Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neustále vzteklé roční dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.1.25 13:14
@Anonymní píše: Více
Některé děti jsou dráždivé, to tak je, ale hodně záleží, jak se k tomu postavíš. Čím víc si pozornost a tvojí péči vynucuje, tím víc jsi z toho na nervy a to dítě to vnímá. Já vím, že se radí ignorace, ale podle mě je to nesmysl. Tohle období musíš přežít a čím více lásky a pozornosti mu dáš, tím lépe jeho potřebu nasytíš a zklidní se. Pro dítě jsi svět a jistota, jak mu ho budeš zrcadlit, tak ho bude vnímat a tak se k němu bude jednou stavět. Čím méně pozornosti a lásky dostane, tím déle bude křičet a bude to divoké a bude dítě dráždivé a tím později se bude odpoutávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 13:27
@Anonymní píše: Více
Popisujes moji dceru. Obrn nervy, budes to potrebovat, zkousni zuby a durch.
Casem se to zlepsi, ale bude to postupne a muze to trvat i nekolik let. Proste to tak je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 13:29
Je zvyklý, že kolem něj skáčeš. Pokud bych měla práci, nechala bych ho prostě řvát, není na světě sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 13:31
@terien píše: Více
nedokazes si predstavit ten napor na nervy.
Nemyslim si, ze to vyresi ignor, to dite z toho bude mit trauma. Navic, pokud bydli napriklad v panelaku, tak aby jeste nevolali sousedi socialku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 13:42
@PinkiePieCutie píše: Více
Ne, to víš, že neumím, já dítě nemám 
druhé dítě mít trauma nebude, když na pár let přijde kvůli uřvánkovi o mámu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:01
@terien píše: Více
Ted si nejsem jista, jestli to myslis ironicky, ze nemas dite nebo opravdu nemas.
Ale pokud teda nemas dite, nebo nemas takove, ver mi, absolutne nechapes, o cem je rec. Ja mam deti taky dve, nastesti teda takove bylo to starsi, druhe bylo citelne mene narocne a nez se druhe narodilo, tak jsem to starsi z toho vysekala.
Ale absolutne nehorozilo poslouchat tuhle hruzu cely den a nic s tim nedelat. Ty deti z toho casem vyrostou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:02
Muzu uklidnit aspon s tim, ze to buzeni hned s revem nekdy prejde. U nas to bylo taky tak, jakokoli spanek kdykoli, jedno jak dlouhy a probudila se s pulhodinovym revem. I ve skolce (sla v 18 mesicich). Kolem 2. roku to pak ustalo samo. Ale nevrla po ranu je porad i v 10 letech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:06
@PinkiePieCutie píše: Více
Já jsem taky nepsala, aby řval celý den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:50
Nejstarsi dcera byla to same. Cim byla samostatnejsi, tim bylo revu mene, ale narustala frekvence opravdu nebezpecnych situaci… Ja si rikam, ze se nudila, ted je na 8G, ma krouzky 5krat tydne, o vikendech obcas turnaje a je asi zatim nejvic spoko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:51
P. S. A rvat jsem ji schvalne nenechavala, nemelo to smysl. Byli jsme hodne venku, tam byla nejstastnejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:58
Takovéhle dítě jsem skoro do puntíku měla taky, cca do 18 měsíců fakt očistec a pak plynule přešla do vzdoru a nočních děsů
Jinak přesně si pamatuju jak jídlo, přebalení, převlečení, sedačka, kočár, všechno řev problém, řev, hysterák. Přitom jinak veselé miminko, legrace s ní byla, ale jen dokud se s ní sedělo na zemi nebo se nosila na rukou. Ještě chodila ráda ven a na hlavně na hřiště za dětmi, tak to jsme byli furt, ale stejně jsem nakonec musela přebalit, uvařit, nakrmit, uklidit, a nastal konec světa
Zlepšilo se to trochu jak začala spát jednou denně, to poprvé v životě fakt kus dne SPALA a to mi dost zlepšilo život, plus i ona byla klidnější pak.
