Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Už jsem přestala hledat dokonalého prince na bílém koni, to bych se asi do smrti nevdala..
Pro mě je stěžejních a nejdůležitějších pár bodů a to:
Domácnost - u nás to je složité - já mám na starosti děti, dům, zahrádku a starého seniora na plenách, on má na starosti zaměstnání, pole, dvůr a zvířata (máme statek). Takže my jsme uhonění tak nějak oba dva rovnoměrně, chtělo by to nějakého čeledína nebo služku, ale kdo dnes půjde na šichnu jen za nocleh a stravu že
![]()
@Evulina píše:
Už jsem přestala hledat dokonalého prince na bílém koni, to bych se asi do smrti nevdala..
Pro mě je stěžejních a nejdůležitějších pár bodů a to:Domácnost - u nás to je složité - já mám na starosti děti, dům, zahrádku a starého seniora na plenách, on má na starosti zaměstnání, pole, dvůr a zvířata (máme statek). Takže my jsme uhonění tak nějak oba dva rovnoměrně, chtělo by to nějakého čeledína nebo služku, ale kdo dnes půjde na šichnu jen za nocleh a stravu že
- aby měl rád děti, celkově lidi a zvířata
- aby považoval za důležité uživit rodinu - zodpovědnost za ni
- aby nekouřil a nebyl každý den v hospodě
- aby mu nebylo jedno, když mám nějaký problém a snažil se ho se mnou řešit
![]()
To chce zapřáhnout děti
. My na statku od mala pracovali a pomáhali… a zůstalo nám to dodnes
![]()
Tak můj chlap není dokonalý, ale oba máme chyby. Jsme spolu 12 let, máme zatím jedno dítě. Čas tráví buď v práci, nebo s námi. o víkendech vymysli, kam bychom mohli. Své koníčky v podstatě nema
na pivo jde tak jednou za 2-3 měsíce. Plat má dobry- cca 35000. Je pěkný, pořád se mi líbí. Jediné věci, které bych vytkla jsou, že je velice málo kontaktní, občas má šílené naladicky, je nevrly. Doma po mě nic moc nevyžaduje, umí uklidit, uvařit,…ale střídáme se. Co mi celkem vadí, že neumí vzít malého sám ven třeba na hřiště a učit ho kopat balónem nebo trávit čas jen s ním…musím mu to připomínat.
Nicméně jsem spokojená, spíš se divím, že se mnou ještě je. Já bych se sebou nevydrzela ![]()
@valina1 píše:
Tak můj chlap není dokonalý, ale oba máme chyby. Jsme spolu 12 let, máme zatím jedno dítě. Čas tráví buď v práci, nebo s námi. o víkendech vymysli, kam bychom mohli. Své koníčky v podstatě nemana pivo jde tak jednou za 2-3 měsíce. Plat má dobry- cca 35000. Je pěkný, pořád se mi líbí. Jediné věci, které bych vytkla jsou, že je velice málo kontaktní, občas má šílené naladicky, je nevrly. Doma po mě nic moc nevyžaduje, umí uklidit, uvařit,…ale střídáme se. Co mi celkem vadí, že neumí vzít malého sám ven třeba na hřiště a učit ho kopat balónem nebo trávit čas jen s ním…musím mu to připomínat.
Nicméně jsem spokojená, spíš se divím, že se mnou ještě je. Já bych se sebou nevydrzela
To rikam tez, ze bych se sebou nevydrzela. Mela bych byt vic spokojenější.
Mam doma chlapa, ktery je hezky, umime se prostridat v domácnosti, uvari, uklidi, o deti pečuje snad lip jak ja. Vydelava dost. Jenze ma i mouchy, zadnej koníček, zadnej sport, pivo mu chutna ( dekuju vsem svatejm ze to neni neco tvrdsiho). Rozciluje me nezajem, cokoli delat, snazit se. Asi mam moc roupu.
