Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No, a proč ji to všechno nepovis sama? Prostě natvrdo, že jestli stím nepřestane, přestanete jezdit. Mně tchyně začala remcat do věcí na mimino ve 26tt. (z těchto dudlíku je předkus, musíš koupat v kuchyni tam je teplo - stejně jako já atd..) Ten den v noci jsem začala mít ze stresu kontrakce, a skončila jsem málem v nemocnici pro předčasný porod. Od té doby si do ničeho kecat nenechám. Takže být tebou ji jasně řeknu že si to prostě děláš podle sebe, a svého nejlepšího vědomí a svědomí. Čím dřív se ozveš, tím líp. Bude to jen horší.
Tak pokud to nedělá před manželem, tak bych tam jezdila jenom s ním. Sama ne. Vyvolávat může jak chce…na tohle bych nervy neměla…nedá si to vymluvit, má smůlu…
@mackA159
Toto tchyni opakuju pořád. Ona má však pocit že bych bez jejich rad malou ani neprebalila. Vždycky se mi teda omluví, že toho nechá ale při první příležitosti začne zas
@Anonymní píše:
@mackA159
Toto tchyni opakuju pořád. Ona má však pocit že bych bez jejich rad malou ani neprebalila. Vždycky se mi teda omluví, že toho nechá ale při první příležitosti začne zas
Jak píše Monchichik. Jezdi jen s manželem..
Je to otravne, chapu, tohle ma tendence delat moje mamka - protoze je to ale mamka, vysvetluje se lepe, ze, neurazi se. Sama rikas - jinak je hodna a malou miluje, snazila bych se pres to prenest, pokud jde o takoveto hlouposti, co realne neublizi. Protoze sance, ze zmeni pristup, je bohuzel nula.
Mala za chvili odroste a uz u navstevy nebudes muset vzdy byt, hned se to bude lepe snaset. Az budes pripravena, nech obcas ji jet s muzem samotnou, jednou za dva tydny, proc ne. Jak se snizi frekvence nevyzadanych rad, hned to bude neco jineho.
@Anonymní píše:
Ahoj, mám 7 měsíců starou holčičku. S manželem zvládáme všechno v pohodě i když je to naše první dítě. Manžel pracuje v zahraničí tudíž domu jezdi co 2 týdny na 4 dny. Jenže problém je jeho maminka. Je to celkem hodná ženská, jen mi vadí jak se mi stále montuje do toho co dělám a nedělám špatně.(ve finále dělám špatně všechno). Jezdím za ni s malou 2× do týdne, protože mi vzdycky začne vyvolávat že ji už dlouho neviděla. Tudíž tam jedu 3× sama a 1 s manželem. A pak zas 3× sama. Je hodná, dá se s ní popovídat. Malou ma ráda, pořád mi i nabízí ať si odskocim do obchodu že malou klidně chvíli pohlida (což jsem využila asi jen 3×). Jenže jediný její problém je, že dělám všechno špatně. Prebaluju malou-dělám to špatně protože ji prý musím bodycko přetáhnout přes ručičky aby s sebou nehazela a tak se to dělá lépe. (opakuje mi to každé přebalování). Už od začátku nekojím, protože nemám mléko, tudíž malá pije umělé. Ale dokonce i to dělám špatně. Malá by u toho měla sedět. Jenže co mám asi dělat když malá sedět u toho nechce a jinak než v leže to nevypije. Uspavani v kočárku - taky špatně. Přece nemůžu stát na místě a rukou kočárek posunovat tam a zpět. Bude ji špatně… Co mi ale přijde opravdu absurdní- minulý týden jsme k tchyni s malou přijely. Udělala mi kávu a přinesla mi k ní tatranku a ja malé rozlozila na zahradě deku, kterou jsem si vzala z domu a sedla si s tou kávou a tatrankou k ní na tu deku. Což byl strašný problém, protože přece malá uvidí že jist a pít se může i jinde než za stolem a to by neměla. Přece mi pak nebude jist rohlík na sedačce… Šla jsem s malou do zoo, ona chtěla jít strašně s náma. Jenže největší problém v zoo byl, když malou více než zebry začal fascinovat velký dřevěný sloup. A celá unešená oplacavala sloup a smála se tomu. Je jí 7 měsícu, tak proč by ji nemohl upoutat sloup. Jenže pro tchyni to byl problém. Usoudila z toho, že malé málo ukazuju zvířátka a málo ji učím. Místo toho ji prý nechám ať rukama placa do sloupu místo toho aby koukala na zebry.
