Necítí se na dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Příběhy ze života maminek. Přečtěte si na eMiminu
Jaké jsou vaše příběhy z manželství či partnerství? Sdílejte je v Deníčcích
Vše co chcete vědět o manželství a partnerství. Zeptejte se odborníka
Reakce:
Já ho chápu, na děti máte ještě spoustu času. Je ti 21,nemas kam spěchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kdybychom se o dítě začali snažit v roce 2021, bylo by mi 23 let a
kdoví, za jak dlouho by se zadařilo - a to si myslím, že je adekvátní
věk
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
No upřímně jste oba dost mladí. Já bych ve 23 letech taky dítě
nechtěla. A nedivím se mu. Na druhou stranu chápu i tebe. No zbývají ti
dvě možnosti, buďto se vaše cesty rozejdou nebo budeš muset počkat Já být tebou, tak počkám. Třeba ne do 30,
ale domluvit se, že začnete ve cca 27? Ty si dodelej v klidu školu, najdi
dobře placenou práci, něco odmakej a pak si udělejte děti, jako smetí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ja bych si na tvem miste nejdrive dokoncila VS. S detmi uz to tak lehce nepujde, budou
potrebovat tvou pozornost a energii…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Kdybychom se o dítě začali snažit v roce 2021, bylo by mi 23 let a kdoví, za jak dlouho by se zadařilo - a to si myslím, že je adekvátní věk
No může se zadarit hned napoprvé. A 23 je hodně málo. Ale chápu
i tebe, někdo to tak má, že chce děti dříve.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Všem přeji krásný Boží hod!Jdu se sem spíše vyzpovídat a „pokecat“ s někým, kdo to měl/má stejně… Příští rok mi bude 22 let, jsem ve druhém ročníku na VŠ. S přítelem (příští rok 23 let) jsme spolu 5 let, 2 roky spolu bydlíme. On vydělává měsíčně -cet tisíc, v práci je spokojený, já u školy chodím na brigádu, ze které mám také menší příjem. Jenže teď nastala situace, kdy si fakt nejsem jistá, jestli školu dokončím. Důvod je asi jedno, nicméně jsem příteli řekla, že pokud neprojdu do letního semestru, nastoupím na stávající brigádě na HPP a za rok bych se chtěla začít snažit o miminko. Jenže nastává problém a to ten, že přítel se na dítě ještě necítí, nechce ho. Chce si užívat, cestovat a dítě by chtěl až okolo 30 let, ale nedochází mu, že mně jakožto ženě začnou tikat biologické hodiny a jelikož bychom rádi 3 děti, akorát by to vyšlo do 30, kdy bych nejvíc energie a času obětovala rodině a ve 40 letech bychom si mohli začít zase užívat, protože bychom měli větší děti, které by se o sebe dokázaly postarat. On o tom nechce ale ani slyšet. Samozřejmě ho do ničeho nebudu nutit, na jednu stranu ho chápu, dítě je strašný skok a zodpovědnost, která už nelze vzít zpět, ale pokud bych nebyla student, nebyla bych takřka ničím vázaná a nevidím důvod, proč čekat
Jen ciste hypoteticky… pokud budes mit nedokoncenou skolu, rok praxe a tri deti do tricitky… a v 31 letech te muz opusti, zvladnes se o ty tri deti postarat? Preci jen je to pade na pade, padesat procent manzelstvi se pry rozvadi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám střední školu, se kterou mohu pracovat i bez VŠ. Stejně teď studuji jiný obor, než jsem vystudovala na SŠ, takže o tohle starost nemám, popř. dálkově lze udělat alespoň Bc. vždycky.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Všem přeji krásný Boží hod!Jdu se sem spíše vyzpovídat a „pokecat“ s někým, kdo to měl/má stejně… Příští rok mi bude 22 let, jsem ve druhém ročníku na VŠ. S přítelem (příští rok 23 let) jsme spolu 5 let, 2 roky spolu bydlíme. On vydělává měsíčně -cet tisíc, v práci je spokojený, já u školy chodím na brigádu, ze které mám také menší příjem. Jenže teď nastala situace, kdy si fakt nejsem jistá, jestli školu dokončím. Důvod je asi jedno, nicméně jsem příteli řekla, že pokud neprojdu do letního semestru, nastoupím na stávající brigádě na HPP a za rok bych se chtěla začít snažit o miminko. Jenže nastává problém a to ten, že přítel se na dítě ještě necítí, nechce ho. Chce si užívat, cestovat a dítě by chtěl až okolo 30 let, ale nedochází mu, že mně jakožto ženě začnou tikat biologické hodiny a jelikož bychom rádi 3 děti, akorát by to vyšlo do 30, kdy bych nejvíc energie a času obětovala rodině a ve 40 letech bychom si mohli začít zase užívat, protože bychom měli větší děti, které by se o sebe dokázaly postarat. On o tom nechce ale ani slyšet. Samozřejmě ho do ničeho nebudu nutit, na jednu stranu ho chápu, dítě je strašný skok a zodpovědnost, která už nelze vzít zpět, ale pokud bych nebyla student, nebyla bych takřka ničím vázaná a nevidím důvod, proč čekat
Já bych se školu snažila dokončit. Nevsaď všechno na jednu kartu.
