Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Já jsem člověk, co to řeší aktivně. Umim malovat a natirat opravdu dobre, mám už dost zkusenosti, takže si poradím vždy. Ono i to uspokojení z plodů vlastní práce je super a hlavně dlouhodobé, když si každý den můžeš říct, jak se ti to povedlo
nebo když prijdes k někomu, kdo má vymalováno od malíře a zjistíš, ze ty to mas lip a hezci
technické věci řeší manžel, to neumím.
Ještě siju, takže jsem schopna udělat si potahy a závěsy, záclony, bytový textil na míru podle potreby.
A co přesně ti na tom byte vadí? Vždy se to dá nějak poresit a vylepšit si myslím. Kor když mate prostor, ale i když je byt maličký, vždy muže byt hezky.
Příspěvek upraven 03.09.22 v 20:07
Před 8 lety jsem se stěhovala z domu do bytu. To byl hukot. Nějak jsem nebyla zvyklá mít domácnost vysperkovanou na 150procent. Na baráku bylo vždycky něco důležitého, seno, dřevo, uhlí, sem tam nějaká oprava, zahrada, zvířata…
Tady, na bytě nic. Na procházku z kočárem to tu podle mě prostě není. Buď z kopce nebo do kopce mezi paneláky a v přilehlé vesnici se kočár s autem na cestu opravdu nevejdou. V lese nejsou cesty pro kola ani kočárky. To je velká škoda. Myslím že by to bylo fajn. Takže mi zbývá jen to sídliště. Pokud někam chci musím jet. Velké plus: máme tu úplně všechno od doktora po školky a autobusy. Nic méně pokud by partner chtěl, mám v cuku letu zabaleno a s klidem bych tu snad všechno nechala. Nejsem z města prostě odvářená.
Tak jestli nemáte na to se někam přestěhovat, nebo nemůžete, věnovala bych úsilí ke zvelebení stávajícího bydlení. Zkuste najít nějaké kladné stránky vašeho bytu, třeba ten prostor, a pohrajte si s nimi.
Co myslis zasadni rekonstrukci?
Udelat z toho laminoplastovou designovou zalezitost? To ti stesti nezaruci
.
Predelavat muzes i postupne, vlastnorucne a z bazaru.
Jestli není moc peněz na zásadní rekonstrukci tak to vysperkujte jinak…oni už hodně udělá třeba jen že se vymaluje…starsi osoupany nabytek hezky zrenovovat…obrousit nalakovat nebo oblepit pěknou tapetou…
Počkala bych na nový zálohy. A na zimu.
Vděčnost za střechu nad hlavou a jiný starosti úhel pohledu změní.
No… žila jsem vždycky jen tam, kde jsem se cítila dobře.
Tak nějak si ani neumím představit vracet se někam den co den a nemít to tam ráda. Nepíšeš detaily, čili těžko radit. Pokud to tam vlastníte - šetřit na rekonstrukci. Pokud nevlastníte, neinvestujte tam ani korunu a přestěhujte se. Nějak nevidím jinou cestu.
Ještě mi často babička říkávala, že věci, které chceme, aby fungovaly, fungovat budou. A pokud nechceme, fungovat nebudou nikdy. ![]()
Pokud jsi na to místo naladěna pouze negativně, těžko se něco změní. Takže pokud tam bydlet „musíte“, je načase, abys začala chtít, aby se ti tam začalo líbit. Třeba to dává smysl. Mně to v životě častokrát pomohlo vidět věci z jiného úhlu.
S bytem jsem se nikdy nesmířila. Pořídili jsme si zahrádku 10min cesty od bytu. A jsem relativně spokojená, už nemám pocit domácího vězení, vyřadím se na kytičkách, furt něco budujeme a jsme tam od jara do začátku zimy.
Nemít zahrádku, mohla bych mít být vyšperkovaný do posledního detailu a stejně bych nebyla šťastná.
Neuvedla jsi co tě na tom bytě tak štve. Špatný stav? Sousedi?
@Anonymní píše:
Před 8 lety jsem se stěhovala z domu do bytu. To byl hukot. Nějak jsem nebyla zvyklá mít domácnost vysperkovanou na 150procent. Na baráku bylo vždycky něco důležitého, seno, dřevo, uhlí, sem tam nějaká oprava, zahrada, zvířata…
Tady, na bytě nic. Na procházku z kočárem to tu podle mě prostě není. Buď z kopce nebo do kopce mezi paneláky a v přilehlé vesnici se kočár s autem na cestu opravdu nevejdou. V lese nejsou cesty pro kola ani kočárky. To je velká škoda. Myslím že by to bylo fajn. Takže mi zbývá jen to sídliště. Pokud někam chci musím jet. Velké plus: máme tu úplně všechno od doktora po školky a autobusy. Nic méně pokud by partner chtěl, mám v cuku letu zabaleno a s klidem bych tu snad všechno nechala. Nejsem z města prostě odvářená.
No vidis ja mesto miluji..knihovny, kavarny, histor. centrum, anonymita..vesnice, maxim kramek a zvedavi sousede..ani za nic..
@lilith1 píše:
No vidis ja mesto miluji..knihovny, kavarny, histor. centrum, anonymita..vesnice, maxim kramek a zvedavi sousede..ani za nic..
Na vesnici taky máme knihovnu, kavárnu a historii… Krámek, ve kterém seženeš všechno, zvědavé sousedy nemáme, ba naprosto v pohodě. Anonymní bych být nechtěla.
Někdo nešťastný z bydlení takhle při sobotě? Podzim a už to na mě padá, sousedi na zabití atd ![]()
@Anonymní píše: Více
Já
takže už balím batůžek a jdeme hledat poklady (kešky) a zakončíme to na zahrádce, uděláme oheň, buřty a návrat do bytu až se tmou. Podzim ještě neznamená, že musíš být od rána do večera zavřená uvnitř ![]()
@Mrg Užijte si to! No já jsem na rizikovém těhotenství, ale naštěstí zatím můžu ven, tak jdeme se starším na drakiádu. Ale víc doma v zimě budeme a prudící sousedi jsou jenom doma
Řešíme bydlení už tolik let, že už to přestávám dávat ![]()
@Anonymní píše: Více
Chápu tě, taky jsme v miniaturním bytě, se sousedy jsme se konečně po Xletech dostali na vzájemnou ignoranci. Čím se vyznačují ti vaši?
Jo s rizikovým je to horší, ale co se dá dělat, zas není to trvalá situace.
Pro mne je ještě tohle období před Vánoci ok, stále se dá chodit ven, pak ten shon kolem dárků, cukroví, uteče to strašně rychle. Ubíjí mne pak ten leden, únor. Kdy bývá venku fakt hnusně, to pak je dlouhé. Ale to zas řešíme vzájemnými návštěvami po přátelích. U vás by tedy museli jen k vám, ať máš klid, ale více dětí naráz a pár dospělých obvykle zažene a přehluší veškeré sousedy ![]()
Ahoj,
jste/byla jste někdo taky hodně nespokojená, nešťastná z bydlení? Jak dlouho jste s tím pocitem žily a povedlo se vám to vyřešit? Nebo kdo to prožíváte teď, kde vidíte světlo na konci tunelu nebo přišla jste některá na něco, co vám pomohlo změnit nastavení zevnitř a nespokojenost se otočila ve spokojenost, jde to vůbec u bydlení? Hrozně se v tom plácám, máme byt ve starším domě, prostoru je dost, ale prostě tu nejsem šťastná, na zásadní rekonstrukci nejsou peníze atd. a mám nějak pocit, že by to stejně pocit nezměnilo