Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Tamtama píše:
@tulipán každý týden můj prvňák tvrdí logopedce, že jsme netrenovali, přitom zkoušíme několikrát denně. V pr… bych se viděla..
Věřím, že pozná, jestli dítě umí
…náš to logopedce také někdy řekl. Ona se tomu smála a vysvětlila mu, že vidí a slyší, že to tak není. A že máma by to nedopustila
.
@beruska9 píše:
Vzdy, s ucitelkou mam naplanovanou schuzku, uz hledam nekoho, kdo by se na syna podival, vsude ale dlouha cekacka. No nic, uvidime, co z toho bude, vidim v diskusi, ze rozhodne nejsme jedini![]()
, mam uz nejake veci, co chci vyzkouset…holt, beru to tak, ze je to muj prvni skolak, ucime se oba. Ale musim rict, ze me to dost zaskocilo, chytry je, ve skolce rikaly, ze problem s „ukoly“ nebyl, ani kdyz jako predskolaci delali uz tu predskolni pripravu…nastup do skoly ok, ale proste jak priseli prvni domaci ukoly, zacalo peklo nejvyssiho stupne, protesty, hazeni tuzek pres cely pokoj, „padani“ ze zidle, milion kecu…by si jeden myslel, ze po nem chceme buhvi co
Rozhazeny a zlamany tuzky, roztrhane sesity, prevraceny nabytek znam. Na jare nejmladsi prohodil zidli sklenenyma dverma (to bylo kvuli odebranemu tabletu). Hele trochu funguje dlouho dopredu oznamit plan a opakovat ho - ted ukoly, pak odmena… Nediskutovat s deckem, oni pouzivaji salamovou metodu a za tri dny se dostanou na nulu. A co ve skole, je z nedodaneho ukolu dusno? Protoze moji na ucitelku daji vic, nez na me. Ty ukoly mate nejake desne?
@Tamtama píše:
@tulipán každý týden můj prvňák tvrdí logopedce, že jsme netrenovali, přitom zkoušíme několikrát denně. V pr… bych se viděla..
Logopedka 1) vi, ze deti kecaj 2)pizna, jestli jste cvicili - ne podle pokroku, ale podle toho, jestli ty vis obratem, co jste meli delat a nelovis to z pameti - podle toho i rehabka pozna, zda pacient cvicil, nebo keca.
@beruska9 píše:
Vzdy, s ucitelkou mam naplanovanou schuzku, uz hledam nekoho, kdo by se na syna podival, vsude ale dlouha cekacka. No nic, uvidime, co z toho bude, vidim v diskusi, ze rozhodne nejsme jedini![]()
, mam uz nejake veci, co chci vyzkouset…holt, beru to tak, ze je to muj prvni skolak, ucime se oba. Ale musim rict, ze me to dost zaskocilo, chytry je, ve skolce rikaly, ze problem s „ukoly“ nebyl, ani kdyz jako predskolaci delali uz tu predskolni pripravu…nastup do skoly ok, ale proste jak priseli prvni domaci ukoly, zacalo peklo nejvyssiho stupne, protesty, hazeni tuzek pres cely pokoj, „padani“ ze zidle, milion kecu…by si jeden myslel, ze po nem chceme buhvi co
Mně to už dělá druhé dítě, tak mi to přijde normální
. Starší (z mého pohledu mimořádně nadané dítě) sešity trhal a muchlal. Utíkal z pokoje, brečel, sekal se, hádal se, nadával. Zlomilo se to někdy na konci druhé třídy. Asi tomu pomohla distanční výuka, kdy se smazal rozdíl mezi školou a doma. Možná jen dozrál a pochopil.
Mladší se hádá, vzteká, odmlouvá, brečí a simuluje (bolí ho oči, uši, hlava, nohy, ruce, břicho).
V chytrosti to není. U nás byl u staršího problém, že nechápal, proč musí dělat něco, co umí. Takže on zvládal násobilku a četl osmiciferna čísla a musel dělat čárky do 3. Pro něj to bylo zklamání, že škola mu nic nepřinesla.
Mladší zase odmítá dělat věci, co mu nejdou. Takže matematiku udělá, ale zbytek je hrozný. Už jsem rezignovala a úkoly si dělá sám. Co mu do toho nekecám, je to jednodušší. Nemá se před kým předvádět, tak to nakonec udělá.
@Tamtama píše:
@tulipán každý týden můj prvňák tvrdí logopedce, že jsme netrenovali, přitom zkoušíme několikrát denně. V pr… bych se viděla..
A náš prvňák nejenže tvrdí, že logopedii neděláme, ale dělá takové kraviny, že to vypadá, že opravdu neděláme a logopedka mi promlouvá pravidelně do duše, že máme cvičit. Už jsem jí ho i točila, aby viděla, že doma to jde.
U ní se buď směje, nebo sedí pod židlí a odmítá cokoliv dělat. Případně si dělá co chce ![]()
Takže jsem se smířila s tím, že on nikdy mluvit čistě nebude.
