Nezvládám výchovu 6 leté
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napřed bych vyloučila diagnózy. A pokud to není zdravotní problém, tak je dcera rozcapený spratek bez mantinelů.
Prostě produkt některých názorů, kdy dát mantinely znamená dítě citově týrat. Už i tady jednu takovou máme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ano, to je pravda. Ale mě zaráží, tak tu jste někdy tvrdé. Já bych třeba před dítětem dveře nezavřela. Představ si, že by před tebou tvoje máma zavřela dveře, nebo by řekla, že máš jít do pokoje a teď má čas pro sebe. Jak si to dítě může připadat? To je to, co vůbec nechápu. Proto, jestli je to tak pro všechny strany náročné, mluvím o lékách, protože to uleví všem a rodina může fungovat a dítě nebude mít pocit, že dělá něco špatně nebo, že je špatné.
Tak si to nepredstavuj tak tvrde, ze zavres dvere a hotovo. K tomu zavreni dveri a mam cas pro sebe byla dlouhatanska cesta. Postupne se prodluzoval cas, ktery se dite dokazalo zabavit samo, aniz by se neco stalo a postupne zacalo chapat, ze i maminka potrebuje nejaky prostor. Moje dite ma 7,5 roku a kdyz ty dvere zavru, tak je v pohode a hazi si hopikem. Nebreci nekde v koute. A ano ja cas pro sebe potrebuji a potrebuji ho i vecer a musi jit spat brzy. Jinak by bylo druhy den ve skole unavene. Ma jen ADHD(+nejake autisticke rysy) a neberu na nej nejake penize-prispevek na peci atd., takze chodim normalne do prace. Nastesti si mohu dovolit delat na kratsi uvazek a tak mam pro nej odpoledne vic casu. Nektere vecery musim pracovat, obcas i treba odpoledne, zatimco si hraje. Nebo treba ted jsem byla nemocna a potrebuji odpocivat. Manzel chodi 3krat tydne z prace az v 11hodin vecer a to bych v ty dny nemela pro sebe ani chvilku. Neodpocinuta matka neni pro deti zadne terno. Tvoje situace je jina. Jsi s detmi doma a beres pestounske davky? Tvoje deti maji za sebou nejakou citovou deprivaci-nejsou u biologickych rodicu, takze pro ne jsou treba ty zavrene dvere fakt tvrde. Pro deti, co jsou ve sve biologocke rodine by melo byt normalni, ze nepotrebuji maminku porad za zadkem a to ani ti s ADHD.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ano, to je pravda. Ale mě zaráží, tak tu jste někdy tvrdé. Já bych třeba před dítětem dveře nezavřela. Představ si, že by před tebou tvoje máma zavřela dveře, nebo by řekla, že máš jít do pokoje a teď má čas pro sebe. Jak si to dítě může připadat? To je to, co vůbec nechápu. Proto, jestli je to tak pro všechny strany náročné, mluvím o lékách, protože to uleví všem a rodina může fungovat a dítě nebude mít pocit, že dělá něco špatně nebo, že je špatné.
I mámy potřebují čas pro sebe. Tak to prostě je. O sobě vím, že když nebudu mít dost času, tak budu protivná i na ně.
A není to o tom, že prasknu dveřmi a konec. Vše vysvetluju. Pokud přijdeme odpoledne domů, máme 30 minut pauzu všichni. On si ke mně může sednout, ale musí dodržovat pravidla, že nechci chvíli kontakt a hluk. Pokud si děti uvědomí, že i rodiče jsou lidi, co mají své potřeby, bude to jen dobře.
Za sebe mám zkušenost, že stačí malý ústupek a za chvíli se nám vše hroutí.
Takže večer to tak je. Jasně, že když mu je špatně, nebo je jiný problém, tak jdu za ním, ale odmítám celý večer kmitat kolem dětí. Už jsou dost velké. Často dodělávám věci do práce, abych na ně měla odpoledne dřív čas.
Navíc u zakladatelky nejde o malé batole, ale podle všeho o velmi inteligentní holčičku školního věku. Pokud do 3 let fungovala normálně, hledala bych problém někde jinde.
- Citovat
- Upravit
A pokud už se tu mluví o diagnozach, neprojevilo by se to i na chování v kolektivu? Čili nehlásily by učitelky nějaký problém?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@inkakřivák píše:
A pokud už se tu mluví o diagnozach, neprojevilo by se to i na chování v kolektivu? Čili nehlásily by učitelky nějaký problém?
Nemusí nutně, ale spíš projevilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@inkakřivák píše:
A pokud už se tu mluví o diagnozach, neprojevilo by se to i na chování v kolektivu? Čili nehlásily by učitelky nějaký problém?
U nás třeba v MŠ učitelky naprosto v pohodě. Dokonce ani nedoporučovaly odklad. Ale kdyby ho neměl, tak by propadl. První třída u nás byla zahul.
Ale všude jinde problém. Vyloučili ho z kroužku. Učitelka ve škole ho zvládá, mluví o něm moc hezky, ale často už je vidět, že jen kroutí hlavou a hledá vhodná slova.
