Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejsem štastná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.5.17 12:03
Jsi znuděná, máš vše a je ti to málo, jsi typ člověka, který nebude mít nikdy dost a nespokojíš se s tím co máš, neraduješ se z maličkostí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.17 12:05
Ahoj. Nevím mám hodně známých a vždy když jsem se cítila podobně někam mě vytáhli na zmrzku na kafe kamkoliv. Třeba si zajdi jen tak někam sama nebo podnikněte něco s rodinou o víkendu. Cokoliv co by tě nějak zaměstnalo. Třeba si kup něco hezkýho na sebe. Nevím no podle mne tam asi bude hrát velkou roli ten porod jak si řîkala že se bojîš, ale zkus se nějak od reagovat. Mě to vždy zatîm pomohlo když jsem čekala obě děti taky jsem byla taková nepříčetná, unuděná, ale odreagování nějákým tím výletem s rodinou nebo jen si někam prostě zajít na kafe mi dost pomohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
25.5.17 12:07
@Anonymní píše: …ze všeho…pocituji nějakou depresi nebo co..jsem těhotná, těhu chtěné..ted nad vším přemýšlím. nad celou svoji rodinou, vztahem..
jsem doma na pn málo vycházek, není mi dobře, jsem unavená.
manžela nějak nemůžu vystát, vadí mi.
s mamkou mám na nic vztah, nevím proč jsem je pozvala na oslavu příští týden…lituji toho už to neodvolám. sestra se mne nezeptá jak mi je, vedela že jsme byly včera na uz…nic..
ja na každého myslím, podporuji ji, když něco mají…nekdy mam pocit, že ji jde jenom o to aby se narodilo mimino a mohla ho vozit.
za 2 týdny budeme rozdelovat jeden pokoj na dva, bourani, všude bordel..nejsem schopna udělat nic nez uvařit aj to mam roušku protože mi všechno smrdí.
bojím se kam se vratim po rd…bojím se porodu.
cche se mi brečet, jsem unudená, takova marná…
mam užasné deti a muže a jsem fakt vyložene odporná, jenom se potuluji po domě a nic mne nezaujíma
občas mrknu na uz, poteším se a pak zas.
nekdy jsem brala ad..už nechci…mela jsem dve psychoterapeutky, za nic to nestálo. žárlím neuveřitelne, nedokážu se s tím poprát..nemám kamarádky, cítim se opuštěná..do práce chodit nemužu ted.
nejraději bych cele dny prospala…chvíli čtu knižku, ale jsem taková..nevím to nazvat..nervozni, takový hrozný vnitřní neklid pocituji, strach..obavy, zda je to s mým životem tak jak chci..roky jsem odpověď nenašla.
když neni doma uklizeno(co neni nikdy i když uklidíme) necítim se dobře..ted nám lína pes a mne to upůlne vytáči že kde se podívám vidím jeho chlupy…miluju ji, ale nesnáším všude jeji chlupy.
omlouvám se za tenhle příspěvek. ale možná mi pomuže že se „vypovídám“
Proč jsi chtěla další dítě?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.5.17 12:11
@Kobliha51 protože se ve mne ozvala touha po miminku..jsem relat. mladá i když už 2 deti máme
- Citovat
- Upravit
25.5.17 12:15
A před těhotenstvím jsi taková byla taky? Jestli ne, mlátěj s Tebou hormony a zase se to srovná. Já byla taky na ranu, hlavně na konci…byla jsem celkem vzteklá 
ale muž ani nepípl a těšil se víc na porod 
Ne vážně, byla jsem místama protivná a nic se mi nechtělo a hlavně jsem se naprosto izolovala od okolního světa. Bylo mi nejlíp jen s manželem a starší dcerou. Teď už jsem zase v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
25.5.17 12:16
@Anonymní píše:
@Kobliha51 protože se ve mne ozvala touha po miminku..jsem relat. mladá i když už 2 deti máme
Chodila jsi někdy do práce? Ono někdy zaměstnání člověka naplní a přijde si trochu lépe. Tvoje nálady teď jsou podle mě způsobeny tím, že už moc dlouho žiješ pořád stejně a už tě to nebaví. Je to práce pořád dokolečka, do toho hormony, jsi tím vším unavená. 