No a potěším tě, chvíli před druhým rokem začala (relativně pozdě) mluvit a od té doby je to lepší a lepší. Momentálně má 2 a tři čtvrtě a asi neznám vyspělejší, hodnější, empatičtější dítě. Furt je trochu torpédo a samozřejmě má vývojově adekvátní záchvaty vzdoru nebo velkých emocí, ale zdaleka to není z řevu do řevu jako dřív, dá se s ní mluvit, vysvětlovat, zvládne leccos sama, někdy dokonce i reálně s něčím pomůže (odnese, podá, zhasne, opláchne si ruce…). Lidi si od jejích 2,5 let běžně myslí, že je o dost starší, jak se hezky chová - zdraví, půjčuje hračky, pomáhá, poděkuje, omluví se 
Tak třeba půjde tvůj kluk stejnou cestou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 14:59
@terien píše: Více
To je úplně nejhorší rada pro tenhle typ dítěte tak brzo. To tak možná za dva roky a ještě s citem. Takovéhle dítě potřebuje prostě víc lásky, víc pohybu, víc kontaktu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 15:02
@Liberalissima píše: Více
A to druhé dítě nepotřebuje lásku, pohyb, kontakt? Máma nepotřebuje čas na odpočinek, jídlo, hygienu? Partner nepotřebuje, aby nějak fungovali? Nejmladší prostě není na světě sám, aby kmitala jen kolem něj 24/7 x let v kuse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.25 15:05
@terien píše: Více
Nepíšeš zrovna ty opakovaně, žes měla záměrně vždy jen jedno dítě naráz, abys tohle přesně neřešila? Takže slovy Donutila v Pelíšcích, co se tady rozháníš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, mám doma 13m chlapečka. Od narození byl náročnější, nemohla jsem ho jen tak položit a nechat ho koukat, byl zázrak když vydržel 5min v postýlce pod kolotočem. Myslela jsem si ze se to věkem zlepší ale opak je pravdou.. ted v roce uz začal chodit a je to jedna velká pohroma. Nemůžu fakt nic ani si pomalu udelat pití. Jak me vidí ze dělám neco jiného než ze se věnuji jemu tak hystericky řve i kdyz se ho snažím ignorovat, nejsem schopna doma udelat fakt nic. Kdyz ho krmim taky, neni jídlo aby neřval a nevztekal se at mu dam fakt cokoliv takze krmeni je pro me uplne vysilující. Sam jíst neumí a kdyz to zkoušíme tak se jen vzteka a nic nesmí a skončí to tak ze je cely oběd na zemi. U přebalování se točí, řve a chce vše a když mu to nedam tak je zle jak kdyby ho někdo týral. Naopak kdyz se snažím ho zabavit něčím jiným tak si to vezme a hodí to po mě. Neustále chodí po bytě a na vse ukazuje,,toto” a chce to a fakt uplne vse. Mam pocit ze kdybych mu dala vse na světě, tak mu to stacit nebude, uz jsem fakt unavena. Kdyz musím něco rychle uvařit nebo cokoliv co neni spojené s nim protože mám jeste starší dítě a jsem většinu času s nimi sama tak stoji pod nohami a tahá me, rve mi hlavu mezi kolena a brečí a brečí. Starší se ho snaží zabavit ale kdyz proste vidi ze neco dělám ja tak chce me a nic ho nezajima. Jediná chvilka klidu je kdyz si sednu s nim na zem tak to si klidně hraje i sám ale chtěl by abych s nim na zemi seděla cely den a to proste nejde. Další věc která uz mi leze na mozek je ze kdyz se budí po jakémkoliv spánku, tak jen otevře oči a řve a vzteká se, proste se nestane ze se dobre vyspi vzdy hned brečí na celý barák i kdyz vedle nej zrovna ležíme a snažíme se ho hned uklidnit a pomazlit. V noci taky se budí na mlíčko a jakmile se zvednu ze jdu udelat mléko tak hroznej řev a i kdyz ho vezme přítel a pochová ho tak se propina a utíká od něj dokud proste nepřijdu ja a nedam mu lahev. Celej den neco dělá, nekam leze a furt něco chce a furt je nespokojenej. Nelehne si na chvíli ke mě aby si odpočinul, nenapije se v klidu, nenechá si ukazovat obrázky apod. proste furt něco dela a vsechno je spatne. Jsem už tak unavena z nej a neklidná ze se jen porad uz bojím aby se zrovna nezačal vztekat protože to dokáže i venku, trávení času venku zkoušíme ale je to to samé. Vydrzi tak 20min v klidu a pak je to zas pohroma a raději jdem domu.
řekněte mi nekdo ze to brzy skončí 
Achjo nevim co s tim