Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jsem dědeček dvouapůlleté vnučky. Máme spolu pěkný vztah, chodíme často na procházky a občas se jí věnuji i doma u dcery. Někdy se stane, že se vnučka na procházce z ničeho nic vzepře, nechce pokračovat a chce jít domů k mamince. Pokud jí nevyhovím, pro:,–(í si to vztekáním a brekem. Stává se to výjimečně ale přece. Nedovedu si to vysvětlit, nevím v čem může být chyba. Sama vnučka také žádné vysvětlení nepodá, přestože je na svůj věk velice upovídaná a dokáže své potřeby docela dobře definovat. Máte někdo také takové zkušenosti?
Já bych řekla, že chyba nikde není. Děti jsou v tomto věku už často svéhlavé a snaží se pro:,–(it svou. Nemusí v tom být určitě žádný špatný úmysl, těžko říct, co se těm malým prckům honí hlavou. Jsou hodně citliví a na věci nejdou většinou ještě rozumem. Já teď se svou dcerou prožívám „první dětskou pubertu“, jak to nazvala naše dětská Dr.. Když má malá svůj den, tak je všechno špatně, cokoliv jí řekneme, je hned v opozici a všechno komentuje a proti všemu se staví. Ona je hodně ukecaná, ale když jí něco není vhod, jsou to opravdu pořádné komentáře. V tu chvíli je i paličatá a je těžké s ní hnout, to mě už berou všichni čerti. Ono to ty dětičky zase přejde a bude líp - než přijde ta opravdová puberta
![]()
Já bych řekla, že chyba nikde není. Děti jsou v tomto věku už často svéhlavé a snaží se pro:,–(it svou. Nemusí v tom být určitě žádný špatný úmysl, těžko říct, co se těm malým prckům honí hlavou. Jsou hodně citliví a na věci nejdou většinou ještě rozumem. Já teď se svou dcerou prožívám „první dětskou pubertu“, jak to nazvala naše dětská Dr.. Když má malá svůj den, tak je všechno špatně, cokoliv jí řekneme, je hned v opozici a všechno komentuje a proti všemu se staví. Ona je hodně ukecaná, ale když jí něco není vhod, jsou to opravdu pořádné komentáře. V tu chvíli je i paličatá a je těžké s ní hnout, to mě už berou všichni čerti. Ono to ty dětičky zase přejde a bude líp - než přijde ta opravdová puberta
![]()