Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj,
chtěla bych poprosit maminky (nebo tatínky
), kteří mají nedávnou zkušenost s hospitalizací na dětské chirurgii v Motole, jestli by se podělili o zážitky. Mám ročního syna, příští týden máme plánovanou operaci pod narkózou (kvůli gland.hypospadii). Dali mi sice informační leták, ale tam jsem se dočetla, že máme mít odlakované a ostříhané nehty, sundané šperky apod. Prostě rady k nezaplacení…Zkoušela jsem tam i volat, ale protože ani nevím, jestli budeme na JIP nebo na normálním oddělení, tak mi podali různé informace. Jde mi hlavně o to, jak to tam obecně chodí, co vzít s sebou, jak vypadá hospitalizace rodiče, případně další dobré rady od těch, co si to zkusili na vlastní kůži Díky! Jitulen
Ahoj, je mi moc líto, že tam musíte. T. prodělala operaci srdíčka v srpnu. Byly jsme teda na kardiu ne na chirurgii, ale v globále to snad bude podobné.
Přijaly nás v neděli večer. Pak proběhly nějaká vyšetření a odběry. Večer mimi vykoupat, nemazat. Kojit jsme mohly maximálně do 4 hodin do rána, pak už nic. Ráno vykoupat, nemazat. Pak dostala oblbovák a odnesli jsme ji na sál (to byl nejhorší okamžik v mém životě). Po operaci byla den na pooperačním, tam jsme mohli jen na chvilku. Další den odpoledne ji přeložili na JIP a tam už jsme mohli být až do večera. Další den ji přeložili na normální oddělení a to už jsem se zas mohla nastěhovat k ní.
Děti mají k dispozici jednorázové plínky, oblečení, osušky, žínky, bryndáky, atd. Jídlo včetně UM taky. V areálu nemocnice jsou mimojiné i Potraviny a lékárna, takže není problém tam cokoliv dokoupit. Odsávačku jsem měla svoji, ale sterilní flašky mi dali. Vlhčené ubrousky a kosmetiku jsme měly svoje. Obléknout jsem ji mohla až po vyndání všech katetrů, kanyl a drenů, takže až po týdnu, do té doby měla jen plínku a ponožky a byla zabalená v dece.
Myslím, že je mou poviností Tě varovat, já jsem naši holčičku vůbec nepoznávala. Z rozesmáté princezny byl uplakaný uzlíček nervů, nenechala se položit, nenechala na sebe ani šáhnout. Neustále jsem ji jen chovala a kojila. Naštěstí tam mají „kontaktní sestru“ paní Řezáčovou, je úžasná, popovídá si s tebou, utěší tě, všechno ti vysvětlí a vyřeší případné konflikty (bohužel dvě sestry asi trpěly syndromem vyhoření a tak jsem zjistila, že i když už se válím po dně, tak si do mě ještě někdo i rád kopne
). Až na tyto dva kousky jsou ostatní sklvělí, ochotní, milí.
Maminky tam hodně zapojují - měří teplotu, dávají léky, váží mimi, nosí ho po budově na vyšetření…
Kojíme, takže jsem mohla být s T. non-stop, ale když se uvolnilo místo, mohly přenocovat i nekojící maminky. V rámci pobytu jsem měla zajištěny snídaně, obědy i večeře (snídani jsem nestihla ani jednou). Návštěvy byly tuším od 14 do 19, ale po domluvě se sestrou kdykoliv. V herně byl přístup k internetu.
Držím vám palce, ať operace dobře dopadne a ať to dobře zvládnete. Určitě budeš překvapená, jak máš statečné dítě a budeš se na něj dívat úplně jinak. Že ještě neleze, nechodí … no a? Mě prostě stačí, že je naživu!
Ahoj, díky moc za odpověď a cenné informace. Doufám, že už máte vše OK a byla to vaše první a poslední operace!!! Stejně tak se modlim, aby to tak bylo u nás. Jdeme sice „jen“ s pindíkem, ale stejně mám strach…Pořád mi leží v žaludku, jak je možné, že není matka automaticky s dítětem na pokoji. Malej je hrozný tulidlo a vůbec si neumím předstvit, že bych ho tam nechala napospas jen sestřičkám ( a už vůbec ne těm dvou vyhořelým!). Někdo mi říkal, že prý operace plánují tak, aby máma byla s dítětem na pokoji, ale když jsem tam volala, tak mi o tom nic neříkaly. Malej mě už před měsícem odstavil, tak padl i můj poslední argument, že kojím a musím tam s ním být. Je to fakt tak špatný?
Taky se bojím, aby z toho chudák nebyl pak nějak traumatizovanej, teď je to usměvavé sluníčko. Jak se vlastně pak malá chovala, když jste se vrátily domů, byla zase pohodová?
