Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi 35: Nevím, jestli mít dítě, přítel nechce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.3.25 19:35
@Anonymní píše: Více
Aha, takže hajz, lhář a manipulátor.
Tady není o čem, nechápu, žes s tímhle ztrácela ty roky. Jen tě podváděl od začátku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.25 20:01
@Anonymní píše: Více
byl tu jeden, který jel podobnou linii. Rozhodl se, že bude partnerce taky říkat „že neví, že neříká ne, jen že neví kdy atd“ a to bude opakovat tak dlouho, až už pro ni bude pozdě. Samozrejmě svoje děti měl a ji takto jen vyžíval a podváděl…Opravdu chceš takto dopadnout?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.25 20:13
@Anonymní píše: Více
A presne to je duvod, proc jsem nikdy nechtela chlapa s ditetem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.25 07:20
@Anonymní píše: Více
Mít dítěte pro me byla vždycky priorita, nebyla bych s chlapem který dítě nechce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.25 07:37
Tak minimálně tři roky jeho názor znáš. To ti bylo 32 a kdybys to ukončila již tenkrát dneska to mohlo vypadat úplně jinak. Na tvém místě už bych na nic nečekala. Okamžitě ho poslala k vodě. A začala intenzivně hledat chlapa, který o rodinu stojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mandarinka104
12.3.25 10:43
Jsi s přítelem od svych 29 let a on si jako celou tu dobu neuvědomoval, že jako mlada a bezdětná zena, jednou budeš chtit mit děti???
Jako tohle je teda dost nepochopitelné 
A navic dost neférové, on dite ma, ale ty ne a je mu to jedno…
Pokud uz dalsi dite/deti nechce nebo nechtel, mel ti narovinu rict a mel ti dat sanci, aby sis je pořídila s někým jinym 
Aspoň jedno jedině dítě chce většinou kazda žena, takže určitá si jedno dite pořiď, jinak te to bude jednou skutečně mrzet 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.25 12:44
@Karinkas píše: Více
Je to tak. Co k tomu říci - zamilovaná a naivní. Myslela jsem si, že se v průběhu času názor změní. Což se měnil, ale bohužel do negativna
- Citovat
- Upravit
12.3.25 13:00
@Anonymní píše: Více
Ale chápeš, že on ho nezměnil, jen ti přestal lhát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.25 13:36
@Sany80s píše: Více
2 roky zpet jsem se s nim kvuli tomu rozesla a odstehovala se. Po nejake dobe volal s tim, ze zmenil nazor, ze si spoustu veci uvedomil. Vratili jsme se k sobe. Jenze nam to pak zrovna moc nefungovalo. Zrejme uz to bylo ovlivneno mym odchodem, ktery jsem zvazoval delsi dobu. Dite tim padem nebyl v te dobe dobry napad ani pro jednoho z nas. Dala jsem tomu tedy cas. Ted posledni rok byl vztah skvely. Proto jsem si myslela, ze uz to vyjde. Jenze na muj dotaz, jestli uz se zacneme snazit, prislo ne. A od te doby se nedokazu “uvolnit”. Nedokazu v hlave nepremyslet nad tim, co dal. To se odrazi na atmosfere mezi nami. Tim se taky samozrejme snizuje sance na to, ze by to dite bylo. Rikam si, ze kdybych byla vic v pohode, bylo by to jine. Jenze pravda je takova, ze nepomohlo ani to, ze jsme prozili naprosto skvely, bezproblemovy rok.
No zkratka - neni to lehke. Miluji ho a zaroven me boli to, ze pro nej nejsem tou zenou, se kterou by chtel vse, co prirozeny vyvoj vztahu prinasi 
asi hledam chybu v sobe a to me g tom vztahu “drzi”. Pocit, ze kdyz budu lepsi ja, bude si jistejsi ditetem se mnou.
