Šla bych za psychologem, koučem a rozhodně to řešila co nejdřív. Až budeš mít jendou přítele, rodinu, taky budeš poslouchat jen rodiče ?

A doma psa mít nemůžeš? Nebo kočku, které samota tak nevadí (když chodíš do práce).

Měla jsem to podobně, ale já byla na rodičích finančně závislá a pomohlo mi až, když jsem si začala vydělávat, no i tak to trvalo. Uvědomit si, že jsi dospělá. Nějací rodiče mají tendenci řídit svoje děti i v dospělosti a já s nimi bojuji dodnes a to mi bude 40.

Prosím uvědom si, že tohle je tvůj život, tvoji rodiče mají svůj. A tvůj bratr taky. Nemáš povinnost za něj jakkoliv splácet nějaký pomyslný dluh rodičům.

Můžu se zeptat, proč bratr rodiče zklamal? Šlo u něj také o to, že se odmítl podřídit názoru rodičů a oni s ním přerušili kontakt? Osobně si myslím, že podřizovat se dlouhodobě názoru okolí, ač jsou ty rady míněné sebelíp, vyustí v to, že dřív nebo později skončíš tam, kde jsi nikdy být nechtěla, a budeš nejen neštastná, ale i neschopná postavit se na své vlastní nohy, protože si zvykneš na to, že okolí za tebe důležitá rozhodnutí udělá.

Chápu to dobře, že bys psa měla u sebe doma? Tak to si stůj na svém, protože je to Tvůj život, jsi očividně více méně soběstačná, chytrá holka. Asi bych to řešila s psychologem, pokud máš tady ty problémy i v jiných oblastech ne jen ve vztahu k rodičům.

Já jsem od puberty štěkna…ale zkus na začátek sice všechno odkývat (vyhneš se konfliktu) a pak si to udělat po svým. Sice třeba dostaneš kartáč dodatečně, ale aspoň první krok. Dělám to tak s tchýní nebo maceškou, párkrát jsem něco odkývala ve školce… myslím si něco o zádi a pak si to udělám po svým.

A ještě: moje nejstarší sestra šla na školu dle přání rodičů a spoustu věcí dělala na nátlak rodičů a dnes toho hodně lituje - ano, má výborné postavení a peníze (což je pro rodiče měřítko štěstí) ale je nešťastná a práce ji ubíjí. Bohužel má profesi, kterou nejde tak snadno změnit. Ty toho můžeš změnit ještě dost.

Když zkusíš před rodiči navrhnout, co bys chtěla (změna VŠ atd.), jak budou asi reagovat?

@Lalelale můj bratr nadělal dluhy, jsme od sebe 9 let, sexuálně mě obtěžoval, fetoval, skončil se základním vzděláním, potom v krymlu, rodiče to semlelo. Jak jsem se dostala do puberty a udělala něco, co se rodičům nelíbilo(přišla o hodinu později domu, dělala jsem číšníci v hospodě, abych si vydělala..), tak mi řekli, že jsem stejná jako on anebo že k tomu alespoň spěji.

@Zabatko ano, psa bych měla u sebe a když bych potřebovala odjet někam, tak by byl u matky přítele.

@Anonymní píše:
@Lalelale můj bratr nadělal dluhy, jsme od sebe 9 let, sexuálně mě obtěžoval, fetoval, skončil se základním vzděláním, potom v krymlu, rodiče to semlelo. Jak jsem se dostala do puberty a udělala něco, co se rodičům nelíbilo(přišla o hodinu později domu, dělala jsem číšníci v hospodě, abych si vydělala..), tak mi řekli, že jsem stejná jako on anebo že k tomu alespoň spěji.

no jako srovnávat tě kvůli takové prkotině s ním, to je hodně přes čáru. Už to tu padlo, tvůj bratr má život svůj, ty máš svůj a tví rodiče též. Jsi mladičká a rozhodnutí, která ohledně VŠ a práce uděláš teď, na tebe budou mít velký vliv téměř celý život. Co je směr, který bys chtěla ty?