Už mě to opravdu ubiji, kazda návštěva se pro mě pomalu stává noční můrou. Chápala bych, že mě poucuje, kdybych dělala něco co malé třeba může ublížit. Ale opravdu ji můj styl Uspavani, přebalováni ani pití kávy nijak zásadně neublíží. Už několikrát jsem ji říkala že mám svoje způsoby a že mi toto vadí, ale vymluvit ji to se opravdu nedá. Vždycky dělá ze to chápe a další návštěvu to udělá zas. Před manželem to nedělá vůbec. To by ji bylo úplně jedno, ať už bych udělala s malou cokoliv. Když toto řeknu manželovi, odpoví že to nemyslí špatně. Což já chápu ale přece ona musí pochopit že ne každý uspava, krmí a prebaluje stejně. Každou návštěvu se snažím všechno dělat tak, jak by si to představovala ona. Už se fakt cítím jak hlupačka, když mi před lidma začne říkat že to dělám špatně a ukazovat mi jeji postup. Opravdu si s ní připadám jak neschopná matka
No prvně teda smekám, že jsi ochotná za tchýní jezdit 2× týdně na návštěvu. Já mám tchánovce úžasné, většinou mi do ničeho nekecají, ale dokud jsem byla doma, jezdila jsem k nim (nebo oni k nám) v týdnu maximálně 1×, spíš 1× za 14 dní… Pokud tohle nechceš trošku omezit, tak asi budeš muset být důraznější a pokaždé jí opakovat, že si to chceš dělat po svém a že nevidíš důvod dělat to jinak, když vám to takhle vyhovuje. Nejspíš jsi jako prvorodička docela nesvá a moc si nevěříš, jinak bys jí to byla schopná buď odkývat a dělat si to dál po svém, nebo jí nějak usadit. Fakt není důvod, aby mléko pila v sedě nebo jsi jí imobilizovala při oblékání bodýčka
Můžeš na ní také použít něco jako „děkuji za rady, ale vy jste si své děti vychovala po svém, nechte prosím i mě dělat to tak, jak chci já“ ![]()
No, já mám s takovou povahou macešku…
ona to fakt myslí dobře
ale už tak ve věku od 35+ jsem jí řekla, že o její rady fakt nestojím, i když vím, že chce pomoct, ale že z ručníků osušky fakt sešívat nebudu ani nebudu vařit v 50let staré kuchyni, a že jí to stačí, ale Mně NE
od té doby mám relativně klid
jako vždy nějakou nevyžádanou radu dá, ale přejdeme to dál mlčením a netrvá na tom, že to tak musí být
jenže my jsme už věkově jinde.. mě táhne na 50, tak si své postupy obhájím, ve věku mezi 20-30 je těžké solidně kompromisně s radící tchyní vyjít..
i tak bych - při svém dnešním rozumu - jí řekla, že jestli toho nenechá, tak budu jezdit jen s manželem. Tečka. Drž se.
