Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@verusak.berusak
Je to bohužel tak. Nikdo jí nehlídal a ona také nebude hlídat. A prostě budeš do tří let doma, protože to tak má být.. Říkám to z vlastní zkušenosti, ona mi taky nehlídá, nemá to zapotřebí.
20m chodí 2-3 dopoledne týdně do soukromé školky. Taky nemám hlídání a práce mi stojí, tak to nešlo jinak ![]()
@kolik haha, ano to znám. Manžel „Mami, nechceš přijet na návštěvu, už jsi dlouho malýho neviděla.“ „A budu muset hlídat?“. Přitom u nás byla od narození malého 1000× a z toho hlídla jednou asi 2 hodiny, tak nevím, proč si myslí, že ji zveme na hlídaní. Jednou, když měla přijet na návštěvu, tak jsem jí říkala, že si alespoň v té době vyřídím důležitý prac. hovor (šlo o to, že bych na 10 min. zmizela do druhé místnosti, aby klient neslyšel vedle stojící žvatlající batole), tak přišla místo v 10 dopoledne v poledne. Takže hovor jsem musela vyřídit s malým zaparkovaným u TV, zbytek dopoledne jsme tvrdli doma, neb jsme na ni čekali a malej už byl nevrlej, protože v té době už chodí spát. Nicméně neřekla jsem ani popel, veškerá zloba by se stejně sesypala na hlavu manžela, kterej v tom je nevinně.
Jedno období mě to štvalo docela hodně, ale dneska už je mi to jedno. Respektuji její důvody a jsem ráda, že se o vnouče zajímá, i když hlídat ho asi nikdy nebude. Jediné, co mi stále vadí, že ona není ochotná respektovat naše rozhodnutí využít placené hlídaní a to do té míry, že se před ní o tom nemůžeme ani zmínit, je ohledně toho fakt dusno a v podstatě dost mlžíme. To mi vadí hodně, že hrajeme takovéhle divadlo, dělám to jen kvůli manželovi, protože ona je schopná úplně přestat komunikovat (takto už nekomunikuje s půlkou rodiny, včetně svých sourozenců a manžela
).
@kolik no moje tchýně má 4 děti, z nichž můj manžel je nejmladší, měla ho v 36 letech, neplánovaně, takže tam je to prostě o tom věku a mojí mamce bude letos 47, ale pracuje a má pětiletýho kluka, takže já chápu, že není jako jiné babičky, ale možnost pomoci s dětmi až budou vě školce a já zpět v práci jsem s ní ještě nějak moc neprobírala, ale tak nějak mám pocit, že z její strany bude ochota pomoci spíš občasně, než denně, ale to předbíhám, nechci to teď dopředu posuzovat.
Já mám tchýni, která nespolupracuje a svoje rodiče mám 200km daleko. Takže na hlídání volím slečnu, která k nám dochází v případě potřeby. Kontakt na ni jsme získali z portálu Domluv. cz. Jsme s ní moc spokojeni a děti také. Pořád lepší, než se doprošovat tchýně.
