Necítí se na dítě

Kdybychom se o dítě začali snažit v roce 2021, bylo by mi 23 let a kdoví, za jak dlouho by se zadařilo - a to si myslím, že je adekvátní věk 

Ja bych si na tvem miste nejdrive dokoncila VS. S detmi uz to tak lehce nepujde, budou potrebovat tvou pozornost a energii…

@Anonymní píše:
Všem přeji krásný Boží hod! Jdu se sem spíše vyzpovídat a „pokecat“ s někým, kdo to měl/má stejně… Příští rok mi bude 22 let, jsem ve druhém ročníku na VŠ. S přítelem (příští rok 23 let) jsme spolu 5 let, 2 roky spolu bydlíme. On vydělává měsíčně -cet tisíc, v práci je spokojený, já u školy chodím na brigádu, ze které mám také menší příjem. Jenže teď nastala situace, kdy si fakt nejsem jistá, jestli školu dokončím. Důvod je asi jedno, nicméně jsem příteli řekla, že pokud neprojdu do letního semestru, nastoupím na stávající brigádě na HPP a za rok bych se chtěla začít snažit o miminko. Jenže nastává problém a to ten, že přítel se na dítě ještě necítí, nechce ho. Chce si užívat, cestovat a dítě by chtěl až okolo 30 let, ale nedochází mu, že mně jakožto ženě začnou tikat biologické hodiny a jelikož bychom rádi 3 děti, akorát by to vyšlo do 30, kdy bych nejvíc energie a času obětovala rodině a ve 40 letech bychom si mohli začít zase užívat, protože bychom měli větší děti, které by se o sebe dokázaly postarat. On o tom nechce ale ani slyšet. Samozřejmě ho do ničeho nebudu nutit, na jednu stranu ho chápu, dítě je strašný skok a zodpovědnost, která už nelze vzít zpět, ale pokud bych nebyla student, nebyla bych takřka ničím vázaná a nevidím důvod, proč čekat

Jen ciste hypoteticky… pokud budes mit nedokoncenou skolu, rok praxe a tri deti do tricitky… a v 31 letech te muz opusti, zvladnes se o ty tri deti postarat? Preci jen je to pade na pade, padesat procent manzelstvi se pry rozvadi…

@Anonymní píše:
Všem přeji krásný Boží hod! Jdu se sem spíše vyzpovídat a „pokecat“ s někým, kdo to měl/má stejně… Příští rok mi bude 22 let, jsem ve druhém ročníku na VŠ. S přítelem (příští rok 23 let) jsme spolu 5 let, 2 roky spolu bydlíme. On vydělává měsíčně -cet tisíc, v práci je spokojený, já u školy chodím na brigádu, ze které mám také menší příjem. Jenže teď nastala situace, kdy si fakt nejsem jistá, jestli školu dokončím. Důvod je asi jedno, nicméně jsem příteli řekla, že pokud neprojdu do letního semestru, nastoupím na stávající brigádě na HPP a za rok bych se chtěla začít snažit o miminko. Jenže nastává problém a to ten, že přítel se na dítě ještě necítí, nechce ho. Chce si užívat, cestovat a dítě by chtěl až okolo 30 let, ale nedochází mu, že mně jakožto ženě začnou tikat biologické hodiny a jelikož bychom rádi 3 děti, akorát by to vyšlo do 30, kdy bych nejvíc energie a času obětovala rodině a ve 40 letech bychom si mohli začít zase užívat, protože bychom měli větší děti, které by se o sebe dokázaly postarat. On o tom nechce ale ani slyšet. Samozřejmě ho do ničeho nebudu nutit, na jednu stranu ho chápu, dítě je strašný skok a zodpovědnost, která už nelze vzít zpět, ale pokud bych nebyla student, nebyla bych takřka ničím vázaná a nevidím důvod, proč čekat

Já bych se školu snažila dokončit. Nevsaď všechno na jednu kartu. Nemusíš do 30 vůbec otěhotnět, i toto se, bohužel, stává. On tě může za pár let opustit. Budeš schopná se postarat o 3 děti bez praxe a dokončené školy?
Limituje tě to, že on se ještě snažit nechce. Respektuj to. Nejde to vynutit. Možná se kvůli tomu rozejdete a budeš muset hledat chlapa staršího.

Já te chápu. Školu jsem dodělávala honem jen aby už to bylo a mohla jsem mít dítě. Toužila jsem po miminku od 15ti let, říkali mi, přejde tě to. Nepřešlo. V 19ti po maturitě jsme se hned začali snažit - přítel starší, nebyl proti. Dnes je mi 30 a děti mám čtyři vytoužené. Okolí se divilo i nechápali ale jsme šťastní. VS dělám dálkově teď 

@Anonymní píše:
Mám střední školu, se kterou mohu pracovat i bez VŠ. Stejně teď studuji jiný obor, než jsem vystudovala na SŠ, takže o tohle starost nemám, popř. dálkově lze udělat alespoň Bc. vždycky.

Jasne, ale i tak promysli zalozni variantu, kdyby to nahodou neklaplo…