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, mám 7 měsíců starou holčičku. S manželem zvládáme všechno v pohodě i když je to naše první dítě. Manžel pracuje v zahraničí tudíž domu jezdi co 2 týdny na 4 dny. Jenže problém je jeho maminka. Je to celkem hodná ženská, jen mi vadí jak se mi stále montuje do toho co dělám a nedělám špatně.(ve finále dělám špatně všechno). Jezdím za ni s malou 2× do týdne, protože mi vzdycky začne vyvolávat že ji už dlouho neviděla. Tudíž tam jedu 3× sama a 1 s manželem. A pak zas 3× sama. Je hodná, dá se s ní popovídat. Malou ma ráda, pořád mi i nabízí ať si odskocim do obchodu že malou klidně chvíli pohlida (což jsem využila asi jen 3×). Jenže jediný její problém je, že dělám všechno špatně. Prebaluju malou-dělám to špatně protože ji prý musím bodycko přetáhnout přes ručičky aby s sebou nehazela a tak se to dělá lépe. (opakuje mi to každé přebalování). Už od začátku nekojím, protože nemám mléko, tudíž malá pije umělé. Ale dokonce i to dělám špatně. Malá by u toho měla sedět. Jenže co mám asi dělat když malá sedět u toho nechce a jinak než v leže to nevypije. Uspavani v kočárku - taky špatně. Přece nemůžu stát na místě a rukou kočárek posunovat tam a zpět. Bude ji špatně… Co mi ale přijde opravdu absurdní- minulý týden jsme k tchyni s malou přijely. Udělala mi kávu a přinesla mi k ní tatranku a ja malé rozlozila na zahradě deku, kterou jsem si vzala z domu a sedla si s tou kávou a tatrankou k ní na tu deku. Což byl strašný problém, protože přece malá uvidí že jist a pít se může i jinde než za stolem a to by neměla. Přece mi pak nebude jist rohlík na sedačce… Šla jsem s malou do zoo, ona chtěla jít strašně s náma. Jenže největší problém v zoo byl, když malou více než zebry začal fascinovat velký dřevěný sloup. A celá unešená oplacavala sloup a smála se tomu. Je jí 7 měsícu, tak proč by ji nemohl upoutat sloup. Jenže pro tchyni to byl problém. Usoudila z toho, že malé málo ukazuju zvířátka a málo ji učím. Místo toho ji prý nechám ať rukama placa do sloupu místo toho aby koukala na zebry.
Už mě to opravdu ubiji, kazda návštěva se pro mě pomalu stává noční můrou. Chápala bych, že mě poucuje, kdybych dělala něco co malé třeba může ublížit. Ale opravdu ji můj styl Uspavani, přebalováni ani pití kávy nijak zásadně neublíží. Už několikrát jsem ji říkala že mám svoje způsoby a že mi toto vadí, ale vymluvit ji to se opravdu nedá. Vždycky dělá ze to chápe a další návštěvu to udělá zas. Před manželem to nedělá vůbec. To by ji bylo úplně jedno, ať už bych udělala s malou cokoliv. Když toto řeknu manželovi, odpoví že to nemyslí špatně. Což já chápu ale přece ona musí pochopit že ne každý uspava, krmí a prebaluje stejně. Každou návštěvu se snažím všechno dělat tak, jak by si to představovala ona. Už se fakt cítím jak hlupačka, když mi před lidma začne říkat že to dělám špatně a ukazovat mi jeji postup. Opravdu si s ní připadám jak neschopná matka
nechám ji, aby rukama plácala do sloupu, místo toho, aby koukala na zebry
Moje děti do dvou let v každé zoo zajimaly víc houpačky a pískoviště, které mají i na zahradě. Promluv si s tchýni, řekni jí, že péče o dítě bude ve tvé režii a rady chceš pouze vyžádané ![]()
@Betty MacDonald Taky mě to pobavilo. Ještě mohla dodat, že holčička bude nejspíš autistka, když jí nezajímají zvířátka
![]()
Já bych teda v první řadě ani před ní nedělala nic jak si to představuje ona, prostě podle sebe a hotovo a hned jak by začala radit bych ji rázně utla.
