
Jako řešení je zajít k psychiatrovi. Co na to říká její partner? Ví, že je to až tak vážné, že je jí jedno, že tomu miminu poškodí mozek? Já být otcem dítěte, tak tohle by mě fakt zajímalo.