Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nevím, jestli si ho chci vzít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
22.6.24 17:27
@pikola píše: Více
Spíše se to asi na mě všechno valí. Celou dobu vše zařizuji sama, peněz moc nazbyt není - nebo ne tolik, kolik jsme si představovali, že do veselky našetříme. Začínám být nervózní, kolik výdajů ještě přijde… Pak samozřejmě doma, kdy partner přijde unavený z práce, kolikrát se chytneme kvůli blbiny. Asi byla jen otázka času, kdy vybouchneme, ale nevěděla jsem, že na mě přijdou takové pocity po hádce.
- Citovat
- Upravit
22.6.24 17:33
@Anonymní píše: Více
Tak tu svatbu osekej, přehoď nějaké povinnosti třeba na kamarádku, nebo někoho pokud on není do toho zapálený, což většina chlapů prostě není. Ono mít něco vysněného je jedna věc, ale pak realita a ještě v týhle drahotě je prostě o kompromisech.
Ty jsi vystreslá, že máš pocit že jeho to nezajímá, ona zase že tlačíš jen peníze a on dělá co může 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.24 17:39
Podle mě jsi dost přecitlivělá a přeháníš. Jestli partner o svatbu stojí i potom, co jsi po něm teatrálně hodila prstýnek, tak se mu hodně divím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.24 17:44
Vždyť svatbu můžete mít malou a za méně peněz 
ikdyby to byl jen obřad se svědky a blízkou rodinou a pak nějaký obed.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.24 19:09
No me teda napada, jestli partnera opravdu tak milujes, jak pises.
To, ze zarizovani svatby je opravdu spis na budouci neveste, to je bezny, a k tomu samozrejme frci i ten bezny zivot se vsema starostma a radostma.
Ja se vdavala vcera, s manzelem jsme spolu skoro 18 let a s. aček jsme zazili spoustu, a ani to me neodradilo, abych mela takovy pocity.
Jestli ses neupnula na to, ze svatba ma byt super extra a az moc sis ji nevysnila v ruzovych barvach, a ted je toho na tebe moc..?
Ja svatbu planovala spis skromnejsi prave z toho duvodu, ze se mi nechtelo kolem toho křepčit a vyšilovat, vkladat do toho enormni mnozstvi energie a casu. Nepotrebovala jsem to mit vymazleny do detailu,
A diky tomu jsme svoji, probehlo to v pohode, zaroven se neni za co stydet, a nepadlo na to 200 k.
A ja jsem rada, protoze zasadni pro me bylo, ze budeme manzele, konec zivota „na psi knizku“ ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.24 07:53
Tak máš to malinko otočený, tedy. Druhé dítě na cestě a ty přemýšlíš, jestli si ho chceš vzít? 
Tak si ho neber, popravdě on už asi stejně mít zájem nebude. Jinak tedy vyšiluješ zbytečně, asi hormony.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.24 09:19
Svatbu si udělejte malou za menší výdaje. Vždyť nemusíte mít 150 hostů a kočár 
. Nakonec jsi těhotná a na veliké juchání to asi tak jako tak nebude. Dokonce bych ti bývala poradila, ať to necháte až se malé narodí, že je na to čas vždycky, ale už máte asi termín, když už jste posílali oznámení. Asi jste to měli teď náročné, to chápu, navíc pracují hormony. Hele, ono nikdy to není tak horké, za pár dní se na to budeš koukat jinak. Pokud jste se nepohádali do krve o nějakou podstatnou věc, která je pro váš vztah mega důležitá, tak se to vysvětlí a bude to v pořádku. Nakonec máte spolu dvě děti, zatím jste to zvládali i přes všechny potíže, tak proč házet flintu do žita a prstýnek po partnerovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.24 10:57
Bylo toho na tebe moc, do toho jsi těhotná a hážou s tebou hormony sem a tam. Vražedná kombinace. Ale upřímně nechápu to vyšilování kolem svatby. Chybí mi tady informace, jak velkou svatbu plánujete, kolik hostů atd. Protože jestli sis vymyslela nějakou mega svatbu, tak na to bych se zvysoka… Za mě vyhozené peníze do vzduchu kvůli jednomu dnu, který uteče jako nic. Navíc hrozí, že jako těhotná z toho nic moc nebudeš mít, jestli už budeš z toho hodně unavená atd. V tom všem shonu zapomínáš totiž na to, co je důležité - ne nějaká pitomá svatba, ale že máte spolu zdravé dítě, do toho čekáš druhé a partnera přece miluješ. A to jsou ty největší dary v životě. Nejsou samozřejmost, tak si toho sa.kra važ! To ostatní je malicherné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
23.6.24 11:02
Tak udělejte malou svatbu a nemusíš být v nervu. Jinak úplně nechápu, proč si to komplikuješ situaci víc než je nutné …
- Citovat
- Upravit
25.6.24 13:17
S takovym chováním tě brzy opustí a budeš svobodná matka. Gratuluji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.24 23:20
Jen nervy, hodně problémů najednou. Kvůli tomu není třeba pochybovat a teatrálně po něm házet prsten. Taky by ti mohl říct „no tak si mě neber, podruhé tě žádat nebudu“. Miluješ ho, sdílíte svůj život, děti… Tak proč by sis ho neměla chtít vzít? Svatbou už se nic moc nezmění, ne? Řekla bych, že nejde o partnera, ale že jsi ve stresu z financí. Z dotazu i komentáře na mě křičí peníze peníze peníze. On tím víc kysne v práci a ty máš zase o nerva navíc. Tak udělejte takovou svatbu, na jakou máte, nemusí to být událost milénia. Nebo ji odložte. Nebo zrušte, když máš z toho takový nervy, a investujte do oprav apod. Co se stalo tak strašného, že byste měli jít od sebe? Abys kvůli hormonům a momentálnímu stresu zbytečně nezničila vztah.
