Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Nejhorší rande
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
1.8.21 22:30
- Citovat
- Upravit
2.8.21 08:52
Nejdriv vecere, ta probehla v poradku, byl vtipny, galantni a mel zajimave zazitky z cest. Potom k nemu domu (co me to tehdy napadlo, no nic). Prvni ale bylo, kdyz otevrel lahev vina a nalil jen mne.,,Ty nebudes?" Ptam se.,,Ne, ja si dam tvrdy". Fakt si dal vodku, takze jsem radeji vubec nepila.
Typek stale chodil kourit na balkon a vzdy se vracel divnejsi a divnejsi. Cigarety to asi nebyly.
Na otazku, at mi ukaze ten svuj eshop ktery vlastni, rekl, at se vedle nej posadim k PC. Pan prodaval na darkwebu drogy vseho druhu. Smal se tomu a jak byl v nalade, vubec si neuvedomil, co mi rika…,,Kdybys mela nejakou kamaradku, co by neco potrebovala, vis, kam napsat."
Ja jsem jen vykulila oci a v 9 vecer utikala na bus. Typek jeste opily jak svine byl velmi zdvorily,,Pockej, ja te tam hodim autem, prece bys nejezdila busem!" 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.8.21 13:34
Vše z doby Vš studia. Příběhy moje a mé spolubydlící. Rande ze seznamky.
1. Dle profilu lékař v nemocnici dle fotky borec. Došel dotyčný, velmi malý, šíleně oblečený, pracoval v nem. jako podržtaška. Řekl, že na seznamce snad lže každý.
2. Moc pěkný kluk co jsem ho znala od vidění z kolejí. Na schůzce mě doslova zkoušel ze zahraničních zpěváků a jejich písniček.
3. Došel borec o berlách s oparem přes půl pusy a spálený od slunce. Pořád jen mluvil jakou nemoc a úraz už prodělal.
4. Došel cyklista. Zpocený v dresu smrděl už na dálku. Jinak super na pokec. Dostal druhou šanci. No a došel podruhé zase stejně.
5. Poslední borec byl dle fotek i projevu dost dobrý. Domluvili jsme si rande. Přišel o 30 min později. Napsal sms tak jsem čekala. Došel ani se nemluvil a řekl, že se mu nelíbí moje bunda, ale jinak, že je spokojený. Cestou do vinárny jsme museli jít přes bankomat a ještě vyřídit poštu. Na místě pak objednal víno a začal vyprávět kde všude má známé a tím pádem protekce. Vykládal mě o svém pracovním místě co mu dohodil švagr. Pak se vyptával kde mám protekce já. U toto vytáhl upominky, že dluží jak jezdil v mhd načerno a prý jestli tam někoho nemám, že bych mu to zařídila. No nakonec, mě řekl, že by jsme spolu být nemohli, že on je zvyklý na protekci a já mám normální život sama za sebe.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.2.23 06:35
@mandle-v-cokolade píše:
Já ty 3 nej zažila vždycky s nějakým týpkem ze seznamky.1. nejhorší a nejkratší
Podle fotek fakt fešák, vysokej voják od letectva a zároveň galantní a rozumnej. Přijel za mnou do města, čekala jsem na srazu a někdo mi ťuká na rameno, že máme rande. Já že si mě asi spletl, on že ne že opravdu přijel za mnou. Malej vyhublej skrček co armádu viděl leda jako divák na nějaké přehlídce. Asi o půl metra nižší než sliboval a hned se do mě pustil, když viděl můj výraz, že čemu se jako divím-na seznamce přece všichni lžou. Rande trvalo asi 2 a půl minuty.2. nejvíc mimo
Herec, trošinku bohém, ale zároveň se prezentoval jako někdo do života a pro rodinu. U prvního piva mi položil otázku, jestli mám ráda svazování. Že má specifické požadavky na ženy. Já že jestli na to není brzo-prý jestli k tomu nejsem svolná nemá cenu ztrácet čas. Říkám fajn asi nějaký svázání přežiju, ale určitě až po nějakým čase, že na tohle musím partnerovi fakt věřit. No celý jsem to špatně pochopila-požaduje po ženách aby ho svázaly, mlátily, ojely ho připínákem atp. A tohle na mě vyvalil asi po 10 minutách známosti. Hrkla jsem do sebe zbytek 12°, na baru panáka whiskey a mazala domů.3. nejvíc trapnosti a zároveň smíchu
Příspěvek upraven 01.08.21 v 22:58
