Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Zdravím,
asi mám dceru hysterku.
Jelikož je dcera nemocná, tak jsme v pátek byli u doktorky, dělali ji výtěr z krku, hrozná scéna. Dceři je 6 let, takže se jí dá normálně vysvětlit, že to nebolí. Doktorka je naštěstí skvělá, ale i tak mi to přišlo blbý.Asi to můj dotaz zní opravdu divně, ale je to u některé z vás stejné? Pravděpodobně totiž budeme muset k doktorce i příští týden a už teď se děsím, co bude za scénu příště.
Já sama u dětské doktorky pracovala a první co zdůrazním je, aby ses za to jako matka nestyděla. Je hodně dětí, které tohle dělají a to dokonce i starších. Měli jsme tam jednu holčinu, která si odmala po očkování musela lehnout, jinak omdlévala(bylo jí už 12). Nejméně 2× týdně dítě, které nespolupracovalo při precentivce. Kamarádka mi váhu a výšku dítěte posílala smskou, protože její malý na ni visel a ječel.
Mého syna (tenkrát 4 roky) jsme 2 držely-že já mám fakt sílu a stejně mu odebrala krev až napodruhé a za šíleného řevu. Jak píše někdo nade mnou. U nás nepomohly sliby ani úplatky, ale přímá domluva. Prostě jo, bude to nepříjemný /bolet atp…, ale musí to být. Když budeš hysterčit, může se stát, že… A když budeš statečný, tak uvidíš, že to bude daleko lepší. Co ale personál štve nejvíc jsou ty matky, které ty hysterické záchvaty ještě prohlubují lítostí a takovým,, ty můj chudáčku". Protože jo, pak k tomu strachu děti ještě přidávají divadlo pro maminku. A věř, že pro personál je to fakt na budku. Ocení mámy, které dítě podrží a zachovají ledový klid na obě strany ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím,
asi mám dceru hysterku.
Jelikož je dcera nemocná, tak jsme v pátek byli u doktorky, dělali ji výtěr z krku, hrozná scéna. Dceři je 6 let, takže se jí dá normálně vysvětlit, že to nebolí. Doktorka je naštěstí skvělá, ale i tak mi to přišlo blbý.Asi to můj dotaz zní opravdu divně, ale je to u některé z vás stejné? Pravděpodobně totiž budeme muset k doktorce i příští týden a už teď se děsím, co bude za scénu příště.
Zkusila bych s ní o tom mluvit a případně i to nacvičit - třeba štětičkou do ucha, otírat jazyk, tváře zevnitř a postupně zkusit třeba až na kořen jazyka. Nechat jí, ať si to zkusí sama, třeba před zrcadlem, ať to zkusí tobě atd. Vysvětlit jí, k čemu je to dobré… aby věděla, jak to bude vypadat a proč to je.
A rozhodně nikdy nelhat. Pro tebe je to prkotina, pro dítě ne.
@Mkmkz píše:
Poznám detskú zubarku, ktorá rodičov vykaze za dvere. A funguje to. Vraj nie su problém deti, ale rodičia. To sa do nikoho nenavazam, ale ona to takto má v praxi zaužívané. A poradí si s každým dietatom
Hlavně, aby v budoucnu rodiče platili všechny ty terapie… (V lepším případě, v horším se bude dítě v dospělosti vyhýbat zubaři úplně) A že to je drahá záležitost! Protože toto je přesne návod na to, jak způsobit trauma.
A to, že to není na první pohled na dítěti vidět, nic neznamená, tyto vzpomínky se hezky usazují a je potom vážně „skvělé“, když v budoucnu vyjdou na povrch ![]()
Mě se tedy zdá, že někdy přístup „bez sentimentu“, tedy jasně, rychle a efektivně, bez tanečků, způsobí menší traumy než takové prodlužování agonie a snaha o něco, co nikdy nenadejde. Prostĕ občas jsou u doktora hnusný věci, který je potřeba přežít a nic se nedá dělat. Jako jasně, dítě zvykat, vše vysvětlit a tak, ale když už se jde na věc, tak prostě rychle a efektivně a pak odměna
.