Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím ![]()
Mám takový velký problém. Už sem se smířila s tím, že jsem žárlivá a i můj přítel se s tím snažil smířit..Ale přerostlo to v extrém. Nedokážu prostě přenést že se hodně baví s kolegyněmi, kamarádkami a už vůbec nesnesu ostatní ženy v jeho okolí. Rád se chodí bavit a to je pro mě ten největší problém. Nikdy jsem mu to nezakazovala ani nic podobného, takže je na něm kdy a kam půjde..Ale pokaždé když má někam jít tak udělám opravdu obrovskou scénu a končí to velkou hádkou a nakonec mým pláčem. Mám v sobě vztek a smutek dohromady a neovládám se a jsem nepříčetná..Nedokážu pochopit co to vyvolává a čím to je
Nevadí mi, když jde s kamarády do hospody, pak ještě snesu nějaký klub, ale pokud slyším o jeho kamarádkách tak to nezvládám. Říkal mi, že na mě pokaždé myslí když někde je, že se nemůže normálně bavit když ví, jak jsem z toho byla vedle a smutná a že ví, že sedím doma a nespím. Tohle hodně omezuje jeho rozhodnutí jestli jít nebo ne a já nechci aby byl nějak omezený v našem vztahu. Opravdu o něj nechci přijít, ale je to pro mě velmi těžké. Teď ho pozvala kamarádka na oslavu narozenin a jsem z toho vedle. Už jsem mu několikrát říkala že to asi nezvládnu ale on že jo a že se nic neděje. Já vím že mi je věrný, byl a bude. Důvěra mezi námi je 100%tní tak že bych se bála, že by se něco stalo to vůbec. Spíš když si představím jak se kolem něj ty ženy točí, ty kamarádky a to všechno tak je mi opravdu hrozně..
Mám velmi malé sebevědomí a vím že z nějaké části to je důvod..Ale není to celé podle mě. Zdá se mi, že už k sobě nemáme takovou úctu jak před tím. Jsme spolu šťastní a nikde jinde problém není..Nebydlíme spolu a tak se párkrát stalo, že mi i lhal že nikam nejde a přitom šel. To mě hodně zklamalo a samozřejmě sem na to přisla sama ale odpustila sem mu to. Protože mi řekl, že mi lhal abych se netrápila. Tohle ale nechci..Nechci lži a už vůbec kazit náš vztah. Nemáte nějaké rady jak se z toho dostat?
Ano, žárlivá jsem a budu, ale ne v takové míře..Nějaké rady? Děkuji všem co sem napíšou ![]()
@Eliška553 A co pomoc psychologa? To, co popisujes, neni bezne. Mohlo by jit i o nemoc. Je dobre, ze si svuj problem uvedomujes a dokazes ho pojmenovat. Ted jen najit odbornika, ktery ti pomuze s tim bojovat a zit. Jinak s tebou zadny chlap nevydrzi a kazdy ti utece ![]()
@Eliška553 A co místo brečení doma, taky ten den někam vyrazit. ![]()
@Aony Chce se bavit s přáteli, kamarády. Jsme spolu každý den a když někam jde má ode mě nachvíli pokoj ![]()
Psycholog nebo psychiatr.
Kde je problém víš, takže ho začni řešit, neseď jak pecka, nefňukej „vím že jsem zlá“ a nehledej rady na webu, kde ti maximálně lidi napíšou, ať se hodíš do klidu, že setkávat se s opačným pohlavím na světě, kde je půl na půl chlapů a ženských, je nejen nevyhnutelné, ale i normální.
Jdi to pořešit s psychologem nebo psychiatrem, který ti pomůže rozšifrovat, s čím ty sama máš problém, a možná, MOŽNÁ se mu povede z tebe udělat člověka snesitelného pro život.
Že mezi vámi upadá úcta, když příteli děláš scény kvůli každé ženské v okolí… no, tomu se můžeš divit asi opravdu jen ty.
@Eliška553 píše:
@Sany80s Finanče dobře. Nestrádám
Takže by sis mohla dovolit soukromého psychologa.
Nezlob se, ale tvůj opis zní hodně extrémně.
Podle mě to prostě musíš řešit, pokud si chceš udržet tento vztah nebo jakýkoli jiný.
A psychologové nejsou levní a na pojišťovnu se čeká dlouho a nevím, zda by to na tvůj problém vůbec šlo.
proto jsem se ptala.
A je ti aspoň dvacet?! Žárlivost je projev nejistoty v sebe sama. Začni u sebe a netrap chlapa, že si vyjde bez tebe. Pokud to není každý druhý den.
