Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Nechtěné těhotenství teď, kéžby aspoň za rok
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
30.12.24 19:43
Nechtěné těhotenství ted, kéžby aspoň za rok
Zdravím,
potřebuji se vypsat a taky hledám třeba někoho kdo byl v podobných pocitech jako jsem teď já.
Mám dceru 1 rok 10 měsíců (necelé dva roky). Vždycky jsem se všude chvástala tím, že chci mít větší rozestup u dětí, protože si je toužím naplno užít… ale nevyšlo mi to. Menstruaci jsem po porode měla jednou, nestihla dořešit ochranu a stalo se. Dvě čárky. Moje první reakce byla “nechci nechci nechci”. Minimálně za rok, rok a půl.. ne teď, ne tak. Těhotenství má být radost ne?
Stále kojim, dcera je na mě (a já na ni) neskutečně fixovaná. Tento rok jsem na tom chtěla pracovat. Chtěla jsme ji odstavit, přestat uspávat v nosítku, koupit ji její postýlku… ale ted si připadám, žebych na vše měla deadline. Rozhodne bych nekojila dvě děti. Děsí mě, že ji musím upozadit tak v malém čase, nedokážu si představit být 4 dny v porodnici v noci bez ni. A co když bude plakat a ja to v náporu poporodních hormonů bezvládnu.
Takže zvažuji potrat. Do mám dva dny na to se rozmyslet, jestli si vezmu pilulku. Chvilku jsem naprosto rozhodnuta, druhou zas ne.
Samovolným potratem jsem si už jednou prošla, neni to nic příjemného, ale zvládla jsem to. Nevim jaký rozdíl by mě čekal u umělého. Zas mám pocit, že za poslední dobu jsem byla častěji těhotná než nemocná. Jsem mladá (26) zdravá a moje tělo je silné.
Ja druhé, třetí, (čtvrté) dítě chci, ale ne ted. Ne ta podmínek kdy je to “nechtěné”. Mam pocit že i kdyz se rozmyslim že to zvladnu, ten pocit nechtěnosti ve mně stále bude. Nedejbože abych ho přenesla na to potenciální dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.12.24 19:50
Hele, jen muj osobni nazor, ale nevim o nicem pitomejsim, nez jit na potrat, protože se dítě povedlo o blbych 12 mesicu driv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.24 19:50
Nevím, ty důvody proč dítě nemít mi přijdou dost malicherný, ale je to tvoje věc 
Dítěti jsou dva roky, není to žádný mimino co bys kojila nonstop.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.24 19:52
Nešla bych na potrat. Někdy člověk plánuje a Bůh se směje. A co si budeme, měli jste se chránit. Jestli dceři bude v době porodu cca 2 a půl, už je to vcelku únosné, normální věkový rozdíl sourozenců. Naší dceři bylo o rok míň, když se narodil syn, a to pro mne bylo skutečně brzo. No, zvládlo se to, co jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.12.24 19:55
Já měla loni touhle dobou postinor, protože jsme dítě chtěli až za rok. Určitě ani malinko nelituju, že vedle mě nebulí mimino 
těším se, že teprve přestaneme s ochranou a jsem na to bulení psychicky připravená až za rok nejdříve 
nevim, o kolik je potratová pilule horší než postinor
- Citovat
- Upravit
30.12.24 19:56
Vždyť to máte úplně akorát rozdíl. Řešíš blbosti. Těhotná uz jsi. To se nějak poddá.
Máme ještě menší rozdíl a užila jsme si všech dětí až až.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.24 19:57
Za me je blbost, ted jit na potrat a za rok se snazit o dalsi dite. Tak uz se stalo a budes mit 2 deti blize u sebe nez jsi si predstavovala. Zivot dost casto neni uplne podle predstav. Takto se to alespon stalo a nemusis resit nejake snazeni. A mas jeste 9 mesicu, aby jsi stihla vse, co jsi psala, ze chces stihnout pred narozenim dalsiho potomka. Jinak tu ochranu jsi mela resit jeste pred prvni menstruaci, kdyz jsi dalsi dite nechtela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.24 20:03
Takže za skoro dva roky si nestihla pořešit ochranu přestože si věděla že rozestup chceš mít větší? 
