Neumím se rozhodnout

Ahoj holky, snad mi tu někdo trochu pořadí a pomůže. Prosím anonymně.
Celý život bojuju s nerozhodností, nejen ve vztazích, ale i v normálních situacích, jako je nákup něčeho důležitého, co na oběd, apod. Máme to se sestrou v genech, mamka je zrovna taková, dokáže dny po nákupu přemýšlet a vyptávat se všech kolem, zda udělala dobře. Nicméně tento problém zasahuje teď i do mých vztahů. Řeším teď krizi s partnerem, ikdyž řeším je silné slovo, spíš to mám v sobě a nevím, jak se rozhodnout, zda se k sobě vrátit, nebo se trhnout a zkusit to jinde.. Jde o to, že on mi vůbec nejde vstříc, teď jsme spolu týden nemluvili, já doufala že si třeba něco uvědomí, popřemýšlí,.. Ale on má jasno, já to zvorala, způsobila hádku a on vše myslel dobře. A já nevím co mám dělat. Usilovně přemýšlím zda to jde spravit, zda chci, a v jedné chvíli opravdu chci protože myslím na to, co mezi sebou máme, co bychom mohli mít, na ty hezké vzpomínky, chvíle, na to co pro mě znamená a že je to opravdu hodně.. A v další už si slibuji jak půjdu dál, že mi ty hádky za to nestojí, že to nefunguje, myslím na to, jak jsou všichni kolem mě šťastní a já už jsem tolik let zaseklá pořád s těmi stejnými dramaty, už to taky musí všechny štvát, mě to štve.. Všichni žijí svůj sen a já trčím na místě, kde být nechci (ne s pritelem, ne bydlíme spolu) a je mi to líto, chci prostě od vztahu víc, aby byl lepší. A v minutě potom, co si toto řeknu, otočím a vzpomenu si na to dobré. Brečím, prostě nevím. Toto je mé životní prokletí, nic s tím nejde dělat. Napsat si seznam s pro proti nepomáhá, můj mozek se prostě nerozhodne. Bylo by pro mě vysvobození aby se rozhodl on a opustil mě. Zní to hrozně, ale je to tak Ale všechny známe chlapy, že.. Za prvé nechce to rozseknout protože mě má pořád rád a za druhé, to prostě nedělá, vím že i v jeho jiných vstazích to ukončila partnerka nebo se zamiloval jinde.
Prosím, poradíte? Ani ne tak co dělat, ale jak se zbavit této vlastnosti, nerozhodnosti. Obdivuju ženy, které si řeknou je konec a odejdou. Já ho mám pořád ráda, bývá mi s ním dobře, a po každé hadce čekám, kdy mi to se dojde, jestli je to ta chvíle, kdy už to nemá cenu.. Nepoznám ji. Máme se sejít a pobavit se o tom a já prostě nevím je to hrozné omlouvám se za délku