Policajt (letím na uniformy), zase se prezentoval jako někdo top, ale pozor-tenhle fakt vypadal přesně tak, jako se popsal. Šli jsme na vánoční trhy, fakt jsme si sedli a začali jsme popíjet z lehka svařáček. Pak medovinku, potom turbomošt, muselo se vyzkoušet ruský kolo, halušky, bramborák, zapít to dalším kolem teplych lektvaru. No blila jsem jak šakal a hned na prvním rande mi odvážně držel vlasy. On chudák z rozstřiku poblitý boty a já se s nechutným dechem úplně zelená chtěla propadnou někam hodně hluboko do země. Myslela jsem si, že zdrhne. Jen mi suše oznámil, že to vypadá, že mám teď v břichu místo na druhý kolo. Strašně jsme se nakonec nasmáli a jsme spolu pořád. Jen medovinu obcházím obloukem
Zajímá i pobavila 
- Citovat
- Upravit
19.7.26 11:41
Téma je sice už staré ale nedá mi to se nepodelit s mým zážitkem 😂
Asi tři roky zpět mě na seznamce oslovil muž. O tři roky mladší ( 30 let ), hodně společných zájmů, měl rád zvířata, pracoval v zoo. Asi dva týdny jsme si psali. Byl milý, pozorný, dohodli jsme se na prvním rande. Byl podzim, pršelo, počasí celkove nic moc, tak že se sejdeme v nakupaku a dáme si kafe a něco k jídlu. Mile mě přivítal, dali jsme si pizzu, asi dvě hodinky kecali, bylo to fajn. Vyprávěl mi o rodině, jak je pro něj důležitá, o svých zvířatech doma, o práci v zoo. Domluvili jsme si druhé rande. Pri cestě na to druhé rande ( opět na prd počasí, opět schůzka na stejném místě ) mi asi pět minut před tím než jsem sedla na vlak psal, že se musíme sejít jinde, ať za ním přijedu do Chomutova ( já kousek od ústí nad Labem ), že se dozvěděl od nějakého kamaráda který pracuje v tom nakupaku, že tam viděl jeho bývalou, asi čtyři hodiny zpět, a že tam určitě ještě bude a fakt ji nehodlá potkat. Byly asi dvě hodiny odpoledne, vlak do Chomutova tam jede přes hodinu, já šla druhý den na pátou do práce, rande jsem odřekla. Vzal to v pohodě. Tak si říkám jo dobrý no, sice trošku dětinský od něj, šílet z toho že někdo někde viděl x hodin zpět jeho bývalou ale tak co, ja bych taky nechtěla bývalého potkat na rande. Domluvili jsme se tedy na jiný den. Zase v nakupaku. Na onem druhém rande už se téma hovoru drželo kolem bývalé. Jaká to byla pí.. co vše mu udělala. Jak se s ní jeho matka dodnes vídá, jaká je vlastně matka kravka. Najednou byla rodina na posledním místě, jeho máma dostala neuvěřitelná jména. Pak vytáhl finance, že dneska je bez peněz a nemá ani na kafe. Říkám nevadí, tak já kafe zaplatím, vždyť o nic nejde. Tak jsem zaplatila kafe, procházeli jsme se po nakupaku a on zahlédl hračkářství. Vplul dovnitř. Začal házet do košíku krabice s legem za tisíce, nějakou dinosauří helmu, nějaké figurky.. Na pokladně nechal 6000 Kč a nesl si vítězně nákup do auta. Tak jsem si tak říkala, 50 Kč na kafe nemá ale vzápětí koupí hračky za tisíce. No nechala jsem to být, každý má nějaký koníček.
Na třetí rande jsme se domluvili že přijede ke mě. Že něco uvařím a uvidíme. Tak třetí rande - dorazil v deset večer, zhulenej jak prase. Celej upocenej, přes půl hodiny byl zavřený u mě na WC kde asi ani nechci vědět co dělal. Pak mi zkritizoval vybavení bytu, jakože hmmm sušička a velká lednice, tady si někdo teda žije. To já takhle nežiju, protože matka, protože bývalá, protože jsem chudák největší.
Nakonec když jsem mu řekla že by asi bylo fajn aby odjel, tak se dotčene sebral a odešel. Poté následovali zprávy ze jsem jen obyčejná zlatokopka jako všechny ostatní. Že on je trofej se kterou jsem se mohla chlubit ale že je to moje volba teda když ho nechci. Neodpovídala jsem, co na takové zprávy vlastně napsat že Asi po týdnu mi poslal odstavec že teda děkuje za „ghosting“, že jsem další co s ním akorát vyje..la. že za to může jeho matka a babička a bývalá a vlastně všichni kolem a že mě měl hned prohlídnout.
