Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moje mamka má taky největší vztah k mému synovi, i když má dalších 6 vnoučat. Je to ale dáno i silným vztahem mezi námi dvěma. Ona ho tedy nerozmazluje, jako ta tvoje, ale taky se mu dokáže věnovat úplně jinak, než já. Její výchova je bohužel zastaralá a s tou já nesouhlasím. Na tvém místě bych mamince vysvětlila, že malého prostě do školky dáš, ať se jí to líbí, nebo ne. Nenechala bych ho u ní jen kvůli tomu, že na tebe tlačí. Trošku mi přijde, že jí neumíš říct ne a to je problém.
Dala bych ho do školky s tím, že třeba jednou týdně si ho může vzít po obědě. JInak bych neustoupila ani náhodou
Podle mě už je to ze strany babičky moc. Vy rozhodujete o budoucnosti svého dítěte.
Zda se mi to prehnane.
Mela by sis s mamkou sednout a vazne si promluvit. Neni to jeji syn, ale tvůj. To ze se ji stýská a chce ho casto videt bych jeste brala, ale rozcilovalo by me to prehnane rozmazlovani. Něco ho ucis a ona pak dela opak. Jak by to vypadalo po roce kdyby spolu byli denne? Stuj si za svym,dej ho do skolky. Mne taky mamka je schopna do vseho kecat a rict mi at neco nedelam ale ja se nenecham odradit… je to neprijemny a chapu ze se s ni nechce rozhadat ale tohle musi pochopit.
dala bych ho do školky s tím, že když bude nemocný, může s ním být babička, to budeš mít v práci obrovskou výhodu, jinak buď ráda, že ho má tak ráda
Přijde mi, že máš problém s nastavením hranic. Dítě bych dala do školky, pokud ho bude chtít babička 1-2 vyzvedávat ok. A nastavit jasné hranice ohledně dítěte. Někdo, kdo vidí vnuka jednou za měsíc si může dovolit jiný způsob rozmazlování než ten, kdo ho vidí x krát do týdne.
Byla bych pro zlatou střední cestu. Dala bych do školky, s tím, že bych dala babičce volné pole působnosti ve vyzvedávání po obědě, hlídání při nemoci ( a že jich bude) a občasném třeba rozmazlovacim nedání do školky ten konkrétní den ( výlet s babičkou)- moje děti milují. Byla bych diplomat a babičce vysvětlila, jak mi strašně pomůže když se postará o maroda a bez ní bych mohla na práci zapomenout ( jako, dost často to do puntíku tahle je, některé děti zpočátku jedou týden školka dva doma!!!). Naše mají taky silný vztah s babickami. Dovolené, rozmazlování atd. Koriguju nenápadně, diplomaticky, zdálky. Snazim se z toho vytriskat pomoc pro sebe. Spory a otevřené vymezování mi přijdou krátkozraké. Proč situace nevyužit tak aby byli spokojení všichni.
@Rezii píše:
Byla bych pro zlatou střední cestu. Dala bych do školky, s tím, že bych dala babičce volné pole působnosti ve vyzvedávání po obědě, hlídání při nemoci ( a že jich bude) a občasném třeba rozmazlovacim nedání do školky ten konkrétní den ( výlet s babičkou)- moje děti milují. Byla bych diplomat a babičce vysvětlila, jak mi strašně pomůže když se postará o maroda a bez ní bych mohla na práci zapomenout ( jako, dost často to do puntíku tahle je, některé děti zpočátku jedou týden školka dva doma!!!). Naše mají taky silný vztah s babickami. Dovolené, rozmazlování atd. Koriguju nenápadně, diplomaticky, zdálky. Snazim se z toho vytriskat pomoc pro sebe. Spory a otevřené vymezování mi přijdou krátkozraké. Proč situace nevyužit tak aby byli spokojení všichni.
@Aduš8 Děkuju za názor
Já jsem jí ne řekla několikrát a myslím, že docela jasně i se svými důvody. Jenže pak se objeví spalničky, první vnuk se zraní ve školce a jedu celé kolo nanovo
Je pravda, že jí v některých věcech ustupuju,, aby byl klid'', ale v takto zásadní věci ustoupit ani nejde.
@PrichystalovaA naprosto to chápu, ta naše je někdy taky jako kolovrat. Ale na našeho raracha by si denně netroufla, to řekne sama. Možná jen prostě zkouší, jestli náhodou nepovolíš. Ale věř tomu, že by toho za pár týdnů měla plné zuby. Člověk nemusí být zlý, ale stát si za svým. ![]()
@PrichystalovaA
Ne, není to normální, je to už moc. Chápu tě, mám něco podobného v rodině. Rozmazlování, výrazná preference jednoho dítěte… To by člověk nevěřil, kolik dokáže vymyslet argumentů, proč si má vzít na hlídání to jedno a to druhé nám nechat. Podobně jako tvoje máma vymýšlí mraky důvodů, proč tvý dítě do školky ne. Jsou to jen kecy, ale slabší povahu můžou znejistět.
Taky jí často nedokážu říct ne, protože se bojím scén, dusna a že mi bude X let vyčítat mou špatnou výchovu a že starý babičce nedopřeju tu radost, dokud to jde.
Nevím, jak ty, já z toho mám dost pocit, že se se mnou o to dítě přetahuje. Je to někdy dost náročný.
@jenny.fields Děkuji, asi máte s tím vymezovaním hranic pravdu.Je to v tomhle směru s mou mámou těžké
Někdy jí na něco upozorním, řeknu svůj názor a vezme to v pohodě a v klidu. A z toho se třeba tak strašně urazí,naštve se, udělá scénu jak je strašná babička, že klidně ať k nim nejezdíme, že se s tím nějak vyrovná apod. A na takovouhle scénu stačí i to, že jí vyčtu, že synovi za zády dala čokoládu i když ví, že ho trápí ekzém…
Tak poslední dobou to osobně dělím na věci, co zkousnu bez komentáře a na ty, kdy zakročím(když ho chce tahat v dešti ven např.)
@PrichystalovaA Koukám, že co člověk, to názor. Procházka v dešti by mi třeba vůbec nevadila, dítě má chodit ven za každého počasí. Ale čokoláda za zády, ta by mě vytočila pěkně. Nebo když malýmu řekne „já bych ti to dovolila, ale maminka nedovolí“.
@Bubla_Bučková píše:
@PrichystalovaA a kdyby tohle dělala tchýně?
To by mě taky zajímalo. Mám takový pocit, že tchyně si k snaše nedovolí tolik co matka k dceři.