Díky. J.
ahoj, já tě teda nechci děsit, ale operaci v nemocnicích podobného typu nedoporučuju. Myslím si, že se tady vůbec nedodržují práva dětí na 24 hodinovou přítomnost rodiče u všeho !!! co se s dítětem děje (pro bližší informace viz www. ditevnemocnici.cz). my měli plánovanou operaci hydrokély, ale hned jak jsem si přečetla to lejstro z Motola, tak jsem hledala něco jiného.. a našla Budějovickou..(tuším www. amed.cz).nevím jestli tam dělají zrovna hypospádie, ale jestli ne, tak to dělají jinde, myslím, že jsem o tom viděla reportáž v Sama doma, byl tam doktor zrovna z dětské urologie, bohužel netuším, odkud byl. My vše prodělali ambulantně, bez nervů, bez oblbováků, bez jehel a s přítomností rodičů u uspávání i buzení z narkózy. nikdy bych s tak malým dítětem konvenční přístup nezvolila, ty děti jsou chudáci..
držím palce J.
Jitule, po návratu domů byla mnohem klidnější a po pár dnech už se zase smála. Velkou výhodou je, že si to děti v tomhle věku vůbec nepamatují. Když jsme jeli po měsíci do Motola na kontrolu, byla už T. v pohodě a nechala se krásně vyšetřit. Já tě vázně nechtěla vyděsit, ale sama bych byla ráda, kdyby mě tehdy někdo připravil na to, co mě čeká. Vlastně jsem se kvůli tomu na e-mimino registrovala ![]()
Jinak dětem srdíčka jinde než v Motole neoperují a jsou v tomhle oboru na špičkové světové úrovni.
Ještě doplním, že tam i zpět jsme jeli sanitkou, což se vyplatilo, protože zácpy na dálnici i v Praze jsme projeli s houkačkou bez problémů. ![]()
Držte se! A pak kdyžtak písni, jak jste dopadli.
Ahojky,
my jdeme do Motola taky kvůli odbornosti, Mudr. Kříž je prý nejlepší ve svém oboru u nás, také myslím, že je Motol hodně dobře vybaven, kdyby se nedej bože něco stalo…no a jako daň za to je asi to, že si to tam maminky odtrpí. Myslím, že to prožíváme víc než ti naši prďolkové! My jsme to začali řešit už asi v půl roce, to jsme byli na klinice Ke Karlovu a tam nás hnali na operaci hned, to mě a pak i našemu pediatrovi připadalo moc brzo (protože to není urgentní), pak jsme byli ještě na konzultaci v Motole a tam nám řekli, že až mu bude aspoň rok. Takže pokud jsem měla na výběr mezi těmito klinikami, Motol zvítězil.
Takže nezbývá než věřit, že tam nenarazíme na šílené sestřičky…každopádně jsem připravena se za naše „práva“ rvát jako lvice ![]()
Ještě jednou díky za podporu a já pak napíšu, jak to dopadlo.
Jitulen
Tak já osobně jsem byla s klukem v Motole několikrát, dneska je už velikej, ale asi se nic nezměnilo. Hlavně pokud se ti něco nebude líbit, dej to znát, řekni to nahlas a neboj se těch sester. Každá fakt není příjemná. Já musím říct, že co se týče odbornosti a lékařské péče jsem nikdy neměla žádné námitky, ale se sestrama nemám dobré zkušenosti. Jak už psala omega3, prostuduj stránky dítě v nemocnici a nedej se!!
Přeju ať vše dopadne dobře a malej ať to dobře zvládá.
P.S Jo u nás mladej byl v pohodičce a jedinej kdo měl z nemocnice stres sem byla já.
Díky! Bude to fakt asi test asertivity
Doufám, že nepropukne chřipková empidemie a nezakážou návštěvy. Už jsem manžela připravila, že tam za náma musí každý den přijít a posílit mě!
J.
Ahojky, teda v čem mají holky pravdu nedej se a klidně ze sebe udělej matku fůrii, protože my byli ve špitále kvůli ledvinám 2× a já blbá sebou nechala mávat a doteď toho lituju, když jsme nastupovaly podruhé naštstí jen na jednu noc tak sestra viděla že mám pro malou svůj granulovaný čaj i mlíko v krabičce tak jsme nedostaly vůbec nic, ani teploměr protože jsem si měla pamatovat od minule že mám mít svůj, což jsem zapoměnla tak jsem šla škemrat o rychloběžku na Jipku, protože na oddělení se dávaly jen normální a já bych chtěla vidět jak měřím malé v zadečku tepotu minimálně 5 minut, haha asi těžko. Teď už bych s prominutím blbá nebyla, protože nás to čeká znova a to už uvidí tóčo. Nemluvě o tom že všude je pár sester co by tu práci dělat neměly, protože klidně o půlnoci příjdou a tak plesknou po vypínači s velkým světle a řevem „měěěříme teploty“ že bych jí hned jednu vlepila, protože se to netýkalo ani nás ale druhé mamčy s miminem. Takže moc moc štěstí a NEDEJ SE!!!
