Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Eliška553 píše:
Zdravím
Mám takový velký problém. Už sem se smířila s tím, že jsem žárlivá a i můj přítel se s tím snažil smířit..Ale přerostlo to v extrém. Nedokážu prostě přenést že se hodně baví s kolegyněmi, kamarádkami a už vůbec nesnesu ostatní ženy v jeho okolí. Rád se chodí bavit a to je pro mě ten největší problém. Nikdy jsem mu to nezakazovala ani nic podobného, takže je na něm kdy a kam půjde..Ale pokaždé když má někam jít tak udělám opravdu obrovskou scénu a končí to velkou hádkou a nakonec mým pláčem. Mám v sobě vztek a smutek dohromady a neovládám se a jsem nepříčetná..Nedokážu pochopit co to vyvolává a čím to jeNevadí mi, když jde s kamarády do hospody, pak ještě snesu nějaký klub, ale pokud slyším o jeho kamarádkách tak to nezvládám. Říkal mi, že na mě pokaždé myslí když někde je, že se nemůže normálně bavit když ví, jak jsem z toho byla vedle a smutná a že ví, že sedím doma a nespím. Tohle hodně omezuje jeho rozhodnutí jestli jít nebo ne a já nechci aby byl nějak omezený v našem vztahu. Opravdu o něj nechci přijít, ale je to pro mě velmi těžké. Teď ho pozvala kamarádka na oslavu narozenin a jsem z toho vedle. Už jsem mu několikrát říkala že to asi nezvládnu ale on že jo a že se nic neděje. Já vím že mi je věrný, byl a bude. Důvěra mezi námi je 100%tní tak že bych se bála, že by se něco stalo to vůbec. Spíš když si představím jak se kolem něj ty ženy točí, ty kamarádky a to všechno tak je mi opravdu hrozně..
Mám velmi malé sebevědomí a vím že z nějaké části to je důvod..Ale není to celé podle mě. Zdá se mi, že už k sobě nemáme takovou úctu jak před tím. Jsme spolu šťastní a nikde jinde problém není..Nebydlíme spolu a tak se párkrát stalo, že mi i lhal že nikam nejde a přitom šel. To mě hodně zklamalo a samozřejmě sem na to přisla sama ale odpustila sem mu to. Protože mi řekl, že mi lhal abych se netrápila. Tohle ale nechci..Nechci lži a už vůbec kazit náš vztah. Nemáte nějaké rady jak se z toho dostat?
Ano, žárlivá jsem a budu, ale ne v takové míře..Nějaké rady? Děkuji všem co sem napíšou
Ve vztahu je důležité si uvědomit, že nikdo není náš majetek, takže partnera nemůžeš vlastnit. Setrvávání ve vztahu je čistě dobrovolné. Pokud není mezi vámi důvěra, pak ten vztah za moc nestojí. Každý bude raději se ženou, která je příjemná a pohodvá, se kterou je mu dobře, a za takovou se i rád vrací, než když tomu je naopak. Hlavně zapracuj na svém sebevědomí, třeba s pomocí psychologa.Ale zase na druhou stranu, je mi divné, proč tě přítel na nějaké společenské akce nebere s sebou, případně jeho kamarádka, pokud ví, že on má přítelkyni, proč na oslavu narozenin pozvala jenom jeho. Slušelo by se, aby vás pozvala oba. Vztah je hodně o komunikaci.
@Eliška553 píše:
Zdravím
Mám takový velký problém. Už sem se smířila s tím, že jsem žárlivá a i můj přítel se s tím snažil smířit..Ale přerostlo to v extrém. Nedokážu prostě přenést že se hodně baví s kolegyněmi, kamarádkami a už vůbec nesnesu ostatní ženy v jeho okolí. Rád se chodí bavit a to je pro mě ten největší problém. Nikdy jsem mu to nezakazovala ani nic podobného, takže je na něm kdy a kam půjde..Ale pokaždé když má někam jít tak udělám opravdu obrovskou scénu a končí to velkou hádkou a nakonec mým pláčem. Mám v sobě vztek a smutek dohromady a neovládám se a jsem nepříčetná..Nedokážu pochopit co to vyvolává a čím to jeNevadí mi, když jde s kamarády do hospody, pak ještě snesu nějaký klub, ale pokud slyším o jeho kamarádkách tak to nezvládám. Říkal mi, že na mě pokaždé myslí když někde je, že se nemůže normálně bavit když ví, jak jsem z toho byla vedle a smutná a že ví, že sedím doma a nespím. Tohle hodně omezuje jeho rozhodnutí jestli jít nebo ne a já nechci aby byl nějak omezený v našem vztahu. Opravdu o něj nechci přijít, ale je to pro mě velmi těžké. Teď ho pozvala kamarádka na oslavu narozenin a jsem z toho vedle. Už jsem mu několikrát říkala že to asi nezvládnu ale on že jo a že se nic neděje. Já vím že mi je věrný, byl a bude. Důvěra mezi námi je 100%tní tak že bych se bála, že by se něco stalo to vůbec. Spíš když si představím jak se kolem něj ty ženy točí, ty kamarádky a to všechno tak je mi opravdu hrozně..