Ono bude líp, ale bude to chvíli trvat.
- Citovat
- Upravit
25.5.17 12:19
Příroda je mocné antidepresivum, zvlášť teď na přelomu jara a léta - všechno je zelené a kvete, sluníčko příjemné hřeje, řeka čaruje 
Vezmi psa a jdi se projít, aspoň nestihne doma pustit tolik chlupů 
Asi tě ovládají hormony, mívala jsem v těhotenství podobné stavy, i když jen krátkodobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.17 12:24
Jako přiznám se, že z podobných příspěvků mě sem tam chytá amok. Věř tomu, že spousta lidí na světě má ještě strašnější rodinu, psychické a fyzické týrání nevyjímaje. Spousta dalších nemá ani manžela nebo děti, buď jsou samy, nebo bezdětné. Jistě, každému ten nahoře nadělil jinak, ale to je fakt nějaký dnešní trend mít všechno a pak fňukat na sociálních sítítch, ať mě lidi politují…?
Dívej, únava je určitě objektivní problém. Nesnášenlivost manžela sice asi (soudě podle zdejších diskuzí) zaviněná i hormony, ale stejně si dávej pořádně majzla na to, jak se budeš či nebudeš krotit, protože člověk, který by žil s někým, kdo ho nesnáší, by musel být padlý na hlavu, to snad uznáš sama. Takže jestli chceš mít manžela a tatínka i dál, tak bys na sobě měla hodně zamakat.
A to ve více ohledech. Bralas AD, no jasně, ono přece rozházené hormony všechno uklidní… každá hrdinka, co nezvládá život bez antidepresiv, nutně musí mít mimino. Podle mě máš zatraceně velké problémy právě v tomhle ohledu, a měla bys hooodně rychle naklusat k psychiatrovi a řešit medikaci / alternativní způsoby. „Už je nechci“ je fajn fráze, ale kruci lidi, kdo pak s vámi jako má žít. Nechtít antidepresiva je legitimní, POKUD se dokážete ovládat a neničit život sobě ani ostatním. A pokud to nedokážete, a otravujete sebe i okolí, měli byste se hoooodně zamyslet.
Zeptala bych se na koníčky, ale tuším, co by asi zaznělo za odpověď.
Za mě hormony + deprese, hodně škaredá kombinace. Fakt bych neskončila s anonymním fňukáním na diskuzi, ale řešila to s doktory, a to zatraceně rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.17 12:30
@Kobliha51 jasne..chodila..ted jsem prave na pn…ze stresu do uplne nudy
- Citovat
- Upravit
25.5.17 12:30
@Anonymní píše: …ze všeho…pocituji nějakou depresi nebo co..jsem těhotná, těhu chtěné..ted nad vším přemýšlím. nad celou svoji rodinou, vztahem..
jsem doma na pn málo vycházek, není mi dobře, jsem unavená.
manžela nějak nemůžu vystát, vadí mi.
s mamkou mám na nic vztah, nevím proč jsem je pozvala na oslavu příští týden…lituji toho už to neodvolám. sestra se mne nezeptá jak mi je, vedela že jsme byly včera na uz…nic..
ja na každého myslím, podporuji ji, když něco mají…nekdy mam pocit, že ji jde jenom o to aby se narodilo mimino a mohla ho vozit.
za 2 týdny budeme rozdelovat jeden pokoj na dva, bourani, všude bordel..nejsem schopna udělat nic nez uvařit aj to mam roušku protože mi všechno smrdí.
bojím se kam se vratim po rd…bojím se porodu.
cche se mi brečet, jsem unudená, takova marná…
mam užasné deti a muže a jsem fakt vyložene odporná, jenom se potuluji po domě a nic mne nezaujíma
občas mrknu na uz, poteším se a pak zas.
nekdy jsem brala ad..už nechci…mela jsem dve psychoterapeutky, za nic to nestálo. žárlím neuveřitelne, nedokážu se s tím poprát..nemám kamarádky, cítim se opuštěná..do práce chodit nemužu ted.
nejraději bych cele dny prospala…chvíli čtu knižku, ale jsem taková..nevím to nazvat..nervozni, takový hrozný vnitřní neklid pocituji, strach..obavy, zda je to s mým životem tak jak chci..roky jsem odpověď nenašla.
když neni doma uklizeno(co neni nikdy i když uklidíme) necítim se dobře..ted nám lína pes a mne to upůlne vytáči že kde se podívám vidím jeho chlupy…miluju ji, ale nesnáším všude jeji chlupy.
omlouvám se za tenhle příspěvek. ale možná mi pomuže že se „vypovídám“
Může to být jen těhotenskými hormony, jsem teďka taky citlivější na všechno a štvou mě věci, které by nemusely…nedělej si s tím hlavu, za chvíli ti přibude třetí dítko a všecko zase bude v normálu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.17 12:31
@LAlezane hezky prispevek…dekuji.
