Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Mamka11 píše:
Mam v planu jet na dalnici, nez vyrazim.
Necekala jsem teda, ze tady spustim takovy amok, jakoze jezdim padesat a neumim ani zapnout blinkr, to vypada![]()
Spis jsem chtela rozumne pokecat.
Nebojim se ani tak toho, ze usnu, to ne, spis je to respekt k neznamemu. Ale jsem v situaci kdyz se tomu musim postavit… to bez manzela se ani neuprdnu??!
Nekde prenocujte.
Jestli nemas najezdene dalnice, je to docela problem.
@Lenka_Hal píše:
Tak nemyslim si, ze je bezne po dvou hodinach rizeni auta byt uplne vyrizeny, to fakt ne.
Nevím, jestli je to běžné, ale protože to tak mám, navíc se mi chce po čase spát, tak na delší cesty než dvě hodiny prostě nevyrážím ![]()
Manžel je řidič o hodně zkušenější než já, vydrží déle a taky umí líp řešit nečekané situace (a má nějaký naprosto nepochopitelně dokonalý orientační smysl - on NIKDY nejezdí podle navigace, on se doma podívá na mapu a ZAPAMATUJE si ji
- já nejsem úplně nemožná, spíš průměrná), ale jet 1000 kilometrů Praha - Amsterdam na noc odmítl.
Strejda je taxikář a běžně jezdil na noc do Chorvatska až na jih, táta byl řidič od Boha, mámin přítel autobusák - ti (by) dovedli jet naráz nejspíš až do Turecka.
@markytka3 píše:
dle statistik jsou to: nepřiměřená rychlost, nedání přednosti, nesprávný způsob jízdy a nesprávné předjíždění…
A ono to nějak vylučuje to, co jsem psala? Hele, statistiko, přeji dobrou noc
Zkus se někdy na té dálnici rozhlédnout kolem sebe. S telefonem v ruce tam uvidíš dost řidičů, které s klidem poruší kterýkoliv bod z tvého výčtu. Do statistik se ale jaksi „velké ego“ neuvádí ![]()
@Kakika píše:
A ono to nějak vylučuje to, co jsem psala? Hele, statistiko, přeji dobrou nocZkus se někdy na té dálnici rozhlédnout kolem sebe. S telefonem v ruce tam uvidíš dost řidičů, které s klidem poruší kterýkoliv bod z tvého výčtu. Do statistik se ale jaksi „velké ego“ neuvádí
kdyz je predjizdim
tak fakt nikdo na dalnici neposila sms
![]()
Hm, moje babička, těsně po revoluci, a už jako čerstvá důchodkyně a poměrně sváteční řidič, brousící okolí našeho okresního města, dojela do Francie a dokonce projela Paříž. Je ti ta informace k něčemu? Asi ne, co? Protože ty nejsi ona, stejně jako nejsi žádná z těch, který ti teď poradily, nejsou ty a když ti poradí, tak je ti to prd platný, protože tě neznají. Tady nejde o šovinismus nebo feminismus, tady jde o to, že nevyježděný řidič na dálnici může udělat dost slušnou paseku a může to stát životy. Nájezd na dálnici není o tom, jestli někdo umí nebo neumí pustit blinkr, to je to nejmenší. Ty musíš odhadnout, kdy se zařadit, abys to stihla včas, abys stihla uhlídat tu mezeru, nenarazila do toho před tebou, a zároveň neohrozila toho, co už jede v tom pruhu, do kterýho se chceš zařadit a zvládla předvídat, jestli ten, co v tom pruhu jede, ti vůbec uhne. Když začneš předjíždět, tak jestli neohrozíš toho, co jede za tebou, jestli ten, co jede před tebou se těsně před nerozmyslí, nezačne předjíždět taky a nevletí ti tam. Ty si musíš být na dvěstě procent jistá, že to zvládneš ubrzdit dřív, než si vůbec uvědomíš, co se děje. Musíš přemýšlet i za toho řidiče kamionu, kterýho právě předjíždíš, že se taky může urvat, začít přejíždět do druhýho pruhu, aniž by tě viděl v zrcátkách. A ty musíš zareagovat okamžitě, na místě, v těch 130 za hodinu tak, abys neskončila umačkaná na svodidlech a ten co jede za tebou na zadních sedadlech mezi tvýma dětma. Takže tam nejde o strach, ale o perfektní jistotu svými reflexy, která je podpořená zkušenostma, ne falešnou sebedůvěrou, že umím pustit blinkr a vyjet z garáže, a taky pokoru před rychlostí, kterou naše smysly pomalu přestávají stíhat. A promiň, podle tvých příspěvků nedisponuješ ani jedním.