Mám velmi malé sebevědomí a vím že z nějaké části to je důvod..Ale není to celé podle mě. Zdá se mi, že už k sobě nemáme takovou úctu jak před tím. Jsme spolu šťastní a nikde jinde problém není..Nebydlíme spolu a tak se párkrát stalo, že mi i lhal že nikam nejde a přitom šel. To mě hodně zklamalo a samozřejmě sem na to přisla sama ale odpustila sem mu to. Protože mi řekl, že mi lhal abych se netrápila. Tohle ale nechci..Nechci lži a už vůbec kazit náš vztah. Nemáte nějaké rady jak se z toho dostat?
Ano, žárlivá jsem a budu, ale ne v takové míře..Nějaké rady? Děkuji všem co sem napíšou
Přijde mi, že hlavně ty k němu nemáš žádnou úctu. Divím se, že s tebou vůbec ještě je, já bych něco takového od partnera nedala…Zkusila bych nějakou terapii, jinak o něj přijdeš, tohle normální člověk dlouho nevydrží…
@Eliška553 Také jsem žárlila ve velké míře a teď se to stáhlo na minimum. Jak? Až když jsem si UVĚDOMILA, že není můj majetek a ani já jeho. A protože jsem neměla sama sebe ráda, tak jsem hledala někoho, kdo by mě měl rád, stále jsem to někde venku v někom hledala, než jsem pochopila, že jsem to já a láska sama k sobě koho hledám.
Až dojdeš sama k sobě, budeš spokojená, šťastná a nebudeš mít potřebu sama sebe trápit a následně i ty ostatní a budeš mít přítele ráda, aniž bys na něho žárlila. Cesta pro někoho více či méně trnitá, ale uvědom si, že bez utrpení, není uvědomění…trpíš, aby jsi si měla něco uvědomit a jít dál…
![]()
Čti si hodně, zajímej se, najdi cestu sama k sobě a hlavně se MĚJ RÁDA ![]()
André Gide Žárlivost není velká láska, ale nedostatek úcty k sobě.
Friedrich
Je těžké vyhnout se žárlivosti, jestli toho druhého milujeme více než sebe.
Henri Frédéric Amiel Žárlivost je hrozná vášeň; podobá se lásce, je však jejím pravým opakem; nechce dobro milovaného, nýbrž jeho závislost a svoje vítězství nad ním.
Rollo May
Spíše než na někoho žárlit měli bychom svou pozornost směřovat k sobě samým a zpytovat, proč si svého já tak povážlivě málo vážíme.
René Descartes 32
francouzský filozof 1596 – 1650 „Šťastné manželství je přátelství mezi mužem a ženou, udržované smyslností a nenarušované žárlivostí.“
Orison Swett Marden 19
americký spisovatel 1850 – 1924 „Zášť, pomstychtivost a žárlivost jsou prudké jedy, otravující vše, co je v nás dobré a ušlechtilé a působící tak zhoubně jako arzenik na naše tělo.“
Misty Bernall 2 „Často chceme být jinde, než jsme, nebo dokonce někým jiným, než jsme. Máme sklon srovnávat se s druhými a ptáme se, proč nejsme tak bohatí, tak inteligentní, tak prostí, tak šlechetní anebo tak svatí jako ti druzí. Takové srovnávání vede k pocitu viny, zahanbení nebo žárlivosti. Jsme jedinečné lidské bytosti! Buďme sami sebou!“
Koukej to řešit s odborníkem nebo o něj příjdeš. Žárlivost v takovéhle míře nesnáším, v minulosti jsem to měla se svým ex. A není nic horšího než neustále výslechy, vyčítáni že někam chci jít, prohlížení mobilu, prepadovky…Koukej s tím něco dělat nebo se mu zprotivis. Člověk taky potřebuje občas vyrazit bez partnera se svými kamarády
@nostress Hele nevíme jak se zakladatelka chová ve společnosti kde je její přítel a kamarádi.
Já pak ex taky nechávala doma.Taky žárlivec a vždy když jsem se s někým jiným bavila on se naštval, pak vyčetl a akorát jsem se za něj stydela. Jestli to není u její případ ![]()
A ted si zakladatelko predstav, ze muj partner je bisexualni a prede mnou mel vztah jak s muzem tak se zenou. To by ses uzarlila k smrti
jednou ses rozhodla pro vztah s nim, ze mu budes verit tak ho nech dychat, neni to tvuj majetek ale partner. ![]()