Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@andelka83 píše:
Není pravda že všude,a že je snadné najít práci na ranní směnu.
Jinak já si našla práci od 7:00 do 15:30 před X lety jako první práci po škole bez praxe mimo Prahu a v době, když bylo práce méně..tak se mi to nějak nezdá, že by nesehnala, kdyby se snažila. Ale tak samozřejmě záleží, kde zakladatelka bydlí.
@andelka83 píše:
Ono to vypadá jako nejjednodušší cesta. Spíš než řešit samostatné bydlení, změnu práce..Chce to hodně odvahy se do toho pustit. A je to nejistota. Přestěhovat se k příteli a zůstat ve stávající práci je snadnější.Aspoň se to tak jeví.
Přesně, vypadá to tak a jeví se to tak, ale není to tak…
@Paola21 nenapísala som, ze idem hned k nemu, len ze je taka moznost. Praca nie je vsade ako pises. Bola by som rada, kedy bola. Nikdy som doma nesedela, vzdy som sa starala, aby som pracu mala. Zial, okolnosti ma donútili ist na polovičný úväzok práve kvôli tomu, aby som mohla robit od 8- 16 ???? k mame nepôjdem, pri manželovi dostať nedostanem, riesenim je, ze pojdem do garsónky aspon na rok a zatiaľ utuzime vztah s priatelom. A uvidime, co prinesie cas.
@Anonymní píše:
@Paola21 nenapísala som, ze idem hned k nemu, len ze je taka moznost. Praca nie je vsade ako pises. Bola by som rada, kedy bola. Nikdy som doma nesedela, vzdy som sa starala, aby som pracu mala. Zial, okolnosti ma donútili ist na polovičný úväzok práve kvôli tomu, aby som mohla robit od 8- 16 ???? k mame nepôjdem, pri manželovi dostať nedostanem, riesenim je, ze pojdem do garsónky aspon na rok a zatiaľ utuzime vztah s priatelom. A uvidime, co prinesie cas.
Tomuhle nerozumím, od kdy do kdy máš ten poloviční úvazek od 8 -16? To není poloviční úvazek..
@Paola21 píše:
Jinak já si našla práci od 7:00 do 15:30 před X lety jako první práci po škole bez praxe mimo Prahu a v době, když bylo práce méně..tak se mi to nějak nezdá, že by nesehnala, kdyby se snažila. Ale tak samozřejmě záleží, kde zakladatelka bydlí.
Tak to ti přeju. Já bohužel po RD ne,nakonec jsem našla na směny,ale měla jsem pomoc,jinak by to bylo též blbé. V některých krajích a situacích to není tak snadné ani dnes.
@Anonymní píše:
Ahojte. Som vydatá, rozvadzam sa, mam 8 ročnú dceru. Mam priateľa, plánujeme spolu byvat. On byva sam, ma 2 deti, ziju s mamou. Moja dcera ho pozna, ma ho rada, ale neviem si predstavit situaciu, ako zareaguje, ak jej oznamim, ze sa sťahujeme k nemu. Ci aj vtedy ho bude mat rada, ci vobec prijme to, ze odchadza zo svojho bezpečia, ktore doma ma. S manzelom uz dlhé roky len prežívame, skor cakame, kto skor odíde. Bojim sa aj toho, ako ma prijmu jeho deti, hoci doteraz ma brali ako kamosku, vyhľadávali moju spolocnost. Chceli byt so mnou. Neviem, ako sa na toto da pripravit. Bojim sa aj ja, aj on. Ale nedokážeme byt bez seba, uz berieme ohľad len na deti. Poradte, kto mate skusenost.
Ahoj,
ono se to těžce odhaduje, protože většina dětí nese „rozbití“ rodiny těžce, těžce nese nového partnera u svého rodiče, tajně doufají, že se rodiče dají zase dohromady…
Ale z toho jsou děti, které vidí své rodiče rádi zase štastné, chápou rozvod rodičů, chápou nefunkčnost rodiny a nevadí jim, že budou mít nové rodiny a třeba i sourozence.
Takže těžko soudit, jak zareaguje a jak ji na to připravit. ![]()
Zvážila bych, zda je mezistupen - bydlení sama s dcerou, potřebným rokem, nebo rovnou se sestěhovat s ním. Zda by dcera nebyla třeba za sourozence i štastná.
Možná, podle otevřenosti vztahu co máte, bych to zkusila nadhodit, aby i ona se s k tomu vyjádřila.