Tady je zas chytrejch
hele ja jsem opravdu dobrý řidič, jezdím každý den, často dlouhé cesty po dálnici. Ale taky bych se sama sebe ptala zda zvladnu jet do Chorvatska takhle dlouho trasu v noci, protože nevydrzim dlouho vzhůru a potrebuju pauzy, jsem rychle unavená. A přece jen, není to jen jízda po Čechách, jedes za hranice a tam je to vždy trochu jiné. Asi bych si byt tebou sjednala někde nocleh na půl cesty. Ja bych se bála jen únavy, jinak asi neni čeho ![]()
@markytka3 píše:
kdyz je predjizdimtak fakt nikdo na dalnici neposila sms
![]()
Hmmm, když myslíš a věříš tomu
Pravdou je, že při řízení do jiných aut nečumím, ale tak 3× do roka se mi povede dělat v autě medvěda (spolujezdce) a to je panečku hitparáda. A to nemluvím o cestě autobusem v rámci letního výletu s akademií…to je vidět do aut se shora a i do kabin kamionů.
@fera21 píše:
Hm, moje babička, těsně po revoluci, a už jako čerstvá důchodkyně a poměrně sváteční řidič, brousící okolí našeho okresního města, dojela do Francie a dokonce projela Paříž. Je ti ta informace k něčemu? Asi ne, co? Protože ty nejsi ona, stejně jako nejsi žádná z těch, který ti teď poradily, nejsou ty a když ti poradí, tak je ti to prd platný, protože tě neznají. Tady nejde o šovinismus nebo feminismus, tady jde o to, že nevyježděný řidič na dálnici může udělat dost slušnou paseku a může to stát životy. Nájezd na dálnici není o tom, jestli někdo umí nebo neumí pustit blinkr, to je to nejmenší. Ty musíš odhadnout, kdy se zařadit, abys to stihla včas, abys stihla uhlídat tu mezeru, nenarazila do toho před tebou, a zároveň neohrozila toho, co už jede v tom pruhu, do kterýho se chceš zařadit a zvládla předvídat, jestli ten, co v tom pruhu jede, ti vůbec uhne. Když začneš předjíždět, tak jestli neohrozíš toho, co jede za tebou, jestli ten, co jede před tebou se těsně před nerozmyslí, nezačne předjíždět taky a nevletí ti tam. Ty si musíš být na dvěstě procent jistá, že to zvládneš ubrzdit dřív, než si vůbec uvědomíš, co se děje. Musíš přemýšlet i za toho řidiče kamionu, kterýho právě předjíždíš, že se taky může urvat, začít přejíždět do druhýho pruhu, aniž by tě viděl v zrcátkách. A ty musíš zareagovat okamžitě, na místě, v těch 130 za hodinu tak, abys neskončila umačkaná na svodidlech a ten co jede za tebou na zadních sedadlech mezi tvýma dětma. Takže tam nejde o strach, ale o perfektní jistotu svými reflexy, která je podpořená zkušenostma, ne falešnou sebedůvěrou, že umím pustit blinkr a vyjet z garáže, a taky pokoru před rychlostí, kterou naše smysly pomalu přestávají stíhat. A promiň, podle tvých příspěvků nedisponuješ ani jedním.
Paráda ![]()
Nájezdem na dálnici jsem fakt nemyslela blinkr, ale přesně to, co píšeš Ty.