Kdyby měl učitelku, co má druhé dítě, asi by to bylo horší.
- Citovat
- Upravit
Je frustrovaná z toho, že nemá tatínka. Zkus jí na to uspávání pustit audio pohádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@inkakřivák píše:
A pokud už se tu mluví o diagnozach, neprojevilo by se to i na chování v kolektivu? Čili nehlásily by učitelky nějaký problém?
Co ja znam deti s diagnozama, tak vsechny maji nejaky problem v kolektivu a nebo s ucenim. Vetsinou celkem velky. Zalezi i na tom konkretnim uciteli, jak si poradi a jak ten kolektiv je velky. Je rozdil trida o 15 detech a mala skola a obri skolni kolos a ve tride 30 deti. Taky vetsina tech deti ma psanou AP.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Oriseka píše:
Tak si to nepredstavuj tak tvrde, ze zavres dvere a hotovo. K tomu zavreni dveri a mam cas pro sebe byla dlouhatanska cesta. Postupne se prodluzoval cas, ktery se dite dokazalo zabavit samo, aniz by se neco stalo a postupne zacalo chapat, ze i maminka potrebuje nejaky prostor. Moje dite ma 7,5 roku a kdyz ty dvere zavru, tak je v pohode a hazi si hopikem. Nebreci nekde v koute. A ano ja cas pro sebe potrebuji a potrebuji ho i vecer a musi jit spat brzy. Jinak by bylo druhy den ve skole unavene. Ma jen ADHD(+nejake autisticke rysy) a neberu na nej nejake penize-prispevek na peci atd., takze chodim normalne do prace. Nastesti si mohu dovolit delat na kratsi uvazek a tak mam pro nej odpoledne vic casu. Nektere vecery musim pracovat, obcas i treba odpoledne, zatimco si hraje. Nebo treba ted jsem byla nemocna a potrebuji odpocivat. Manzel chodi 3krat tydne z prace az v 11hodin vecer a to bych v ty dny nemela pro sebe ani chvilku. Neodpocinuta matka neni pro deti zadne terno. Tvoje situace je jina. Jsi s detmi doma a beres pestounske davky? Tvoje deti maji za sebou nejakou citovou deprivaci-nejsou u biologickych rodicu, takze pro ne jsou treba ty zavrene dvere fakt tvrde. Pro deti, co jsou ve sve biologocke rodine by melo byt normalni, ze nepotrebuji maminku porad za zadkem a to ani ti s ADHD.
Ano, beru dávky pěstounské péče. Ale až teď to z nich jde utáhnout. Na začátku ty dávky byly tak nízké, že se z toho nedalo žít. To jsme měli první dítě. Chodit do běžné práce jsem nemohla, dítě potřebovalo celodenní péči a peníze byly tak akorát na „umření“ hlady. Brala jsem brigády - obvykle noční a přes den jsem kolikrát jít spát nemohla. Teď je to v pohodě. Přivydělávám. V podstatě brigádně dělám svou práci, jen jí mám flexibilně nastavenou. Ano, moje situace je jiná, nicméně to neznamená, že jsem mimo. Možná jsem víc citlivá na situace, z kterých může dítě vyjít jako nepochopené a nedomazlené. To není o tom, že bych si vás tu nevážila, nebo se k vám chtěla chovat tvrdě, ale o tom, že mám ráda děti.
- Citovat
- Upravit
Má PAS rysy, čuchám aspergera. Může být ale opravdu jen rozmazlená. Zkusila bych vyšetření u klinického psychologa či psychiatra. Ať už ale tak jako tak, chce to důslednost, jasná pravidla a mantinely. Tam pak na dg nezáleží, uštvat se nesmíš nechat tak jako tak. Na spaní zaveďte rituály třeba 2, 3, které každý den zopakujete pak ji necháš v pokoji s lampičkou a hotovo. Bzde to chvíli trvat, pokud je 6 let zvyklá, že skáčeš jak píská. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Mariane.B píše:
Napřed bych vyloučila diagnózy. A pokud to není zdravotní problém, tak je dcera rozcapený spratek bez mantinelů.
Prostě produkt některých názorů, kdy dát mantinely znamená dítě citově týrat. Už i tady jednu takovou máme.
Přesně takhle bych to udělala já. Nejdřív vyloučit, jestli není někde problém a jestli ne, kouknout na sebe, co dělám špatně. Dát hranice a nedělat animátora - k tomuhle opravdu není třeba žádnou tvrdou výchovu. Ale děti hranice potřebují taky pro pocit bezpečí.
Nevím proč, ale podobný problém mívají matky samoživitelky. Nemyslím, že je to jenom o absenci otce. Někdy se mi zdá, že sami jsou už tak přetažený, že jednoduše nemají sílu, aby ještě zaváděli pravidla a byla u toho konsekvence. Takže bych se v takovém případě zaměřila i na to, jak si odpočinout. Tady zapadá i to, cílevědomě dítě trénovat, ať se zabaví samo. Že nechce, by mě moc netrápilo, tohle je moc potřebná dovednost pro život. Tohle jde taky dělat jinak než tvrdou výchovou.
