Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ještě dodám. Byli jsme na osteodynamice a tam bylo řečeno, že má slabší blokády. Byly odstraněny, ale žádné zlepšení nenastalo. A to by přeci neplakal takto nárazově ne? Dnes třeba půl h na podložce a byl na ni furt a najednou řev. Ale hrozně to ze sebe tlačil fakt jak kdybych mu ubližovala i v té náruči cítím se hrozně jakože s ním neumím..
Hele ale mně přijde že to je normální, ne? Nebo aspoň mladší dcera byla takový ukřičínek, tak jsem ji pořád chovala a kojila a ona z toho časem vyrostla. Miminka pláčou, některá hodně ![]()
@Lily Evans já vím, že pláč je normální. Ale nejde mi do hlavy, že leží v klidu a pak z ničeho nic začne ječet, úplně to tahal z krku, je rudá, dusí se jako kdyby se ji něco dělo. A nemá to žádnou příčinu. Nebo jako leží celou dobu ji to nevadí a pak najednou jo?
@Anonymní píše:
@Lily Evans já vím, že pláč je normální. Ale nejde mi do hlavy, že leží v klidu a pak z ničeho nic začne ječet, úplně to tahal z krku, je rudá, dusí se jako kdyby se ji něco dělo. A nemá to žádnou příčinu. Nebo jako leží celou dobu ji to nevadí a pak najednou jo?
No, to nerozluštíš, třeba mu prostě něco vadí - škrabe ho bodyčko, tamhle letěla moucha, zabolelo ho bříško, lekl se… On z toho vyroste ![]()
@Anonymní píše:
A kdy?
Tak postupně, ale stabilně jsem si byla jistá že vim co asi chtějí, kolem roka
u starší to bylo o něco lepší, mladší byla náročnější ale po tom roce už je to paráda ![]()
U nás podobné záchvaty byly, když dítě mělo zánět močových cest. Při močení byla bolest a při bolesti řev. Ale když miminko čurá do plenky, tak úplně nevíš, že zrovna čůrá a řve asi tedy u toho. Bylo to v souvislosti s nějakou virovou rýmou. Dělal to stejný patogen. Tenkrát jsem doktorce říkala, že křičí, jako by mělo nějakou akutní silnou bolest nebo křeč. Koukala na mně jako na hysterku. Naštěstí se nachytala moč a bylo to jasné.
Možná je to tzv. náročné dítě? Koukni na článek Dítě za všechny prachy (dej název do google).
Ahoj,
mám syna, kterému jsou krátce 3 měsíce a přijde mi, že nerozumím jeho pláči. Vstane, přebalím ho, nakrmím. Jdeme si hrát, nebo si hraje sám. Třeba 30 min je to v pohodě, pokud se mu věnuju, pak mu přepne a řve, jako když ho na nože berou.
Náruč nepomůže, tak mu dám um. To se trochu uklidní, chovám ho- protože je vzhůru cca 2h a nechci aby byl přetažený a zase řev. Pak si na houpání zvykne, ale jak si třeba podepřu ruku, zase řve, to samé v postýlce. Dnes jsem ho z postýlky vyndala a musela jsem pro balík. Řval - v náruči ještě víc a když jsem přišla, smál se. Za pár minut zase křik a pak konečně usnul. Je to takto pokaždé, když je vzhůru. Neobejde se to bez scény. Občas u toho prdí, ale nemyslím si, že by to takhle náhle bylo břichem. Opravdu den co den, jen se ty situace mění, ale začíná z ničeho nic a nic moc nepomáhá, nebo jen chvíli.
Vše se snažím dělat pomalu, správně manipulovat, povídat. Všichni mi říkají, že je prostě uřvané dítě a že to někdy přejde. Není ale divný, že de rozeřve z ničeho nic a náruč to ještě zhorší? Pak se sám uklidnil, pak zase začne?
Třeba kamarádky dcera řvala pořád, ale ne takto nárazově. Asi mi moc neporadíte, ale zajímaly by mě vaše zkušenosti.
Abkm vyloučena, dělá to tak od cca 1týdne.