Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj, ve čtvrtek jsem byla na 1.screeningu na ultrazvuku, z krve mi vyšel zvýšené riziko DS, z ultrazvuku to bylo také jasné díky sijovemu projasnění, v pátek jsem postoupila odběr plodové vody. Dnes mi řekli výsledky, miminko by mělo DS, řekli mi pohlaví holčička…
V roce 2016 jsem ve 37tt porodila mrtvou holčičku. Nyní máme syna, kterému je 7měsíců. Zítra mám nástup do nemocnice.. Bojím se a vůbec nevím jak to zvládnu.. Je mi 19 a už jsem zažila takové rány do srdce.. Bojím se co mě čeká dalšího. Dnes se celý den trapim a brecim, ale musím byt silná pro mého chlapečka. Možná bych potřebovala psychologa, ale stydím se. Stydím se, že jsem selhala a nedokážu příteli dát dceru..
![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Nechci davat rady. ale pro mne DS rozhodne neni duvodem k tomu, abych ukoncila tehotenstvi.
To je mi samozřejmě líto, že ti to takto nevychází, ale zase bych neházela flintu do žita a nemalovala si v hlavě nejčernější scénáře - jsou případy, kdy lékaři předpovídali maminkám to nejhorší, jak dítě bude postižené, nemocné a tak a narodily se zdravé děti, sama znám takový případ, kde cele těhotenství žila známá s tím, že dítě bude mít nějaké hodně postiženi (myslím, že říkali DS, ale i nejake horší a vážnější postižení) a narodil se úplně zdravý chlapeček, že ani lékaři tomu nevěřili. Jinak jsi mladá, je ti teprve 19 let, takže ještě není všem dnům konec a na další snažení a další možnou holčičku je ještě čas. Rozhodne bych nebrala jako selhání, že nedokážeš mít holčičku, pripadne holčičku s postižením, to prostě příroda tak zařídila a s tím nic neudelas. Buď spíše rada, že vůbec nějaké děti příteli dát můžeš. Pokud by ti nějaká psychologická pece pomohla, tak se někam obrať, ale teď bych se snažila být co nejvíce v klidu, což chápu; že moc nejde, ale aspoň trochu se uklidnit a nestresovat se tolik.
Příspěvek upraven 16.06.20 v 00:29
@katuska1984 já to bohužel nezvladnu, bylo by to pro mě moc těžké, vídam takové děti a vím, ze to nezvladnu. A bohužel mimo DS ma holcicka vice vrozenych vad.
@Berry77 ano, první dcera byla neplanovana a přišlo to rychle. Bohužel to dopadlo tak jak to dopadlo. ![]()
@Malaika1234 mě to vyšlo z krve, ultravuk i odběr plodove vody.. Na další snažení je cas, to je pravda. Teď hlavně potřebuji klid a vše si urovnat v hlavě, smířit se. Ale bolest to je šílená. Ale zase mám nějmilovanějšího syna a to je můj hnací motor.
@Malaika1234 za tyhle kecy bych kopala do pozadí. Pokud je DS diagnostikovaný amniocentézou, tak to prostě DS je. Nevyvolávej tady v nikom pocity viny za přerušení těhotenství, tím, že budeš tvrdit, že se někomu i přes stanovenou diagnózu narodilo zdravé dítě. Já sama jsem si tohle prožila a z takových jako ty, je mi na zvracení. Vůbec nemáš tušení, co způsobuješ, nic o téhle problematice nevíš, tak si jednou provždy podobný prohlášení odpusť.
@Berry77 v 15. Za měsíc po porodu mi bylo 16. Jestli jde o to, že jsem měla sex ve 14, tak to neměla. Sex jsem měla v 15letech. A opravdu zde nepotřebuji nějake urážlivé komentáře..
@katuska1984 píše:
Nechci davat rady. ale pro mne DS rozhodne neni duvodem k tomu, abych ukoncila tehotenstvi.
Pro mne taky ne. A uz vubec nechapu nadpis. Podle toho jsem cekala, ze zas bude nekdo brecet nad tim, ze ceka tretiho kluka misto holky.
Takze kdyby to byl kluk, bylo by jako to preruseni snazsi? To asi ne. Dceru dat chlapovi muze, ja bych to naopak brala tak, ze dcera nam souzena je, i kdyz ne 100% zdrava.
Je to 19. Ted to mas hodne tezky, opravdu strasny rany osudu. Uzivej si ale svyho syna, a proste dalsi dite odloz az vsechno bude lepsi
pockej az se telo trochu vzpamatuje.
a hlavne mysl
Nech svoje tělo vzpamatovat se ze 3 těhotenství, věnuj se synovi a ono to třeba přijde později. Jestli chce přítel dceru, musí se holt posnažit. Ale ty se dej co nejvíc do pořádku.
@katuska1984 píše:
Nechci davat rady. ale pro mne DS rozhodne neni duvodem k tomu, abych ukoncila tehotenstvi.
Pro mě jo, zvlášť, pokud už je v rodině zdravé dítě. Narození takového dítěte navždy obrátí život naruby celé rodině. Ne každý o to stojí.
@katuska1984 píše:
@Jana206 pokud je rodina skutecne rodinou, tak to ustoji.
Ale houby. Nejen rodiče, ale i starší děti, přijdou o svůj normální život - práci, koníčky, způsob trávení volného času. Ne každý je tak slunickove založený, že se chce celý život starat o těžce postižené dítě.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.