- Citovat
- Upravit
@Capelucia píše:
Přesně takhle bych to udělala já. Nejdřív vyloučit, jestli není někde problém a jestli ne, kouknout na sebe, co dělám špatně. Dát hranice a nedělat animátora - k tomuhle opravdu není třeba žádnou tvrdou výchovu. Ale děti hranice potřebují taky pro pocit bezpečí.
Nevím proč, ale podobný problém mívají matky samoživitelky. Nemyslím, že je to jenom o absenci otce. Někdy se mi zdá, že sami jsou už tak přetažený, že jednoduše nemají sílu, aby ještě zaváděli pravidla a byla u toho konsekvence. Takže bych se v takovém případě zaměřila i na to, jak si odpočinout. Tady zapadá i to, cílevědomě dítě trénovat, ať se zabaví samo. Že nechce, by mě moc netrápilo, tohle je moc potřebná dovednost pro život. Tohle jde taky dělat jinak než tvrdou výchovou.
Já se ještě zakladatelky ptala, kdy s nimi začal bydlet přítel. Jestli tam nemůže být souvislost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Havlova píše:
Já se ještě zakladatelky ptala, kdy s nimi začal bydlet přítel. Jestli tam nemůže být souvislost.
To taky. Ono asi v takových případech to je celkově těžší. Ve větších rodinách, tohle dětem dojde automaticky, že maminka není jenom pro ně. A takhle pořád spolu - a najednou vetřelec
.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Dcera je taky tzv. energetický upír. Je jí 9 let. Neustále chce být se mnou, povídat si, mazlit se, je drzá, musí mít poslední slovo a je neskutečná bordelářka. Nikdy si neuměla hrát sama. U ničeho nevydrží. S bratrem si občas hraje, ale musim ji vysloveně nutit. Domluvy a zákazy nefungují. Jsme z ní s manželem strašně unavení. Manžel na ní furt křičí, i když mu říkám, že to není řešení. Syn oproti ní je úplně v pohodě, je schopný si třeba hrát i hodinu v pokoji sám. Je to opravdu velký rozdíl.
Co trochu funguje : chodí 3× týdně na sportovní kroužek, běhá venku s kamarádkami. Chce to hodně pohybu a kontaktu s dětmi.
Fakt mame doma strasne podobne deti
. Jak pise anonymni, kdybych nemela dalsi dve deti, budu taky asi co chvili zakladat diskuse o vychovnem selhani. Ty dalsi dve me ujistuji, ze pokud jde o klasickou vychovu, je z me strany vse v poradku.
S nejstarsi dcerou je to o velke vynalezavosti, velkem zkouseni, co bude fungovat, a rovnovaha je velice krehka, ale drzime ji zuby nehty. Nejvic je mi lito ne nas, ale dcery, ktera to se sebou nejspis bude mit v zivote tezke a bude se muset poprat se spoustou komplikaci. Ale delame vse pro to, aby to (snad) mela jednou co nejjednodussi. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahoj,
uz si nevim rady a nejspis je chyba i ve me, ale nemam se komu svěřit.
Mam dceru 6 let a vsichni rikaji, ze jak deti trochu vyrostou tak je to lepsi, ale u nas je to naopak. Dcera jako mala byla zlaticko, myslim tak do 3 let. Ale ted to uz proste nezvladam. Spat nechce a muzu delat cokoliv, zacne behat skákat, proste vsechno mozny, ale ne spat. Nespi sama, musim ji uspavat a to je nekdy na nekolik hodin a usne treba v 11 nebo klidne ve 12. Samozrejme pak nechve vstavat do skoly. Ale je proste neunavitelna at delam co delam. Boji se byt sama, takze proto sama nespi ani kdyz jdu do vedlejšího pokoje nezustane sama v jiném, porad je u me. Porad neco chce(jasne je to dite a j se ji věnuji, ale nemuzu 24 hodin byt jenom u ni a porad si s ni hrat, porad mluvi na vsechno se pta uplne do podorbna, porad mluvi neni chvile klidu. Neustale za ni musim behat ze mi chce tamto ukazat, co je tohle na co to je, proc to je atd. Nemam chvili pro sebe absolutne, kdyz varim tak furt musim odbihat za ni, vsechno tedy delam sz dcera usne, protoze potrebuje nepřetržitou pozornost. Smaozrejme jist nechce, ji 3 jidla. Je strasne drza a ze skoly si donesla i sprostý slova,kdyz nekam jedeme tak nechce a dela sceny, vsechno musi byt podle ni. Pritel od nas i odešel, protoze mu to proste vadilo(neni jeho dcera),takze s dbojim, ze jeste tak 6 let si nikoho nenajdu. Mate nekdo taky takove dite? Je to hyperaktivita nebo je to u deti normalni?
Není hyperaktivní, je nezvládnutá a nevychovaná. Nemá dané hranice a využívá toho. Dědičnost k tomu, ty jsi na ni sama. Ta sprostá slova, co si donesla ze školy, to mě pobavilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit