Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mě zachránilo nosítko. Když měla dcera velkou potřebu kontaktu, dala jsem si jí na záda a šla dělat, co bylo potřeba. Některé děti se dají v nosítku i uspat a odložit, s tím tedy nemám zkušenost, dcera se budila i při mém pomyšlení na to, že bych ji spící odložila. Ale i tak to hodně věcí usnadnilo. Ráda i asistovala, třeba dávala brambory do vody u loupání, přinesla cibuli a podobně. Za sebe doporučuji dítě co nejvíc zapojit, i když je to občas o nervy a pro případ nouze mít v záloze nosítko.
@amalka3455 píše:
Mě zachránilo nosítko. Když měla dcera velkou potřebu kontaktu, dala jsem si jí na záda a šla dělat, co bylo potřeba. Některé děti se dají v nosítku i uspat a odložit, s tím tedy nemám zkušenost, dcera se budila i při mém pomyšlení na to, že bych ji spící odložila. Ale i tak to hodně věcí usnadnilo. Ráda i asistovala, třeba dávala brambory do vody u loupání, přinesla cibuli a podobně. Za sebe doporučuji dítě co nejvíc zapojit, i když je to občas o nervy a pro případ nouze mít v záloze nosítko.
Jako tahat takhle nonstop dvouleťáka je už docela o záda. Chápu ještě v nosítku mimino, ale dvouleťák by se už mohl umět nechat odložit a mámě dovolit něco udělat.
Po obědě bych vůbec nedávala spát. My taky ukončili spaní ve dvou… už jen ty klidne večery kdy usla i o půl sedmé…
@Sunlight515 píše:
Jako tahat takhle nonstop dvouleťáka je už docela o záda. Chápu ještě v nosítku mimino, ale dvouleťák by se už mohl umět nechat odložit a mámě dovolit něco udělat.
Tak chce to kvalitní nosítko, to udělá hodně a některé děti prostě ten kontakt s mámou potřebují víc. Pro někoho je přijatelnější řvoucí batole v ohrádce a pro někoho pracovat půl hodiny s batohem, než si dítě odpočine. Je to o prioritách.
@Limi123 píše:
Měla jsi štěstí na děti, nesoudila bych… Já měla jedno odložitenlné a druhé neodlozitelne. To bych chtěla vidět, jak bys uklízela a vařila, když by tvé dítě několik hodin v kuse vřískalo v ohrádce nebo za vrátky.A zakladatelko klid, tohle není na pořád, bude líp. Člověk má s tím uřvaným dvouleťákem pocit, že takhle to už bude, že někde dělá chybu, že ji musí napravit/vychovat. Víš co, nemusí. Musí to jen přežít… Ono se to změní samo od sebe, jak dítě roste.
A jestli to dítě dostane výjimečně přes plínu, když se extra vzteká, tak trauma mít nebude.
Stesti? Spíš neni normalni ze by dite 14 hodin v kuse rvalo, jecelo, vztekalo se.
Taky mam obcas se vztekajici dvouletacku. Pomáhá napodoba.
@Limi123 píše:
Měla jsi štěstí na děti, nesoudila bych… Já měla jedno odložitenlné a druhé neodlozitelne. To bych chtěla vidět, jak bys uklízela a vařila, když by tvé dítě několik hodin v kuse vřískalo v ohrádce nebo za vrátky.A zakladatelko klid, tohle není na pořád, bude líp. Člověk má s tím uřvaným dvouleťákem pocit, že takhle to už bude, že někde dělá chybu, že ji musí napravit/vychovat. Víš co, nemusí. Musí to jen přežít… Ono se to změní samo od sebe, jak dítě roste.
A jestli to dítě dostane výjimečně přes plínu, když se extra vzteká, tak trauma mít nebude.
Stesti na deti? Tak to vazne ne, moje deti byly pomerne dost problemove, dokonce moje treti dcera je autistka. Ale uz z pohledu bezpecnosti je urcite lepsi, kdyz dite vriska nekde v bezpeci nez aby mi viselo na noze, kdyz varim.
Ale vzdycky jsem se snazila myslet na sebe a abych melaklid i ro sebe. K cemu je mit dite porad za zadkem, kdyz pak budu protivna a upllne vyrizena?