Ahoj Trixinko,
díky za podporu a rady. Tak beru teploměr i mlíko, lahvičku, termosku a všechno, co mi řekli, že brát nemám. Už totiž vidím, jak v 6 ráno čekám s hladovým píďou, než se najde někdo, kdo mi to mlíčko obstará. Jak jsi to tam připravovala, mají tam nějakou kuchyňku nebo aspoň rychlovarnou konvici?
Máme tam být cca 4 dny, to bude mazec!
Taky držím pěsti ať už jste zdravý a nikde vás už netrápí!
Jitulen
Ahoj Jitule, my teda nebyly v Motole ale jinak mají asi skoro ve všech nemocnicích ohříváčky a vodu jsem měla svojí neperlivou tak jsem to pokaždé dala ve vlastní lahvi do ohříváčku a když měla malá hlad tak jsem jen nasypala mlíko a mohla baštit. A bylo to lepší, ještě na mě sestra byla zlá, že malá nejí kaši, kterou nejí skoro vůbec a co s ní má dělat i když nebyla ani namíchaná tak si jí klidně mohla vzít zpátky, malá mi v nemocnici hodně spala tak pár jídel zaspala pak to nevycházelo jak měli napsaný čas na lahvích
to jsme byly poprvé 6 dnů a pak jen naštěstí teda 2. Byla jsem ráda, že se na ně nemusím spoléhat. Držím pěsti papa
Ahoj Jitule..především držím palečky ať je vše o.k.a bez traumatu.i my byly v Motole sice na neplanovabé hospitalizaci,která trvala týden.Myslím že o malou bzlo postaráno opravdu hezky,boužel o mě už tolik ne,spala jsem týden v křesle bez deky,jen proto že jsem odmítla jít spát mimo areál..nějaká ubytovna..Jinak vše bylo o.kAle pokud bych měla volit už se tam nevrátím…snad se budete mít lépe.tfuj.tfuj ![]()
Ahoj maminko290,
taky díky za zprávu. Ach jo, proč jen někdo nenapíše, že to tam bylo super, jak v rodiném penzionku
Asi abych věděla, jaká bude realita…
Hlavní je, že se všichni shodly, že aspoň péče o mrňouse je OK!
Na ubytovnu taky nepůjdu, takže mě to křeslo možná čeká taky. Naštětsí jsme z Prahy, tak kdyžtak aspoň pošlu manžela pro tu deku. Co sociální zařízení, může se tam člověk aspoň umýt?
Jitulen
Ahoj Jitule, sociální zařízení (záchod, sprcha, umyvadlo) pro maminky jsou na kardiu na „kojících pokojích“ a ty jsou tam dva a tam chodí všechny mamči. Je tam i kuchyňka, ale do té mají mamči zákaz vstupu, nicméně je tam obsluha. UM mají pro každého připravené dopředu a obsluha případně večer sestra ti ho vydá. Jsou ochotní i zalít třeba čaj, ale vydají ho, až vychladne, abys neopařila nějaké dítě. Ohřívače jsou na každém pokoji. Teploměr tam mají digitální a váhu taky.
Jak jsem už psala, až na ty dvě protivné sestry, jsou tam všichni skvělí. A mám i pěkné zážitky. Vždycky se nám snažili vyjít vstříc, když Terezka spala, jedla, přebalovala se atd. tak nás nechaly a buď přišly později nebo jsme se přihlásily samy. Děti tam rozhodně neberou jako kusy, Terezce říkali Terezko (a měla to napsané i na postýlce), než jí něco začali provádět, tak s ní navázali kontakt, aby se nelekla, a na závěr ji pochválili.
Tak hodně štěstí ![]()
jen abych tě ještě uklidnila.. podle mě to děti snáší opravdu dobře, pokud je u nich máma, pak jim nějaké zpoždění v jídle nebo jiný problém možná vadí, ale nemjaí z toho trauma a následky, narozdíl od too, když je necháš někde napospas v cizím postředí s cizími lidmi.. ubytovna- to si snad v tom Motole dělaj srandu..takže prostě jen buď s ním, zbytek rozdýcháte a hlavně- nedej se. akorát na sál tě asi nepustí, i když máš i na to právo, ale tu chvíli než ho uspí snad vydrží. po operaci jsem myslela, jak ho to bude děsně bolet, ale večer už chodil!! a byl vysmátej i s řezem na břiše.. když si vzpomenu na sebe, jak jsem po císaři ležela bez hnutí.. takže děti to snášej nějak líp..