Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nejsou dlouhodobí pěstouni :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.6.18 18:13
@Lara Farseer píše:
@Enmamma
Myslím, že dál to prostě nejde…Já si do PP vzala své sourozence, potom, co je otec strčil do děcáku… jsou to dva rozjívený a poslední dobou nevděčný puberťáci, k tomu mám čerstvě miminko (vlastní)… s nadsázkou říkám, že až si otec pořídí třetí sadu dětí, tak už je neberu…
Chápu, že chcete pomoci, ale někdy se to nedá… Vy už takhle děláte strašně moc a obdivuju vás. Já do toho šla jen kvůli příbuzenství a i tak toho občas docela lituju (puberta je sviň)
Vydržte. Udělala jste nesmírně hezkou věc, jednou vám budou neskutečně vděční. Vlastně i to, že mohou mít „normální“ pubertu, i to, že jsou nevděční, je známka toho, že se vám podařilo, aby nestrádali. Klobouk dolů 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 18:14
@jessikka píše:
Kamarádka v Praze už rok čeká na děti. A pořád nic.
Záleží na tom, jestli čeká na aqdopci nebo na pěstounku a také na tom, jak přísná má svá kritéria. My je máme poměrně široká, takže nám by asi dali regiment dětí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 18:20
@Darvulia
Ale jo, vydržím. Do děcáku je nedám a rodiče se nepostarají. Ale je to neskutečně nevděčné a nedělám si iluze, že to někdy ocení… u mladšího je ta puberta náročná právě kvůli tomu, že už nejde jen o klasickou pubertu, ale projevuje se tam patologické chování, které má kořeny v minulosti…
@Enmamma
Fakt Vás obdivuju, chápu, že je Vám jich líto, ale musíte se umět i bránit. Pokud cítíte, že už další dítě nedáte, tak se nedá nic dělat. Snad si ho vezme někdo jiný a podle mě by měli podporovat kontakt sourozenců, tak bsyte ho mohli alespoň vídat se svým pěstouňátkem…
Ale chápu tu nesmírnou bezmoc. Je to strašný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 18:24
@Lara Farseer píše:
@Darvulia
Ale jo, vydržím. Do děcáku je nedám a rodiče se nepostarají. Ale je to neskutečně nevděčné a nedělám si iluze, že to někdy ocení… u mladšího je ta puberta náročná právě kvůli tomu, že už nejde jen o klasickou pubertu, ale projevuje se tam patologické chování, které má kořeny v minulosti…
Tak to je blbé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 18:42
@Darvulia
Jako za dva roky intenzivní práce se to mírně zlepšilo, ale do toho puberta a tatínek, kterej ho štve proti mě… super kombinace… takže řeším šikanu, krádeže, zanedbávání školy, závislost na PC a zároveň odkrývám fyzické týrání ze strany otce a přesto strašnou závislost na otci. Je to masakr, příbuzenská PP má svá rizika a specifika. @Enmamma má asi kalsickou a řeší to zase z jiného směru, ale v každém případě je to pro pěstouna strašně psychicky vyčerpávající a zcela chápu, že už cítíte, že další prostě nezvládnete. Snad se někdo hodný najde a klučíka si vezme… A vašemu vysvětlete, že to vždycky prostě nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 18:48
@Lara Farseer píše:
@Darvulia
Jako za dva roky intenzivní práce se to mírně zlepšilo, ale do toho puberta a tatínek, kterej ho štve proti mě… super kombinace… takže řeším šikanu, krádeže, zanedbávání školy, závislost na PC a zároveň odkrývám fyzické týrání ze strany otce a přesto strašnou závislost na otci. Je to masakr, příbuzenská PP má svá rizika a specifika.
Ach jo, to mě mrzí. Genetika je sv.ině. My máme v rodině asociální případ, se kterým si nikdo neví rady, o to hůř, že to nepodědil a pokud ano, tak se zkřížily geny neopakovatelným způsobem. Lidi z toho na prášky a jen čekáme, co z něj bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.18 18:55
@Enmamma já Tě chápu ale sama víš že všechny si vzít nemůžeš, bylo by to na úkor těch co máš doma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 06:18
Já teda diskusi spíš vnímám jako apel, aby si ty zbylé sourozence osvojil někdo z nás.
