Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nesamostatný 4letý kluk
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
kvetinka56
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.1.14 16:23
Jednoznačně by pomohla školka, pokud teda ještě nechodí, což by bylo divný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.14 16:27
Jednoznačně školka - stačí jen dopoledne. Hlavně co nejrychleji, dala bych ho narychlo i do soukromé. Nejlepší by byla i Montessori.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kvetinka56
27.1.14 16:33
Do školky chodí, do „soukromé“ a myslím, že tam je v tom trošku podporován, mají 3 tety na 15 dětí, takže některé věci dělají za ně (děti jsou ve věku 2-4 let). Je zajímavé, že co ve školce jde bez problémů, doma je ořvané 
Prostě vyžaduje hodně pozornosti, i když se na chvilku sám zahraje, chodí stále za mnou, abych se podívala, co udělal, nebo abych se dívala, jak si hraje. A taky na záchodě by rád společnost, když kadí, tak abych tam s ním byla a povídala si. 
Což teda úplně odmítám. Vyžaduje hodně pozornosti, jak se říká, stokrát nic umoří i slona. Co mně teď hrozí, protože jsem furt v napětí, nemůžu si klidně nic udělat bez toho, aby za mnou neustále nechodil a něco nepožadoval
Edit: doplnění textu
- Citovat
- Upravit
27.1.14 16:34
Vidím z profilu, ze jsi z velkého města. Nebude problém něco sehnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.14 16:38
@Virginia píše:
Normální rozmazlenej smrad.
Hm, tak to si nemyslím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kvetinka56
27.1.14 16:39
@Virginia píše:
Normální rozmazlenej smrad.
Teda úpřimně, taky mně to občas napadne, a teď co s tím? Když jsem si ho tak naučila? 
- Citovat
- Upravit
kvetinka56
27.1.14 16:40
@vin píše:
Vidím z profilu, ze jsi z velkého města. Nebude problém něco sehnat.
Nebydlím v Brně, ale tak 30km od Brna, tahle možnost moc nepřipadá do úvahy, vození a pod.
- Citovat
- Upravit
27.1.14 16:40
Ahoj, moc tě nepotěším, nejstarší dcera byla přesně to samé, musela z toho prostě vyrůst - řekla bych, že se to zlomilo někdy na začátku školy. Dnes je jí třináct, je nadprůměrně samostatná a velmi kreativní, srší nápady a sama je realizuje. Druhá dcera byla nesmírně samostatná od miminka, kolem tří let si byla schopná sama hrát 1-2 hodiny v kuse - stlala si panenky, povídala jim pohádky, stavěla domečky… měla jsem pocit, že jsem na to kápla a že už vím, jak se vychovává samostatné nezávislé dítě. Syn mě pak postavil na zem, měl tendence jít ve šlépějích nejstarší sestry. Díky tomu, že jsem na podobné druhy zábavy s ním fakt neměla čas - tři děti a ještě jsme se v té době stěhovali a sešlo se toho zkrátka víc - uhrála jsem jakousi remízu.
Chodí syn do školky? Hraje si s dětmi? (tam bylo typické, že nejstarší nejproblematičtější dcera si nehrála ani s dětmi, jen pozorovala.). Asi bych řešila, že si vyčlením čas na něj a čas pro sebe a tvrdě si ho uhájím (" To je tvůj problém, že se nudíš, já teď udělám tohle a pak tohle a pak si s tebou pohraju, popř ještě - jestli mi tu mezitím budeš kňourat a vymáhat, ta pak nepohraju, nebo pozitivně - jestli vydržíš tu dobu počkat bez fňukání a vymáhání, budeme spolu navíc dělat tohle " - a tvrdě dodržet, dokud si neuděláš, co jsi řekla, nevšímat si ho.
A ještě možná doporučená literatura - J. Gray „Děti jsou z nebe“ - tam je tenhle typ dítěte poměrně přesně popsaný jako jeden ze čtyř základních! typů dětí - tedy to, co byla moje nejstarší, u vás je na takové škatulkování málo informací.