@Eliška553 píše:
Zdravím
Mám takový velký problém. Už sem se smířila s tím, že jsem žárlivá a i můj přítel se s tím snažil smířit..Ale přerostlo to v extrém. Nedokážu prostě přenést že se hodně baví s kolegyněmi, kamarádkami a už vůbec nesnesu ostatní ženy v jeho okolí. Rád se chodí bavit a to je pro mě ten největší problém. Nikdy jsem mu to nezakazovala ani nic podobného, takže je na něm kdy a kam půjde..Ale pokaždé když má někam jít tak udělám opravdu obrovskou scénu a končí to velkou hádkou a nakonec mým pláčem. Mám v sobě vztek a smutek dohromady a neovládám se a jsem nepříčetná..Nedokážu pochopit co to vyvolává a čím to jeNevadí mi, když jde s kamarády do hospody, pak ještě snesu nějaký klub, ale pokud slyším o jeho kamarádkách tak to nezvládám. Říkal mi, že na mě pokaždé myslí když někde je, že se nemůže normálně bavit když ví, jak jsem z toho byla vedle a smutná a že ví, že sedím doma a nespím. Tohle hodně omezuje jeho rozhodnutí jestli jít nebo ne a já nechci aby byl nějak omezený v našem vztahu. Opravdu o něj nechci přijít, ale je to pro mě velmi těžké. Teď ho pozvala kamarádka na oslavu narozenin a jsem z toho vedle. Už jsem mu několikrát říkala že to asi nezvládnu ale on že jo a že se nic neděje. Já vím že mi je věrný, byl a bude. Důvěra mezi námi je 100%tní tak že bych se bála, že by se něco stalo to vůbec. Spíš když si představím jak se kolem něj ty ženy točí, ty kamarádky a to všechno tak je mi opravdu hrozně..
Mám velmi malé sebevědomí a vím že z nějaké části to je důvod..Ale není to celé podle mě. Zdá se mi, že už k sobě nemáme takovou úctu jak před tím. Jsme spolu šťastní a nikde jinde problém není..Nebydlíme spolu a tak se párkrát stalo, že mi i lhal že nikam nejde a přitom šel. To mě hodně zklamalo a samozřejmě sem na to přisla sama ale odpustila sem mu to. Protože mi řekl, že mi lhal abych se netrápila. Tohle ale nechci..Nechci lži a už vůbec kazit náš vztah. Nemáte nějaké rady jak se z toho dostat?
Ano, žárlivá jsem a budu, ale ne v takové míře..Nějaké rady? Děkuji všem co sem napíšou
Ale je. Tohle je jediný důvod k žárlení, když ten druhý není opravdu nějaký proutník. Nebo ty se nebavíš s jinými muži než je tvůj přítel?
@Eliška553 píše:
Zdravím
Mám takový velký problém. Už sem se smířila s tím, že jsem žárlivá a i můj přítel se s tím snažil smířit..Ale přerostlo to v extrém. Nedokážu prostě přenést že se hodně baví s kolegyněmi, kamarádkami a už vůbec nesnesu ostatní ženy v jeho okolí. Rád se chodí bavit a to je pro mě ten největší problém. Nikdy jsem mu to nezakazovala ani nic podobného, takže je na něm kdy a kam půjde..Ale pokaždé když má někam jít tak udělám opravdu obrovskou scénu a končí to velkou hádkou a nakonec mým pláčem. Mám v sobě vztek a smutek dohromady a neovládám se a jsem nepříčetná..Nedokážu pochopit co to vyvolává a čím to jeNevadí mi, když jde s kamarády do hospody, pak ještě snesu nějaký klub, ale pokud slyším o jeho kamarádkách tak to nezvládám. Říkal mi, že na mě pokaždé myslí když někde je, že se nemůže normálně bavit když ví, jak jsem z toho byla vedle a smutná a že ví, že sedím doma a nespím. Tohle hodně omezuje jeho rozhodnutí jestli jít nebo ne a já nechci aby byl nějak omezený v našem vztahu. Opravdu o něj nechci přijít, ale je to pro mě velmi těžké. Teď ho pozvala kamarádka na oslavu narozenin a jsem z toho vedle. Už jsem mu několikrát říkala že to asi nezvládnu ale on že jo a že se nic neděje. Já vím že mi je věrný, byl a bude. Důvěra mezi námi je 100%tní tak že bych se bála, že by se něco stalo to vůbec. Spíš když si představím jak se kolem něj ty ženy točí, ty kamarádky a to všechno tak je mi opravdu hrozně..
Mám velmi malé sebevědomí a vím že z nějaké části to je důvod..Ale není to celé podle mě. Zdá se mi, že už k sobě nemáme takovou úctu jak před tím. Jsme spolu šťastní a nikde jinde problém není..Nebydlíme spolu a tak se párkrát stalo, že mi i lhal že nikam nejde a přitom šel. To mě hodně zklamalo a samozřejmě sem na to přisla sama ale odpustila sem mu to. Protože mi řekl, že mi lhal abych se netrápila. Tohle ale nechci..Nechci lži a už vůbec kazit náš vztah. Nemáte nějaké rady jak se z toho dostat?
Ano, žárlivá jsem a budu, ale ne v takové míře..Nějaké rady? Děkuji všem co sem napíšou
Ve vztahu je důležité si uvědomit, že nikdo není náš majetek, takže partnera nemůžeš vlastnit. Setrvávání ve vztahu je čistě dobrovolné. Pokud není mezi vámi důvěra, pak ten vztah za moc nestojí. Každý bude raději se ženou, která je příjemná a pohodvá, se kterou je mu dobře, a za takovou se i rád vrací, než když tomu je naopak. Hlavně zapracuj na svém sebevědomí, třeba s pomocí psychologa.Ale zase na druhou stranu, je mi divné, proč tě přítel na nějaké společenské akce nebere s sebou, případně jeho kamarádka, pokud ví, že on má přítelkyni, proč na oslavu narozenin pozvala jenom jeho. Slušelo by se, aby vás pozvala oba. Vztah je hodně o komunikaci.