Kdybych to nechala na dětech (a nejen v první třídě, i mnohem později), asi by nikdy žádný úkol neměly. Starší dítě nebylo líné uspořádat hodinovou scénu s brečením, házením penálu a válením po zemi, aby následně sedlo a během tří minut napsalo úkol. Mladší je jiné, to důsledně jakékoliv úkoly zapírá, aby je nemuselo dělat. Pro mě je to obzvlášť těžké, já bývala vzorňačka, která si ani neuměla představit, že by nenapsala úkol
Je to kolikrát na palici
ale vydrž, moje děti teď celkem prosperují, jedno na VŠ, druhé na gymnáziu, a i když u toho druhého pořád ještě dost kontroluju, bere to celkem optimistický směr. Tak snad to tak bude i u vás a časem se to srovná do nějaké přijatelné podoby. Mimochodem, závěr z pedagogicko psychologické poradny byl asi tento: „on je prostě svůj, musíte se to snažit hlídat a vydržet, on z toho vyroste“. Nakonec jo, vyrostl, ale bylo to dlouhý…
@Pudloslava píše:
Rozhazeny a zlamany tuzky, roztrhane sesity, prevraceny nabytek znam. Na jare nejmladsi prohodil zidli sklenenyma dverma (to bylo kvuli odebranemu tabletu). Hele trochu funguje dlouho dopredu oznamit plan a opakovat ho - ted ukoly, pak odmena… Nediskutovat s deckem, oni pouzivaji salamovou metodu a za tri dny se dostanou na nulu. A co ve skole, je z nedodaneho ukolu dusno? Protoze moji na ucitelku daji vic, nez na me. Ty ukoly mate nejake desne?
Mno ty jo, tak zidle nastesti jeste nelitaji. Ve skole nevim, zatim jsme vsechny ukoly nakonec udelali, az od minuleho tydne trochu bojujeme s tim, ze nova ucitelka ma novy system a nejaky jsme prehlidli, takze jsme pak dodelavali dalsi den. Desne ve smyslu dlouhe fakt nejsou, neprijde mi to jako nic prehnaneho, nebyt tech scen tak je ma fakt za chvilku.
@tatrovka píše:
Kdybych to nechala na dětech (a nejen v první třídě, i mnohem později), asi by nikdy žádný úkol neměly. Starší dítě nebylo líné uspořádat hodinovou scénu s brečením, házením penálu a válením po zemi, aby následně sedlo a během tří minut napsalo úkol. Mladší je jiné, to důsledně jakékoliv úkoly zapírá, aby je nemuselo dělat. Pro mě je to obzvlášť těžké, já bývala vzorňačka, která si ani neuměla představit, že by nenapsala úkolJe to kolikrát na palici
ale vydrž, moje děti teď celkem prosperují, jedno na VŠ, druhé na gymnáziu, a i když u toho druhého pořád ještě dost kontroluju, bere to celkem optimistický směr. Tak snad to tak bude i u vás a časem se to srovná do nějaké přijatelné podoby. Mimochodem, závěr z pedagogicko psychologické poradny byl asi tento: „on je prostě svůj, musíte se to snažit hlídat a vydržet, on z toho vyroste“. Nakonec jo, vyrostl, ale bylo to dlouhý…
Mam to podobne, ja byla taky sprt, co delal nejen ukoly, ale jeste i dobrovolne veci navic
takze je to pro me strasne slozite pochopit…dik za povzbuzeni
PPP nas asi zase nemine, uz jsme tam byli ve skolce a nemam s nimi dobre zkusenosti, ale teoreticky nam nektere veci poukazuji na mozne ADHD a pry pak skola stejne bude potrebovat papir z PPP, tak jsem zvedava…
@beruska9 píše:
Mam to podobne, ja byla taky sprt, co delal nejen ukoly, ale jeste i dobrovolne veci navictakze je to pro me strasne slozite pochopit…dik za povzbuzeni
PPP nas asi zase nemine, uz jsme tam byli ve skolce a nemam s nimi dobre zkusenosti, aleteoreticky nam nektere veci poukazuji na mozne ADHD a pry pak skola stejne bude potrebovat papir z PPP, tak jsem zvedava…
Jakto? Já teda taky úplně ne.
@Sára 1 : tak kromě toho, že už ta jejich sekretářka nebo co to bylo se hned při prichodu chovala děsně a servala nás už ani nevím kvůli čemu, byli jsme rám poprvé a nějak jsme nevěděli, jak to tam funguje, takže jsme tuším šli někam špatně…takže dítě samozřejmě naprosto vyděšené, kde to jsme…Pak ten jejich „odbornik“ nás „diagnostikoval“ hned ve dveřích podle datum narození…no sice pak ty testy co měl udělal, ale nějak jsem jejich objektivite moc nevěřila, když měl závěr hotový předem…a tak.
Jinak teda moje dite zase predvedlo svuj obvykly trik
On ma asi nejaky radar, od narozeni, ze jakmile zacnu neco aktivne resit, tak problem zmizi
Tento tyden z nejakeho me dosud zahadneho duvodu to chovani postupne deeskalovalo do bodu, kdy v patek prisel ze skoly s tim, jestli muze ukol udelat hned (a to na to mame cely vikend). Mluvila jsem uz s ucitelkou, pravdepodobne u nej nejaky problem bude, takze projdem koleckem posuzovani, ale ted uz mam trochu duveru v to, ze najdeme nejaky vhodny pristup.