- Citovat
- Upravit
12.3.25 14:03
@Anonymní píše: Více
Nemyslím si, že je to tím, že nejsi taková jakou by chtěl aby s dítětem souhlasil. Je potřeba si uvědomit, že problem může být v něm (jeho postoj) a ne jen v tobě. On je srab, že ti tohle neřekl rovnou a jen tě natahoval - protože musel vědět, že po dítěti toužíš. Jinak ano, lze čekat že tvá frustrace bude časem větší a i tak může jít ten vztah do kopru….
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.25 14:53
Na nic už nečekej a odejdi od něj. Řekni mu na rovinu, že se nesmíříš s bezdětností, že jsi mu to opakovaně říkala, že končíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.25 18:18
@Anonymní píše: Více
On ti rekl, ze zmenil nazor, at se vratis, ale kdyz ty se chces snazit, tak on rekne znovu ne, trochu podvod, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.25 22:54
Ahoj, taky jsem to zazila, že bývalý čtyři roky tvrdil, že někdy chce dítě, ale stále se nic nedělo v tomto směru. Když jsem vždy zatlačila, tak tvrdil, ze prý až se více szijeme, nebo až budu líp se umět starat nebo vždy prisla nějaká výmluva, že ted se to nehodí, nebo že ještě na to nejsem připravena a bla bla miliony výmluv. To se táhlo čtyři roky, kdy jsem na to se snažila nemyslet a užívat okamžiky, ale člověk to má v hlavě a nakonec přišel neskutečný stres, ale on měl stále času dost. Nakonec prislo ultimátum z mojí strany a řekl, že dítě se mnou nechce a prý jsem to pokazila svých chováním. Takže člověk se stejně nedokáže chovat bezstarostne, když chce dite a druhý stále odmítá a nakonec je to jedna velká frustrace a nasrani. Takže teď jsem potkala jiného a dítě chce od začátku, opravdu ti můžu říct, že ty miliony výmluv se pravděpodobně nikdy nezmění a budou přibývat nové a nové výmluvy, ať už z důvodu tvého údajně špatného chování či špatne doby nebo čehokoliv jiného. Bohužel pravděpodobně nezmění názor. A pak už jsem si toho mého ani nemohla vážit a měla jsem na něj alergii a na jeho chování, ačkoliv jsem ho měla stále ráda. Ale byl to jeden velký vnitřní stres. Myslím, že lepší pro tebe je ho opustit zavčasu, než to řešit ve čtyřiceti a pak už zřejmě nikoho nepotkas a čas budes mít na dite hodně omezený. Já se probrala až asi ve 36 letech a i tak teda už jsem měla velké nervy. Takže čím dřív ho kopnout, tím líp. Je lepší si najít nějakého, co dítě chce od začátku. Zpravidla muži nemění názor, který mají od začátku. Bohužel jsem opravdu zrovna jeho chtěla jako partnera a bylo to nepříjemné ho nechat, ale vydržela jsem. Zase jsem nechtěla být úplně bezdětná a to mě drželo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.3.25 14:53
@emmimmi ahoj, moc děkuji za sdílení tvé zkušenosti. Byla to zřejmě dost podobná situace. Je to tak, člověk se na to může snažit nemyslet, ale ono to tady pořád je. Visí to v hlavě. Někdy se to dá kontrolovat, jindy ne a frustrace jen roste. Mám pocit, že vždy, když to začne viset i ve vzduchu, atmosféra se zhoršuje. Přítel si jakoby všímá více mých chyb, i když se kolikrát jedná jen o prkotinu. Když se něco stane, stáhne se, je odtažitý. Což mi nepřidává. A to já zrovna v tyto chvíle nepotřebuji, takže frustrace roste. Přijde mi, že si nikdy ani pořádně neuvědomil, jak se tím trápím. Že se s tím musím každý den probouzet. Že prostě nemůžu být kolikrát v pohodě. I když bych si to přála. Taky už si začínám myslet, že názor nezmění. Ani to, že by mě někdy v tomhle ohledu více chápal. Je mi z toho smutno, no…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
