Několik císařů (4 a víc). Znáte?

Jak já vás chápu. Cítím to jako velku bolest, že jsem nemohla nikdy rodit normálně. Moje matka si kvůli tomu klepe na čelo, ale mě je to opravdu strašně líto. Samozřejmě, že jsem se s tím nějak vyrovnala a jsem š´tastná za svoje docela zdravé tři kluky. Nejvíc mi vadí, že jsem se jak tu píšete, nechala zmanipulovat. První byl kvůli KP, plánovaná sekce, nakonec i ta byla komplikovaná, malý byl nakonec napříčno. Jenže, jak se na to dívám teď a jak malého znám, tak si myslím, že se prostě ještě něměl narodit, že jesště potřeboval čas. Přitom nebyl přenošený, já se rodit nechystala, tak se mohlo klidně počkat. Druhý byl zase velký (4.25), rodit jsem se taky nechystala, ale už bylo po termínu, ale taky myslím, že se dalo počkat. ASpoň pár dní. No a třetího i řízli v den termínu, ale u něj bych byla i vděčná za dřívější porod, měla jsem velké bolesti, malý se strašně v břichu mlel, 14 dní mi bývalo opravdu velice zle. V porodnici mi pokaždé řekli, jaké riziko je třetí císař a kdyby mi něco bylo, ať hned přijedu, protože je to strašně nebezpečný. když jsem odvětila, že mi zle už je, tak řekli, že k porodu to není a bla bla bal. Tak jsem odfrčela domů, v čekárně ještě chytla chřipku a doma jsem sei 14 dní před porodem každý večer brečela bolestí. malý má epilepsii. Nevím, jestli se už tam nestala nějaká chyba - prý jsem měla zkalenou vodu a nevím co. No a pak jim věřte!