I kdyz…neni to tak jednoduche…detstvi rodina vztahy. Nedokazu se vymanit
- Citovat
- Upravit
25.5.17 12:59
Ahoj, nechci tvou situaci nijak podceňovat, ale co se na to podívat z té veselejší stránky. Máš dvě zdravé děti, třetí na cestě, z toho co píšeš mám pocit, že i milujícího manžela a finanční problémy asi taky nemáte. Pokud ti vadí chování sestry, tak jí řekni, co tě trápí. Třeba jí to jen nedochází. Bordel neřeš tak moc, já ho mám taky někdy a to mám jen jedno dítě, jsou důležitější věci na světě. A co zkusit navštívit nějaký předporodní kurz, vím že jako matka dvou dětí, všechno už náš, ale třeba tam najdeš kamarádku a zbaví tě strachu. Teda pokud už nemáš těsně před termínem. A nebo klidně napiš zprávu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.17 13:14
Podle me jenom kombinace tehu hormonu a nudy vim sama ze to umi byt silnej koktejl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.17 13:18
Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Začni něco dělat. Cokoliv, ale pravidelně a pořád. Procházky, úklid, vaření, cokoliv. Ale najdi si zábavu, protože tohle nevydrží žádný chlap dlouho. Žárlivá, protivná, unuděná ženská je na pěst, i kdyby měl chlap tisíckrát pochopení pro to, že je těhotná. takže se vzpamatuj a pust se do práce. proč jsi na neschopence? protože jsi těhotná? Tak se spakuj, nech se uschopnit a je to. A hned bude po nudě. A jestli to nepomůže, tak se zajdi poradit k psychologovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
…ze všeho…pocituji nějakou depresi nebo co..jsem těhotná, těhu chtěné..ted nad vším přemýšlím. nad celou svoji rodinou, vztahem..
jsem doma na pn málo vycházek, není mi dobře, jsem unavená.
manžela nějak nemůžu vystát, vadí mi.
s mamkou mám na nic vztah, nevím proč jsem je pozvala na oslavu příští týden…lituji toho už to neodvolám. sestra se mne nezeptá jak mi je, vedela že jsme byly včera na uz…nic..
ja na každého myslím, podporuji ji, když něco mají…nekdy mam pocit, že ji jde jenom o to aby se narodilo mimino a mohla ho vozit.
za 2 týdny budeme rozdelovat jeden pokoj na dva, bourani, všude bordel..nejsem schopna udělat nic nez uvařit aj to mam roušku protože mi všechno smrdí.
bojím se kam se vratim po rd…bojím se porodu.
cche se mi brečet, jsem unudená, takova marná…
mam užasné deti a muže a jsem fakt vyložene odporná, jenom se potuluji po domě a nic mne nezaujíma
občas mrknu na uz, poteším se a pak zas.
nekdy jsem brala ad..už nechci…mela jsem dve psychoterapeutky, za nic to nestálo. žárlím neuveřitelne, nedokážu se s tím poprát..
nemám kamarádky, cítim se opuštěná..do práce chodit nemužu ted.
nejraději bych cele dny prospala…chvíli čtu knižku, ale jsem taková..nevím to nazvat..nervozni, takový hrozný vnitřní neklid pocituji, strach..obavy, zda je to s mým životem tak jak chci..roky jsem odpověď nenašla.
když neni doma uklizeno(co neni nikdy i když uklidíme) necítim se dobře..ted nám lína pes a mne to upůlne vytáči že kde se podívám vidím jeho chlupy…miluju ji, ale nesnáším všude jeji chlupy.
omlouvám se za tenhle příspěvek. ale možná mi pomuže že se „vypovídám“