Muj ex byl nekurak abstinent skoro mezi lidi se nechtel chodit bavit, ale byl zas akcni ve sportu, vymyslel ruzne aktivity, zadna nuda nebyla. Neco mezi tim by bylo super
.
Pro mě je absolutní prioritou, aby byl dobrý táta, hodný, vážil si mě a bral mě jako rovnocennou partnerku. Mohli jsme se opřít jeden o druhého nejen v době radostí, ale především starostí. Možná to zní jako automatika, ale bohužel často není.
Kolik spolu trávíme času a co vyžaduje… Můj chce být se mnou co to jde a nevyžaduje po mě nic. Kolikrát se hádáme, kdo umyje nádobí
a vyháním ho na pivo, ať si odfrkne. Nicméně nejsme spolu zase tak dlouho, nejsem naivní, abych si myslela, že to takhle růžové bude stále.
Ale znám jeho charakterové vlastnosti, známe se řadu let a vím, jaký je. A nesmírně si ho za to vážím ♥
Jo málem bych zapomněla. Musí být gentleman! Dneska tenhle typ bohužel vymírá, když vidím, jak holka rve tašky a frajírek si jde s prázdnýma rukama, ani dveře jí nepodrží
O toho bych si neopřela ani kolo.
Tak můj chlap určitě není dokonalý, ale je dokonalý pro mě. Je to sebevědomý, rozhodný a vůdci typ člověka, ale doma k nám je neuvěřitelně hodný, empatický, miluje naše děti (svoji dceru, i mou, pro kterou je náhradním milovaným tatínkem), jde jim příkladem, pomáhá, je oporou, máme stejný smysl pro humor a pohled na budoucnost, na lidi, na život, funguje mezi námi sexualni chemie. Je inteligentní a má dobrou práci, ve které je dobrý, je zodpovědný, nekouří, nepije, nepodvadi… samozřejmě má nějaké chyby (je tak trochu bordelar, zapomíná atd.), ale to je pro mě naprosto nepodstatné, taky mám své chyby a jsou tolerovány…
Jsem s muzem zhruba 10 let. 2 deti. Je ambiciozni, velmi tolerantni, hlavne vuci me (jsem slozita) diplomat, sportuje. Jezdi na nakupy, po praci se venuje detem, o vikendu vymysli program. S uklidem doma je to horsi, obcas vysaje, postara se o mycku. Ale stara se o obe auta, seka zahradu, stara se o drivi. Vydelava dost, cca 150t. Jsem spokojena. Myslim, ze lepsiho bych nenasla. Je slusny, trpelivy, nehadame se, jen diskutujem. Problemy resime. A ma to porad jiskru. ![]()
ja bych chtela aby se k detem choval jako otec, mluvil s nimi a byl jim vzorem, pro me aby byl opora chci tak moc?
@Detsa píše:koukám, ze umyvat se uz taky není automaticky ocekavany požadavek
Mají s tím velmi často problém chlapi co dělají řemeslo a kteří by se měli drhnout od hlavy až k patě :automechanici, zedníci, nástrojaři, pokrývači. Vždy jsem potkala chlapa živícího se rukama, ale s hygienou byli na štýru… ![]()
@Anonymní píše:čas spolu? dle mých šichet, někdy 0, někdy půl dne, někdy celý víkend - ale začíná jezdit na ryby, tak aspoň jeden den z víkendu
Omlouvám se, ale přijdu si jako šílená, šťastné ženy v partnerství, jak byste popsali svého muže? Zajímalo by mě jestli mám nepřiměřené nároky a nebo prostě jen vyhledávání trubce. Kolik spolu travite společného času? Co po vás muž vyzaduje v domacnosti a co vy na oplátku vyžadujete po něm? Čas strávený s dětmi, penize a tak. Díky za názory.
@Anonymní píše:
Omlouvám se, ale přijdu si jako šílená, šťastné ženy v partnerství, jak byste popsali svého muže? Zajímalo by mě jestli mám nepřiměřené nároky a nebo prostě jen vyhledávání trubce. Kolik spolu travite společného času? Co po vás muž vyzaduje v domacnosti a co vy na oplátku vyžadujete po něm? Čas strávený s dětmi, penize a tak. Díky za názory.
