Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Psychika po potratu ve II.trim.,další otěhotnění, tetanie
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
11.6.20 14:53
Já musela na indukovaný potrat v 19 tt. Šestinedělí bylo tedy psychicky strašné, ale potom jsem se zaměřila ne jiné věci (sport, plánování dovolených atd.). Dalšího těhotenství jsem se strašně bála, bála jsem se, že to nezvládnu, že se psychicky zhroutím strachem o dítě. Nicméně pak to další těhotenství zhruba 3 měsíce po potratu nečekaně přišlo. A musím říct, že jsem vyděšená, ale ne tak, aby mě strach paralyzoval. Dost pomáhá pozitivní myšlení, každý den si 3× za sebou řeknu, že moje těhotenství je v pořádku a moje miminko bude zdravé. Teď jsem v 17. tt a za týden mě čeká kontrolní ultrazvuk. Ten den asi umřu na infarkt, ale jinak musím říct, že se psychicky cítím až překvapivě dobře a nové těhotenství mi dost pomohlo.
- Citovat
- Upravit
11.6.20 14:56
Nikde nespominas pocity viny za redukciu dvojiciek. Tie pocity v sebe asi velmi dobre skryvas. Taketo vnutorne konflikty su spustacom uzkosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.20 14:59
Tak sestinedeli jsem mela úplně silene. Brecela jsem tak 5× denne. Ja jsem prave hodně cetla ty diskuze a holky psaly, ze po 4 mesicich jsou na tom lepe nez v sestinedeli, ze jsou uplne nekde jinde. To ja taky, ale myslela jsem si, ze to bude lepsi. Navic v kombinaci s tim koronavirem. Meli jsme v planu, ze si zajedeme nekam samj s manzelem na víkend, pak se synem do Recka a koronavir nam to vsechno prekazil. S manzelem uz teda nekam můžeme a letni dovolena nas ceka v CR. Doufam, ze s nástupem do prace se to zlepší, ale zase ty depky, ze se vracim do prace, kdyz uz jsem mela mit mimco…☹️ 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.20 15:02
@Gita17 píše:
Nikde nespominas pocity viny za redukciu dvojiciek. Tie pocity v sebe asi velmi dobre skryvas. Taketo vnutorne konflikty su spustacom uzkosti
To mas pravdu. Ja si říkám ale ze to tak melo a z určitých duvodu muselo byt. Mrzi me komplexne jak to dopadlo. Tolik jsem si vytrpela a nic z toho.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.20 15:21
@Anonymní píše:
Tak sestinedeli jsem mela úplně silene. Brecela jsem tak 5× denne. Ja jsem prave hodně cetla ty diskuze a holky psaly, ze po 4 mesicich jsou na tom lepe nez v sestinedeli, ze jsou uplne nekde jinde. To ja taky, ale myslela jsem si, ze to bude lepsi. Navic v kombinaci s tim koronavirem. Meli jsme v planu, ze si zajedeme nekam samj s manzelem na víkend, pak se synem do Recka a koronavir nam to vsechno prekazil. S manzelem uz teda nekam můžeme a letni dovolena nas ceka v CR. Doufam, ze s nástupem do prace se to zlepší, ale zase ty depky, ze se vracim do prace, kdyz uz jsem mela mit mimco…☹️
U mě se to podstatně zlepšilo návratem do práce a věřím, že to tak bude i u tebe. Měla jsem z nástupu do práce tedy strach, ale pak to bylo úplně v pohodě. Hrozné bylo ještě období okolo termínu, kdy jsem měla odcházet na mateřskou. V době předpokládaného porodu už jsem byla znovu těhotná, tak to už jsem se psychicky nijak nehroutila.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.20 15:25
@Anonymní píše:
U mě se to podstatně zlepšilo návratem do práce a věřím, že to tak bude i u tebe. Měla jsem z nástupu do práce tedy strach, ale pak to bylo úplně v pohodě. Hrozné bylo ještě období okolo termínu, kdy jsem měla odcházet na mateřskou. V době předpokládaného porodu už jsem byla znovu těhotná, tak to už jsem se psychicky nijak nehroutila.
Diky za podporu. Ja mam období terminu ted… můžu se jeste zeptat jestli jsi u dalšího tehotenstvi sla na rizikove nebo chodis do prace?
- Citovat
- Upravit
11.6.20 15:26
Já potratila ve 20 týdnu, předcházelo tomu víc jak měsíc krvácení, nevědělo se proč…pak mi začala odtekat plodovka, zánět a rozjel se porod.. Šestinedělí byl masakr, brečela jsem snad kvůli všemu. Dr. mi další těhotenství moc nedoporučovali (dve sekce) nebo až po delší době. Fungovala jsem jen díky dětem. Tři měsíce “po”jsem ne úplně plánovaně otěhotněla. V podststě až do nějakého 32 týdnu jsem se bála a měla strach se začít těšit. Ale zvládli jsme to, prckovi je uz rok 
Jestli můžu radit, nepřemýšlej moc nad tím “proč”a čas a dalsí těhotenství je nejlepší lék.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.20 15:39
@Anonymní píše:
Diky za podporu. Ja mam období terminu ted… můžu se jeste zeptat jestli jsi u dalšího tehotenstvi sla na rizikove nebo chodis do prace?
Ne, nešla jsem na rizikové. Nechtěla jsem a ani k tomu nebyl lékařský důvod. Předchozí těhotenství muselo být ukončeno kvůli mnohočetným vývojovým vadám a to se neschopenkou stejně nijak ovlivnit nedá.