Je mi líto, já na to nemám - fyzicky ani psychicky. Obdivuji dlouhodobé pěstouny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 08:20
@Enmamma Bohužel nic, nemůžete pomoct všem. Kdysi jsem byla na exkurzi v SOS dětské vesničce a říkali tam o jedné náhradní mamince, která si vzala kupu dětí. Už nevím, kolik jich bylo, jestli 4, nebo 5. Prostě hodně. Děti samozřejmě ze špatného prostředí, tj. poznamenané (zejména ty starší). Náhradní maminku stála péče o děti hodně sil. Jenže ta paní, co děti porodila (záměrně nepíšu máma), rodila dál jak na běžícím páse. Takže náhradní maminka se ocitla v situaci, kdy byly v ústavu další děti, sourozenci těch, které měla v péči. Cítila jako svou povinnost, že si děti vezme. Vedení vesničky s ní muselo promluvit, vysvětlit, že nemůže pomoci všem, že by tím nakonec trpěly všechny děti, protože v tom počtu by jim nemohla věnovat potřebnou pozornost a péči, že už teď je to na hraně. Že je lepší pomoci aspoň někomu, než nikomu (protože by se z toho mohla sesypat, děti by jí přerostly přes hlavu, …). Dokonce měli nastavený limit, kolik dětí může maminka přijmout. A nastavili ho po špatných zkušenostech, kdy si ochotné maminky vzaly všechny sourozence (i 7, 8 dětí) a nezvládly to.
Snad se pro ty šmudlíky najdou jiní pěstouni…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 08:36
@Enmamma Čeká na pěstounskou péči, a pokud vím, tak moc přísná kriteria si nestanovovali. Jsou věřící.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 14:34
@Melpel píše:
@Enmamma Bohužel nic, nemůžete pomoct všem. Kdysi jsem byla na exkurzi v SOS dětské vesničce a říkali tam o jedné náhradní mamince, která si vzala kupu dětí. Už nevím, kolik jich bylo, jestli 4, nebo 5. Prostě hodně. Děti samozřejmě ze špatného prostředí, tj. poznamenané (zejména ty starší). Náhradní maminku stála péče o děti hodně sil. Jenže ta paní, co děti porodila (záměrně nepíšu máma), rodila dál jak na běžícím páse.
Snad se pro ty šmudlíky najdou jiní pěstouni…
Máš pravdu. Uvažovali jsme, že bychom si ty děti také vzaly, ale pak jsme došli k tomu, že bychom už svůj osobní život neměli žádný, jenom bychom lítali kolem dětí a živořili. Příspěvky pro pěstouny sice zvedli, ale žádná diskotéka by to nebyla, protože na práci bychom mohli dlouho zapomenout a nepřivydělali bychom nic. Plány do budoucnosti by šli také do háje. Rádi bychom si totiž udělali řidičák, koupili auto a pronajali byt v Německu u moře. Na to bychom mohli zapomenout, nebylo by na to. A dětem bychom se nevěnovali, byli bychom rádi, když bychom denně zvládli uvařit, vyprat, uklidit a oběhat doktory. Takže život na houby. Dětí je nám ale líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.18 22:20
„A nechápu tu instituci, která Vás postavila před takové rozhodnutí. Nebojím se říct, to je citové vydírání.“
Já ale nikde nečtu, že nějaká instituce postavila rodinu do role, že si má nebo nemá sourozence jejich dítěte vzít do péče. Zakladatelka jen uvádí, že se o dětech dověděli. Ono je dokonce i možné, že kdyby se rodina rozhodla, že si děti vezme, že by posuzující psycholog s jejich rozhodnutím ani nesouhlasil, protože musí v prvé řadě chránit již existující a fungující rodinu, takže zakladatelku nikdo určitě nenutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