Koukala jsem jako puk, jak se z toho 30ti letého muže co ctil rodinu a byl na prvním rande úplně super, stal pubertální nedospělý kluk co úspory utrácí za hračky, osočuje rodinu za zničeny život a na sociálních sítích zesměšňuje ( toho jsem si bohužel všimla až po konečném třetím rande ) neznámé ženy které nikdy neviděl a nikdy neuvidí, jak jim nadává do krav, šlapek a zlatokopek. Párkrát mi ještě psal, vyčítavé zprávy, nakonec jsem ho musela zablokovat úplně všude. 10 let jsem nerandila a od této zkušenosti zase roky nerandim protože jestli jsou k dispozici jen takoví „muži“, tak to teda potěš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 12:53
@Zulejqa píše: Více
Kápla jsi na ubožáka, ale myslím, žes to neměla vzdát…taky jsem měla pár šílených zážitků na seznamce, psala jsem je v jiné diskuzi, ale nakonec to klaplo, není teda ze seznamky, je to kolega z bývalé práce, už přes dva roky spolu žijeme a pracujeme ve stejné firmě. Zkus to ještě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 17:34
@Zulejqa nenech se otrávit. Ja mam za sebou spousty schůzek a musim říct, ze posledni dobou se odhodlám jít tak na 2,3 za rok. A takhle se asi neseznámím 
. Takže se do toho chci zase pustit. Aspon se potom mame čemu zasmát 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 17:38
Jinak muj nejhorsi zážitek asi bylo druhé rande s chlapem, kdy jsem netušila, ze je to zase on.
Mela jsem takhle jednou rande s týpkem a nebylo to ono. Tak jsem mu to potom napsala, ze z toho nic nebude a ok.
Pisu si pak s jiným týpkem- voláme si, píšeme a domluvíme se na schůzce. A on to ten stejný, se kterým už jsem se viděla?
Normalne měl jiné číslo, na fotce nebyl poznat a do telefonu měnil hlas 😁magoři někteří, fakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.26 16:27
Ráda bych sem přidala historku, kterou mně vyprávěl chatař, který má chatu nedaleko od té naší. Trochu jsem ji vylepšila, ale základ je pravdivý.
Samota prý mužům nesvědčí.
Petr položil nohy na zábradlí verandy, usrkl kávu a zaposlouchal se do šumění řeky.
Chatu u Sázavy si koupil před rokem a nemohl si tuhle svou polorozpadlou ruinu vynachválit.
Když si koupil tuhle chatu, měl pocit, že konečně přišel na to, jak má vlastně vypadat spokojený chlapský život.
Jeho nová nemovitost nebyla nijak veliká, ale jemu i přesto vyhovovala.
Dvě místnosti, malá kuchyňka, kamna a veranda obrácená k řece… Za chatou začínal les a před ní se líně vinula Sázava, která každé ráno vypadala trochu jinak.
Petr byl sám a vůbec mu to nevadilo.
Každý pátek odpoledne zaklapl notebook, naložil do auta pár potravin, knížku, rybářský prut a láhev vína.
Víkendy trávil rybařením, opravami dřevěného plotu a odpoledním opékáním buřtů.
Večer už vždycky seděl na verandě a poslouchal šumění řeky.
Miloval ten okamžik, kdy mohl pozorovat, jak se nad lesem ztrácí poslední denní světlo… Jenže kamarádi v práci měli pocit, že mu něco chybí. „Třicítka na krku a být sám na samotě u lesa, to není zdravé, Péťo,“ hučeli do něj u piva. „Samota mužům nesvědčí. Musíš se seznámit!“
Petr se dlouho bránil. Nakonec ale podlehl jejich tlaku a podal si inzerát na seznamce.
Ozvala se mu Helena. Na fotce vypadala sympaticky, a tak se dohodli na schůzce.
V sobotu v šest večer už seděl Petr v restauraci a čekal.
Když Helena dorazila, působila velmi energicky, i když trochu upjatě.
Byla pečlivě upravená, usmívala se a hned po pozdravu si položila telefon na stůl.
Petr měl od rána hlad, takže když k nim dorazil číšník, bez váhání si objednal šťavnatý hovězí steak s hranolkami. Už se nemohl dočkat, až se do něj pořádně zakousne. Helena však výběr pojala důkladně. Lístek zkoumala snad deset minut. „Ten losos je chovaný na farmě, nebo lovený v divoké přírodě?“ vyzvídala na mladém obsluhujícím. „Na farmě.“ „A je opravdu čerstvý?“ „Ano, paní.“ „A odkud je?“ Číšník jí vysvětlil, odkud losos pochází. „A ta dušená zelenina je připravovaná na másle, nebo na za studena lisovaném olivovém oleji?“ „Na oleji.“ „A ta zelenina je bio?“ „Myslím, že ano, ale můžu to ověřit.“ „A co ten salát? Je v něm nějaký olej?“ „Olivový.“ „Extra panenský?“ Číšník se na okamžik zarazil. „To vám musím zjistit.“ Číšník odešel.
Petr se podíval na hodinky.