@Anonymní píše:
Poradim, co pomohlo me. Mam 4 lete a chovalo se jednu dobu stejne. Ale vis, kdy se nejvic chova tak, ze je fakt na pres drzku? Kdyz jsem na tu pres drzku i ja.Taky jsem rvala, dala na zadek, dala pohlavek, bylo to ale cim dal horsi. Za tyden tohohle teroru jsem byla totalne vyflusnuta a vydeptana. Moji rodice nastesti jeden tenhle muj “zachvat” vzteku videli, vzali si me stranou a pohrozili prstem, ze takhle teda ne. Ze silou nic nezmuzu, ze jsem dospela, tak se nemam chovat jak druhy ctyrlety spratek… otevreli mi oci… Musis zacit u sebe. Vsechno je treba resit s klidem, jekot prejit a mluvit klidne, buzerovani a kriceni ignorovat a rict, ze za chvilku prijdes, kdyz prijde a ublizi ti (kopne do tebe, neco po tobe hodi),tak ne priletet a dat facku, ale radeji zmuckat a zlechtat… chce to hodne dychat a hlavne si rikat klid, ovladnu se, jsem chytrejsi a umim se ovladat. Je to velmi tezke, ale vysledky uvidis uz za par dni. Dite te najednou prestane brat jako “nepritele”, kteremu dela naschvaly, ale jako spojence, ktery si poradi s kazdou situaci.Ano, obcas nejaka ta naladicka na nej prijde, ale casto to ma nejaky duvod (hlad, kakat, spat). V nejhorsim pustim na chvili televizi.
Pokud nechce dcera pres den spat, zkus ji pustit v televizi nejake pomale pohadky nebo pisnicky na usinani a pri tom si ji k sobe privin a hlad ji. Sama se uklidni natolik, ze skoro usnes. Uvidis, ze usne taky.
Svata pravda. Vcera jsem si to zas ověřila. Mam fakt zlaty a extremne hodny 3,5 lety dite. Vcera sem byla ale nevyspala, ztratila nekde platebni kartu, vsude bordel, ja nervozni, na pokraji sil. Nemela sem absolutne cas se prckovi venovat, jenom sem tu plivala ohen. Vysledek? Dite podes, neustaly brek, znicilo co slo..
Fakt to je zatracene znat!
Zkusila bych na to kit touhle cestou. Zamyslet se, jak na dite pusobis, jakou mas naladu, zkusit to zmenit. Mne nejvic tedy v tom uvedomeni pomohly videa id dovychovat.
@Jana525 píše:
Neuvarim, neuklidim? To si vazne nedovedu predstavit, nikdy jsem si detma nenechala takhle zasahovat do zivota, Prece vzdycky lze to v domacnosti zaopatrit tak, aby si dite mohlo hrat v bezpeci samo a ty jsi mohla delat jine cinnosti, existuji detske vratka, ohradky, fakt si nedovedu predstavit ze se na me dite vecne vesi.
Asi si nemela takove dite, ja si to myslela taky, s prvnim vse tak nejak slo, s druhym, to jsem nezazila, neslo to..ono kdyz to clovek nepozna…ja jsem ted uz rada, mam pochopeni, protoze s prvnim jsem nechapala diskuze, nestihnu ani sprchu, dat si kafe atd s druhym? Byla jsem rada, ze za extremniho kriku a vztekotu jsem si vycistila zuby, ale u nas se ve skolkovem veku projevila dysfazie a podezreni na add, tyto deti maji takoveto reakce jako batolata, cimz samozrejme nerikam, ze je to u zakladatelky, nekdy z toho dite proste odroste. U nas to bylo na chlup stejne jako u zakl. plus jeste zadny spánek ani v noci, budila se co 2 hodiny nebo se vzbudila o pulnoci a 4 hodiny nechtela spat..paknspala zas max hodku a pil a pres den skoro vubec 20-30 min..nevydrzela chvili v klidu, sednout si v parku na lavicku, neslo, od mimina byla drazdiva..pres den spala max pul hodku, v kocarku rvala a snazila se z neho dostat, v nositku to same..cloveka to vycerpa, mam pochopeni, radu ne, ono se to vse vekem zlepsuje..proste vydrzet a zapojit vic rodinu, je to extremni zatez. ![]()
No tak dítě dostalo na zadek. To snad není konec světa. Naše děti taky dostanou na zadek, ale ne ve vzteku, ale když vše odstatni selže. Klidně mě odsuďte, ale když nefunguje vysvětlování, napomínání, zvýšení hlasu, ani přístup je mi to jedno, plus další věci z riznych knih o výchově, co jsem už zkusila, tak někdy není jiná možnost. Kdo to nezažil, tak nepochopí. Nejsem ráda, když dám dětem na zadek, ale přeci je nenechám, aby se navzájem „terorizovali“ což začali dělat dřív než vůbec dostali po ruce nebo na zadek. Nenechám je, aby vlezli do rozpálené trouby, nebo do krbuaby na špičkách balancovali na rohu gauče. Aby viseli na klikách, škrabadlo kostkami zdi, lezli že židle na sporák, atd.
