Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi, už si nevím rady.
Máme čtyřletého menšího psa, který nám už přerůstá přes hlavu. Jako štěně byl hodňoučký, neštěkal, čůral doma na plenu + samozřejmě venku. Trávili jsme dost času v práci, takže jsme pořídili ještě koťátko, aby si ve dvou vyhráli. Fungovalo to asi dva roky a pak prostě zlom ze strany psa. Na kočku má vyloženě alergii, pořád na ní jen štěká, pak se ze vzteku jde vyčůrat na lednici, skříň, stěnu… přestože třeba zrovna přišel z venčení. Přiznávám, že dříve jsem venčení docela zanedbávala, ale momentálně poslední cca tok a půl je venku minimálně čtyřikrát denně. Máme teď doma miminko a už je to neúnosné, pes ho stále budí štěkotem, celé dny nehlídám dítě ale psa, aby se někde nevyčůral. Už prostě nevím co s nímposlední záchranu vidím v protištěkacím obojku, má někdo zkušenost? Ale co s tím čůráním? Zbavit se nechci ani kočky ani psa..Anonym protože se stydím za svou neschopnost
Ten pes je v totální nepohodě. Něco děláte blbě a bude to dost závažné.
To se po netu poradit nedá.
Vidím dvě řešení, buď někoho zkušeného, kdo se psem poradí osobně (placený trenér) a pak podle něj opravdu máknout, anebo najít psovi nového majitele (to vůbec nemusí být špatné řešení, pro psa rozhodně lepší, než v tomhle dál žít).
Děkuji za reakce. Opravdu nevím, kde děláme chybu.. teda udělali jsme chybu ve výchově štěněte, neučili ho povely a tak, spíš jsme ho měli jako takové miminko. Zajímavé je, že na dítě mi nežárlí, jen na tu kočku. Je možné, že ho třeba při hře někdy drápla, nejsem si jistá, ale nic vážného mu neudělala určitě. Neupřednostňujeme ani jednoho, i když kočka už radši jde z cesty a někde se vždycky schovává. Určitě bychom pejskovi nechtěli ublížit a dát ho někomu jinému, takoví psi potom do konce života trpí.
@Anonymní píše:
Děkuji za reakce. Opravdu nevím, kde děláme chybu.. teda udělali jsme chybu ve výchově štěněte, neučili ho povely a tak, spíš jsme ho měli jako takové miminko. Zajímavé je, že na dítě mi nežárlí, jen na tu kočku. Je možné, že ho třeba při hře někdy drápla, nejsem si jistá, ale nic vážného mu neudělala určitě. Neupřednostňujeme ani jednoho, i když kočka už radši jde z cesty a někde se vždycky schovává. Určitě bychom pejskovi nechtěli ublížit a dát ho někomu jinému, takoví psi potom do konce života trpí.
Není to pravda, pes je ve stresu během adaptace na nové prostředí, ale pokud má dobré nové podmínky, tak se adaptuje rychle a pak už to jsou jen samá pozitiva.
Spíš se takovému psovi blbě hledá nový rozumný majitel.