Musím říct, že máš nervy ze železa, že za ní jezdíš tak často, obzvlášť když tě štve…
@Anonymní píše:
Ahoj, mám 7 měsíců starou holčičku. S manželem zvládáme všechno v pohodě i když je to naše první dítě. Manžel pracuje v zahraničí tudíž domu jezdi co 2 týdny na 4 dny. Jenže problém je jeho maminka. Je to celkem hodná ženská, jen mi vadí jak se mi stále montuje do toho co dělám a nedělám špatně.(ve finále dělám špatně všechno). Jezdím za ni s malou 2× do týdne, protože mi vzdycky začne vyvolávat že ji už dlouho neviděla. Tudíž tam jedu 3× sama a 1 s manželem. A pak zas 3× sama. Je hodná, dá se s ní popovídat. Malou ma ráda, pořád mi i nabízí ať si odskocim do obchodu že malou klidně chvíli pohlida (což jsem využila asi jen 3×). Jenže jediný její problém je, že dělám všechno špatně. Prebaluju malou-dělám to špatně protože ji prý musím bodycko přetáhnout přes ručičky aby s sebou nehazela a tak se to dělá lépe. (opakuje mi to každé přebalování). Už od začátku nekojím, protože nemám mléko, tudíž malá pije umělé. Ale dokonce i to dělám špatně. Malá by u toho měla sedět. Jenže co mám asi dělat když malá sedět u toho nechce a jinak než v leže to nevypije. Uspavani v kočárku - taky špatně. Přece nemůžu stát na místě a rukou kočárek posunovat tam a zpět. Bude ji špatně… Co mi ale přijde opravdu absurdní- minulý týden jsme k tchyni s malou přijely. Udělala mi kávu a přinesla mi k ní tatranku a ja malé rozlozila na zahradě deku, kterou jsem si vzala z domu a sedla si s tou kávou a tatrankou k ní na tu deku. Což byl strašný problém, protože přece malá uvidí že jist a pít se může i jinde než za stolem a to by neměla. Přece mi pak nebude jist rohlík na sedačce… Šla jsem s malou do zoo, ona chtěla jít strašně s náma. Jenže největší problém v zoo byl, když malou více než zebry začal fascinovat velký dřevěný sloup. A celá unešená oplacavala sloup a smála se tomu. Je jí 7 měsícu, tak proč by ji nemohl upoutat sloup. Jenže pro tchyni to byl problém. Usoudila z toho, že malé málo ukazuju zvířátka a málo ji učím. Místo toho ji prý nechám ať rukama placa do sloupu místo toho aby koukala na zebry.
Už mě to opravdu ubiji, kazda návštěva se pro mě pomalu stává noční můrou. Chápala bych, že mě poucuje, kdybych dělala něco co malé třeba může ublížit. Ale opravdu ji můj styl Uspavani, přebalováni ani pití kávy nijak zásadně neublíží. Už několikrát jsem ji říkala že mám svoje způsoby a že mi toto vadí, ale vymluvit ji to se opravdu nedá. Vždycky dělá ze to chápe a další návštěvu to udělá zas. Před manželem to nedělá vůbec. To by ji bylo úplně jedno, ať už bych udělala s malou cokoliv. Když toto řeknu manželovi, odpoví že to nemyslí špatně. Což já chápu ale přece ona musí pochopit že ne každý uspava, krmí a prebaluje stejně. Každou návštěvu se snažím všechno dělat tak, jak by si to představovala ona. Už se fakt cítím jak hlupačka, když mi před lidma začne říkat že to dělám špatně a ukazovat mi jeji postup. Opravdu si s ní připadám jak neschopná matka
A to ji vážně i k pití mlíka posazuješ kvůli tchýně???
@Anonymní píše:
@mackA159
Toto tchyni opakuju pořád. Ona má však pocit že bych bez jejich rad malou ani neprebalila. Vždycky se mi teda omluví, že toho nechá ale při první příležitosti začne zas
No tohle nikam nevede a některé tchýně si ty rozbroje udělají vlastní hlouposti
Mysli si že když je někdo mladý tak je hloupí a nic neví. Ja bych ji to řekla opravdu rázně. A pokud nepřestane „otravovat“nejezdila bych k ní. Ono jde říci svůj názor to ano ale ne ho říkat i přes to když ví že o něj ten dotyční nestojí.
