Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahojky maminky nevím co mám dělat s naší dcerou je ji pět let a od te doby co nám píchali ouško tak máme problem u dokora jakmile by jí něco dělal. U obvodáka je v pohodě ale u ostatních hrůza ječí brání se a vůbec nechce spolupracovat. třeba jako minule byli jsme na nosní a chtěl jí tam dát vatičku na umrtvení aby jí mohl do nosu a ona se vůbec nenechala tak jí pak musel šáhnout do krku. Už nevim jak ji to mam naučit aby aspon spolupracovala doma jsem jí vyšvětlovala co jí budou dělat i jsem jí slibovala uplatek když bude hezky držet a nic nepomohlo.Mam vždy hruzu z toho když někam takhle jdeme třeba i na krev je to tragedie, jinak je to taková chytrá holčička ukecaná ale co se týče tohohle je to hrozný, to same i když se odře tak si to nechce nechat ošetřit.
A trénujete to? jakože si doma nacvičíte, co se bude dít a pak jen vyměníte sebe za lékaře?
Má za sebu těžké trauma. Ono to bylo „jen“ píchání oušek, ale vy jste dovolili, aby zažila něco neskutečného. Ty jsi u toho byla a dovolila jsi to, aby jí ublížili. Její hlavinka nemůže pobrat, že ta bolest byla kvůli tomu, a by se jí ulevilo. Stejně jako třeba… vrtání bolavého zoubku. Ostatně, zubaře se bojí kvůli tomu strašně moc lidí a přitom dneska jsem drtivou většinu těchhle věcí očšetřit maximálně bezloestně. Protože prostě kdysi na nás řádily zubařky sadistky. Za plného souhlasu našich rodičů.
Bylo to trauma a musí se to řešit jako trauma. Třeba pomocí psychodramat (přeháním, ale třeba fakt existují nějaké verze pro děti).
Syna ujistim, ze to bolet nebude. Zeptam se ho, ceho se boji. A slibim, ze dr nebude delat nic jineho nez jsem mu rekla.Pr. u usniho, ze se p. doktorka podiva(predvedu) a bude zpivat ptacek, jinak se na ni budu moc zlobit a klidne zavolam i policii(syn je zboznuje). Syn se dokonce na navstevu orl tesil, ikdyz v cekarne byl trosku nervozni, ale zvladl to bez jedine slzy.
@kalotaček chce to čas.. můj mladej měl nálepku neošetřitelný a to po zákroku, co mu dělali jako 8 týdennímu miminu
přestal s tim až ve škole.. musela jsem vysvětlovat atd.. i když ještě teď stresuje, při injekci roní slzy, ale už se to dá..
@Elisenika Jenomže co když ti dítě tvrdí, že ho to prostě bolí? Jezdili jsme s dcerou na ORL tři roky na jedno pracoviště každé dva měsíce na čištění a odsávání uší. Pokaždé hrozně křičela bolestí, ležely na ní dvě sestry a tvrdily jí i mně, že jí to prostě nemůže bolet a že jí to nikdo nevěří. No já jsem jí to teda věřila. Pomohla až změna pracoviště.
@Antonie Bolavá kdyby sel na vysetreni, o kterem nic nevim, neslibovala bych nic. U usniho vim, co mu delaji.Kdyz sel pichat ucho, neslibovala jsem, jen uklidnovala, ze mu dr. pomuze. I kdyz plakal, tak ted kontroly zvladame.
Vysvětlujem ji to i jsem jí to doma názorně ukazovala co jí budou dělat, ona pak řekne že bude statečná ale stačí aby pak něco vzal do ruky a prostě konec brečí brání se a už nebere když jí říkam že jí to bolet nebude že jsme to dělali doma.je pravda že kdyby možná doktor jí hned šel na ten nosánek a nezačal jí kontrovat uši s kterýma jsme tam nešli tak by to dopadlo jinak. protože bla v pohodě otevřela pusu a pak jí šel na ty uší kouknout a to byla konečna. sli jsme tam na nosní mandli a on kontroloval vše
@kalotaček mám doma to samé. Pětiletá dcera je neošetřitelná. U obvoďačky už se trochu zklidnila, že tam jenom neřve a nechá se zvážit, změřit. Pokaždé má hrůzu, že jí budou dělat CRP. Zubařku jsme museli změnit, protože na tu původní ani neotevřela pusu a paní doktorka na ní byla tak hnusná, že se mi chtělo brečet. Teď jí budou trhat zub v narkóze, protože se nechtěla nechat ani zrentgenovat a paní doktorka řekla, že na to prostě nemá, že se s ní nemůže prát. Odběry krve u nás probíhaly tak, že jsme ji drželi tři a sestra se mi pak omlouvala, že možná bude mít modřinu, jak ji držela, ale že se to nedalo, že ji kopala. Úspěch jsme měli jen na jednom ORL, kde jsme byli z protekce a pan doktor byl nejspíš světec a půl hodiny jí všechno vysvětloval a ukazoval. Tak toho aspoň nechala, ať se jí podívá do nosu.
Jeden pediatr říkal, že s takovými dětmi nikdo nic neudělá, že si prostě musí časem zvyknout. Naše dětská mi radí ať jí to předem neříkám, ale zaprvé my si doma nelžeme a za druhé, ona tu scénu tam stejně udělá jak vidí jehlu. Už se tam bojí k nim otočit zády, protože jí minule přelstili a prdli jí injekci bez varování
@Emilie píše:
Má za sebu těžké trauma. Ono to bylo „jen“ píchání oušek, ale vy jste dovolili, aby zažila něco neskutečného. Ty jsi u toho byla a dovolila jsi to, aby jí ublížili. Její hlavinka nemůže pobrat, že ta bolest byla kvůli tomu, a by se jí ulevilo. Stejně jako třeba… vrtání bolavého zoubku. Ostatně, zubaře se bojí kvůli tomu strašně moc lidí a přitom dneska jsem drtivou většinu těchhle věcí očšetřit maximálně bezloestně. Protože prostě kdysi na nás řádily zubařky sadistky. Za plného souhlasu našich rodičů.Bylo to trauma a musí se to řešit jako trauma. Třeba pomocí psychodramat (přeháním, ale třeba fakt existují nějaké verze pro děti).
Můžeš uvést příklad s tím psychodramatem?
Dĕkuji ![]()
@kalotaček píše:
Vysvětlujem ji to i jsem jí to doma názorně ukazovala co jí budou dělat, ona pak řekne že bude statečná ale stačí aby pak něco vzal do ruky a prostě konec brečí brání se a už nebere když jí říkam že jí to bolet nebude
Jo, to je přesný
@zvědavá borůvka píše:
Můžeš uvést příklad s tím psychodramatem?
Dĕkuji
Mám představu, že pro děti jsou to hry na doktora, jen řízený tak, aby si v té hře „prožily“ reálnou scénu. Nebudu machrovat, neznám žádnou konkrétní pro dospělé, natož pro děti, jen parodie, ale vím, že existují.
Moje roční chytne hysterák už jenom když se obvoďačka chtĕla podívat do krku, nebo ji zmĕřit.
Na blbý mĕření ji museli držet ![]()
Mrzí mĕ, že se v minulosti nĕkde nĕco zvrtlo a nevím co s tím, jak to napravit :/