Asi právě proto, že máš teď termín, tak si to začala víc řešit a víc se v tom šťourat. Psycholožka mi ihned po potratu říkala, že nejhorší chvíle budou šestinedělí, termín odchodu na mateřskou a termín porodu. Ber to tak, že teď je to poslední hrozný milník a pak od toho dna budeš stoupat jen vzhůru 
- Citovat
- Upravit
11.6.20 17:17
Taky se muze stat, ze dalsi tehotenstvi budes cekat opet dvojcata. Otazka je, jestli je s pokorou a vdekem prijmes nebo budes dalsi redukci opet riskovat infekci. Takze ti to psychicky muze pomoci nebo te to roztriska uplne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.20 20:28
@Foulinka píše:
Já potratila ve 20 týdnu, předcházelo tomu víc jak měsíc krvácení, nevědělo se proč…pak mi začala odtekat plodovka, zánět a rozjel se porod.. Šestinedělí byl masakr, brečela jsem snad kvůli všemu. Dr. mi další těhotenství moc nedoporučovali (dve sekce) nebo až po delší době. Fungovala jsem jen díky dětem. Tři měsíce “po”jsem ne úplně plánovaně otěhotněla. V podststě až do nějakého 32 týdnu jsem se bála a měla strach se začít těšit. Ale zvládli jsme to, prckovi je uz rok
Dekuji za podporu
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.20 20:29
@Anonymní píše:
Ne, nešla jsem na rizikové. Nechtěla jsem a ani k tomu nebyl lékařský důvod. Předchozí těhotenství muselo být ukončeno kvůli mnohočetným vývojovým vadám a to se neschopenkou stejně nijak ovlivnit nedá.
Asi právě proto, že máš teď termín, tak si to začala víc řešit a víc se v tom šťourat. Psycholožka mi ihned po potratu říkala, že nejhorší chvíle budou šestinedělí, termín odchodu na mateřskou a termín porodu. Ber to tak, že teď je to poslední hrozný milník a pak od toho dna budeš stoupat jen vzhůru
Určitě to bude tim, ze je období terminu. Věřím, že už mi bude jen lepe. Děkuji
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.20 20:36
@VilaAnalka píše:
Taky se muze stat, ze dalsi tehotenstvi budes cekat opet dvojcata. Otazka je, jestli je s pokorou a vdekem prijmes nebo budes dalsi redukci opet riskovat infekci. Takze ti to psychicky muze pomoci nebo te to roztriskaUrcite sama vis, ze ta pravdepodobnost je velmi mala. Ale napsat jsi to z urcitych duvodu musela.
- Citovat
- Upravit
11.6.20 22:48
Rozumim tomu správne že jsi dobrovolně byla na redukci jednoho miminka protože byla dve?
Já sama teď čekám. dvojcatka…prave po hrozny zkušenosti minulý rok kdy jsem cekala miminko s chromozomální vadou…bylo to strašné a toto teď že jsou dvě beru jako dar. Dobrovolne se jednoho vzdát s tím bych se asi nesmirila do konce života. Asi jsem nepomohla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Potřebuji se tady, prosím, poradit. Myslela jsem, že téma zakládat nebudu, ale pořád se ve svých bolestech „hrabu“, tak mi vypovídání tady snad pomůže. Před 4měsíci jsem potratila ve 22tt. Potratu předcházela redukce těhotenství ze dvou plodů na jeden, týden po redukci jsem dostala horečky, byla hospitalizovaná v nemocnici a od té doby jsem taky začala krvácet. Krvácela jsem dva měsíce a poté potratila. Psychicky byly ty dva měsíce strašně náročné. V den potratu jsem byla na 2trim. screeningu, kde bylo zjištěno, že mám strašně málo plodové vody a večer jsem začala mít kontrakce, odjela do nemocnice, kde bylo zjištěno, že už je to rozjetý potrat a do 12 hodin jsem potratila. Výsledky ukázaly zánět plodových obalů a vody a dále nějaké sraženinky v placentě. Čeká mě vyšetření na hematologii. Po potratu se mi rozjely problémy s tetanii, kterou mám diagnostikovanou už 10 let a v psychickém vypětí se mi „ozve“. Brní mě v zádech, ruka, noha, ucho, tvář, jsem úzkostlivá, nesoustředěná. Nemám to takto každý den, celý den, je to jen občas. Mám i hezké chvilky, jsem se synem hodně venku, čteme si, manželství je taky v pohodě, manžel mě podporuje jak může, ale on už to má v sobě uzavřeno, je rád, že se nestalo nic mě a že se za nějakou dobu můžeme pokusit o další dítě. Pořád se v tom všem hrabu, čtu si na internetu, nedokážu to v sobě uzavřít a jet dál. Nechodím tedy ještě do práce, ale brzy už nastoupím. Doma máme malého syna, který mi teda dělá radost. Zvažuji jak s dalším těhotenstvím. Nejsem už nejmladší, je mi 36 let, už nemůžu příliš otálet. Je mi jasné, že se musím hodit do psychické pohody, ale příliš mi to nejde. Otázka jestli by mi případné další těhotenství pomohlo nebo bych byla jen uzlík nervů…K psychologovi nechci. Kdysi jsem chodila a valný efekt to na mě nemělo. Před 10 lety jsem brala antidepresiva, byla mi zjištěna ta tetanie, měla jsem šílené období po rozchodu s despotickým přítelem… Jsem prostě úzkostlivý člověk.
Díky za rady