Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nespolupráce 5leté u doktora
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.1.15 21:07
@zvědavá borůvka píše:
Moje roční chytne hysterák už jenom když se obvoďačka chtĕla podívat do krku, nebo ji zmĕřit.
Na blbý mĕření ji museli držetMrzí mĕ, že se v minulosti nĕkde nĕco zvrtlo a nevím co s tím, jak to napravit :/
Hele, to se nemuselo nic zvrtnout, to je hlavně o povaze dítěte. Já mám tři holky, mají stejnou výchovu a stejnou doktorku a prostě ta nejstarší je jak šílená a prostřední je úplně v pohodě. Nejmladší je to zatím taky buřt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.15 21:16
To bude dítě od dítěte. Mám doma 2 rozdílné exempláře.
Starší, ten musí všechno vědět týden nebo lépe týdny dopředu. Pořád si o tom vyprávět, jak to bude, proč to bude, detailně, vědět předem, jak to bude probíhat. Proč se to dělá, co by se stalo, kdyby se to neudělalo.. Pak je v poho. Jak to neví předem, je amen, řičí, nespolupracuje.
Mladší je to předem fuk, mluvit o tom nechce, řekne že jo. Potrpí si ale na chování zdravotníků k ní. Jakmile se usmívaj, jsou na ní milí, komunikují, tak je v poho, ikdyž jí berou krev, šťouraj se v nose, v krku… Ale běda jak jsou šup sem šup tam, lehni stoupni, vtaň, fofrem fofrem. Řev, ordinace se otřásá v základech včetně všech okolních budov.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.15 21:16
Dcera sice není vyloženě neošetřitelná, ale se spoluprací to někdy taky vázne. Píchali jí uši někdy v 15 měsících, do té doby se smála i u očkování, od té doby nemohla vidět nikoho v bílém (měla problém i se svým dědou, který v nemocnici dělá a párkrát ho viděla v bílém), ale naštěstí pak byla dlouho zdravá a časem se to zlepšilo.
Nicméně konkrétně u dalšího píchání uší (to už jí byly skoro 4 roky) pomohlo, když jsem jí říkala, že pan doktor jí pomůže, doktor byl hrozně milý, hezky si s ní povídal, sestřička byla milá, dala jí obrázky - a hned, jak jsme vylezly ven, jsem do ní začala „hustit“ - vidíš, trochu to zabolelo, ale pak se ti hned ulevilo, už to nebolí, pan doktor ti moc pomohl, to byl ale hodný pan doktor atd.
Ona si to zapamatovala, když ji pak asi za 3 měsíce zase chytlo ucho, tak to všechno chápala, říkala sama, že pojedeme za panem doktorem, že jí pomůže - a sloužila taková hydra doktorka, sestra byla taky nepříjemná, nikdo se s ní nebavil, takže brečela, až se z toho pozvracela, obrázek nedostala a tentokrát už mi teda ty povídačky o tom, jak jí paní doktorka pomohla, moc nebaštila 
od té doby s sebou na všechna vyšetření nosím v kabelce samolepku nebo obrázek, které jí můžu dát v případě, že by náhodou nedostala…
jo a zkoušely jste doma ošetřovat plyšáky a panenky? Dceru to hrozně baví, poslouchá je, píchá jim injekce, dává jim léky, kouká jim do pusy atd. Třeba kdyby si to sama doma vyzkoušela na plyšákovi, tak by to pak pobrala líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
merde
9.1.15 21:25
Nedivim se ji, podle me krom zubu horsi bolest neexistuje. Jako dite jsem to zazila nekolikrat a asi to byly nejhorsi zazitky meho detstvi. Doktory taky nemusim 
mozna tu bude souvislost
A taky jsem tedy byla presvedcena, ze usi uz se v dnesni dobe nepichaji,
ja tedy nastesti ziji v zahranici, ale ani v CR bych to diteti pichnout nenechala.
Me museli nasazovat sveraci kazajku, jak jsem se prala, pulka nemocnice slysela muj rev, zkratka perfektni psychologicke zazitky z detstvi.
Příspěvek upraven 09.01.15 v 21:33
- Citovat
- Upravit
9.1.15 21:25
@Antonie Bolavá píše:
@kalotaček mám doma to samé. Pětiletá dcera je neošetřitelná. U obvoďačky už se trochu zklidnila, že tam jenom neřve a nechá se zvážit, změřit. Pokaždé má hrůzu, že jí budou dělat CRP.
che, mám doma opak. HOlce brali CRP v průměru tak 2× deo měsíce, rok. V poho, ještě buzerovala sestru, že má připravit náplat, pořádně zatřepat, namazat ( desinfekci) Když jsme dovalili na tříletou a místo CRP po ní chtěla zkoušku zraku, nastalo peklo, řev, že nebude kouka, domeček nezná, srdíčko nezná, kolečko nezná… chce píchnout do prstu a deme domu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.15 21:33
@Lama Lama píše:
che, mám doma opak. HOlce brali CRP v průměru tak 2× deo měsíce, rok. V poho, ještě buzerovala sestru, že má připravit náplat, pořádně zatřepat, namazat ( desinfekci) Když jsme dovalili na tříletou a místo CRP po ní chtěla zkoušku zraku, nastalo peklo, řev, že nebude kouka, domeček nezná, srdíčko nezná, kolečko nezná… chce píchnout do prstu a deme domu.
