Odmítnutí povinného očkování

Fotoalbum (1)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 ... 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Pučálkovic.Amina

2187

3649

12.6.26 16:51

načítám...

Vřele doporučuji knihu Očkování pro a proti, autor Martin Hirte je dětský lékař a v knize uvádí i odkaz na studie.
Hliník může být opravdu problém, protože malé děti ještě nemají úplně vyvinutou hemoencefalickou bariéru, takže se hliník může dostat do mozku. Doporučuje očkování až po 1. roce života, kdy je imunitní a nervový systém a hemoencef. bariéra mnohem stabilnější.
Já jsem v zahraničí, takže nebyl problém s posunutím očkování. Nakonec jsem nechala děti naočkovat až se začátkem školy, kdy začaly jezdit na koňské tábory, takže tetanus, a k tomu jsem přibrala i obrnu a záškrt. Pak u nás začala povinnost očkovat proti spalničkám, takže jsem musela dát MMR, jelikož monovakcína není. Bylo to blbý, protože příušnice už děti prodělaly, ale to nikoho nezajímá.
Ta kniha mi velmi pomohla v rozhodování, autor se podrobně rozepisuje o jednotlivých nemocech a srovnává rizika nemoci a rizika očkování, i v závislosti na věku, opravdu velmi dobře napsaná, přečti si ji.

načítám...
Citovat
Zmínit

mroe

35483

11181

12.6.26 17:19

načítám...

@Plancek píše: Více

To je mi lito. Ale u vas to melo duvod. Zakladatelky dite je zdrave. Jen chce vyuzit kolektivni imunity a zdravotni pece zadarmo i v pripade, ze je onemocneni zpusobeno pricinenim pacienta nebo jeho zakonneho zastupce. Nikdo po nich naklady nevymaha, prestoze lecba pak stoji i miliony. Zadne sankce za nerespektovani povinnosti.

načítám...
Citovat
Zmínit

Klmarik

223

202

4.7.26 11:27

načítám...

Pro mě má rozhodnutí neočkovat ještě jeden zásadní rozměr - vyloučení možnosti institucionálního vzdělávání a účasti na pobytových akcích. Batole samozřejmě tyto benefity nečerpá a nechybí mu. Ještě školkový věk běžně orientovaný rodič zvládne, i když jsem často obdivovala, jaké možnosti ve školce dětem dávají a že by mě to ani nenapadlo.

S dcerou ve školním věku už jsem skutečně vděčná za to, že si může hledat, co ji zajímá, pro co má vlohy a kde jsou její limity s podporou profíků i nadšenců s lety praxe. Jede na tábory populárně-vědecké, s koňmi, se skauty, přírodovědné, věnuje se hudbě, pohybu. V některých tématech má hlubší vhled než já jako dospělák. Současně ji školní systém nenechá propadnout vášni jen pro jeden obor a zavřít oči před vším ostatním. Zároveň si zkouší sociální interakce v různých kolektivech a situacích.

Kdyby byla podpora při rozkrývání potenciálu a sycení potřeby zvídavosti jen na mě, cítila bych na sebe ohromný tlak a neustálou pochybnost, jestli není směr, který dítě úplně opomenulo. Jsem ráda, že se o otevírání možností a obzorů můžu podělit se školou a spoustou dobrovolníků i profíků, kteří pro výchovu a rozvíjení dětí mají cit a léta zkušeností. Zavřít si tuhle cestu by mě jako rodiče ohromně vytížilo.