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.14 16:42
I ve státní školce je i víc e než 15 dětí a většinou za ně nikdo nic nedělá, nechala bych ho aby si hrál sám, nepřistoupila bych na jeho chování, vydržet, nepřistoupit na jeho „hru“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kvetinka56
27.1.14 16:45
@Evalu píše:
Ahoj, moc tě nepotěším, nejstarší dcera byla přesně to samé, musela z toho prostě vyrůst - řekla bych, že se to zlomilo někdy na začátku školy. Dnes je jí třináct, je nadprůměrně samostatná a velmi kreativní, srší nápady a sama je realizuje. Druhá dcera byla nesmírně samostatná od miminka, kolem tří let si byla schopná sama hrát 1-2 hodiny v kuse - stlala si panenky, povídala jim pohádky, stavěla domečky… měla jsem pocit, že jsem na to kápla a že už vím, jak se vychovává samostatné nezávislé dítě. Syn mě pak postavil na zem, měl tendence jít ve šlépějích nejstarší sestry. Díky tomu, že jsem na podobné druhy zábavy s ním fakt neměla čas - tři děti a ještě jsme se v té době stěhovali a sešlo se toho zkrátka víc - uhrála jsem jakousi remízu.Chodí syn do školky? Hraje si s dětmi? (tam bylo typické, že nejstarší nejproblematičtější dcera si nehrála ani s dětmi, jen pozorovala.). Asi bych řešila, že si vyčlením čas na něj a čas pro sebe a tvrdě si ho uhájím (" To je tvůj problém, že se nudíš, já teď udělám tohle a pak tohle a pak si s tebou pohraju, popř ještě - jestli mi tu mezitím budeš kňourat a vymáhat, ta pak nepohraju, nebo pozitivně - jestli vydržíš tu dobu počkat bez fňukání a vymáhání, budeme spolu navíc dělat tohle " - a tvrdě dodržet, dokud si neuděláš, co jsi řekla, nevšímat si ho.
A ještě možná doporučená literatura - J. Gray „Děti jsou z nebe“ - tam je tenhle typ dítěte poměrně přesně popsaný jako jeden ze čtyř základních! typů dětí - tedy to, co byla moje nejstarší, u vás je na takové škatulkování málo informací.
Eva
Ve školce si ho moc chválí, má tam kamarády, se kterými si hraje, akorát doma je to něco jiného. Asi má pravdu @Virginia, protože, když je jenom s manželem, tak se chová úplně jinak. A babička, která ho pár dní hlídala, nevěděla o něm, jak si vyhrál sám (snad ho nenechala dívat se celý den jenom na pohádky). Prostě to dělá jenom mně, asi jsem ho moc obskakovala, když byl menší, on si na to zvykl a teď to požaduje dál A do školy je ještě 2,5 roku, to asi nevydržím Mám strach jít do dalšího dítěte, druhé stejné bych nezvládla, ale je pravda, že spoustu věcí už bych dělala jinak.
- Citovat
- Upravit
27.1.14 16:47
@kvetinka56 A sourozence neplánujete? Je to úplně pitomá otázka, pardon, nicméně jak jsi to popsala by mu docela bodl. Ale už mnohem dřív…
Upravuji.
Zakladatelko, pardon. V závěru příspěvku vše tebou zmíněno. Jsem to nějak přehlédla.
Příspěvek upraven 27.01.14 v 16:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.14 16:47
@vin píše:
Hm, tak to si nemyslím.
Nemyslela bych si to, pokud by se při tom teroru omezil pouze na hraní.
Pokud se stejně chová u oblékání, nebo i jiných činnostech, přijde mi, že je prostě jen naučenej.
@kvetinka56 píše:
Teda úpřimně, taky mně to občas napadne, a teď co s tím? Když jsem si ho tak naučila?
Důsledně a s láskou trvat na svém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Potřebuji poradit s téměř 4letým synem. Je víceméně nesamostatný, neumí se sám hrát. Když se to povede, tak je to vždy otázka spíš pár minut. Většinu času, co jsme doma, je na mně pověšený a čeká, že ho budu bavit. Ne se mu věnovat, ale zabavovat ho. Když skládáme lego, ja skládám, on se jen dívá. Podobně je to s malováním, já maluji, on nechce, že mu to nejde. Včera jsme s manželem modelovali zvířatka z plastelíny, on u toho jenom seděl a vůbec se nezapojil do tvorby. Teď vysypal krabici s legem a čeká, že půjdu stavět. Něco jsem dělala v kuchyni, on odmítl jít stavět s tím, že bude čekat, dokud to nedokončím a pak půjdeme spolu. Stál u mně a čekal. Prostě nic nechce dělat sám, sám si nepohraje a já jsem už z toho unavená, jak na mně visí a furt jenom čeká, že co udělám. Jeho oblíbená věta je: Já se nudím, co znamená asi Matko, zabav mně.
Oblíkat se naučil, ale to je pokaždé stejné - on to neumí a musím mu pomoct = v jeho jazyku obléct ho. Což už odmítám, následuje řev. Je zatím jedináček, ale sourozence mu jako hračku nebudu pořizovat.
Máte s tím někdo zkušenost, co by mi/jemu/nám všem pomohlo?