Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ale můžeš tak fungovat, ale se ti nechce a nebo to neumiš. Co naděláš. S věkem chlapce to bude horší a horší. A co jsi si myslela, když jsi do toho vztahu šla.
Možná bys to měla zabalit. Tohle se nikdy nespraví. Jen kluka poškodite a ostatní děti možná také. Ale určitě to není jen tvoje vina. Musí zabrat všichni.
Problém není dítě, ale chlap. Takže bych mu jasně řekla, že se ten týden bude intenzivně věnovat synovi a naučí ho dodržovat pravidla v domácnosti.
Prostě ho nemáš rada a nechceš ho mít rada. Jinak bys premyslela úplně jinak, chtěla bys tomu klukovi pomoct, spis ho mít ve své peci, než vymyslet, jak se ho zbavit. Klasická macecha. Bohužel, takto slepované rodiny dlouho nevydrží, když de dělají mezi dětmi takové rozdíly.
No můj názor je, že nejlepší řešení je, aby se mu otec věnoval. Pokud je teda matka tak děsná ( alkoholička na práškách, co se o dítě nestará), tak nebude rozhodně nejlepší nechat kluka jen v její péči. To jen tobě by bylo nejpohodlnější. Ostatně, většina bývalých manželek - matek je podle exmanželů hrozná, nestará se a chlastá… Divné, že si s nimi ty děti udělali, chlapci…
Přesně jak tady píše paní, problém není dítě, ale tvůj chlap a ještě to, že spolu neumíte komunikovat.
Dobře jsi to vymyslela a v sobě zracionalizovala, jak se ho zbavit ![]()
P. S. Ještěže měl ten chlap takový štěstí, že od psycho exky uprchnul k super nextce…ale chlapi si obvykle vybírají podobné partnerky, tedy…
@Anonymní píše: Více
Nejhorší je, že zkritizujes jehoatku, ale tvůj partner je také mizerný rodič. Jako promiň, ale pokud má dítě problémy, tvůj partner je otec a proč to neřeší?
Příspěvek upraven 26.08.24 v 15:22
Takže chlap stojí za prd, ale nejlepší bude když kluk bude u mámy
to se to vlastně vyřeší samo.
Sama jsi si ho vybrala no ![]()
Mě je po přečtení příspěvku hrozně líto toho kluka
maminka zřejmě moc nefunguje podle toho co píšeš. Jestli má takto vážné problémy, tak u ní musí kluk trpět. Otec na něj nemá čas a ty ho vlastně nemáš moc ráda ( i když ty tvoje důvody naprosto chápu). Já bych řekla, že ten kluk je v hrozné situaci. U vás je jako prostřední dítě a to je náročná v pozice i v úplné rodině, kde jsou tři děti. A on se u vás musí cítit nechtěný. Za mě by to chtělo probrat vše s chlapem. To je ten velký problém, že táta nefunguje. Prostě průser. Za mě jestli chceš klukovi pomoci, tak došlápni na manžela. Vrazit kluka matce, která asi teda pije není dobrý nápad. Prosím tě a ty se zkus kvůli tomu klukovi sebrat a zkusit mu dát trochu lásky. Já si myslím, že když mu ukážeš, že ho máš ráda, tak vše začne fungovat. To dítě potřebuje lásku. Jinak teď mi pětiletý procházel dost hustou pubertou nebo co to bylo. Každopádně z hodného kluka jsem tu měla náročné dítě. Trvalo to chvíli a je to pryč. Výchovu mám podobnou jako ty a stejně najednou nefungovalo nic.
@anavi13 píše: Více
Jenže, aby se manža mohl starat víc o kluka, musel by ubrat v práci a tím ubrat zdroje pro děti zakladatelky a za ten malej cizí „hajzlík“ přece nestojí ![]()
@pohledzdruhestrany píše: Více
To je pravda. Ale jestli nemá čas na kluka, tak nemá čas ani na ty ostatní děti. To je smutné. Prostě chlap na nic.
A já to napíšu tak jak to je, proč se otec rve o střídavku když pak dítě hodí na sto procent na krk žensky ať už je to partnerka, přítelka nebo máma - babička dítěte? Hlavně že se pak může hrdě prsit jak ON má střídavku protože se o dítě zajímá. Že matka nefunguje nemusí být až tak pravda, jen se o dítě stará jinak než nevlastní matka.
@Anna766 píše: Více
Jsou nová rodina a mají rozdělení rolí, co je na tom divnýho?
@anavi13 píše: Více
Zakladatelka neměla moc času to zjistit předem. Jsou spolu 2.5 roku, holce je rok, takže otěhotněla pár měsíců po seznámení ![]()
Tohle nechápu.