@Anonymní píše:
@Paola21 nenapísala som, ze idem hned k nemu, len ze je taka moznost. Praca nie je vsade ako pises. Bola by som rada, kedy bola. Nikdy som doma nesedela, vzdy som sa starala, aby som pracu mala. Zial, okolnosti ma donútili ist na polovičný úväzok práve kvôli tomu, aby som mohla robit od 8- 16 ???? k mame nepôjdem, pri manželovi dostať nedostanem, riesenim je, ze pojdem do garsónky aspon na rok a zatiaľ utuzime vztah s priatelom. A uvidime, co prinesie cas.
Od 8 do 16 je celý úvazek,ne poloviční ani částečný.
Myslím že by to bylo nejlepší. Ono to bude chvíli trvat než se s manželem dohodnete, rozvedete, vyřešite finance,než si dcera zvykne..bylo by lepší nebýt v tu dobu závislá zas na někom jiném.
@andelka83 pracujem od 9-13, ale cesta za pracou a späť je dalsie 4 hodiny. Bohuzial. Ano, viem, preto sa pytam a radím, hladam niekoho, kto to zazil. Je lahsie ist mužovi k zene ako zene s dieťaťom k inemu mužovi. Hoci sa poznáme, sme spolu skoro kazdy den, jeho deti ma maju radi, moja ma rada jeho, len stale som pre nich teta a on ujo pre moju. Bojim sa. Nechcem byt na nom závislá, nejde o to, chceme byt proste spolu, ale musime asi ist na to postupne. On sa nema kde ponáhľať a verim, ze počká este, ked sme uz tolko vydržali.
@chs.jasmin rozpravali sme sa, som k nej otvorena, aj sa tesila, pytala sa kedy ideme…a velakrat mi sama od seba povedala, aby sme isli od manzela prec, ze Nam bude lepsie. Lenze od toho incidentu, ked nas prosila aby sme sa nerozvadzali, tak som akoby zaradila spiatočnú a bojim sa dalsej reakcie. Verim, ze by jej bolo lepsie, keby ma videla šťastnú, len ci by bola stastna sj ona. Mozno keby sa muz správal inac, v poslednom case si uvedomuje ze je naozaj koniec a pred celym svetom sa hra na dokonalého otca. Nejdem ho zhadzovať, ale za 8 tokov ani náznak otcovskej lasky. Zrazu nas straca a uz sa boji.
No stále bych primárně podala zadost a rozvod a nechala stanovit peci o dítě a alimenty. Ať Vis čím pak budeš operovat
@Anonymní píše:
@andelka83 pracujem od 9-13, ale cesta za pracou a späť je dalsie 4 hodiny. Bohuzial. Ano, viem, preto sa pytam a radím, hladam niekoho, kto to zazil. Je lahsie ist mužovi k zene ako zene s dieťaťom k inemu mužovi. Hoci sa poznáme, sme spolu skoro kazdy den, jeho deti ma maju radi, moja ma rada jeho, len stale som pre nich teta a on ujo pre moju. Bojim sa. Nechcem byt na nom závislá, nejde o to, chceme byt proste spolu, ale musime asi ist na to postupne. On sa nema kde ponáhľať a verim, ze počká este, ked sme uz tolko vydržali.
Chápu,ne všude se dá najít ideální práce. To dojíždění je šílené.
Ale tak oni neví že jste partneři? My jsme teta a strejda i když jsme manželé a žijeme spolu.
Ono když se to vezme..i když bys žila nějakou dobu sama,tak stejně to sestěhovani vás čeká a to rozhodne,zda spolu dokážete žít a fungovat všichni jako nová rodina. A navíc fungovat i jako rodiče s bývalými partnery. Každopádně bych podala žádost o rozvod a svěření do péče. Nám trvalo půl roku než jsme se nějak dohodli,a dali to k soudu. Rozvedli nás za 8 měsíců. A ex se odstěhoval až půl roku po rozvodu.
Tak ked to neklapne, tak sním nasilu nebudem. Ale nejdem do vztahu bezhlavo. Keby som si nim nebola ista, tak to neriešim. Tu nejde o nas dvoch, ide o deti. Ako im to vysvetlit, ako ich pripravit.
@Anonymní píše:
Tak ked to neklapne, tak sním nasilu nebudem. Ale nejdem do vztahu bezhlavo. Keby som si nim nebola ista, tak to neriešim. Tu nejde o nas dvoch, ide o deti. Ako im to vysvetlit, ako ich pripravit.
Připravit je tak, že nejdřív budou srtovnaní alespon částečně s rozvodem, budou už nějak navyklí na odluku s rodiči, budou mít jistotu, jak vídají mámu tátu, že je maj oba rodiče rádi i po rozvodu. A teprve pak má smysl zavádět další stresující novinky typu novej strejda a stěhování k němu.
Já sem njak zásadně nepřipravovala, protože se děti začly ptát sami - kdy s spolu budem bydlet, jak to bude vypadat, samotné z nich vypadlo, čeho se bojí..