Když se číšník vrátil, odpověděl: „Ano, extra panenský.“
Helena si dál pročítala jídelní lístek. „A ta polévka je zahuštěná moukou?“ „Ano.“ Číšník těkal očima z jednoho na druhého a Petr se začal nenápadně propadat do židle.
Po několika dalších minutách Helena konečně zavřela jídelní lístek. „Tak já si v tom případě dám jenom salát.“ Když jídlo dorazilo, Petr slintal blahem, že už se konečně může pustit do jídla.
Vzal do ruky příbor, ale vtom Helena bleskově uchopila telefon.
Petr si myslel, že si je chce vyfotit.
Omyl!
Připevnila mobil na malý stativ a rozsvítila jasné přídavné světlo přímo Petrovi do obličeje. „Ahoj všichni! Hlásím se vám živě!“ zvolala do kamery úplně jiným, přehnaně nadšeným hlasem. „Právě sedím v restauraci na svém rande ze seznamky a tohle je muž, se kterým jsem se sešla!“ „Tak,“ pokračovala Helena, usmívající se do telefonu, „jak vidíte, je to docela obyčejný průměrný muž.“
Nasměrovala telefon na zaskočeného Petra, který úžasem znehybněl s vidličkou napůl cesty k ústům. „A tohle je nezdravé jídlo, které si vybral,“ pokračovala a přitom zabrala detailně jeho doutnající steak. „Tak takhle nikdy nejezte, milé dámy! Červené maso a přepálené tuky jsou cesta k předčasným nemocem.
A tohle je zdravé jídlo, které jsem si vybrala já,“ otočila mobil na svou misku zeleného listí. „Takhle se musíte stravovat, pokud chcete zůstat tak vitální a svěží jako já!“ Petr se rozhlédl po restauraci.
Všichni hosté u vedlejších stolů je zvědavě pozorovali.
Helena zatím pokračovala zkušeně v monologu, odpovídala na komentáře na displeji a zcela ignorovala realitu u stolu.
Petr tam seděl, pusu dokořán a naprosto nechápal, v jaké bizarní scéně se to ocitl. Když Helena začala rozebírat hladinu jeho možného cholesterolu pro své sledující, tak až v tu chvíli Petrovi došlo, že vlastně vůbec nechce slyšet, co ještě bude následovat.
Položil příbor, bez jediného slova vytáhl z peněženky tisícovku, zasunul ji pod misku se salátem, zvedl se a tichým krokem uprchl z restaurace.
Venku se nejdříve zhluboka nadechl a pak se rozesmál. Ne proto, že by mu to připadalo zvlášť vtipné, ale spíš proto, že u něho naplno propukl nezvladatelný poststresový syndrom.
Pochopil, že dnešní doba je prostě jiná a ne každému muži se poštěstí potkat „normální“ ženu. V pátek odpoledne už zase seděl na své milované verandě u řeky.
Sázava tiše tekla kolem, ve vzduchu vonělo jehličí, ve větvích posedávali ptáci a ticho přerušovalo jen bzučení hmyzu.
Petr si nalil víno a opřel se v křesle.
Před sebou měl řeku a za sebou les. Vedle sebe měl prázdnou židli.
A uvědomil si, že mu ta prázdná židle vlastně vůbec nevadí. „Samota prý mužům nesvědčí,“ opakoval si v duchu slova svých známých.
Znovu se podíval na řeku. „Možná,“ řekl nahlas. Chvíli mlčel a přemýšlel. „Ale asi záleží na tom, s kým člověk není sám.“
Usmál se, opřel si hlavu a poslouchal šumění vody.
Pak se podíval na telefon.
Na displeji měl několik nových zpráv.
Jedna od kamaráda:
Tak co? Jak dopadlo rande?
Petr se na chvíli zamyslel.
Pak napsal: Skvěle.
A rozhodl se, že příště, až ho bude někdo přesvědčovat, že potřebuje ženu, aby tu nebyl sám, tak mu jednoduše ukáže Sázavu.
Protože někdy člověk opravdu nepotřebuje někoho, s kým by měl žít.
Někdy potřebuje jen klidnou řeku, les, dobrou večeři a trochu pohody.
A hlavně si uvědomil jednu podstatnou věc: že být sám na chatě v krásné přírodě není vlastně žádný smutný osud, ale ten největší luxus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Termín se blíží a já mám čím dál větší strach
- 23.08.26
- Anonymní
Zjistila jsem, že jsem těhotná, a nemůžu...
- 23.08.26
- Anonymní
Mne vypravel na prvnim rande(mimochodem dnes hodne znamy sportovec), ze si jednou promi divokem sexu natrhnul předkožku a ze strašně krvácel 🤐
Dalsi po me chtel zaplatit pulku vecere, kam me pozval, nejak jsem to necekala, takze jsem nemela dost penez s sebou, vymluvila jsem se, ze priste tedy zaplatim ja( ale to uz neprobehlo😄)