A stejně tak si nenechám zničit barák. Taky nad nimi nemůžu stát 24/7, to by ten barák vypadal, když mají děti talent na to udělat nepořádek i z něčeho, že čeho jsem to považovala za nemožné. Takže za mě asi tak.
Podle toho co píšeš mi přijde, že „jediný“ (největší) problém je v tom, že ti nespí po obědě a je pak neskutečně přetažená a tím pádem protivná. Dcera měla touto dobou obdobné období - nechtěla spinkat, ale potřebovala to. Dostaly jsme se do fáze, kdy je ji doslovně musela přeprat a dostat do kočáru, dát pásy a jít s ní ven i přesto, že řvala jak kdybych ji na nože brala, ALE max do 2min prostě usnula. Cca po 5ti dnech tohoto způsobu uspávání, jako kdyby pochopila, že to je vlastně fajn se vyspat, začala sama po obědě chodit s tím, že jde spinkat do kočárku…objela jsem s ní blok, zaparkovala ji a nechala spát v kočárku…takhle jsme fungovali cca do 3let. Ono diskutovat s přetaženým dítětem je podle nemá větší význam, ten spánek prostě potřebuje. Bude pak mnohem víc v pohodě odpoledne.
K tomu ostatnímu, je to období co přejde. Chce teď být hodně s tebou. Zkus ji začít co nejvíce zapojovat do běžných činností jako je vaření, dávání prádla do pračky atd. děti to baví a hlavně se zabaví a cítí se důležitě. Neboj, ono se to zlepší ![]()
@Limi123 ja s tim problem nemam a smirena jsem
nejsem zakladatelka.
@mackA159 píše:
Stesti? Spíš neni normalni ze by dite 14 hodin v kuse rvalo, jecelo, vztekalo se.Taky mam obcas se vztekajici dvouletacku. Pomáhá napodoba.
Ano, štěstí. Ne, není to úplně běžné. Ale takové děti zkrátka jsou, existují. A to, jestli se ti narodí dítě, které je schopné si hrát v ohrádce, nebo dítě, které brečí pořád, je prostě loterie.
Já, když se mi narodilo pak druhé, tak jsem nechápala, jak nenáročné děti existují.
@mackA159 píše:
Stesti? Spíš neni normalni ze by dite 14 hodin v kuse rvalo, jecelo, vztekalo se.Taky mam obcas se vztekajici dvouletacku. Pomáhá napodoba.
Ano, štěstí. Ne, není to úplně běžné. Ale takové děti zkrátka jsou, existují. A to, jestli se ti narodí dítě, které je schopné si hrát v ohrádce, nebo dítě, které brečí pořád, je prostě loterie.
Já, když se mi narodilo pak druhé, tak jsem nechápala, jak nenáročné děti existují.@Jana525 píše:
Stesti na deti? Tak to vazne ne, moje deti byly pomerne dost problemove, dokonce moje treti dcera je autistka. Ale uz z pohledu bezpecnosti je urcite lepsi, kdyz dite vriska nekde v bezpeci nez aby mi viselo na noze, kdyz varim.Ale vzdycky jsem se snazila myslet na sebe a abych melaklid i ro sebe. K cemu je mit dite porad za zadkem, kdyz pak budu protivna a upllne vyrizena?
Jj, určitě je lepší, když vříská v ohrádce, než aby visel na noze pod horkým hrncem.
Já jsem jen reagovala na uživatelku, která se povyšovala nad zakladatelku, jak je neschopná, když přeci každé dítě si může po dobu vaření hrát v ohrádce, tak co řeší.
Tak se s tím prostě smiř. Nebo uspavej v autě. To se nedá nic dělat.