@Anonymní píše:
Je mi líto, čím procházíte. Teď nám umřel retrívr s PP z dobrého chovu. Od dvou let měl epilepsii, dožil se pěti. I sem sem dávala anonymně diskuzi s názvem „Pes s epilepsií demoluje dům“. Měli jsme ji rádi, ale ten vztah byl tak náročný, že jsme ani moc nesmutnili, když nakonec ochrnula a odešla. Jen jsem zjistila, jak mám najednou tolik energie. Tohle několikaleté čekání na další úder nemoci a zlepšení stavu člověka vysílí víc, než si uvědomuje. Byli jsme na veterině taky víc než doma.
Taky jsme vyčerpaní. Hlavně teda já. Denně trable s krmením, neustále zdravotní problémy. Máme zahradu do které ho nemůžu pustit jelikož je alergický na včely a vosy ( malém nám umřel když ho pichla včela) takže několikrát denně na vodítku a sledovat každý jeho krok aby náhodou nešlápl na vcelu. Návštěvy veteriny, léky, trápení… Člověk ho tak miluje, ale říkám si, že pejska jsem si pořizovala pro radost. Abych byla šťastná já i on a místo toho máme stále trápení.
Taky jsme vyčerpaní. Hlavně teda já. Denně trable s krmením, neustále zdravotní problémy. Máme zahradu do které ho nemůžu pustit jelikož je alergický na včely a vosy ( malém nám umřel když ho pichla včela) takže několikrát denně na vodítku a sledovat každý jeho krok aby náhodou nešlápl na vcelu. Návštěvy veteriny, léky, trápení… Člověk ho tak miluje, ale říkám si, že pejska jsem si pořizovala pro radost. Abych byla šťastná já i on a místo toho máme stále trápení.