Pro mě jsou to tak zautomatizované záležitosti a reflexy, že bych je ani nedokázala takhle dokonale shrnout
V pohodě, jezdím na jeden zátah bez problémů Gargano, od nás 1500km a zhruba 12 hodin. A v pohodě, odřídím to stejně jako manžel. Takže já bych v klidu jela a vůbec by mě nerozhodila myšlenka na dálnici. Dokonce to ráda jezdím v noci, děti spí a je to pro ně příjemnější. Ovšem nakolik to zvládneš ty, když pochybuješ, to těžko říct.
@Mamka11 píše:
Takze do smrti nesmim jet na dalnici? Ptz jsem tam jeste nebyla a nebudu o ceste ani premyslet???
jako že jsi ještě nikdy nejela po dálnici? A kde že to žiješ a kde že to jezdíš?
No hele, cesta do Chrovatska, po dálnici, přes de, to bude masakr, bude to narvaný k prasknutí, zácpy, všude auta, nervózní řidiči. To nevím, jestli na tebe to je.
@Hibou píše:
Mně tedy dálnice, a hlavně dlouhá cesta po ní, přijde náročnější než klikata okreska. Právě proto, že to je nuda. A to je něco, s čím zakladatelka patrně zkušenost nemá.
na cestě do Chorvatska nebude nuda, nebude tam dlouhá prázdná nudná dálnice, byla bych v klidu, co se nudy týče ![]()
@FlorenceF Jenkins píše:
Jeee, tady jsou zase chytrolinkyZvladnes to, neboj
ty dalnice jsou krasne
Ona tam ale nejede na exkurzi po krásách přímořských komunikací ![]()
Do Chorvatska jezdíme skoro každý rok, jsem vždy jen spolujezdec, ale netroufla bych si. A vyjíždět brzy ráno mi přijde horší, než vyjíždět na noc. Budeš nervózní, v noci se nevyspis a ráno budeš unavená. To už je lepší jet na tu noc.
@Mamka11 píše:
Puvodni otazka ale znela, zda takhle nekdo jezdi? Sama zenska
To, ze Vas vozi manzel, a vy mi tu napisete, ze to nezvladnu…
Dočítám.
Ne nás, ale tebe doteď vozil manžel, viď. A teď se na to vykašlal, takže mu chceš dokázat, že to zvládneš sama.
Víš, ono to „něco někomu dokázat“ je o hubu v každém oboru, ale v autě jde o život.
Dálnice není jen rovná silnice, je to primárně víc pruhů vedle sebe. Každý svátečnější řidič se děsí víc pruhů vedle sebe. Protože nekoukáš jen dopředu, ale i do všech tří zrcátek najednou. A to všechno ve stotřiceti a víc.
Dálnice nejsou jen dva pruhy, kde se odklidíš do pravého a máš klid. Bude mít běžně tři pruhy. A na mýto se ti to roztáhne třeba do osmi. V noci, všude tma, někde v dálce světla, okolo se to bude míhat, zavíraj se ti oči…
Když na tebe přijde únava, ok, zalomíš to na půlhodiny na benzínce. Vyjedeš a do deseti minut máš tu deku znovu. Co uděláš? Řekneš dětem „rozbalte si spacáky, spíme tu do rána“…?
Řekneš si „jenom 8 hodin jízdy“. Ale tohle je jenom číslo. Neumíš si to představit. Asi jako když barák stojí „6 nebo 8 mega“, to je stejné. No není, rozdíl je dva miliony. To samé za volantem.
Tahle cesta není p.del, fakt ne. V dobrém.
Ještě přidám historku, zpáteční cesta, asi mi nesedla ryba k obědu, začalo mi být strašně blbě. Dvouhodinová kolona před hranicemi (konec sezony), tam prostě auto neodstavíš. No
jsem tři auta před pasovou kontrolou do sáčku. Naštěstí hodinu za hranicemi jsme měli hotel na přenocování. A další den pokračování, naštěstí už mi bylo líp.