Tak mě se naskytla příležitost jít od února do práce, kterou mám v místě bydliště, takže paráda. Problém je, že druhou dceru vezmou do školky až od května, kdy jí bude 2,5 roku. Moje mamka je pracující a tchýně sedí doma a je hlášená na úřadu práce. Měli jsme celkem dobré vztahy, ale od doby co jsem jí požádala jestli by mi mohla mladší dceru hlídat, že bychom jí to zaplatili (bydlí 15 km od nás) tak nemůže, protože čeká na nějaký projekt od úřadu práce a možná od března půjde do práce. A jen tak mimochodem se mě zeptala jestli se tam můžu zeptat i na práci pro ní. (absolutně nechápu, po mé otázce na hlídáníú. Práci jsem musela odmítnout, protože jsem hlídání pro dceru neměla a ona mi mimochodem jen tak minulý týden oznámila, že do práce nepůjde, protože nesplňuje podmínky. Takže jsem si do ní rýpla, že jedné dceři mohla hlídat po dobu dvou let věčně nemocné dítě v době co nepracovala. A teď zase hlídá druhý dceři děti co bydlí vedle ní každý den a kdykoli potřebuje. Od té doby naše vztahy ochladly, protože tchýně už dopředu musela vědět že nemá šanci se k úřadu dostat, když tam byla zaměstnaná předešlou sezónu. Dle jejího výrazu jí bylo jen proti srsti, že by měla hlídat naše děti
Ahoj, děvčata, zde zakladatelka. Tak vidím, že to máme mnozí hodně podobné. ![]()
@Anonymní píše:
Tak mě se naskytla příležitost jít od února do práce, kterou mám v místě bydliště, takže paráda. Problém je, že druhou dceru vezmou do školky až od května, kdy jí bude 2,5 roku. Moje mamka je pracující a tchýně sedí doma a je hlášená na úřadu práce. Měli jsme celkem dobré vztahy, ale od doby co jsem jí požádala jestli by mi mohla mladší dceru hlídat, že bychom jí to zaplatili (bydlí 15 km od nás) tak nemůže, protože čeká na nějaký projekt od úřadu práce a možná od března půjde do práce. A jen tak mimochodem se mě zeptala jestli se tam můžu zeptat i na práci pro ní. (absolutně nechápu, po mé otázce na hlídáníú. Práci jsem musela odmítnout, protože jsem hlídání pro dceru neměla a ona mi mimochodem jen tak minulý týden oznámila, že do práce nepůjde, protože nesplňuje podmínky. Takže jsem si do ní rýpla, že jedné dceři mohla hlídat po dobu dvou let věčně nemocné dítě v době co nepracovala. A teď zase hlídá druhý dceři děti co bydlí vedle ní každý den a kdykoli potřebuje. Od té doby naše vztahy ochladly, protože tchýně už dopředu musela vědět že nemá šanci se k úřadu dostat, když tam byla zaměstnaná předešlou sezónu. Dle jejího výrazu jí bylo jen proti srsti, že by měla hlídat naše děti
To je bezva. ![]()
Tak ať se i ni pak ve stáří postarají dcery.
@Everyone ono to je tak, že dcera bydlící ve stejné vesnici umí jen natahovat ruku a druhá se ukáže tak jednou do měsíce. Bohužel manžel je měkejš a nedá mu to protože už táta není nejmladší a tak všechno oddře on. Například když jim přivezli uhlí byli jsme to mi co jsme přijeli a skládali, vedle dcera s manželem leželi rozplácnutí na dece a pak přišli a měli akorát blbý poznámky jak nám to hezky jde. Očividně by to s nimi ani nehlo, protože když jsme dorazili tak tchýně už začala něco odhazovat a nikdo nevěděl, že máme přijet protože manžel měl být v práci, jen kvůli tomu skončil dřív. Fakt mě to vytočilo a věčně se kvůli podobným aktivitám doma hádáme, ale nakonec jsou to rodiče, tak se na něj nemůžu zase zlobit. Jen mě štve že tchýně dělá rozdíly, oni nehnou ani prstem a všechno dostanou a my který tam děláme blbce máme když potřebujeme houby protože to nejde. Ale zase na druhou stranu když u nás dávají přednost mý rodiče sestře a jejímu partnerovi, tak to mám na talíři z manželovy stranu pořád, to vidí a mám si doma sjednat pořádek, ale u sebe chyby žádný nehledá. Já se s mýma rodičema ale hádat nehodlám, tolik jako u manželových rodičů tam neuděláme ani tak často u nich nejsme, sestra jim vypomůže daleko víc. Manžel na jejich adresu neřekne jediné pěkné slovo a diví se, že ho rodiče neberou tak jako mého skoro švagra…