Nemusíš do 30 vůbec otěhotnět, i toto se, bohužel, stává. On tě
může za pár let opustit. Budeš schopná se postarat o 3 děti bez praxe a
dokončené školy?
Limituje tě to, že on se ještě snažit nechce. Respektuj to. Nejde to
vynutit. Možná se kvůli tomu rozejdete a budeš muset hledat chlapa
staršího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Napíšu ti osobní zkušenost. Sestřenka se zbláznila v 15ti do chlapa. Ano, chlapa. 19 let starší… Detail. Měla našlápnuto na VS levou zadní. Výsledek? Má základní školu, 3 děti. První snad v 16-17 letech. Teď její 25 let. Víc jak rok s ním není, děti ji překáží, protože přišla o mladí… Dělá podřadné práce, skolu si už nikdy nedodela. Tak že asi tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já te chápu. Školu jsem dodělávala honem jen aby už to bylo a mohla
jsem mít dítě. Toužila jsem po miminku od 15ti let, říkali mi, přejde tě
to. Nepřešlo. V 19ti po maturitě jsme se hned začali snažit - přítel
starší, nebyl proti. Dnes je mi 30 a děti mám čtyři vytoužené. Okolí
se divilo i nechápali ale jsme šťastní. VS dělám dálkově teď
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mám střední školu, se kterou mohu pracovat i bez VŠ. Stejně teď studuji jiný obor, než jsem vystudovala na SŠ, takže o tohle starost nemám, popř. dálkově lze udělat alespoň Bc. vždycky.
Aha. Teď bez závazků se ti to říká, ale třeba s dítětem nebo se dvěma už to tak lehce nepůjde. Když nemáš vůli teď, myslíš, že ji ze sebe vykřešeš po nočním maratonu s plačícím dítětem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mám střední školu, se kterou mohu pracovat i bez VŠ. Stejně teď studuji jiný obor, než jsem vystudovala na SŠ, takže o tohle starost nemám, popř. dálkově lze udělat alespoň Bc. vždycky.
Jasne, ale i tak promysli zalozni variantu, kdyby to nahodou neklaplo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jo touha po dítěti rozvedla (rozešla) už několik párů.
Podle mě máš taky čas. Do 30 by se mi taky čekat nechtělo. Vadilo by mi,
že přítel o tom nechce mluvit. Rozumně se domluvit pokud ti nedopadne
škola něco odpracuješ něco pocestujete a třeba za 3-5 let se uvidí.
Ovšem pokud tvoje touha bude pořád silnější a on bude odmítat o tom
i mluvit tak to nedopadne dobře. Třeba se ti práce a cestování zalíbí a
dítě posuneš ráda i ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
O školu mi nejde. Mám maturitu v docela žádaném oboru a kdoví, jak to bude za pár let.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Svědění hlavy u dítěte
- Léky proti panice pro dítě
- Borelióza u dítěte - délka antibiotik
- 4 dítě? Váš názor.
- Dítě 2,5r se bojí neznámého prostředí
- Tip na dovolenou s dítětem
- Přídavky na dítě od července 2022
- Odchod s dítětem na reverz
Všem přeji krásný Boží hod!
Jdu se sem spíše vyzpovídat a „pokecat“ s někým, kdo to měl/má stejně… Příští rok mi bude 22 let, jsem ve druhém ročníku na VŠ. S přítelem (příští rok 23 let) jsme spolu 5 let, 2 roky spolu bydlíme. On vydělává měsíčně -cet tisíc, v práci je spokojený, já u školy chodím na brigádu, ze které mám také menší příjem. Jenže teď nastala situace, kdy si fakt nejsem jistá, jestli školu dokončím. Důvod je asi jedno, nicméně jsem příteli řekla, že pokud neprojdu do letního semestru, nastoupím na stávající brigádě na HPP a za rok bych se chtěla začít snažit o miminko. Jenže nastává problém a to ten, že přítel se na dítě ještě necítí, nechce ho. Chce si užívat, cestovat a dítě by chtěl až okolo 30 let, ale nedochází mu, že mně jakožto ženě začnou tikat biologické hodiny a jelikož bychom rádi 3 děti, akorát by to vyšlo do 30, kdy bych nejvíc energie a času obětovala rodině a ve 40 letech bychom si mohli začít zase užívat, protože bychom měli větší děti, které by se o sebe dokázaly postarat. On o tom nechce ale ani slyšet. Samozřejmě ho do ničeho nebudu nutit, na jednu stranu ho chápu, dítě je strašný skok a zodpovědnost, která už nelze vzít zpět, ale pokud bych nebyla student, nebyla bych takřka ničím vázaná a nevidím důvod, proč čekat