Každý den jsme spolu nejméně 6 hodin - oba pracujeme, ale máme oba od 7:00-15:30. Kasu máme společnou. Muž po mě nevyžaduje nic, ani já po něm, všechno děláme tak nějak automaticky, když je potřeba vyprat, vypere ten, co je u pračky dřív, stejně tak s mytím nádobí atd. Svého muže bych popsala jako laskavého, spolehlivého, hodného, charakterního, pracovitého, chytrého, vtipného a krásného muže. ![]()
@Anonymní píše:
Omlouvám se, ale přijdu si jako šílená, šťastné ženy v partnerství, jak byste popsali svého muže? Zajímalo by mě jestli mám nepřiměřené nároky a nebo prostě jen vyhledávání trubce. Kolik spolu travite společného času? Co po vás muž vyzaduje v domacnosti a co vy na oplátku vyžadujete po něm? Čas strávený s dětmi, penize a tak. Díky za názory.
za sebe můžu říct, že mám (téměř) dokonalého muže
Splňuje naprosto vše zásadní, co si představuji. Jednou jsem se spálila, pak už jsem byla opatrná a než jsem si ho definitivně pustila do života, tak to trvalo půl roku… Je cílevědomý, zodpovědný, jde si za svým. Jako partner je velmi pozorný a galantní. Když jsme spolu jen randili, nešetřil překvapeními a pořád něco pro nás organizoval
Co je ale důležitější - rodina je pro něj na prvním místě
Do výchovy se zapojuje od narození dětí, od jejich příchodu na svět (byl u porodů). Nemá problém s ničím, věnuje se jim na 100%. Neholduje hospodám ani partičkám, občas si zajde s kolegy nebo kamarádem na drink, ale to je tak jednou za půl roku. Je v tomhle divný a je mu to jedno
Často vyrážíme někam společně. Jak za sportem, tak do společnosti. Co se týče domácích prací, tak kromě vaření, praní a žehlení zastane cokoliv
Nemusím ho do toho honit, prostě vidí, že je třeba v obýváku natrouseno, vezme vysavač a vysaje, s nádobím trefí do myčky (stejně tak jí nemá problém vybrat), s ponožkami do prádlového koše.
Finančně nás zabezpečuje nadstandardně, ačkoliv nevedeme společný účet, tak peníze společné máme. Nikdy jsem od něj neslyšela, že něco kupovat nesmím, ač už pro sebe nebo pro děti. Nicméně, já přispívám také do rodinného rozpočtu, i když bych pracovat nemusela. Ale mám už nějakou dobu svou malou firmu, což mi umožňuje občas připravit pro něj nějaké hezké i nákladnější překvápko
Ze „svých“ peněz (rodičák + výdělek) financuji domácnost (potraviny, drogerie, atd, je nás 5, režii máme poměrně vysokou), z manželova příjmu jde všechno ostatní (hypotéka, auto, pojistky, spoření, větší výdaje). O veškerých finančních věcech se spolu bavíme (mám na mysli ty větší), drobnosti neřešíme. Oba jsme dostatečně finančně gramotní, víme jaké jsou naše možnosti, vzájemně máme přístup ke svým účtům kdyby cokoliv.
Abych jen nechválila, tak manžel se asi nikdy nenaučí vyhazovat prázdné láhve od šampónů a nenechávat je ve sprcháči na poličce
A také se ani nikdy neshodneme na tom, na jakou stranu se správně maže máslo na rohlík
![]()
Omlouvám se, ale přijdu si jako šílená, šťastné ženy v partnerství, jak byste popsali svého muže? Zajímalo by mě jestli mám nepřiměřené nároky a nebo prostě jen vyhledávání trubce. Kolik spolu travite společného času? Co po vás muž vyzaduje v domacnosti a co vy na oplátku vyžadujete po něm? Čas strávený s dětmi, penize a tak. Díky za názory.