Ahoj holky, ráda bych slyšela Vaše názory pokud máte podobnou nebo stejnou zkušenost…
Jsme spolu s partnerem 2,5 roku.
Já mám dceru a on syna z předchozího vztahu a spolu máme rok starou holčičku.
Co se týče našeho vztahu, řekla bych, že až na běžné problémy máme hezký vztah…
Ale….
Partnerův syn je týden u nás a týden u matky..
A tady začíná můj problém..
Matka syna vychovává stylem, že mu vše koupí, k ničemu ho nevede, nemá u ní režim a on si může dělat co chce, hlavně když má ona klid…
Já jsem zastáncem výchovy, kdy chci u dětí režim, nějaká pravidla, učím je základním věcem jako je poprosit, poděkovat, pozdravit, u jídla sedět u stolu, umývat si ruce a taaak…
Jinak řečeno, takto vychovávám starší dceru…
No a partner si nastavil střídavou péči, protože bývalé partnerce nevěří ( má problémy s alkoholem, bere léky- psychika, nevíme na co přesně).
Nicméně já bych očekávala, že když už máme syna týden u nás, bude se mu věnovat, k něčemu ho povede, no prostě se o něj v oblasti výchovy postará….
Ale realita je taková, že je partner pracovně vytížený, takže co se Dětí týče je to na mně a bohužel je to pro mě méně a méně únosné…
Malé je teď rok, je to malý ďábel, vyžaduje spoustu pozornosti, o vše se zajímá…
Druhá dcera nastupuje do školy, takže nám začíná nová etapa a já se chci dětem věnovat bez toho aniž bych byla vyšťavená a věčně vytočená z nevlastního syna…
Nepatřím k lidem co mají nekonečnou trpělivost…
Na něco se ho zeptáte a odpovědi buď mimo mísu nebo žádná, je to malé čuňátko, které prostě nezvládá jíst a pít aby kolem něj nebyl chlívek, neustále musím být v pozoru kvůli hygieně, neumí se chovat k hračkám a tisíc dalších,,maličkostí” které se opakují týden co týden, protože u maminky se vše zapomene…
A to podotýkám, že je mu 5 let…
Jsem zoufalá, protože partner se mu nevěnuje a pro mě je týden utrpením a čekám na každý další týden bez něj….
Máma ho k ničemu nevede, s tátou je to nic a pak na něj houkne, že kluk kouká jak z jara a,,cizí” ženská po něm pořád něco chce a vytýká mu něco co ani jeden z rodičů nevyžaduje, nebo jen vyjímečně…
Přitom ale na partnerovi vidím, že k malé přistupuje jinak, protože vidí co s malou dělám, jak si s ní hraju, prohlížíme knížky a tak to dělá taky…
Ale u syna mi to přijde jiné…
Za jejich vztahu to bylo o ničem a tak se to táhne i dál…
Nehledě na to, že vidím, že má kluk zvláštní projevy, které já bych už dávno řešila, kdybych věděla, co víme o jeho matce, ale bohužel jsem v situaci, kdy už si nedovolím vůči němu cokoliv říct, protože se mi dostalo parkrat odpovědi ze je jeste maly kluk…
A myslim si, ze nejlepsim řešením pro vsechny strany by bylo kdyby byl kluk u sve matky, kde mu to vyhovuje, my bychom ho meli 1× za 14dni vikend a at si ho partner pak bere kdykoliv jindy pokud by vedel ze s nim bude travit cas, mit s nim nejakou aktivitu…
Uzili bychom si to rozhodne vic nez jak to je ted…
Ale nemam odvahu to partnerovi rict, protoze se bojim ze to bude brat jako ze se ho chci zbavit, ale spis mi jde o blaho vsech…
Nemuzu totiz říct, ze ho nemam rada nebo on me, ale to jak to je, citim jako trapeni… A vidim to i u syna…
Budu rada, kdyz mi nekdo napisete Vas pohled, pozitivni, negativni…
Ale predstava ze tohle bude dalsich x let…
A ja tu prece nemuzu fungovat jako ta od výchovy, kdyz ma oba rodice…
Je to ode me sobecky, kdyz chci aby v tydnu kdy tady syna mame tatinek fungoval??
Muj pohled je totiz takovy, ze pokud nekdo chce stridavku musi prece zvladnout peci o dite v tom tydnu na 100%…
A ne to prehazovat na nejakou dalsi osobu…
Ale tim nechci rict, ze bych se nepostarala, jen proste aby tu pro toho kluka byl vic nez ja…
Snad to ma hlavu a patu a děkuji za případné názory, zkušenosti 🤗