Já si svatbu taky zařizovala sama a jako problém to nevidím. Řekla bych, že ženy to celkově prožívají víc. Chlapi na tohle moc nejsou (neříkám, že všichni). Manžel i švagr nechali většinu věcí na nás nevěstách. Ne proto, že by jim to bylo fuk, ale prostě jim nepřipadalo důležité, jestli budou barvy laděné do bordó nebo červené. V klidu jsme si to zařídily podle sebe a žádné nervy jsme z toho neměly. Ale my měly svatby pro 50 lidí, bez kočáru a hafo blbinek okolo. Příprava byla spíš zábava. Neumím si moc představit, že by se ženiši rozplývali nad výzdobou a tunili detaily, na kterých podle ženy stojí svět. Alespoň menu k hostině byste spolu probrat mohli, aby se trochu zapojil, ne? Nebo mu dát nějaký úkol a nečekat, až začne sám poskakovat radostí, že může vybírat prostírání nebo polštářek na prstýnky.
Prsten není žádné závaží, aby se ti po jeho sundání ulevilo. Pozvánky poslané, přípravy běží a jeho stažení z prstu a mrsknutí po chlapovi neřeší absolutně nic. Jestli tím chceš říct, že zrušení svatby by pro tebe představovalo úlevu, tak ji zrušte. Mimochodem, zvedl zase někdo ten prstýnek, nebo tam leží doteď? Já být na jeho místě, nechám ho ležet třeba navěky.
Taky by to chtělo trochu empatie vůči němu. Je déle v práci, aby vám zajistil finance, je utahaný, chytnete se doma kvůli kravinám a ty nevíš, jestli si ho chceš vzít? Napadlo tě, že třeba nebude chtít on tebe? Díky hádkám a hlavně ignorace ze tvé strany se to může stát. Komunikovat s ním jen telefonem je tedy hodně přes čáru a já osobně bych pochybovala, jestli si tě brát. To jako doma mlčíte a když mu něco potřebuješ sdělit, napíšeš mu? 
Ty po něm prstýnkem, on se taky může sebrat a prásknout dveřma. Právě teď určitě taky nebude zrovna šťastný. Mám jednu otázku. Představ si, že opravdu jdete od sebe. Nebudete se hádat kvůli… nevím, kvůli čemu vlastně. Že už na něj nebudeš muset čekat, až přijde z práce. Nebudeš s ním muset mluvit osobně a mít z toho trauma. Všechno bude opravdu jen na tobě. Máš pocit, že pak se ti uleví a budeš šťastná? Že to je to, co chceš? Já teda spíš vidím svobodnou matku, která bude sakra litovat. Jste dospělí, žijete spolu už nějaký ten pátek. To je takový problém si sednout a prostě si normálně promluvit? A třeba říct „Hele, Karle, mám strach, jak to zvládneme finančně. Teď na tom nejsme zrovna nejlíp, svatba je teď pro nás velký výdaj a já mám z toho nervy v kýblu. Co myslíš ty?“ Třeba zjistíš, že tu svatbu už taky nechce, ale bál se ti to říct. Tak ji zrušíte a můžete dál spokojeně žít jako dosud. Mě když manžel naštve, zatáhnu ho do ložnice, vychrlím na něj všechno od A do Z, aby opravdu pochopil, co mi vadí, zhádáme se a je klid.
Taky by mě zajímala jeho reakce na to, žes mu hodila prstýnek na hlavu. A taky důvod té hádky.
Jestli máš blok s ním mluvit, dej mu přečíst svůj dotaz tady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Dneska jsme se s partnerem pohádali a já po něm hodila zásnubní prsten s tím, že bude lepší, když půjdeme od sebe. Jsem v takovém stavu, že nejsem schopná se s ním ani bavit, komunikuji s ním pouze přes telefon. Moc ráda bych mu řekla, jak se cítím, ale kdykoliv jsem se chystala, nejde to, jako bych v sobě měla nějaký blok.
O co jde…
Mám pocit, že poslední měsíce nejsem vůbec šťastná.
Na začátku roku jsme rozeslali svatební oznámení, já zjistila, že jsem těhotná, prvních pár týdnů jsme se radovali. Pak najednou přišla rána - přítele vyhodili z práce. Tři měsíce tak seděl doma. Staral se sice o domácnost a starší dítě, které v té době bylo pořád nemocné, ale vedlo to k tomu, že se začala rezerva zmenšovat, já všechno táhla sama a na odkládání na svatbu nezbývalo tolik, kolik bychom si přáli. Teď už samozřejmě přítel práci má, ale já mám pocit, že od té doby to jde s námi z kopce. Po zaplacení všech výdajů jsme v situaci, kdy musíme dát buď bokem na rezervy nebo na svatbu. Za poslední dva měsíce byly velké výdaje - oprava auta, pak zase pojistky. Přítel od rána do večera v práci, já na tom po fyzické stránce taky nejsem nejlíp a do toho ta psychika…
Asi už toho bylo na mě moc, a tak jsem dnes vybouchla, nicméně i tak mám pocit, že se mi sundáním prstenu neskutečně ulevilo. Že vlastně nevím, jestli si partnera chci vzít. Vím, že ho miluji, že děti jsou daleko větší pouto než společné příjmení, nicmémě i tak pochybuji. Nevím, jestli to jsou normální pocity s blížící se svatbou + hormony, které teď se mnou posledních pár měsíců cloumají, každopádně mi vůbec není příjemné, že takhle pár týdnů před svatbou uvažuji a nevím, jak z toho ven.
Co když nepomůže se z toho vyspat a zítra to bude ještě horší?