Ta je hustá
Ji ak na tříleté jsme to měli taky tak. Nechtěla se nechat ani zněřit a zvážit. A hlavně, co nechápu, se odmítla vyčůrat do kelímku A to i teď na pětileté. Jak kdyby jí to mělo bolet, nebo co. Prostě do kelímku čůrat nebude a do zkumavky taky ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.15 21:43
@Antonie Bolavá píše:
Ta je hustá
Ji ak na tříleté jsme to měli taky tak. Nechtěla se nechat ani zněřit a zvážit. A hlavně, co nechápu, se odmítla vyčůrat do kelímku
to zas chápu. Staršímu jsem rok po odplínování nosila ven nočník, protože to prost na stojáka, v dřepu ani na holku pustit nešlo. mladší byla od narození zvyklá čurat do čehokoli, takže to neřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.15 19:24
Já si dodnes pamatuju, jak mi jednou sestra na ušním řekla, že má telefon na Ježíška a že jestli budu brečet, tak mu zavolá a Ježíšek mi nepřinese žádné dárky…
@merde a jak se to řeší v zahraničí? já jsem měla za to, že když se ucho píchne, nastává rychlá úleva, zatímco když se nepíchne, tak pak se bubínek sám protrhne a je to pak na léčení horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
merde
10.1.15 19:32
@chaarleene ja davam analgetika a delam teple obklady na usi. Diteti se vetsinou rychle ulevi a usne. Samozrejme mit hodne pod hlavou, bolest se ve vodorovne poloze zhorsuje. A opravdfu tady u nas se proste usi nepichaji.
Kdyz si vzpomenu na detstvi, tak je sice pravda, ze se mi ulevilo, ale asi bych radeji dyl trpela nez zazit vzdycky tu prisernou bolest u pichani.
Jeste jsem se rychle mrkla na stranky NHS a dela se to tedy vyjimecne a pod anestezii, takze dite neciti zadnou bolest
- Citovat
- Upravit
14.1.15 13:36
Také mám doma kluka - 3 roky, který se bojí. Byl na 2 operacích ručičky, tak se mu nedivim. Bavila jsem se na toto téma s psycholožkou a ta mi doporučila, abych ho brala sebou ke své doktorce, na mé vyšetření, aby viděl, že jsem OK. Doma mu před odchodem k lékaři vysvětluji, hrajeme si na doktora…, víc snad pomůže čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.15 13:41
@chaarleene píše:
Já si dodnes pamatuju, jak mi jednou sestra na ušním řekla, že má telefon na Ježíška a že jestli budu brečet, tak mu zavolá a Ježíšek mi nepřinese žádné dárky…@merde a jak se to řeší v zahraničí? já jsem měla za to, že když se ucho píchne, nastává rychlá úleva, zatímco když se nepíchne, tak pak se bubínek sám protrhne a je to pak na léčení horší
Mně kdysi, skoro před třiceti lety, chtěla doktorka brát krev a poslat mě na trhání mandlí. Měla jsem strach, nechtěla jsem. Tak mi sestra řekla, že jestli si tu krev vzít nenechám, tak mě zavře na půdu 
No moje maminka tenkrát! řekla, že se žádné mandle trhat nebudou a odvedla mě domů. Sestra asi pochopila, že přestřelila a pak si to u mě dost dlouho žehlila a byla na mě jak med.
A mojí malé taky řekla zubařka, že Ježíšek to vidí (bylo to před Vánoci). Malá se bála a strašně brečela, pořád opakovala, že chce domů. Doktorka na ni vyštěkla, že si nesmí dovolit nám skákat do řeči. Už tam nechodíme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.15 14:05
@Antonie Bolavá Ach jo, to je síla, takové hnusné chování od doktorů k dětem v těžké chvíli. Je mi na blití. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.15 14:10
@simeda píše:
@Antonie Bolavá Ach jo, to je síla, takové hnusné chování od doktorů k dětem v těžké chvíli. Je mi na blití.
Jj, teď chodíme do stomatologického centra, kde jsou vyloženě zařízení na tyhle děti. Chovají se tam úžasně, i když s tím naším strašpytlem je to fakt síla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.15 15:03
@merde tak píchání uší bolí, ale úleva je okamžitá. Když se to nechá, tak to praskne samo a to bolí taky a víc (nebo možná ne víc, ale trvá to déle a já subjektivně raději snesu krátkodobou větší bolest než dlouhodobou o trochu menší). Navíc ta bolest se stupňuje… Osobně vyzkoušeno v pubertě a byla to hrůza. Hůř se mi to hojilo a jako bonus se mi do toho dostala infekce (jak mě to bolelo, tak jsem si tam šťourala 
). A třeba teplý obklad na ucho mi vyloženě zakázali, prý to podporuje rozvoj zánětu a naopak doporučili chladit. Dceři píchali zatím jednou, když jsem volala na pohotovost, tak mi řekli, ať hned jedem a na cestu dáme malé nurofenový čípek, aby jí to tolik nebolelo. Brala bych, kdyby to šlo vyřešit bezbolestně, ach jo.
Jinak abych měla radu k tématu - starší byla taky dlouho neošetřitelná, teď už jakž takž spolupracuje. U nás zabralo, že jsem jí na radu doktorky brala všude s sebou - na každou poradnu s mladší, na endokrinologii, orl, prostě všude, kam jsem musela já. Aby si zvykla na prostředí ordinace, aby viděla, že i já se nechám ošetřit, nebrečím u toho. A celkově si zažít, že ne každá návštěva doktora musí být nepříjemná. I když ze začátku to bylo psycho, protože kolikrát celou dobu brečela. Zlepšovalo se to ale rychle. K tomu dostala doktorský kufřík, tak jsme si hodně hráli na doktora.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