Rozdíl mezi samovolným potratem a umělým přerušením je zásadní. a to ten že víš žes to embryo vědomě, úmyslně a záměrně zabila a vypudila…což té může značně semlít…nejsem proti potratům a chápu že v určitých případech je to to nejlepší řešení. Sama bych na něj ale šla jen z opravdu velice vážných (nejspíš výhradně zdravotních) důvodu…
Taky by asi bylo dobré vědět co na to otec děti…ví o tom? Nechává to na tobě nebo by si dítě nechal? Pokud má jiný názor než ty tak to může mezi vás taky vetslouct klín a zpusobit velké problémy…tak velké že nakonec třeba půjdete od sebe…
Já sama jsem otěhotněla poprvé poněkud neplánovaně po té co jsem udělala chybu v užívání antikoncepce (což jsem si uvědomila až zpětně, kdyby h to věděla tak bysme použili ještě dodatečnou ochranu). Dítě u nás v plánu bylo, ale tak za rok, za dva…no a protože v plánu bylo tak i když to bylo na btizne a finančně jsme se dostali hodně na hranu tak jsme si mimčo nechali…dokonce jsme mu o pár měsíců později (to už plánované) pořídili sourozence…mám děti tedy jen o tok a kousek od sebe a ano je to náročné ale neměnila bych…mít děti od sebe o 2 a více je podle mě úplná pohodinda 😁
Podle mě to moc dramatizujes…jsi v začátku. Před porodem, tedy za nějakých 8m bude současné dítě už úplně někde jinde než teď…podle mě pokud další děti chceš je blbost chodit na potrat…a rodit se dá i ambulantně. porodis a pokud je vše vporadku za pár hodin jdeš domu..první dítě by si možná pomalu ani nevšimlo že si byla pryč…
Ale rozhodnout se musíš sama…
Příspěvek upraven 30.12.24 v 20:07
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.24 20:06
@xoxolove píše: Více
Když jsi nechtěla dítě dřív, po šestinedělí jsi hned pohla řešit ochranu. Teď by ho si dítě nechala, když uz to tak příroda zařídila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.24 20:08
Chápu, že nechcete kojit dvě děti, ale už nyní můžete zavolat nějaké LP a třeba zjistíte, že by vám to vyhovovalo. Přecejen dítě ve 2,5 letech už se nekojí tak moc a často, je to jen občas, a už s ním domluvíte, že třeba v noci je mlíčko sourozence…
Pokud teď jste velmi fixovaná na dceru, bude to za rok lepší, nebo se budete fixovat více a více?
Každý potrat je, dle mé dr., riziko pro další těhotenství. Chcete nést toto riziko?
Pokud plánujete školku, zvládnete půl roku a dcerka může občas do školky, vy si užijete miminka a dcera se zase bude socializovat, tím by se mohla zlepšit i ta fixace…
V porodnici (některých) jsou i rodinné pokoje, kde po porodu může tatínek dovézt dcerku, a můžete tam být všichni společně, případně jet ambulantně domů a být všichni spolu tam…
V posteli můžete spát všichni, a třeba dcera zjistí, že jí miminko budí a bude chtít do vlastní postele… nebo tam může být s tátou…
Nosítka jsou i todler verze, může uspávat muž nebo vy, jde nosit starší na zádech a mimi vepředu/kočarek…
Pořád by jste měla třeba 7 měsíců na to dceru připravit..
Takto nad vaším příspěvkem přemýšlím já, ale nejsem ve vaši situaci, jen každé miminko beru jako dar, protože když chceme, nemusí přijít.
Musíte si sama odpovědět.
Ale pokud opravdu cítíte, že k vám miminko ještě přijít nemá, dala bych na nějakou intuici. Třeba byla dcera náročně mimi a vy chcete více času… ale většina problémů má nějaké řešení…
Samozřejmě, jak píšu, je toto můj pohled, ale řešení je na vás…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.12.24 20:09
Jo a píšeš, že jseš na ní hodně fixovana… jak je to tedy s péčí otce? Máš nějaké svoje hobby, kdy se stará on? To tady totiž bývá častý problém. Holky si nafrkají děti po sobě a až s mladším ve školce jim dojde, že ten jejich je líný budižkničemu…
- Citovat
- Upravit
30.12.24 20:14
Podívej, ono ne vždycky všecko je v životě tak, jak si to člověk naplánuje. A to i věci, co se plánovat dají, natož když v tom má hlavní slovo příroda. Já zas sebevědomě prohlašovala, že chci být mladá máma s velkou rodinou, mít tři děti do třicítky a samozřejmě blízko sebe. No, člověk míní… stihla jsem dvě s odřenýma ušima do čtyřicítky a rozdíl mají sedm let.