Neustupuj, mama jsi Ty!
Pokud Te shazuje pred cizimi lidmi, pritvrdila bych a pred nekym cizim bych ji rekla, aby toho nechala, ze je mi to neprejemne a tohle je na rozhodnuti mamy a ne babicky - stud pred nekym dalsim umi zazraky. Treba by ji to otevrelo oci.
Zasahnout by mel i manzel - cesta do pekel je dlazdena dobrymi umysly. A i kdyz to mysli dobre, rozhodujici je, ze Tobe je to neprijemne.
Taky bych asi omezila ty navstevy a rezistentne odolavala telefonatum..
@Anonymní píše:
Ahoj, mám 7 měsíců starou holčičku. S manželem zvládáme všechno v pohodě i když je to naše první dítě. Manžel pracuje v zahraničí tudíž domu jezdi co 2 týdny na 4 dny. Jenže problém je jeho maminka. Je to celkem hodná ženská, jen mi vadí jak se mi stále montuje do toho co dělám a nedělám špatně.(ve finále dělám špatně všechno). Jezdím za ni s malou 2× do týdne, protože mi vzdycky začne vyvolávat že ji už dlouho neviděla. Tudíž tam jedu 3× sama a 1 s manželem. A pak zas 3× sama. Je hodná, dá se s ní popovídat. Malou ma ráda, pořád mi i nabízí ať si odskocim do obchodu že malou klidně chvíli pohlida (což jsem využila asi jen 3×). Jenže jediný její problém je, že dělám všechno špatně. Prebaluju malou-dělám to špatně protože ji prý musím bodycko přetáhnout přes ručičky aby s sebou nehazela a tak se to dělá lépe. (opakuje mi to každé přebalování). Už od začátku nekojím, protože nemám mléko, tudíž malá pije umělé. Ale dokonce i to dělám špatně. Malá by u toho měla sedět. Jenže co mám asi dělat když malá sedět u toho nechce a jinak než v leže to nevypije. Uspavani v kočárku - taky špatně. Přece nemůžu stát na místě a rukou kočárek posunovat tam a zpět. Bude ji špatně… Co mi ale přijde opravdu absurdní- minulý týden jsme k tchyni s malou přijely. Udělala mi kávu a přinesla mi k ní tatranku a ja malé rozlozila na zahradě deku, kterou jsem si vzala z domu a sedla si s tou kávou a tatrankou k ní na tu deku. Což byl strašný problém, protože přece malá uvidí že jist a pít se může i jinde než za stolem a to by neměla. Přece mi pak nebude jist rohlík na sedačce… Šla jsem s malou do zoo, ona chtěla jít strašně s náma. Jenže největší problém v zoo byl, když malou více než zebry začal fascinovat velký dřevěný sloup. A celá unešená oplacavala sloup a smála se tomu. Je jí 7 měsícu, tak proč by ji nemohl upoutat sloup. Jenže pro tchyni to byl problém. Usoudila z toho, že malé málo ukazuju zvířátka a málo ji učím. Místo toho ji prý nechám ať rukama placa do sloupu místo toho aby koukala na zebry.
Už mě to opravdu ubiji, kazda návštěva se pro mě pomalu stává noční můrou. Chápala bych, že mě poucuje, kdybych dělala něco co malé třeba může ublížit. Ale opravdu ji můj styl Uspavani, přebalováni ani pití kávy nijak zásadně neublíží. Už několikrát jsem ji říkala že mám svoje způsoby a že mi toto vadí, ale vymluvit ji to se opravdu nedá. Vždycky dělá ze to chápe a další návštěvu to udělá zas. Před manželem to nedělá vůbec. To by ji bylo úplně jedno, ať už bych udělala s malou cokoliv. Když toto řeknu manželovi, odpoví že to nemyslí špatně. Což já chápu ale přece ona musí pochopit že ne každý uspava, krmí a prebaluje stejně. Každou návštěvu se snažím všechno dělat tak, jak by si to představovala ona. Už se fakt cítím jak hlupačka, když mi před lidma začne říkat že to dělám špatně a ukazovat mi jeji postup. Opravdu si s ní připadám jak neschopná matka
A myslím že tchýně moc dobře ví proč takhle nemluví před tvým mužem. Je si moc dobře vědoma toho že by takhle s tebou vůbec neměla mluvit.
