Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odchod s dítětem od partnera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.5.20 14:02
Máš kde bydlet? Máš z čeho uživit sebe a dítě?
Pokud ne, tak jak to zařídíš? Co potřebuješ k tomu, aby to šlo?
Na bývalého milence se nespoléhej, primárně to bude na tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.20 14:04
Promiň, na mě to ale působí, že jsi prostě potkala bývalého, jiskra zažehla a teď ti vadí na tvém příteli úplně všechno. Nebylo to tak trošku i předtím naopak? Rozhodnout se musíš sama, jednou už ti na něm drobnosti vadily, nebudou zase? Uvědom si, že teď už jednáš i za své dítě. Já bych neodcházela k někomu, ale když už, žila bych nějaký čas sama. Lítání ze vztahu do vztahu smysl nemá. Už kvůli dítěti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.20 14:06
Máš kam jít? Máš něco do začátku? Práci máš? Až to všechno promyslíš, tak klidně jdi, ale bez nějakého plánu to půjde jen velmi těžko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.5.20 14:19
Jsem zatím stále na MD, ale do práce se můžu kdykoliv vrátit aspoň na víkendy. Jinak nechci jít přímo do vztahu, chci být sama a konečně si začít užívat dítěte. Bývalý mi sice slíbil, že mi finančně dokáže pomoct, ale nechci být na něm závislá. Co se týče nynějšího vztahu, byly tam od začátku pochybnosti a hodněkrát jsem chtěla odejít. Na začátku karanteny pil téměř každý den, prej to na vesnici tak chodí, ať si zvykám. Takže jsme se akorát hádali. A neříkám, že chci odejít zítra, vím že si musím vše pořádně promyslet. Ale do konce roku bych to chtěla rozseknout.
- Citovat
- Upravit
21.5.20 14:30
@Anonymní píše:
Jsem zatím stále na MD, ale do práce se můžu kdykoliv vrátit aspoň na víkendy. Jinak nechci jít přímo do vztahu, chci být sama a konečně si začít užívat dítěte. Bývalý mi sice slíbil, že mi finančně dokáže pomoct, ale nechci být na něm závislá. Co se týče nynějšího vztahu, byly tam od začátku pochybnosti a hodněkrát jsem chtěla odejít. Na začátku karanteny pil téměř každý den, prej to na vesnici tak chodí, ať si zvykám. Takže jsme se akorát hádali. A neříkám, že chci odejít zítra, vím že si musím vše pořádně promyslet. Ale do konce roku bych to chtěla rozseknout.
No tak to rozsekni, v tom se tady asi všichni shodneme, že by k tomu došlo stejně časem. Věřím, že to zvládneš, dokonce se zdá, že jsi se poučila. Takže to je podle mě fajn 🙂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, potřebuju se trošku anonymně vypsat. Už delší dobu premýšlím, že odejdu od partnera, bohužel nemám moc kam a taky spolu máme dítě. Nejsme spolu moc dlouho cca 4 roky, ale vždycky jsem u něj měla pochybnosti. Bydlíme v domě s jeho rodiči a je to kolikrát velký očistec. Když jsem navrhla, že se odstěhujeme do vlastního, tak odmítl, nechce jít od rodičů pryč. často pije a dostali jsme se už do stádia, kdy mi vadí, že si dá pivo denně, celkově mi vadí on, vybudovala jsem si k němu velký odpor. Vztah fungoval možná v sexu, ale i ten se po porodu skoro vytratil. Společné zájmy taky žádné nemáme, takže já chodím sama po okolí a on doma aspoň hlídá dítě. Komunikujem spolu jen minimálně, buď je naštvaný nebo protivný a nebo se prozměnu hádáme. Když jsem řekla, že to nefunguje a chci odejít akorát se mi vysmál, vůbec nic si neuvědomuje a myslí si, že je vše v naprostém pořádku. Je to prostě vztah kdy jsem „vytloukla klín klínem“ a ktomu se teď dostávám. Před ním jsem měla zhruba dva roky vztah, kdy fungovalo úplně vše, rozuměli jsme si, dokázal při mě stát (což současný partner nedokáze a vždy stojí na straně rodičů a nebo někde mezi aby si to s nikým nerozházel), v sexu to byl úplný luxus, akorát jsem ho nakonec vyhodila ikdyž jsem ho strašně milovala, protože mi vadilo pár drobností. Ano některé chyby si uvědomí člověk s odstupem, ale lituji toho celou dobu. Jenže on se mi nedávno ozval a my si začli psát, všechno jsme si vyjasnili a komunikujem spolu téměř každý den. Nikdy bych nevěřila, že se tohle může stát zrovna mě. Dokonce jsme se i jednou sešli a neskončilo to jen u povídání..stále nás k sobě něco táhne, něco mezi náma furt je. A já chci teď odejít víc kdy předtím, slíbil mi, že mi pomůže. Jsem tady docela v pasti a chci být asi sama a mít svůj život pod kontrolou a né, že mi bude furt stát někdo za zadkem a kafrat mi do něj.
děkuji za nějaké odpovědi a urážky si prosím nechte pro sebe, díky..těch si totiž užiju ještě dost. 
Asi bych se teda chtěla zeptat, máte někdo takovou zkušenost?