Ono je to těžký, při samovolným potratu je prostě rozhodnuto za tebe a nic s tím nenaděláš, dost často je to z důvodu, že je embryo už od začátku geneticky vadné a nemělo by šanci na přežití nebo plnohodnotný život. V tom vidím zásadní rozdíl od toho, jít na potrt dobrovolně. Pravděpodobně čekáš zdravé dítě, dost dobře možná hodně podobné tomu, co máš doma. Jestli se na své první dítě dokážeš dívat s tím, že druhé takové dobrovolně nenecháš narodit, jestli jsi přesvědčena, že u případného třetího se nebudeš ptát, jaké by asi bylo to, co tu není… to si musíš zodpovědět sama. Já bych se do zrcadla podívat neuměla, ale to jsem já a moje morální hodnoty.
Momentálně máš před sebou ještě osm měsíců, za tu dobu se toho může změnit strašně moc. Děti by měly rozestup dva a půl roku, to není žádná „tragédie“ jako třeba děti rok po sobě, věkový rozdíl 2-3 roky je naprosto běžný.
Ale pokud jsi přesvědčená, že i takovéhle věci se dají plánovat dle toho, jak se ti momentálně hodí… respektive ony dají, ale ve formě plánování předem, teď už je prostě rozhodnuto a není to jenom o tom, zda nový život stvořit nebo ne, ale o tom, zda ten existující zachovat nebo zničit.
Mně prostě „teď se to tak úplně nehodí“ přijde jako strašné rouhání, ale já si asi po tom, co jsem v životě prožila, dokážu vzniklého života nesmírně vážit. Možná to ne všichni, kteří těhotní na první dobrou, vnímají stejně
A ještě jedna věc - nečtu tam nic o otci dětí. Jste na to dva. U mého muže třeba vím, že kdybych mu poté, co se zázračně povedlo druhé dítě v pro mne dost požehnaném věku, sdělila, že teď se to nehodí a necítím se na to (jako že se to fakt nehodilo, už jsme měli život zařízený jinak), ztratila bych v jeho očích opravdu hodně. I proto, že je to chlap, co umí rodinu uživit a o děti se skvěle postarat, tak má sakra hodně kecat do toho, zda tady budou nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.12.24 20:15
Za me fakt hodne hloupe duvody. Dite neni hracka, kterou vratis, kdyz se ti zrovna nehodi. Z tohoto pristupu k zivotu se mi chce uplne zvracet. Kdyz jsi ho nechtela, mela jsi myslet na dostatecnou ochranu, coz se zrejme nestalo. Zivot se neodehrava podle nasich planu, vetsinou se clovek musi prizpusobit okolnostem. To dite uz existuje a ty ho zabijes, kvuli svymu pohodli? A co kdyz to za rok nepujde? Nebude te to pak mrzet? Taky se ti muze stat, ze budes na druhe dite cekat dalsich deset let. Bude se ti to hodit? Otehotnela jsem kdyz bylo (druhemu!) diteti osm mesicu. Byl to sok jako prase, nadavala jsem si hrozne. Ale manzel me podrzel a na miminko jsme se zacali tesit. Bohuzel o dva mesice pozdeji mi rekli, ze tehotenstvi zmlklo. Vzalo me to dost. Pak dalsi tehu za cas bylo planovane a zmlklo zase…zivot se neridi nasimi plany
- Citovat
- Upravit
30.12.24 20:17
@vila848 stejně jsem ji už teď pomalinku chtěla dostavit, ale dvě děti jsme kojit nechtěla protože mám strach že odstaveni pak bude těžší když uvidí mlíčko u sourozence..
… fixovaní jsem chtěla začít napravovat nějakým časem pro sebe. Byla jsem bez ní tolikrát, žebych to spočítala na jedné ruce. Babicky máme daleko, partner do večera v praci.
Věřím, že riziko to není tak velké v dnešní době, a jak jsem psala - věřím svému tělu že je mladé a silné.
V Praze mi ji do školky do 3 let nevezmou, takže jsem zvažovala skupinku aspon na pár dn v týdnu a třeba jen dopo. To by od fixace taky pomohlo, ale ja to nepotřebovala. Nevadilo mi nastavení této fixace kdyz je tak malinka, jednou me stejně nebude uz potrebovat tak proc si to neužít.
Nosítko v toddler verzi používám ted, ale s břichem to už asi úplně nepůjde. Hodně cestujeme vlakem, tam mě zachraňovalo. Dcera neni spáč kterého položíte a ono usne. Takze by se ki to dost zkomplikovalo.
Děkuji za nesoudici komentář a snažící vidět situaci mýma očima. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nadměrná menstruace v 48 letech
- 15.06.26
- misicka77
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