Ahoj, mám 7 měsíců starou holčičku. S manželem zvládáme všechno v pohodě i když je to naše první dítě. Manžel pracuje v zahraničí tudíž domu jezdi co 2 týdny na 4 dny. Jenže problém je jeho maminka. Je to celkem hodná ženská, jen mi vadí jak se mi stále montuje do toho co dělám a nedělám špatně.(ve finále dělám špatně všechno). Jezdím za ni s malou 2× do týdne, protože mi vzdycky začne vyvolávat že ji už dlouho neviděla. Tudíž tam jedu 3× sama a 1 s manželem. A pak zas 3× sama. Je hodná, dá se s ní popovídat. Malou ma ráda, pořád mi i nabízí ať si odskocim do obchodu že malou klidně chvíli pohlida (což jsem využila asi jen 3×). Jenže jediný její problém je, že dělám všechno špatně. Prebaluju malou-dělám to špatně protože ji prý musím bodycko přetáhnout přes ručičky aby s sebou nehazela a tak se to dělá lépe. (opakuje mi to každé přebalování). Už od začátku nekojím, protože nemám mléko, tudíž malá pije umělé. Ale dokonce i to dělám špatně. Malá by u toho měla sedět. Jenže co mám asi dělat když malá sedět u toho nechce a jinak než v leže to nevypije. Uspavani v kočárku - taky špatně. Přece nemůžu stát na místě a rukou kočárek posunovat tam a zpět. Bude ji špatně… Co mi ale přijde opravdu absurdní- minulý týden jsme k tchyni s malou přijely. Udělala mi kávu a přinesla mi k ní tatranku a ja malé rozlozila na zahradě deku, kterou jsem si vzala z domu a sedla si s tou kávou a tatrankou k ní na tu deku. Což byl strašný problém, protože přece malá uvidí že jist a pít se může i jinde než za stolem a to by neměla. Přece mi pak nebude jist rohlík na sedačce… Šla jsem s malou do zoo, ona chtěla jít strašně s náma. Jenže největší problém v zoo byl, když malou více než zebry začal fascinovat velký dřevěný sloup. A celá unešená oplacavala sloup a smála se tomu. Je jí 7 měsícu, tak proč by ji nemohl upoutat sloup. Jenže pro tchyni to byl problém. Usoudila z toho, že malé málo ukazuju zvířátka a málo ji učím. Místo toho ji prý nechám ať rukama placa do sloupu místo toho aby koukala na zebry.
Už mě to opravdu ubiji, kazda návštěva se pro mě pomalu stává noční můrou. Chápala bych, že mě poucuje, kdybych dělala něco co malé třeba může ublížit. Ale opravdu ji můj styl Uspavani, přebalováni ani pití kávy nijak zásadně neublíží. Už několikrát jsem ji říkala že mám svoje způsoby a že mi toto vadí, ale vymluvit ji to se opravdu nedá. Vždycky dělá ze to chápe a další návštěvu to udělá zas. Před manželem to nedělá vůbec. To by ji bylo úplně jedno, ať už bych udělala s malou cokoliv. Když toto řeknu manželovi, odpoví že to nemyslí špatně. Což já chápu ale přece ona musí pochopit že ne každý uspava, krmí a prebaluje stejně. Každou návštěvu se snažím všechno dělat tak, jak by si to představovala ona. Už se fakt cítím jak hlupačka, když mi před lidma začne říkat že to dělám špatně a ukazovat mi jeji postup. Opravdu si s ní připadám jak neschopná matka